Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů - ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl. XXV

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 138/2011 Sb., se mění takto:

1. V názvu zákona se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“.

2. § 1 včetně nadpisu zní:

㤠1

Základní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) a zřízení zvláštního účtu přerozdělování veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“).

(2) Při správě pojistného se postupuje podle daňového řádu.

(3) Správcem pojistného je příslušný orgán Finanční správy České republiky.“.

3. § 2 včetně nadpisu zní:

㤠2

Poplatníci pojistného

(1) Poplatníky pojistného jsou

a) zaměstnanci,

b) osoby samostatně výdělečně činné,

c) osoby bez započitatelných příjmů,

pokud jsou pojištěnci veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

(2) Poplatníkem pojistného je u státních pojištěnců stát.

(3) Kdo se považuje za zaměstnance, osobu samostatně výdělečně činnou, osobu bez započitatelných příjmů a státního pojištěnce, stanoví zákon upravující veřejné zdravotní pojištění.“.

4. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

5. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 49 až 52 znějí:

㤠2a

Povinnost platit pojistné

(1) Není-li dále stanoveno jinak, povinnost platit pojistné vzniká

a) osobě samostatně výdělečně činné dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti a zaniká dnem ukončení samostatné výdělečné činnosti; ukončením samostatné výdělečné činnosti se pro účely veřejného zdravotního pojištění rozumí i její pozastavení podle jiných právních předpisů upravujících živnostenské podnikání,

b) osobě bez započitatelných příjmů dnem, kdy se pojištěnec stal takovou osobou, a zaniká dnem, kdy přestal být takovou osobou,

c) státu u státního pojištěnce dnem, kdy se pojištěnec takovým pojištěncem stal, a zaniká dnem, kdy přestal být takovým pojištěncem.

(2) Pojistné se neplatí po dobu, po kterou pojištěnec v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění účast v tomto pojištění přerušil. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění pro pobyt v zahraničí a délce trvání tohoto pojištění, je povinen správci pojistného doplatit zpětně pojistné tak, jako by účast na veřejném zdravotním pojištění nepřerušil, včetně úroku z prodlení. Jestliže pojištěnec předloží doklad o zdravotním pojištění pro pobyt v zahraničí, který nekryje celou dobu pobytu v zahraničí stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění pro pobyt v zahraničí netrvalo po celý takový kalendářní měsíc, včetně úroku z prodlení.

Oznamovací povinnost plátců pojistného

§ 2b

(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u správce pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí oznámení o

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o zaměstnání, jehož vznik a zánik je podmíněn dosažením příjmu v kalendářním měsíci ve výši stanovené zákonem o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „stanovený příjem“), zaměstnavatel provede oznámení do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém takové zaměstnání vzniklo nebo skončilo,

b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost zaměstnanec sdělil, nebo jsou-li tyto skutečnosti zaměstnavateli známy; oznámení se provede uvedením nového čísla zdravotní pojišťovny na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné u státních pojištěnců,

d) skutečnostech rozhodných pro změnu příslušnosti zaměstnance k právním předpisům České republiky nebo jiného státu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie regulujícího oblast sociálního zabezpečení a upravujícího příslušnost států ke zdravotnímu pojištění⁴⁹) (dále jen „mezinárodní smlouva nebo předpis Evropské unie“), pokud mu zaměstnanec tyto skutečnosti písemně doložil.

(2) Při plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 sděluje zaměstnavatel jméno, případně jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu jiného místa pobytu, pokud mu ji zaměstnanec, který se v místě trvalého pobytu nezdržuje nebo trvalý pobyt není podmínkou účasti takové osoby na veřejném zdravotním pojištění, sdělil, popřípadě kontaktní adresu, a rodné číslo zaměstnance, popřípadě jiné číslo pojištěnce a číslo zdravotní pojišťovny zaměstnance.

(3) O skutečnostech oznamovaných podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen vést evidenci.

(4) Zaměstnanec, který zjistí, že zaměstnavatel nesplnil povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2, a zaměstnanec, který zaměstnavateli nesdělil údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), je povinen oznámit tyto skutečnosti správci pojistného neprodleně.

(5) Zaměstnavatel je povinen měsíčně podávat na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí hlášení o platbách pojistného za jednotlivé zaměstnance. Toto hlášení se podává jako součást hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti správci pojistného.

(6) Osoba samostatně výdělečně činná, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna za tento kalendářní rok podat na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, základu pojistného stanoveného podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto základu pojistného.

§ 2c

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den vzniku pracovního poměru a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro toto družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání se považuje poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

e) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána; jestliže v období, na které byla dohoda sjednána, nebylo v některém kalendářním měsíci dosaženo započitatelného příjmu, považuje se za den nástupu do zaměstnání první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo započitatelného příjmu, a za den ukončení zaměstnání poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo započitatelného příjmu,

f) u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána; jestliže v období, na které byla dohoda sjednána, nebylo v některém kalendářním měsíci dosaženo stanoveného příjmu, považuje se za den nástupu do zaměstnání první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

g) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

h) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží; plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená v tomto ustanovení, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,

i) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,

j) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

k) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech g) až j), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

l) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání se považuje poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

m) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu⁵⁰), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,

n) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu⁵¹), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,

o) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,

p) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,

q) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až p) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou, nebo mají plynout příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

§ 2d

Pojištěnec, který je

a) osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil, pokud tuto povinnost nesplnil v přihlášce k registraci k dani z příjmů,

b) osobou bez započitatelných příjmů, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí tuto skutečnost do 8 dnů ode dne, kdy se stal takovou osobou,

c) státním pojištěncem, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí tuto skutečnost do 8 dnů ode dne, kdy se stal takovou osobou, pokud tato povinnost není uložena osobám nebo státním orgánům uvedeným v § 2f a 2g.

§ 2e

Oznamovací povinnost zdravotních pojišťoven

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna nejpozději do 8 dnů oznámit správci pojistného a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky jako správci registru pojištěnců podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „správce registru pojištěnců“) pro účely vedení tohoto registru jméno, příjmení a číslo pojištěnce, který

a) přerušil účast na veřejném zdravotním pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a po ukončení přerušení účasti se zdravotní pojišťovně přihlásil, včetně informace o splnění podmínek pro přerušení účasti na veřejném zdravotním pojištění,

b) se stal nebo přestal být jejím pojištěncem.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují bezplatně.

Oznamovací povinnost dalších osob

§ 2f

(1) Příslušný matriční úřad⁵²) oznamuje do 8 dnů ode dne zápisu do matriční knihy správci pojistného

a) jméno, příjmení a rodné číslo narozeného dítěte a zároveň jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu jeho matky,

b) úmrtí pojištěnce, nebo jeho prohlášení za mrtvého.

(2) Na základě žádosti poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení se pojištěnec narodil, je příslušný matriční úřad⁵²) povinen sdělit tomuto poskytovateli přidělené rodné číslo.

§ 2g

Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, Vězeňská služba, školy, školská zařízení a další státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti, nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny oznámit správci pojistného informace rozhodné pro zařazení pojištěnců starších 15 let do kategorie státních pojištěnců podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tyto informace se poskytují bezplatně. Oznamovací povinnost se plní nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy vznikla skutečnost, která se oznamuje.

§ 2h

Povinnosti správce pojistného

(1) Správce pojistného je povinen bezplatně poskytovat správci registru pojištěnců neprodleně údaje, které se týkají příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně, získané na základě oznamovací povinnosti stanovené v § 2b a v § 2d až 2g.

(2) Správce pojistného je povinen umožnit správci registru pojištěnců pro účely vedení registru pojištěnců a provádění veřejného zdravotního pojištění přístup k údajům o pojištěncích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 2i

Sazba pojistného

Sazba pojistného ze základu pojistného za pojistné období činí u

a) zaměstnance 6,5 %,

b) osoby samostatně výdělečně činné 6,5 %,

c) osoby bez započitatelných příjmů 13,5 %,

d) státu 13,5 %.

⁴⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2864/72, nařízení Rady (EHS) č. 1390/81, nařízení Rady (EHS) č. 1247/92, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 118/97, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008.
Nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 878/73, nařízení Rady (EHS) č. 1661/85, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Komise (ES) č. 89/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Komise (ES) č. 410/2002, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Komise (ES) č. 1851/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Komise (ES) č. 77/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Komise (ES) č. 207/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Komise (ES) č. 311/2007, nařízení Komise (ES) č. 101/2008, nařízení Komise (ES) č. 120/2009.
Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 82/2000 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 130/2002 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 2/2007 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 135/2004 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 41/2009 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 73/2002 Sb. m. s.
Rozhodnutí Rady 2005/690/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 2000/204/ES, ESOU ze dne 24. ledna 2000 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 98/238/ES, ESOU ze dne 26. ledna 1998 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé.

⁵⁰) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

⁵²) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

6. Nadpis nad § 3 zní: „Základ pojistného“.

7. V § 3 odstavce 1 až 4 znějí:

„(1) Základem pojistného zaměstnance je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(2) Základ pojistného zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) věrnostní přídavek horníků⁵),

c) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

(3) Pro stanovení základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 až 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví ze základu pojistného podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního základu pojistného, není-li dále stanoveno jinak.“.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

8. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 10 a 11 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 až 18 se označují jako odstavce 5 až 17.

9. V § 3 odstavec 5 zní:

„(5) Minimální základ pojistného je tvořen součtem minimálních měsíčních základů pojistného. Minimálním měsíčním základem pojistného je základní sazba minimální mzdy na měsíc, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí (dále jen „minimální mzda“).“.

10. V § 3 se odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 11a až 11c a odkazů na poznámky pod čarou zrušují.

Dosavadní odstavce 7 až 17 se označují jako odstavce 6 až 16.

11. V § 3 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „měsíční základ pojistného“.

12. V § 3 odst. 6 písm. d) se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

13. V § 3 odst. 6 písmeno e) zní:

„e) která je státním pojištěncem,“.

14. V § 3 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“ a věta „Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.“ se zrušuje.

15. V § 3 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „měsíční základ pojistného“.

16. V § 3 odst. 7 písm. a) se slova „celé rozhodné období“ nahrazují slovy „celý kalendářní měsíc“.

17. V § 3 odst. 7 písm. c) se slova „v průběhu rozhodného období“ nahrazují slovy „v kalendářním měsíci“, slova „osobou, za kterou platí pojistné i stát¹³)“ se nahrazují slovy „osobou, která je i státním pojištěncem“ a slova „v odstavci 8“ se nahrazují slovy „v odstavci 6“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

18. V § 3 odstavec 8 zní:

„(8) Pokud je v kalendářním měsíci měsíční základ pojistného zaměstnance nižší než minimální měsíční základ pojistného, je zaměstnanec povinen doplatit správci pojistného zálohu na pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů, a to ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného za takový kalendářní měsíc. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit zálohu na pojistné ve výši podle věty první, a to ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného v následujícím kalendářním měsíci, a to vždy ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného za zaměstnance. Pokud je měsíční základ pojistného nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.“.

19. V § 3 odst. 9 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“ a slova „1 až 8“ se nahrazují slovy „1 až 6“.

20. V § 3 odst. 10 větě první se slova „na všeobecné zdravotní pojištění“ zrušují a ve větě druhé se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „měsíčním základem pojistného“.

21. V § 3 odst. 11 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a ve větě druhé se slova „vyměřovacím základu podle odstavce 6“ nahrazují slovy „základu pojistného podle odstavce 5“.

22. V § 3 odst. 12 se věta první nahrazuje větou „Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů.“ a věta druhá se zrušuje.

23. V § 3 odst. 13 větě první se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „základem pojistného“ a ve větě druhé se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“ a slova „vyměřovacích základů“ se nahrazují slovy „základů pojistného“.

24. V § 3 odstavec 14 zní:

„(14) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn základů pojistného zaměstnance u jednoho zaměstnavatele maximální základ pojistného, a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální základ pojistného; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho základů pojistného, který přesahuje maximální základ pojistného, za přeplatek na pojistném.“.

25. V § 3 se odstavce 15 a 16 zrušují.

26. V § 3a odstavec 1 zní:

„(1) Základem pojistného u osoby samostatně výdělečně činné je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.“.

Poznámky pod čarou č. 17 až 21b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

27. V § 3a odst. 2 se slova „z vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „ze základu pojistného“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“, slova „vyměřovacím základem“ se nahrazují slovy „základem pojistného“, slova „50 %“ se zrušují, slova „odst. 15“ se nahrazují slovy „odst. 13“ a slovo „sedmdesátidvounásobku“ se nahrazuje slovem „stopadesátinásobku“.

28. V § 3a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

29. V § 3a odst. 3 písm. a) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 6“.

30. V § 3a odst. 3 písm. b) se slovo „současně“ zrušuje a slova „vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „základu pojistného“.

31. V § 3a odst. 3 písmeno c) zní:

„c) která je státním pojištěncem,“.

32. V § 3a odst. 3 závěrečné části ustanovení se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“ a věta „Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.“ se zrušuje.

33. V § 3a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

34. V § 3a odst. 4 písm. a) se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“.

35. V § 3a odst. 4 písm. b) se slova „prvních 3“ zrušují.

36. V § 3a odst. 5 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, slova „vyměřovacích základů“ se nahrazují slovy „základů pojistného“, slovo „sedmdesátidvounásobek“ se nahrazuje slovem „stopadesátinásobek“ a slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“.

37. § 3b zní:

㤠3b

Základem pojistného u osoby bez započitatelných příjmů je minimální mzda.“.

38. V § 3c odstavec 1 zní:

Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

39. V § 3c odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

40. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Pojistné období

Pojistné období, z něhož se zjišťuje základ pojistného, je u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných kalendářní rok, za který se pojistné platí. U osob bez započitatelných příjmů a u státních pojištěnců je pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného, kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.“.

41. V § 5 odstavec 1 zní:

„(1) Plátcem pojistného, které je povinen platit zaměstnanec, je zaměstnavatel. Zaměstnavatel srazí zálohu na pojistné zaměstnanci z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.“.

42. V § 5 odst. 2 se slovo „Pojistné“ nahrazuje slovy „Zálohy na pojistné“, slovo „je“ se nahrazuje slovem „jsou“ a slova „od 1.“ se zrušují.

43. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Pojistné se odvádí správci pojistného.“.

44. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Úhrada pojistného na společný osobní daňový účet

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez započitatelných příjmů hradí pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.

(2) Plátce pojistného hradí toto pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“.

45. V § 7 odst. 2 se slova „příslušné zdravotní pojišťovny“ nahrazují slovy „správce pojistného“ a slova „od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého“ nahrazují slovy „do dvacátého“.

46. V § 8 odst. 1 větě první se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, ve větě druhé se slova „za osobu“ nahrazují slovy „je osoba“ a slova „je plátcem pojistného i stát“ se nahrazují slovy „též státním pojištěncem“.

47. V § 8 odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“, slova „z vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „ze základu pojistného“ a slova „§ 24 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 2b odst. 6“.

48. V § 8 odst. 4 větě první se slova „příslušná zdravotní pojišťovna“ nahrazují slovy „správce pojistného“.

49. V § 8 odst. 6 se slova „§ 2 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 2i písm. b)“ a slova „(§ 14)“ se zrušují.

50. V nadpisu nad § 10 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“.

51. V § 10 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“, slova „příslušné zdravotní pojišťovny“ se nahrazují slovy „správce pojistného“ a slova „od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého“ se nahrazují slovy „do dvacátého“.

52. V § 11 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“, slova „s příslušnou zdravotní pojišťovnou“ se nahrazují slovy „se správcem pojistného“ a slova „Příslušná zdravotní pojišťovna“ se nahrazují slovy „Správce pojistného“.

53. V nadpisu § 12 se slova „hrazeného státem“ nahrazují slovy „u státních pojištěnců“.

54. V § 12 odst. 1 se slova „Za osoby, za které je plátcem pojistného stát³⁷)“ nahrazují slovy „U státních pojištěnců“ a slova „20. dne předcházejícího“ se nahrazují slovy „patnáctého dne příslušného“.

55. V § 12 odst. 2 se slovo „všeobecného“ nahrazuje slovem „veřejného“.

56. § 14 až 19 se zrušují.

57. V § 20 odst. 1 větě první se slova „všeobecného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“)“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňuje věta „Zvláštní účet je veřejným rozpočtem.“.

58. § 21 zní:

㤠21

(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců v jednotlivých skupinách podle věku a pohlaví pojištěných k prvnímu dni tohoto měsíce u těchto pojišťoven. Správce pojistného sdělí v den uvedený ve větě první správci účtu počty pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven a počty státních pojištěnců v členění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, kteří se stali od prvního dne tohoto měsíce takovými pojištěnci, a počty těchto pojištěnců, platné k prvnímu dni měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělování.

(2) Správce pojistného sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu částku vybraného pojistného a částku části odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění podle zákona o daních z příjmů připadající na veřejné zdravotní pojištění za uplynulý kalendářní měsíc a tuto částku převede na zvláštní účet do patnáctého dne kalendářního měsíce.

(3) Počty státních pojištěnců sdělené správcem pojistného podle odstavce 1 jsou podkladem pro výpočet platby pojistného u státních pojištěnců. Správce účtu oznámí do desátého dne kalendářního měsíce počet státních pojištěnců Ministerstvu financí, které převede na zvláštní účet částku ve výši pojistného připadajícího na počet státních pojištěnců uvedených ve větě první do patnáctého dne kalendářního měsíce.

(4) Správce účtu oznámí do patnáctého dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce podle odstavce 5 vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny se stanoví jako součet počtu pojištěnců v každé skupině podle věku a pohlaví vynásobeného příslušným nákladovým indexem této skupiny.

(5) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se součet pojistného vybraného správcem pojistného, platby státu u státních pojištěnců a částky části odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění podle zákona o daních z příjmů připadající na veřejné zdravotní pojištění za uplynulý kalendářní měsíc převedená na zvláštní účet Ministerstvem financí, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů⁴⁰) příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. Takto vypočtenou částku a částku ve výši zálohy na úhradu nákladných hrazených služeb vypočtené podle § 21a odst. 6 připadající na příslušnou zdravotní pojišťovnu převede správce účtu na její účet základního fondu zdravotního pojištění ve lhůtě do osmnáctého dne příslušného měsíce.

(6) Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle odstavce 1, může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 1000000 Kč. Penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit také správci pojistného, pokud ve stanovené lhůtě nepřevede vybrané pojistné. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokutu musí zdravotní pojišťovna hradit pouze z prostředků provozního fondu. Penále je příjmem zvláštního účtu. Pokud správce účtu nesplní povinnost podle odstavce 5, může mu Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zvláštního účtu. Penále správce účtu musí hradit pouze z prostředků provozního fondu. Podle věty šesté se nepostupuje, pokud důvodem nesplnění povinností správcem účtu je nesplnění povinnosti podle odstavce 2 správcem pojistného.“.

59. V § 21a se odstavce 7 až 9 zrušují.

Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 7 až 10.

60. V § 21a odst. 10 větě poslední se slova „v rámci započtení podle odstavce 7“ zrušují.

61. § 22 se zrušuje.

62. § 23 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25c, 25d, 39, 39a a 40 zrušuje, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

63. § 24 až 26a se včetně nadpisů zrušují.

64. § 26c až 28b se včetně nadpisů zrušují.

Čl. XXVI

Přechodná ustanovení

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „Pojišťovna“) a resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, které na základě povolení vydaného podle § 3 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zaměstnanecké pojišťovny“) provádějí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veřejné zdravotní pojištění, jsou příslušné k výběru pojistného a přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění odváděného zaměstnavateli naposledy za měsíc prosinec 2014.

2. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné k výběru pojistného včetně záloh odváděného osobami samostatně výdělečnými a osobami bez zdanitelných příjmů naposledy za období před rokem 2015.

3. Stát převede na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění zřízený podle § 20 zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „zvláštní účet“) pojistné u státních pojištěnců podle zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za leden 2015, a to dne 15. ledna 2015.

4. Částku pojistného vybraného od zaměstnavatelů v období od 18. prosince 2014 do 20. ledna 2015 a od osob samostatně výdělečně činných a osob bez započitatelných příjmů v období od 18. prosince 2014 do 8. ledna 2015 sdělí Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny Pojišťovně jako správci zvláštního účtu podle zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „správce účtu“) ve lhůtách podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2014. Tato částka a pojistné u státních pojištěnců podle bodu 3 jsou součástí prvního přerozdělování roku 2015, které správce účtu provede ve lhůtách podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2014.

5. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné k výběru penále z dlužného pojistného za dobu do konce roku 2016 a pokut uložených za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před rokem 2015.

6. Při výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle bodů 1 a 2 včetně podávání stanovených přehledů na předepsaných tiskopisech, výběru přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, výběru pokut a výběru penále z dlužného pojistného za dobu před rokem 2017 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Penále z dluhu na pojistném, který vznikl před rokem 2015, běží až do konce roku 2016 a stanoví se podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li dluh na pojistném, který vznikl před rokem 2015, uhrazen do konce roku 2016, běží z tohoto dluhu od 1. ledna 2017 úrok z prodlení podle daňového řádu.

8. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné ke kontrole správnosti odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a plnění povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění včetně záloh, penále, přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, k uložení pokut za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k promíjení penále, ke stanovení pravděpodobné výše pojistného, k vymáhání dluhů ve věcech upravených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k vrácení přeplatků na pojistném, a to za dobu před rokem 2015; přitom postupují podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, stát a osoby bez započitatelných příjmů plní povinnosti a odvádějí pojistné na veřejné zdravotní pojištění za dobu před rokem 2015 podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Řízení ve věcech uvedených v bodě 8 se řídí právními předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Podle bodů 1, 2 a 5 až 10 se postupuje do konce roku 2016.

12. Řízení ve věcech upravených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená před rokem 2017 a do konce roku 2016 pravomocně neskončená, dokončí orgány, které jsou v tomto řízení příslušné podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to podle těchto právních předpisů.

13. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění včetně záloh, penále, přirážku k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a pokuty, pokud tyto platby jsou uvedeny v bodech 1, 2, 5 a 7 a nebyly zaplaceny do konce roku 2016, vymáhá po roce 2016 správce pojistného, kterým je příslušný orgán Finanční správy České republiky, podle daňového řádu. Vykonatelná rozhodnutí ve věcech uvedených ve větě první včetně výkazu nedoplatků vydaná podle bodů 11 a 12 jsou exekučním titulem i po roce 2016.

14. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny, které budou vymáhat dluhy na pojistném po 1. lednu 2015, sdělí nejdéle do 8. ledna následujícího kalendářního roku správci účtu částku vybraného dlužného pojistného za období od 1. ledna do 31. prosince 2015. Tato částka se stane součástí prvního přerozdělování v roce 2016.

15. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny, které budou vymáhat dluhy na pojistném po 1. lednu 2016, sdělí nejdéle do 8. ledna následujícího kalendářního roku správci účtu částku vybraného dlužného pojistného za období od 1. ledna do 31. prosince 2016. Tato částka se stane součástí prvního přerozdělování v roce 2017.

16. Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle § 23 odst. 1 až 5 a 7 až 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny tuto mlčenlivost zachovávat i nadále.