Zákon o vojácích z povolání - ČÁST DEVÁTÁ - ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

ČÁST DEVÁTÁ

ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 144

(1) Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, § 33 odst. 2 písm. c), § 79 odst. 5, hlava XI části druhé a § 175 správního řádu.

(2) Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na

a) výběr uchazeče o povolání do služebního poměru,

b) služební hodnocení,

c) vyslání na služební cestu,

d) vyslání na studijní pobyt, který trvá méně než 3 měsíce,

e) zrušení služebního poměru ve zkušební době,

f) nařízení služební pohotovosti,

g) rozvržení základní týdenní doby služby včetně jejích individuálních změn,

h) nařízení služby nad základní týdenní dobu služby,

i) určení nástupu na dovolenou a odvolání z ní,

j) poskytnutí služebního volna,

k) přiznání služebního příspěvku,

l) udělení kázeňské odměny,

m) poskytnutí odměny podle § 68g,

n) vrácení služebního platu podle § 68p odst. 1,

o) poskytnutí náhradního volna nebo volna,

p) poskytnutí preventivní nebo mimořádné rehabilitace,

q) poskytnutí cestovních, přepravních, proviantních nebo výstrojních náležitostí,

r) vyřizování žádostí nebo stížností podle § 153,

s) výběrové řízení,

t) poskytnutí rekvalifikace.

§ 145

(1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o

a) změně doby trvání služebního poměru,

b) přerušení služebního poměru,

c) náhradě škody podle tohoto zákona,

d) propuštění ze služebního poměru,

e) odnětí hodnosti,

f) přiznání kvalifikačního příspěvku,

g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru,

h) nároku na služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty,

i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou,

j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5,

k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2,

l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru,

m) vydání bezdůvodného obohacení,

n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj,

o) uložení kázeňského trestu,

p) přiznání jednorázové peněžní výpomoci,

q) přiznání peněžitého příspěvku.

(2) Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední. To neplatí, pokud voják požádá o změnu doby trvání služebního poměru jejím zkrácením.

(3) Pokud voják vyjádřil se změnou doby trvání služebního poměru předem písemně souhlas podle § 5 odst. 4, vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Pokud takový souhlas vyjádřil voják po zahájení řízení, může služební orgán bez dalšího vydat rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru.

§ 145a

Personální rozkaz

(1) Personálním rozkazem se rozhoduje ve věcech služebního poměru o

a) služebním zařazení,

b) zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti,

c) propůjčení vyšší hodnosti,

d) dočasném zproštění výkonu služby,

e) určení do dispozice,

f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení,

g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 3 měsíce,

h) přeložení,

i) stanovení kratší týdenní doby služby,

j) poskytnutí mateřské nebo rodičovské dovolené,

k) udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti,

l) udělení souhlasu výjimečně vykonávat výdělečnou činnost a jeho odvolání,

m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i a 68j,

n) prodloužení rozhodné doby,

o) stanovení výše stabilizačního příspěvku.

(2) Personální rozkaz se vydává z moci úřední a je prvním úkonem v řízení.

(3) Personální rozkaz obsahuje, kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu, služební zařazení vojáka a jeho osobní číslo. Odůvodnění personálního rozkazu není třeba, je-li rozhodováno podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), h), i), j) nebo k).

(4) Personální rozkaz se vojákovi vyhlásí ústně. Ústní vyhlášení má účinky oznámení personálního rozkazu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

(5) Nelze-li vojákovi vyhlásit personální rozkaz ústně, oznámí se doručením stejnopisu písemného vyhotovení personálního rozkazu do vlastních rukou.

(6) Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů.

(7) Lhůta pro předání spisu odvolacímu orgánu činí 15 dnů.

(8) Odvolací orgán může personální rozkaz pouze potvrdit, zrušit nebo změnit. Odvolací orgán rozhoduje formou personálního rozkazu.

(9) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 5 měsíců ode dne nabytí právní moci personálního rozkazu.

§ 146

Podání a postoupení podání

(1) Účastník může učinit podání služebnímu orgánu.

(2) Není-li služební orgán příslušný k rozhodnutí ve věci, je povinen postoupit podání příslušnému služebnímu orgánu bezodkladně a uvědomit o tom účastníka.

HLAVA II

ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ HODNOSTI

§ 147

Pokud je služebnímu orgánu znám takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro vydání rozhodnutí, může vydat rozhodnutí o odnětí hodnosti bez předchozího řízení.

§ 148

Rozhodnutí o odnětí hodnosti lze vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se oprávněný služební orgán o jednání uvedeném v § 21 odst. 1 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.

HLAVA III

PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ

§ 149

Odvolací orgán

Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání odvolání.

§ 150

(1) Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle § 145 odst. 1 písm. d) až f) a proti personálním rozkazům vydaným podle § 145a odst. 1 nemá odkladný účinek.

(2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost, i v případech podle odstavce 1.

(3) Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání.

(4) O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

§ 150b

Pokud vojáka v období od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) až e) do zániku služebního poměru lze služebně zařadit, vydá služební orgán se souhlasem vojáka nové rozhodnutí ve věci formou personálního rozkazu.

§ 151

Přezkoumání rozhodnutí soudy

Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 152

Řízení po zániku služebního poměru

V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle části deváté tohoto zákona i tehdy, když služební poměr vojáka zanikl.

§ 152a

Výkon rozhodnutí

(1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této části nebo v řízení podle § 51 odst. 2, rozhodne služební orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo výsluhových náležitostí.

(2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí.

HLAVA IV

ŘEŠENÍ ŽÁDOSTÍ A STÍŽNOSTÍ

§ 153

Žádost nebo stížnost vojáka

(1) Voják může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se podává písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu.

(2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle jejího obsahu nadřízený vojáka nebo služební orgán. Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený toho nadřízeného nebo nadřízený služební orgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje.

(3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízena nejpozději do 60 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení stížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení žádosti nebo stížnosti.

(4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je nadřízený nebo služební orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; voják bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

(5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podal u příslušného nadřízeného nebo služebního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

(6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původní stížnost byla správně vyřízena, a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li další stížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služební orgán se jí dále nezabývá. O této skutečnosti musí být voják vyrozuměn.