Zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití - znění od 05. 03. 2016 (úplné znění)

395

ZÁKON

ze dne 9. září 2009

o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje

a) způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími,

b) dozor nad dodržováním tohoto zákona.

(2) Podle tohoto zákona se posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

Tento zákon upravuje

a) způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (dále jen „významná tržní síla“) a

b) dozor nad dodržováním tohoto zákona.

§ 2

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dodavatelem soutěžitel¹), který za účelem prodeje dodává zboží a služby odběrateli,

a) dodavatelem podnikatel, pokud prodává potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímá nebo poskytuje služby s prodejem potravin související,

b) odběratelem soutěžitel, který odebírá zboží za účelem dalšího prodeje.

b) odběratelem podnikatel nebo nákupní aliance podle písmene c), pokud nakupují potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímají nebo poskytují služby s nákupem potravin související; za odběratele se považuje také ten, kdo takový nákup nebo služby pro jiného odběratele zajišťuje na základě smlouvy příkazního typu,

c) nákupní aliancí uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost,

d) potravinou látka nebo výrobek definovaný jako potravina přímo použitelným předpisem Evropské unie¹).

HLAVA II

ZNEUŽITÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY

§ 3

Významná tržní síla

(1) Významná tržní síla je takové postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a kdy si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky.

(1) Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

(2) Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele, jejich finanční sílu, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a umístění jeho jednotlivých prodejen.

(2) Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh a finanční sílu odběratele.

(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že významnou tržní sílu má odběratel, jehož čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč.

(3) Pokud je odběratelem podnikatel, který zajišťuje nákup potravin nebo služby s nákupem nebo prodejem potravin související pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu, jeho významná tržní síla se posuzuje společně s postavením odběratele, pro kterého činnost zajišťuje.

(4) Má se za to, že významnou tržní sílu má

a) odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců,

b) odběratel, který je ovládanou osobou, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky nepřesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, pokud jeho obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky společně s obratem ovládající osoby za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, nebo

c) nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

§ 3a

Náležitosti smlouvy

Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také:

a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury, výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění,

b) dobu nebo způsob jejího určení pro dodávku předmětu koupě a určení jejího množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé dodávky předmětu koupě,

c) v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení,

d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána,

e) způsob postoupení pohledávky, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákona.

§ 4

Zákaz zneužití významné tržní síly

(1) Zneužití významné tržní síly je zakázáno.

(2) Zneužitím významné tržní síly je zejména

a) sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran,

b) sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění,

c) uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním potravin nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje,

d) sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev,

e) sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje,

f) sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší, než je doba uvedená v § 3a písm. a),

g) sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy,

h) požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění,

i) diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu,

j) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem nebo jím pověřenou fyzickou osobou nebo právnickou osobou na náklady dodavatele včetně požadování rozborů potravin na náklady dodavatele, nebo

k) nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru²) odběratelem.

Zneužití významné tržní síly vůči dodavatelům je zakázáno. Zneužitím významné tržní síly je zejména soustavné

a) porušování pravidel uplatňovaných při fakturaci uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona,

b) porušování všeobecných obchodních podmínek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona,

c) porušování povinností vyplývajících ze smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, které obsahují zejména podmínky uvedené v příloze č. 3 tohoto zákona,

d) nedodržování podmínek prodeje uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona,

e) uplatňování praktik zakázaných v dodavatelsko-odběratelských vztazích uvedené v příloze č. 5 tohoto zákona,

f) porušování jiných zvyklostí v dodavatelsko-odběratelských vztazích, kterými se rozumí zejména zvyklosti uvedené v příloze č. 6 tohoto zákona,

jehož cílem nebo výsledkem je podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu.

HLAVA III

DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

Dozor nad dodržováním zákona

§ 5

Dohled nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Působnost Úřadu je stanovena jiným právním předpisem²).

(1) Dozor nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Působnost Úřadu je stanovena jiným právním předpisem³).

(2) Podnět k zahájení řízení týkající se porušení povinností uložených tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě Úřad odloží, neshledá-li jej důvodným. Při posuzování důvodnosti vychází z míry závažnosti posuzovaného jednání, přičemž přihlíží zejména k povaze jednání, způsobu jeho provedení a počtu dotčených subjektů. O odložení podnětu učiní písemný záznam, v němž je odůvodní, a vyrozumí o něm podatele.

§ 6

(1) Zjistí-li Úřad v řízení z moci úřední, že došlo ke zneužití významné tržní síly, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití tržní síly nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníku řízení a pokračuje v řízení.

(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(3) Závazky podle odstavce 2 může účastník řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“). Účastník řízení je svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu.

(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,

b) účastníci řízení jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo

b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo

c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

§ 6a

Je-li zjištěno porušení zákazu stanoveného v § 4, může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho splnění.

HLAVA IV

POKUTY

§ 7

Na řízení vedené Úřadem ve věcech zneužívání významné tržní síly, jakož i na jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení jiného právního předpisu³).

(1) Na řízení vedené Úřadem ve věcech zneužití významné tržní síly, jakož i na jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

(2) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole⁶) nepoužijí.

§ 8

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že

(1) Odběratel, který má významnou tržní sílu, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 4 tohoto zákona zneužije svoji významnou tržní sílu,

a) v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu,

b) nesplní závazek podle § 6 odst. 2 tohoto zákona,

b) nesplní závazek podle § 6 odst. 2,

c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle jiného právního předpisu nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 6a nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

d) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle jiného právního předpisu.

d) nesjedná povinnou náležitost smlouvy podle § 3a písm. a) až e) nebo nesjedná smlouvu písemně.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle tohoto zákona, nebo

b) v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady nebo informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) se uloží pokuta do 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) pokuta do 300000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období.

(4) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána

a) odběrateli, který je ovládanou osobou, počítá se z úhrnu čistého obratu ovládané a ovládající osoby za poslední ukončené účetní období, nebo

b) nákupní alianci nebo jejím členům, počítá se z úhrnu čistých obratů dosažených jejími členy za poslední ukončené účetní období.

(5) Pokud je pokuta uložena nákupní alianci, ručí její členové za zaplacení uložené pokuty společně a nerozdílně.

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁴) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na právního nástupce této osoby jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu.

(6) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby, která zanikla, přechází na jejího právního nástupce. Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

(7) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

§ 10

Pořádková pokuta

(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, jestliže nesplní povinnost podle jiného právního předpisu⁵).

(1) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300000 Kč nebo 1 % z čistého obratu jí dosaženého za poslední ukončené účetní období.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy byla povinnost porušena.

HLAVA V

ÚČINNOST

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 50/2016 Sb. Čl. II

1. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Smlouvy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které neobsahují náležitosti podle § 3a zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedou jejich smluvní strany do souladu s § 3a zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vlček v. r.

Fischer v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 395/2009 Sb.

PRAVIDLA UPLATŇOVANÁ PŘI FAKTURACI

1. Každý nákup výrobků musí být předmětem fakturace. Faktura obsahuje základní náležitosti podle jiných právních předpisů.

2. Na faktuře musí být uvedeno datum, kdy se musí uskutečnit úhrada. Dále musí být uvedeny upřesňující podmínky srážky, ke které může dojít v případě platby pozdější, než je datum vyplývající ze všeobecných podmínek prodeje, tak jako i výška pokut uplatňovatelných v den úhrady následující po datu úhrady uvedeném na faktuře. Za den úhrady je považováno datum, kdy odběratel dá příslušné prostředky k dispozici dodavateli nebo jeho právnímu nástupci.

3. Na faktuře musí být uvedeno jakékoliv snížení ceny poskytnuté v den prodeje výrobku nebo poskytnutí služeb přímo spojených s tímto prodejem, s výjimkou nepředvídatelných srážek.

Příloha č. 2 k zákonu č. 395/2009 Sb.

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

1. Odběratel je povinen poskytnout všeobecné obchodní podmínky dodavateli, který o to požádá. Tyto všeobecné podmínky jsou základem obchodních jednání.

2. Všeobecné obchodní podmínky zahrnují:

- podmínky nákupu;

- cenové podmínky;

- snížení cen;

- podmínky úhrady.

3. Všeobecné obchodní podmínky mohou obsahovat odlišnosti podle kategorií dodavatelů. V takovém případě se povinnost poskytnout všeobecné podmínky prodeje ustanovená v bodě č. 1 týká všeobecných obchodních podmínek, které jsou uplatňovány na dodavatele patřící do stejné kategorie.

4. Každý dodavatel si může dohodnout s odběratelem zvláštní obchodní podmínky, na které se nevztahuje povinnost uvedená v bodě č. 1.

5. S výjimkou odlišných ustanovení uvedených v obchodních podmínkách anebo dohodnutých mezi stranami v souladu s odstavcem 6 této přílohy, je lhůta na uhrazení dlužných částek stanovená na třicátý den po datu přijetí zboží anebo vykonání požadovaného plnění.

6. Platební lhůta pro každého dodavatele nesmí být delší než třicet dnů od data dodání.

7. Platební podmínky musí obsahovat podmínky pro fakturaci a úroky z prodlení splatné následující den po datu úhrady uvedeném na faktuře v případě, kdy jsou dlužné částky uhrazeny po tomto datu. Sankce z prodlení jsou splatné bez toho, aby bylo třeba je připomínat.

8. Poskytnutí informace stanovené v prvém odstavci se dá zrealizovat všemi prostředky, které se obyčejně používají v daném oboru.

9. Společnosti, jejichž roční účetnictví podléhá auditu, zveřejní informace o lhůtách splatnosti svých dodavatelů.

Příloha č. 3 k zákonu č. 395/2009 Sb.

PODMÍNKY UVÁDĚNÉ VE SMLOUVÁCH MEZI DODAVATELEM A ODBĚRATELEM

1. Ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem se uvedou povinnosti, ke kterým se strany zavázaly s cílem stanovit cenu po ukončení obchodních jednání. Smlouva je uzavírána písemně a nelze ji měnit bez písemného souhlasu obou smluvních stran.

2. Smlouva je vyhotovená buď jako jeden dokument anebo jako celek tvořený roční rámcovou smlouvou a přílohami.

3. Smlouva stanoví:

- podmínky prodeje výrobků tak, jak vyplynuly z obchodních jednání při dodržování všeobecných obchodních podmínek;

- podmínky, ke kterým se odběratel zavazuje, že poskytne dodavateli, při příležitosti prodeje jeho výrobků spotřebiteli, anebo s cílem jejich dalšího prodeje obchodníkem, každou službu, která má podpořit jejich prodej a která nevyplývá z prodejních a nákupních povinností, přičemž je potřeba uvést předmět, předpokládané datum plnění, způsob realizace, odměnu a výrobky, ke kterým se vztahují;

- ostatní povinnosti, které jsou součástí obchodního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, přičemž pro každý předmět je potřeba uvést předpokládané datum plnění a způsoby realizace;

- lhůtu pro předkládání návrhů na cenové změny;

- podmínky a lhůty pro změnu dohodnutého množství, jakosti a provedení dodávaných výrobků.

4. Povinnosti vyplývající z předchozích bodů se podílejí na stanovení dohodnuté ceny.

Příloha č. 4 k zákonu č. 395/2009 Sb.

PODMÍNKY PRODEJE

1. Odběratel nesmí prodávat nebo oznámit, že bude prodávat výrobek tak, jak jej získal, za cenu nižší, než byla jeho skutečná nákupní cena.

2. Skutečná nákupní cena je netto jednotková cena uvedená na nákupní faktuře, snížená o všechny ostatní finanční příjmy odsouhlasené dodavatelem a zvýšená o daně z obratu, o případně další daně příslušné k tomuto prodeji spotřebitelům a o cenu dopravy, pokud je tato realizována na účet odběratele.

3. Ustanovení předchozích bodů se neuplatňují:

- na dobrovolné anebo vynucené prodeje, jejichž důvodem je ukončení anebo změna obchodní činnosti;

- na výrobky, které mají stejné vlastnosti a jejichž další dodávky se uskutečnily za sníženou cenu, přičemž skutečná nákupní cena je potom nahrazená cenou uvedenou na nové nákupní faktuře;

- na výrobky s uvedenou dobou spotřeby od okamžiku, kdy jsou ohrožené rychlým zhoršením kvality, pod podmínkou, že nabídka za sníženou cenu není předmětem jakékoliv reklamy anebo inzerátu mimo místa prodeje;

- na výrobky, jejichž prodej má výrazný sezonní charakter, po dobu závěrečného období sezony prodeje a v době mezi dvěma prodejními sezonami.

Příloha č. 5 k zákonu č. 395/2009 Sb.

PRAKTIKY ZAKÁZANÉ V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH

1. Každý odběratel nese odpovědnost a musí nahradit škodu způsobenou tím, že:

- dostane anebo se pokouší dostat od dodavatele jakýkoliv prospěch nebo platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě anebo je zjevně nepřiměřená ve vztahu k hodnotě poskytnuté služby. Za takovéto plnění (finanční) je považováno zejména:

• podílení se na financování, neodůvodněné společným zájmem a bez přiměřené protihodnoty;

• realizace obchodní propagace, nákupu anebo investice, zejména v rámci obnovy obchodů nebo v rámci rozšiřování obchodní sítě nebo budování a provozu zalistovacích, zúčtovacích nebo nákupních ústředí;

• umělé kumulování obratů anebo požadavek přizpůsobit se obchodním podmínkám obdržených ostatními zákazníky;

- podřídí anebo se pokusí podřídit dodavatele povinnostem, které vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi stranami, pokud jde o jejich práva a povinnosti, a to zejména v oblasti smluvních pokut a sankcí;

- obdrží anebo se pokusí získat, jako předběžnou podmínku předložení objednávek, jakékoliv plnění bez toho, aby jeho protihodnotou byl písemný závazek týkající se přiměřeného nákupního objemu a v nutném případě služba požadovaná dodavatelem, která je předmětem písemné dohody;

- obdrží anebo se pokusí získat prospěch pod hrozbou úplného anebo částečného okamžitého přerušení obchodních vztahů, zjevně zneužívajíce podmínek týkajících se cen, platebních lhůt, způsobů prodeje nebo služeb, které nevyplývají z nákupních, anebo prodejních povinností;

- náhle, třebaže pouze částečně, přeruší stabilizovaný obchodní vztah, a to bez písemné výpovědi zohledňující délku trvání obchodního vztahu při současném respektování minimální výpovědní lhůty uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách, které vycházejí ze zvyklostí při obchodování. Pokud se obchodní vztah týká dodávek výrobků prodávaných pod značkou obchodníka, minimální doba výpovědní lhůty je dvojnásobná než v případě, kdy výrobek není dodávaný pod značkou obchodníka. Předcházející ustanovení nebrání možnosti výpovědi bez výpovědní lhůty v případě, pokud druhá strana neplní část svých povinností. Pokud přerušení obchodního vztahu vyplývá z konkurence prostřednictvím „dražby na dálku“, minimální délka trvání výpovědní lhůty je dvojnásobná než výpovědní lhůta vyplývající z uplatňování ustanovení tohoto odstavce v případě, že délka původní výpovědní lhůty je méně než 6 měsíců a nejméně jeden rok v ostatních případech;

- vystaví dodavatele podmínkám úhrady, které nerespektují horní hranici stanovenou tímto zákonem nebo které jsou zjevně zneužívající vzhledem na správnou praxi a obchodní zvyky, a které se odchylují, bez objektivní příčiny a na úkor věřitele, od lhůty uvedené v tomto zákoně. Za zvlášť zneužívající se považuje to, pokud dlužník žádá věřitele, aby změnil (posunul) datum vydání faktury nebo vydal, z důvodu formálních nedostatků, fakturu novou s odlišnou lhůtou splatnosti;

- odmítne nebo vrátí zboží nebo automaticky odpočte ze sumy uvedené na faktuře dodavatele pokuty anebo srážky odpovídající nedodržení termínu dodávky, anebo nevyhovujícímu stavu zboží, v případě pokud takovýto dluh není nepopiratelný, vyčíslitelný a vymahatelný, dokonce bez toho, aby dodavatel mohl překontrolovat, zda příslušná stížnost odpovídá realitě;

- přenese sankce uložené kontrolním orgánem na dodavatele bez prokázaného zavinění. Za zvláště zneužívající se pokládá přenesení sankcí uložených u výrobků neprodávaných v původních obalech, s výjimkou prokázaného zavinění na straně dodavatele, dále sankcí uložených z důvodu prodeje výrobků po uplynutí lhůty spotřeby, prodeje výrobků v poškozených obalech nebo jinak znehodnocených nesprávným skladováním, manipulací nebo vyložením v místě prodeje;

- požaduje kratší dobu čerpání trvanlivosti výrobku dodavatelem, než jakou umožňuje zákon;

- provede vzájemný zápočet pohledávek z obchodního styku bez předchozího písemného souhlasu dodavatele;

- neposkytne své všeobecné prodejní podmínky za podmínek stanovených v tomto zákoně každému kupujícímu výrobky anebo každému poskytovateli služeb, který o to požádá;

- odmítne uvést na etiketě výrobku prodávaného pod značkou obchodníka jméno a adresu výrobce, pokud tento o to požádá v souladu s článkem;

- podmíní prodej výrobků dodavatele výrobou výrobků pod značkou obchodníka;

- vyžaduje provedení kontroly výrobních prostorů dodavatele, ať již přímo nebo třetí stranou, včetně požadování rozborů a zkoušek výrobků v době platnosti oprávnění k výrobě vydaného příslušnou státní autoritou nebo akreditovanou osobou, s výjimkou výroby pod vlastní značkou obchodníka, pokud tento na sebe přebírá odpovědnost výrobce a kontrolu provádí na vlastní náklady.

2. Odběratel nesmí

a) mít retroaktivní prospěch ve formě slev, provizí anebo dohod o obchodní spolupráci;

b) inkasovat zalistovací poplatek před vystavením objednávky;

c) mít možnost vrátit zboží před uplynutím lhůty spotřeby nebo po lhůtě (vratky), a to zejména formou zpětného prodeje;

d) mít možnost výměny zboží s výjimkou prokázaných vad a reklamací;

e) zakázat smluvní straně postoupení třetím osobám pohledávek, které má vůči němu;

f) automaticky profitovat z příznivějších podmínek, které obchodní partner schválil konkurenčním podnikům.

Příloha č. 6 k zákonu č. 395/2009 Sb.

JINÉ ZVYKLOSTI V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH

Dražby

1. Smlouva, kterou se dodavatel vůči odběrateli zaváže ohledně cenové nabídky vyplývající z obrácené dražby na dálku, organizované zejména elektronickou cestou, je neplatná, pokud se nedodrží alespoň jedna z následujících podmínek:

- před dražbami nákupčí anebo osoba, která je organizuje ve svůj prospěch, musí informovat transparentním a nediskriminačním způsobem všechny potenciální účastníky o určujících prvcích ohledně výrobků anebo poskytování služeb, které hodlá získat, o svých nákupních podmínkách a formách, o svých podrobných výběrových kritériích, tak jako i o pravidlech, podle kterých budou dražby probíhat;

- na konci dražebního období bude identita vybraného účastníka prozrazená účastníkovi, který se na dražbě zúčastnil a který o to požádá. Pokud si předkladatel vybrané nabídky neplní svoje povinnosti, nikdo není povinný převzít danou obchodní operaci za poslední cenu, ani za poslední podání.

2. Nákupčí anebo osoba, která dražby organizuje ve svůj prospěch, zaregistruje průběh dražeb a tyto záznamy si musí uchovat jeden rok. Tento záznam se předloží, pokud Úřad zahájí šetření v souvislosti se zneužíváním významné tržní síly.

3. Obrácené dražby na dálku organizované nákupčím anebo jeho zástupcem jsou zakázány pro zemědělské výrobky uvedené na seznamu, který je stanovený Úřadem, tak jako i pro potraviny běžné spotřeby pocházející z prvého stupně zpracování těchto výrobků.

4. Za nedodržení ustanovení uvedených v této příloze nese zodpovědnost osoba, která se ho dopustí, a tato je povinna i nahradit způsobenou škodu.

¹) § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

²) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon č. 143/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

⁵) § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb.

⁶) Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.