Zákon o vojácích z povolání - ČÁST DRUHÁ - VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ

ČÁST DRUHÁ

VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ

HLAVA I

VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 2a

Osobní údaje

(1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají služební orgány tyto osobní údaje¹) vojáka:

a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení a rodného příjmení,

b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejich přiznání,

c) rodné číslo,

d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště,

e) státní občanství,

f) získané vzdělání,

g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě,^1a)

h) přehled o předchozích pracovních a služebních poměrech a o samostatných výdělečných činnostech,

i) jazykové znalosti a zkoušky z nich,

j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a oprávnění,

k) trestní bezúhonnost,

l) rodinný stav,

m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu a bydliště osob blízkých.^1b)

(2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců.

(3) Služební orgány vedou osobní údaje v osobním spisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údaje jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky.

(4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny v osobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo.

(5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů osobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání osobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštního právního předpisu.^1c)

§ 3

Podmínky povolání do služebního poměru

(1) Do služebního poměru může být povolán občan České republiky starší 18 let, který

a) složil vojenskou přísahu,

b) není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

c) je trestně bezúhonný,

d) je zdravotně způsobilý k výkonu služby,

e) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení.

(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být občan ve výjimečných případech povolán do služebního poměru, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen.

(3) Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou

a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru,

b) kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

§ 4

Výběr uchazeče

(1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti o povolání do služebního poměru. Výběr provádějí služební orgány.

(2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajů podle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče.

(3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3. Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.

(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, služebním zařazením, místem nástupu služby, se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, platovými náležitostmi a výplatním termínem, délkou řádné dovolené, podmínkami výkonu služby, podmínkami zániku služebního poměru a opatřeními zajišťujícími rovné zacházení.

(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí

a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání,

b) se služebním zařazením,

c) s místem nástupu služby,

d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením,

e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem,

f) s délkou řádné dovolené,

g) s podmínkami výkonu služby,

h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby,

i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním,

j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem,

k) s podmínkami zániku služebního poměru a

l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení.

Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči.

(5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku.

§ 4a

(1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl

a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,

b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c) pravomocně odsouzen pro trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,

d) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynulo 5 let, nebo

e) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok.

(2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo

b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky, nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky.

(3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl⁵⁵).

§ 5

Povolání do služebního poměru

(1) Služební poměr se zakládá dnem bezprostředně následujícím po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu o povolání občana do služebního poměru (dále jen "rozhodnutí o povolání"). Rozhodnutí o povolání musí obsahovat

a) den nástupu služby,

b) služební zařazení,

c) místo nástupu služby,

d) dobu trvání služebního poměru,

e) zkušební dobu,

f) jmenování do hodnosti.

(2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání stanoven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr.

(3) Služební poměr nevznikne, nenastoupí-li občan bez závažného důvodu do služby v den stanovený v rozhodnutí o povolání.

(4) Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak; dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka prodloužit. Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlíží k době přípravy pro výkon služby studiem na vojenských nebo jiných středních a vysokých školách, včetně studia v zahraničí. Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách⁵¹), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.

(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrvání ve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem.

HLAVA II

PRŮBĚH A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 6

Služební zařazení

(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí

a) v ozbrojených silách České republiky,

b) v ministerstvu,

c) ve vojenských školách,

d) ve Vojenské policii, nebo

e) ve Vojenském zpravodajství.

(2) Voják může v průběhu služebního poměru plnit služební úkoly obranného charakteru v zájmu služby též v orgánech státní správy nebo v právnických osobách a organizačních složkách státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech.

(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník Vojenského zpravodajství ve výjimečných případech služebně zařazen na služební místo, i když nesplňuje požadovanou kvalifikaci.

(4) Služebně zařadit vojáka podle odstavce 3 lze i na základě výsledků výběrového nebo konkurzního řízení. Služební orgány si pro tyto účely zřizují výběrové komise jako své poradní orgány.

(5) Voják, který se připravuje k výkonu služby studiem nebo výcvikem, se při povolání do služebního poměru služebně zařazuje jako čekatel. Výcvikem se rozumí vojenská příprava k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu služby vojáka.

(6) Vláda stanoví nařízením orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich; ministr stanoví právnické osoby a organizační složky státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich.

(7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vojáků, stanovených pro jednotlivé hodnosti v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

§ 6a

Rozhodná doba ve služebním zařazení

(1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let. Ustanovení o rozhodné době se nevztahují na příslušníky Vojenského zpravodajství.

(2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka.

(3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda

a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností,

b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží,

c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo

d) bude voják propuštěn ze služebního poměru.

(4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 7

Vojenské hodnosti a hodnostní sbory

(1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen "hodnost").

(2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti:

a) hodnostní sbor mužstvo - hodnosti vojín, svobodník,

b) hodnostní sbor poddůstojníci - hodnosti desátník, četař, rotný,

c) hodnostní sbor praporčíci - hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,

d) hodnostní sbor nižší důstojníci - hodnosti poručík, nadporučík, kapitán,

e) hodnostní sbor vyšší důstojníci - hodnosti major, podplukovník, plukovník,

f) hodnostní sbor generálové - hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.

(3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi:

a) vojín - po dobu konání výcviku,

b) svobodník, desátník, četař - po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku,

c) svobodník, desátník, četař - po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku,

d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr - po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu.

(4) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány.

(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.

(6) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu

a) výkonu volené funkce,

b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje.

(7) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního platu podle této hodnosti.

(8) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 6, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul.

(9) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr.

(10) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků.

§ 7a

Jmenování do vyšší hodnosti

Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu.

§ 8

Doba výkonu služby v hodnosti

(1) Nejkratší doba výkonu služby činí v hodnosti

a) svobodník, desátník a četař 2 roky,

b) rotný, rotmistr, nadrotmistr, poručík a plukovník 2 roky,

c) praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplukovník 3 roky,

d) nadpraporčík 4 roky.

(2) V hodnostním sboru čekatelů činí nejkratší doba výkonu služby v hodnosti svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr a nadrotmistr 1 rok. Do doby výkonu služby v hodnosti podle odstavce 1 se doba výkonu služby v hodnostním sboru čekatelů nezapočítává.

(3) Do doby výkonu služby v hodnosti se započítává doba trvání služebního poměru vojáka kromě doby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zvláštního právního předpisu^1d).

(4) Do doby výkonu služby v hodnosti, do které byl voják jmenován, se započte i doba výkonu služby v propůjčené hodnosti podle § 7.

(5) Doby výkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi započteny.

§ 9

Dočasné zproštění výkonu služby

Při důvodném podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činu, ohrožoval-li by další výkon služby vojáka důležitý zájem služby nebo objasňování jeho činu, může být voják dočasně zproštěn výkonu služby ve svém služebním zařazení na dobu nejvýše 3 měsíců. Tuto dobu může ministr výjimečně prodloužit, nejdéle však o 3 měsíce. Je-li proti vojákovi vedeno trestní řízení, lze jej zprostit výkonu služby v jeho služebním zařazení do pravomocného skončení trestního řízení.

§ 10

Dispozice

(1) Voják, který nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen, se určí do dispozice.

(2) Do dispozice se určí voják na dobu

a) nejvýše 6 měsíců, není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení,

b) dočasného zproštění výkonu služby,

c) kdy vojákyně nemůže z důvodu těhotenství vykonávat službu ve svém služebním zařazení,

d) mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracovním poměru,²)

e) rodičovské dovolené,³)

f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění⁴),

g) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delší než 30 dnů,

h) po kterou je nezvěstný, nejdříve však po třicátém dni,

i) vazby,

j) zajetí.

(3) Do dispozice může být určen voják na dobu nejvýše 3 měsíců před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru.

(4) Do doby trvání služebního poměru se nezapočítává doba dispozice, do které byl voják určen podle odstavce 2 písm. g) a h) a podle odstavce 2 písm. i), byl-li pravomocně odsouzen za trestný čin.

(5) Po dobu dispozice podle odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 3 plní voják služební úkoly podle rozkazů nadřízeného.

(6) Voják, který byl určen do dispozice na dobu delší než 6 měsíců z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e) až i), je po ukončení dispozice služebně zařazen podle § 6; v ostatních případech se vrací voják zpět do svého původního služebního zařazení.

§ 10a

Zvláštní dispozice

Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^4a). Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.

Přerušení služebního poměru

§ 11

(1) Vojákovi se přerušuje služební poměr po dobu výkonu

a) funkce podle zvláštního předpisu,⁵)

b) funkce v zastupitelstvu územní samosprávy, za jejíž výkon náleží podle zvláštního právního předpisu odměna,

c) trestu odnětí svobody.

(2) Služební poměr se přerušuje podle odstavce 1 písm. a) a b) dnem zvolení a podle odstavce 1 písm. c) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

(3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech.

(4) Služební poměr se může přerušit na dobu nejdéle 6 let z celkové doby trvání služebního poměru; doba přerušení služebního poměru může být prodloužena o dobu trvání volební kampaně. Důvody přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.

§ 12

(1) Doba přerušení služebního poměru se vojákovi nezapočítává do doby trvání služebního poměru.

(2) Voják po skončení přerušení služebního poměru pokračuje ve služebním poměru dnem, kdy důvody přerušení služebního poměru pominuly. Tímto dnem se voják služebně zařazuje podle § 6. Není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, určí se do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. a). Zánik důvodů přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.

§ 13

Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení

(1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení.

(2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.

§ 13a

Zastupování v jiném služebním zařazení

(1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení.

(2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců.

(3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.

§ 14

Služební cesta

(1) Vojáka lze vyslat na služební cestu na dobu nezbytně nutnou. Voják na služební cestě plní služební úkoly podle rozkazu nadřízeného, který ho na služební cestu vyslal.

(2) Podmínky pro vykonání služební cesty vojákovi předem stanoví nadřízený, který ho na služební cestu vysílá.

§ 14a

Studijní pobyt

(1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž.

(2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt.

(3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestě.

§ 15

Odvelení

(1) Vojáka lze v zájmu služby odvelet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; na dobu delší může být odvelen jen se svým souhlasem nebo rozhodnutím ministra.

(2) Odvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený. Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen.

§ 16

Přeložení

(1) Voják může být přeložen k výkonu služby do jiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby. Jiným místem výkonu služby se rozumí obec,^5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu služby (dále jen "místo přeložení").

(2) Voják může být na vlastní žádost přeložen do jiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby, je-li to v souladu se zájmy služby.

§ 17

Služební hodnocení

(1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka.

(2) Služební hodnocení spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon služby. Služební hodnocení musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen.

(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky.

(4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při služebním hodnocení a jeho hlediska.

HLAVA III

ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 18

Zánik služebního poměru

Služební poměr vojáka zaniká

a) uplynutím stanovené doby,

b) propuštěním,

c) odnětím hodnosti,

d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti,⁶)

e) úmrtím vojáka,

f) prohlášením vojáka za mrtvého,

g) pozbytím státního občanství České republiky,

h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise,^6a)

i) omezením svéprávnosti,

j) zrušením ve zkušební době.

§ 19

Propuštění ze služebního poměru

(1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud

a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,⁷)

b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu,^7a) přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,⁷)

c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu⁹) není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení,

d) se přestal připravovat k výkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení,

e) není pro něho v důsledku organizačních změn nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu⁵⁶) jiné služební zařazení,

f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,

g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil,

h) podle závěrů dvou služebních hodnocení není způsobilý pro další výkon služby,

i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace,

j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů,^9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad,

k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru,

l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2,

m) podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení,

o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním.

(2) V případě snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu^9b) může prezident nebo ministr na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu se zájmy služby o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení této věkové hranice, nejpozději do dosažení důchodového věku podle zvláštního právního předpisu⁷). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímu stavu a k jeho účasti v zahraničních operacích.

(3) Služební poměr zaniká uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 9 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku.

§ 20

Zákaz propuštění ze služebního poměru

(1) Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno

a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu¹⁰) důvodem zániku nároku na nemocenské,

b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu, a v době, kdy vojákyně kojí,

c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,

d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), c), f) a i) až o).

§ 21

Odnětí hodnosti

(1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášť závažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kterému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín.

(2) Generálům odnímá hodnost prezident na návrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr.

(3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi služební poměr.

§ 21a

Zrušení služebního poměru ve zkušební době

Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.

Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo doručeno vojákovi oznámení služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době.

§ 22

Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru

(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši.

(2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky.

(3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i.

(4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).

§ 23

Písemné hodnocení při zániku služebního poměru

Při zániku služebního poměru je služební orgán povinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zániku služebního poměru potvrzení o službě a písemné hodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý průběh služebního poměru.

HLAVA IV

VÝKON A DOBA SLUŽBY

§ 24

Výkon služby

(1) Výkonem služby se rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného.

(2) Za výkon služby lze též uznat činnost konanou z vlastní iniciativy v zájmu služby, nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného.

(3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služebních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka nařídit výkon služby z jiného než pravidelného místa výkonu služby vojáka, při tom stanoví místo výkonu služby, způsob komunikace, rozvržení doby výkonu služby a dobu, po kterou bude vykonávána služba z jiného místa. Voják může podat žádost o výkon služby z jiného místa až po ukončení zkušební doby.

(4) Služební orgán písemně nařídí vojákovi výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Voják je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby.

(5) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa vojákovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa.

(6) Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo výkonu služby při výkonu služby z jiného místa určeno územím obce, v níž voják vykonává službu z jiného místa.

§ 25

Základní týdenní doba služby a kratší týdenní doba služby

(1) Základní týdenní doba služby činí 40 hodin.

(2) Nadřízený může stanovit vojákovi kratší týdenní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Vojákovi s kratší týdenní dobou služby přísluší měsíční služební plat odpovídající této kratší týdenní době služby.

(3) Nadřízený stanoví vojákovi na základě rozhodnutí přezkumné komise kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 30 hodin týdně a nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne skončení neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.

§ 26

Rozvržení základní týdenní doby služby

(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.

(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.

(3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pracovní doby. Voják může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby.

(4) Voják musí být o změně rozvržení základní týdenní doby služby nebo její formy písemně informován nejméně 14 dnů před její účinností, a pokud existují objektivní důvody, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Služební orgán je povinen doložit předání informace vojákovi.

§ 27

Přestávky ve službě

(1) Voják má nejdéle po 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku v trvání nejméně 30 minut na jídlo a odpočinek. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákovi zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek.

(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě.

(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby.

§ 28

Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu

(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy a hlavy V považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.

(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin.

(3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje.

(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.

§ 29

Služba konaná nad základní týdenní dobu služby

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je voják povinen konat službu nad základní týdenní dobu služby. Služba nad základní týdenní dobu služby se může konat jen na rozkaz nadřízeného nebo s jeho souhlasem.

(2) Službu nad základní týdenní dobu služby nesmí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby.

(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 150 hodin v kalendářním roce a za službu konanou ve svátek¹¹) náleží vojákovi náhradní volno.

(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.

(6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno.

§ 30

Služební pohotovost

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený nařídit vojákovi služební pohotovost.

(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka na stanoveném místě výkonu služby nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby.

(3) Služební pohotovost v jiném místě než na stanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost na stanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu.

(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.

§ 31

Intenzivní vojenský výcvik

(1) Intenzivním vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhají po dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin.

(2) Doba výkonu služby při intenzivním vojenském výcviku se zahrnuje do základní týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcviku se ustanovení o rozvržení základní týdenní doby služby nepoužijí.

§ 31a

Nepřetržitý vojenský výcvik

(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin.

(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí. Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.

§ 31b

Nepřetržité vojenské nasazení

(1) Nepřetržitým vojenským nasazením je doba výkonu služby při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu^10a).

(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, ve které nepřetržité vojenské nasazení zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.

§ 31c

Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení

(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení stanoví služební orgán.

(2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku.

(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a. Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu služby až na 16 hodin.

(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se služební plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení.

(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.

(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení, nepřetržitém vojenském výcviku nebo intenzivním vojenském výcviku a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu.

(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby.

(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení.

HLAVA V

DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO

§ 32

Řádná dovolená a její poměrná část

(1) Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, jejíž výměra činí 6 týdnů v kalendářním roce. Vojákovi, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby.

(2) Vojákovi, kterému nevznikl nárok na řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené činí za každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok.

(3) Dojde-li u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby.

(4) Pro účely řádné dovolené se za výkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, pokud mimo tyto překážky ve službě voják během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby.

(5) Pro účely řádné dovolené se za výkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává

a) doba čerpání mateřské dovolené,

b) doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

c) doba dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

d) doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění.

(6) Byl-li vojákovi přerušen služební poměr z důvodu výkonu veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru.

(7) Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

§ 33

Čerpání řádné dovolené

(1) Čerpání řádné dovolené je nadřízený povinen vojákovi určit tak, aby voják řádnou dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, ledaže v tom nadřízenému brání překážky ve službě na straně vojáka nebo důležitý zájem služby. Čerpání řádné dovolené může být určeno vojákovi v několika částech, z nichž alespoň jedna musí činit nejméně 14 dnů vcelku. Den nástupu řádné dovolené musí nadřízený vojákovi určit nejméně 14 dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit.

(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům vojáka lze na základě jeho písemné žádosti část řádné dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku.

(3) Nadřízený nemůže určit čerpání řádné dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání řádné dovolené jen na jeho žádost.

(4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup řádné dovolené nebo ho z řádné dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly. Voják je v tomto případě povinen upozornit nadřízeného na rozsah těchto nákladů.

(5) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené, a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.

(6) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je nadřízený povinen určit ji vojákovi tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 8 stanoveno jinak.

(7) Není-li čerpání řádné dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém vojákovi nárok na řádnou dovolenou vznikl, má právo určit čerpání řádné dovolené voják. Čerpání řádné dovolené je voják povinen písemně oznámit nadřízenému alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s nadřízeným na jiné době oznámení. Pokud voják neurčil čerpání řádné dovolené do konce následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí v případech uvedených v odstavci 8.

(8) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že voják byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je nadřízený povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě.

(9) Čerpání řádné dovolené může služební orgán vojákovi výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané řádné dovolené, která je kratší než polovina směny.

§ 34

Přerušení řádné dovolené

(1) Byl-li voják v době čerpání řádné dovolené uznán dočasně služby neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, řádná dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li nadřízený čerpání řádné dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost vojáka. Řádná dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené.

(2) Připadne-li v době řádné dovolené vojáka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do řádné dovolené; to neplatí v případě, kdy voják by byl jinak povinen v den svátku konat službu a čerpání řádné dovolené mu bylo určeno pouze na tento den. Určil-li nadřízený vojákovi náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nebo za službu ve svátek anebo volno tak, že by připadlo do doby řádné dovolené, je povinen určit mu náhradní volno nebo volno na jiný den.

§ 35

Krácení řádné dovolené

(1) Nadřízený může řádnou dovolenou krátit za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat.

(2) Řádná dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.

(3) Při krácení řádné dovolené musí být vojákovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta řádná dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

§ 37

Zvláštní dovolená

Voják, který koná po celý kalendářní rok službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou anebo službu uvedenou v § 120 odst. 3 větě druhé, má nárok na zvláštní dovolenou v délce 7 kalendářních dnů v kalendářním roce. Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

§ 38

Rodičovská dovolená, otcovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti

(1) Vojákovi se na žádost poskytne rodičovská nebo otcovská dovolená v rozsahu stanoveném pro zaměstnance v pracovním poměru zvláštním právním předpisem¹²).

(2) Žádost podle odstavce 1 podává voják písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně vojáka. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. Služební orgán může odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu, pokud by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně ohrozilo důležitý zájem služby. Takový odklad rodičovské dovolené musí služební orgán vojákovi písemně odůvodnit.

(2) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle na dobu 12 měsíců.

(3) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle na dobu 12 měsíců.

§ 39

Služební volno při překážkách ve službě

(1) Nemůže-li voják pro překážky z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud úkony v obecném zájmu nebo v důležité osobní záležitosti nelze vyřídit mimo dobu služby.

(2) Služební orgán může poskytnout vojákovi pro důležité osobní překážky ve službě další služební volno, popřípadě mu může poskytnout služební volno i z jiných vážných důvodů.

(3) Služební volno pro překážky ve službě se vojákovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

(4) Služební volno se poskytuje na žádost vojáka, pokud je důvod služebního volna předem znám. Překážku ve službě a dobu jejího trvání je voják povinen prokázat.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou, ze kterých konkrétních důvodů a v jakém konkrétním rozsahu se poskytuje služební volno.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU SLUŽBY

§ 40

Zvláštnosti průběhu služby v zahraničí

(1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pro službu v zahraničí lze vojáka povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky.

(3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministr nebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil.

(4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost.

§ 40a

Zahraniční operace

(1) Zahraniční operací se rozumí výkon služby mimo území České republiky, během kterého voják plní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu^12a).

(2) Po dobu vyslání do zahraniční operace plní voják služební povinnosti podle zařazení v úkolovém uskupení nebo individuálně.

(3) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operace, není velitel úkolového uskupení povinen používat ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to poměry nebo zvyklosti v místě zahraniční operace, je velitel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovi přiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je povinen v době, po kterou jsou stanoveny ztížené podmínky výkonu služby a doby odpočinku, zabezpečit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a určit místo odpočinku.

(4) Po dobu vyslání do zahraniční operace se dovolená a služební volno poskytují pouze tehdy, umožňují-li to podmínky zahraniční operace.

§ 41

Zvláštnosti průběhu služby vojákyň

(1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí.

(2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovosti jen s jejím souhlasem.

(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 8 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.

(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.

(4) Vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může požádat o pružné rozvržení doby služby, výkon služby z jiného místa výkonu služby, nebo kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vojákyně může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. Zamítnutí žádosti musí služební orgán vojákyni písemně odůvodnit.

(5) Pokud o to vojákyně požádá nebo se od posledního stanovení výkonu služby z jiného místa výkonu služby, kratší týdenní doby služby nebo pružného rozvržení doby služby podstatně změnily okolnosti, stanoví služební orgán vojákyni místo výkonu služby, dobu služby nebo rozvržení doby služby stejně jako před jejich stanovením podle odstavce 4.

(4) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem¹³) obdobně jako u žen v pracovním poměru.

(6) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem¹³) obdobně jako u žen v pracovním poměru.

(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,⁴) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.

(7) Odstavce 2, 3 a 6 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,⁴) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.

(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání.

(8) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání.

(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

(9) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.

(10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.

§ 41a

Ustanovení § 41 odst. 4 a 5 se vztahuje na všechny vojáky pečující o dítě mladší 9 let a na vojáky, kteří osobně pečují o osobu v situaci uvedené v § 5 odst. 4.

§ 42

Zvláštnosti průběhu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem

(1) Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, má nárok na studijní volno.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a čerpání studijního volna.

(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28.

§ 43

Zvláštnosti průběhu služby vojáků duchovních a příslušníků zdravotnické služby

Na vojáky, kteří konají službu jako duchovní, a na příslušníky zdravotnické služby se vztahuje tento zákon, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,¹⁴) jinak.