Zákon o volném pohybu služeb - Dozor nad poskytovateli služeb usazenými v České republice, kteří přeshraničně poskytují služby v jiných členských státech

Dozor nad poskytovateli služeb usazenými v České republice, kteří přeshraničně poskytují služby v jiných členských státech

§ 21

Dozor nad dodržováním práv a povinností poskytovateli služby usazenými v České republice, kteří poskytují služby přeshraničně na území jiných členských států, vykonávají správní orgány²⁰) v součinnosti s orgány jiných členských států. Postupují přitom podle ustanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů.

§ 22

Správní orgány²⁰) mohou požádat orgány jiných členských států o provedení kontroly poskytovatelů služeb usazených v České republice poskytujících přeshraničně služby na území těchto členských států.

§ 23

(1) Pokud správní orgán²⁰) obdrží ze strany orgánu členského státu důvodnou žádost o provedení vhodného opatření či udělení sankce na základě skutečností zjištěných v rámci dozorové pravomoci dožadujícího členského státu, provede opatření nebo sankce, je-li to možné, a z žádosti je patrná důvodnost provedení tohoto opatření nebo udělené sankce.

(2) Pokud správní orgán²⁰) obdrží ze strany orgánu členského státu důvodnou žádost o provedení kontroly nebo provedení opatření zabraňujících ohrožení bezpečnosti službou, provede opatření směřující k nápravě, shledá-li důvody opodstatněné. Správní orgán²⁰) informuje žádající orgán o výsledcích kontroly a o provedených opatřeních, nebo o tom, proč žádná opatření nepřijal.

§ 24

Výstražný mechanismus

V případě, že správní orgán²⁰) zjistí, že činnost poskytovatele služby usazeného

a) na území České republiky představuje riziko vážného poškození zdraví, bezpečnosti osob nebo životního prostředí v jiných členských státech, uvědomí neprodleně příslušné orgány členských států a Evropskou komisi,

b) v jiném členském státě představuje riziko vážného poškození zdraví nebo bezpečnosti osob nebo životního prostředí na území České republiky nebo jiných členských států, uvědomí o tom bez prodlení stát usazení poskytovatele služby, dotyčné členské státy a Evropskou komisi.

§ 25

Výměna informací na vnitřním trhu Evropské unie

(1) Je-li to třeba pro posouzení splnění požadavků a ověření dalších skutečností nutných pro udělení oprávnění k poskytování služby a dále, je-li to účelné pro výkon dozorové pravomoci, správní orgány²⁰) žádají příslušné orgány členských států o informace o poskytovatelích služeb usazených na jejich území.

(2) Správní orgány²⁰) poskytnou na základě důvodné žádosti příslušným orgánům členských států informace o poskytovatelích služeb usazených na území České republiky.

§ 26

Informační systém

(1) Správní orgány²⁰) poskytují informace a podávají žádosti týkající se jednotlivých poskytovatelů služeb podle tohoto zákona správním orgánům členských států prostřednictvím informačního systému k tomu určeného. Informacemi poskytovanými a předávanými pomocí tohoto systému jsou zejména informace nutné pro uznání dokladů pro ověření splnění požadavků pro poskytování služeb a dalších skutečností při přeshraničním poskytování služeb nebo při usazování, informace související s výkonem dozorové pravomoci správních orgánů a informace související s ohrožením bezpečnosti službou a použitím výstražného mechanismu.

(2) Za účelem posouzení bezúhonnosti poskytovatele služby pro účely výměny informací v rámci informačního systému k tomu určeného si správní orgány²⁰) vyžádají výpis z evidence Rejstříků trestů podle jiného právního předpisu²⁵). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Přístup správních orgánů²⁰) k osobním údajům, doba uchování osobních údajů a další aspekty související s ochranou osobních údajů se řídí rozhodnutím Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007, týkajícího se provádění systému pro výměnu informací na vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů.

§ 27

Společná ustanovení

(1) Žádosti podané podle § 20 až 26 tohoto zákona musí být jednoznačné a řádně odůvodněné. Údaje získané na podkladě takovéto žádosti lze použít pouze k účelu, ke kterému byly vyžádány.

(2) V případě, že žádosti podané podle tohoto zákona orgánem členského státu není možné vyhovět z důvodů, které nemohl správní orgán²⁰) ovlivnit, nebo není možné žádosti vyhovět ve lhůtě přiměřené účelu žádosti, informuje správní orgán dožadující orgán členského státu, o těchto skutečnostech a poskytne mu v míře nezbytně nutné součinnost při realizaci opatření, kterými bude naplněn účel žádosti.

(3) Správní orgány²⁰) jsou povinny poskytnout orgánům členských států informace podle tohoto zákona bez zbytečného prodlení.