§ 9
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Za tímto účelem Úřad přijímá podněty. Úřad po předběžném prošetření věci vyrozumí podatele podnětu, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední.
(2) Poskytne-li osoba Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku (dále jen „důvěrné informace“), má právo na utajení své identity v souvislosti s těmito podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení, jestliže by bez utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné zájmy a o utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací; žádost o utajení identity musí být odůvodněna a je vyloučena z nahlížení do spisu. Úřad o žádosti o utajení identity rozhodne usnesením. Identita takové osoby bude utajena i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti s těmito důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu do dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace, které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě, která nezmaří účel utajení identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního tajemství. Identitu obviněného nelze utajit.
(3) Úřad, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením odložit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl jednáním dotčen, způsobu provedení jednání, jeho následku, okolnostem, za nichž bylo jednání spácháno, nebo vzhledem k chování podezřelého po jednání zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak.
(4) Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad. Ve sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
(5) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(6) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 26, § 35 písm. a) a d), § 42, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. l), § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 87, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
(7) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku podle tohoto zákona, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.