Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 236/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) odvod z úhrnu mezd na veřejná pojištění (dále jen „odvod z úhrnu mezd“).“.

3. V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje tohoto domu nebo bytu, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo bytu, a z budoucího prodeje tohoto domu nebo bytu uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k této nemovitosti, bytu nebo nebytovému prostoru a jejich prodejem dobu 5 let; v případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou nemovitost, byt nebo nebytový prostor byly prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud tato nemovitost, byt nebo nebytový prostor byly nabývány postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou); osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru včetně nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru uvedených v písmenu g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do 5 let od nabytí vlastnického práva k této nemovitosti, bytu nebo nebytovému prostoru, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí nebo po 5 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku; v případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav, se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl vyměněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku,

c) příjem z prodeje movité věci; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku; osvobození se nevztahuje rovněž na příjem z prodeje movité věci, včetně příjmu z prodeje movité věci uvedené v písmenu g), pokud je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od jejího vyřazení z obchodního majetku,

d) přijatá náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních předpisů, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škody, plnění z cestovního pojištění, kromě platby přijaté náhradou za ztrátu příjmu a platby přijaté jako náhrada za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijaté jako náhrada za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v úhrnné hodnotě nepřevyšující 10000 Kč,

g) náhrada přijatá v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, příjem z prodeje nemovitosti, movité věci nebo cenného papíru vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle jiných právních předpisů²), příplatek nebo příspěvek k důchodu podle jiných právních předpisů nebo úrok ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd; příjem z prodeje nemovitosti vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd je osvobozen i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejich podílů nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zákona upravujícího vlastnictví bytů,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

k) stipendium ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce, stipendium z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobné plnění ze zahraničí, podpora a příspěvek z prostředků nadace, nadačního fondu, občanského sdružení nebo odborové organizace včetně obdobného plnění poskytovaného ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatele, na kterého se tento předpis nevztahuje, kromě platby přijaté náhradou za ztrátu příjmu a platby mající charakter příjmů podle § 6 až 9,

l) příjem z

1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání,

2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijním spoření,

3. jiného plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázového plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

m) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce nebo registrovanému partnerovi nebo partnerce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

n) příjem plynoucí ve formě zaměstnaneckého bonusu nebo daňového bonusu,

o) naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

p) příjem získaný ve formě dávky z úrazového pojištění zaměstnanců,

q) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

r) příjem z převodu členských práv a povinností k družstvu, z převodu majetkového podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti, přesahuje-li doba mezi jejich nabytím a převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv a povinností k družstvu, majetkového podílu na transformovaném družstvu nebo podílu na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti; osvobození se nevztahuje na příjem z převodu členských práv a povinností k družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího převodu členských práv a povinností k družstvu, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti v době do 5 let od nabytí, a z budoucího převodu členských práv a povinností k družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření,

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

u) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,

v) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k

1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

w) příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku,

x) příjem plynoucí z odpisu závazku při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího insolvenci,

y) příjem z úroku z přeplatku zaviněného správcem daně,

z) příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,

za) příjem vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů

1. ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedeného výdaje jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zákon upravující vlastnictví bytů,

2. jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedený výdaj podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedeného výdaje jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zákon upravující vlastnictví bytů,

zb) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,

zc) příjem plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,

zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,

ze) úrokový příjem poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3, který mu plyne z dluhopisu vydávaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

zf) příjem v podobě

1. podílu na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,

2. podílu na zisku nebo obdobného plnění z členství v družstvu,

3. podílu na zisku tichého společníka,

4. vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo člena družstva v družstvu s výjimkou dalšího podílu na majetku transformovaného družstva,

5. podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti,

6. podílu na likvidačním zůstatku člena družstva v družstvu,

7. vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

8. příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

9. zisku převedeného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

10. příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.“.

Poznámky pod čarou č. 2a, 2c, 3a, 4i, 4k, 4m, 39, 42, 44, 44a, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51 a 87 se zrušují.

4. V § 4 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) se použije pouze pro příjem

a) poplatníka, který je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

b) poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou

1. poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

2. poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace.

(6) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

a) investičního fondu,

b) podílového fondu, nebo

c) zahraničního fondu kolektivního investování.

(7) Zahraničním fondem kolektivního investování se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční právnická osoba srovnatelná s investičním fondem nebo soubor majetku bez právní subjektivity srovnatelný s podílovým fondem.“.

9. V § 6 odst. 9 písmeno c) zní:

„c) nepeněžní plnění do úhrnné výše 10000 Kč za kalendářní rok poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. možnosti používat zdravotnická, vzdělávací nebo rekreační zařízení,

2. poskytnutí rekreace a zájezdů,

3. možnosti používat předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná nebo sportovní zařízení, nebo

4. příspěvku na kulturní pořady nebo sportovní akce,“.

10. V § 6 odst. 9 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až u) se označují jako písmena d) až t).

11. V § 6 odst. 9 se písmena e) až k) včetně poznámek pod čarou č. 6b, 6c a 6d zrušují.

Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena e) až l).

12. V § 6 odst. 9 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena f) až k).

14. V § 6 odstavec 13 zní:

„(13) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek.“.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

15. V § 6 odst. 14 větě první se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13 a“ a ve větě druhé se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13“ zrušují.

16. V § 6 se odstavce 15 a 16 zrušují.

Dosavadní odstavec 17 se označuje jako odstavec 15.

17. V § 7 odst. 4 se slova „a k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g)“ zrušují.

20. V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Plynou-li příjmy podle odstavce 4 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí a s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) nesnížené o výdaje.“.

25. V § 10 odst. 9 se na začátek písmene a) vkládá slovo „odchodné,“.

26. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Plynou-li příjmy podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Příjmy se do samostatného základu zahrnují nesnížené o výdaje, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.“.

28. V § 15 odst. 4 se číslo „300000“ nahrazuje číslem „80000“ a věta poslední se zrušuje.

30. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 82 zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

32. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se tento základ daně nesnižuje o nezdanitelné části základu daně.“.

33. § 16 včetně nadpisu zní:

㤠16

Sazba a výpočet daně

(1) Sazba daně činí 19 %.

(2) Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.

(3) U příjmů zahrnutých do samostatného základu daně činí sazba 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.“.

40. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:

„g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky účtu rezervy pro důchodovou reformu podle rozpočtových pravidel,“.

41. V § 19 odst. 1 se písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92 zrušuje.

42. V § 19 odst. 1 písmena m) až o) znějí:

„m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,

n) příjem z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,

o) příjem Zajišťovacího fondu,“.

43. V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:

„p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona,“.

45. V § 19 odst. 1 písmena ze) až zh) znějí:

„ze) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřinné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,

zf) výnos, který se stane příjmem zvláštního vázaného účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů

1. z prostředků rezerv uložených na tomto účtu,

2. ze státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu vedených na samostatném účtu u České národní banky nebo u centrálního depozitáře,

zg) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,

zh) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění,“.

47. V § 19 odst. 1 se písmena zl) až zo) včetně poznámek pod čarou č. 4c a 112 zrušují.

48. V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 9 a 10 se nevztahuje na příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.“.

49. V § 19 odstavec 4 zní:

„(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10% na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno.“.

50. V § 19 odst. 5 závěrečné části ustanovení se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení této podmínky v případě, že se jedná o osvobození uplatněné poplatníkem, se postupuje podle odstavce 4 a v případě, že se jedná o osvobození uplatněné plátcem daně, se postupuje jako při nesplnění povinnosti plátce daně podle § 38s.“.

51. V § 19 odst. 8 se slova „písm. ze) bodu 1 a“ zrušují.

52. V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „bodu 2“ zrušují.

53. V § 19 odst. 10 se slova „bodu 2“ zrušují.

55. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

㤠19a

Osvobození od daně podílů na zisku a obdobných příjmů

(1) Od daně se osvobozuje příjem v podobě

a) podílu na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,

b) podílu na zisku nebo obdobného plnění z členství v družstvu,

c) podílu na zisku tichého společníka,

d) vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo při zániku členství v družstvu,

e) podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti,

f) podílu na likvidačním zůstatku člena družstva v družstvu,

g) vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

h) příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

i) zisku převedeného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

j) příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.

(2) Osvobození podle odstavce 1 se použije pouze pro příjem

a) poplatníka, který je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

b) poplatníka uvedeného v § 17 odst. 3, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou

1. poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

2. poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace.

(3) Osvobození podle odstavce 1 platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, vyplácené společností, pokud tato společnost

a) je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a

b) má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, a

c) podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti účtuje jako o pohledávce v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví, a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u společnosti k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

(4) Osvobození podle odstavce 1 nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

a) investičního fondu,

b) podílového fondu, nebo

c) zahraničního fondu kolektivního investování.

(5) U příjmu z dividend akciové společnosti, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zákona upravujícího kolektivní investování, bude osvobozena pouze ta část příjmu připadající na období, kdy společnost nebyla fondem. Při rozdělení příjmu se postupuje obdobně jako při rozdělování základu daně této akciové společnosti.“.

57. Nadpis § 21 zní: „Sazba a výpočet daně“.

58. V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.“.

59. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „5 % ze základu daně“ nahrazují slovy „0 % u“.

60. V § 21 odst. 2 písm. a) a b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

61. V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „nebo Islandu“ nahrazují slovy „ , Islandu nebo Švýcarské konfederaci“.

62. V § 21 odst. 2 písm. c) bod 1 zní:

„1. vydal statut, prospekt nebo obdobný dokument, ze kterého lze zjistit, že se jedná o fond kolektivního investování,“.

63. V § 21 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „0“ a věta druhá se zrušuje.

66. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

69. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ a slova „a příspěvku“ zrušují.

74. V § 24 odst. 2 písmeno f) zní:

„f) odvod z úhrnu mezd; tento odvod je u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byl zaplacen, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části; pokud je daňový subjekt povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je tento odvod výdajem (nákladem) pouze tehdy, bude-li zaplacen do termínu pro podání daňového přiznání; tento odvod zaplacený po uvedeném termínu je výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byl zaplacen, pokud však již neovlivnil základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích; obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tento odvod zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“.

76. V § 24 odst. 2 písm. t) se slova „vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),“ zrušují.

78. V § 24 odst. 2 písm. zc) se slova „ ; ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)]“ zrušují.

81. V § 24 odst. 4 písmeno a) zní:

„a) doba nájmu hmotného majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a“.

85. V § 25 odst. 1 se písmeno zl) zrušuje.

Dosavadní písmena zm) až zo) se označují jako písmena zl) až zn).

95. V § 35ba se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. a) pouze v případě, že jeho základ daně ve zdaňovacím období nepřesáhl 48násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za něž se daňové přiznání podává.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

96. V § 35ba se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se daň vypočtená z tohoto základu nesnižuje o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.“.

102. V § 35d odst. 5 a odst. 9 se slova „na tiskopise vydaném Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „v hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti“.

114. V § 36 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky daně z příjmů právnických osob činí 19 % u dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů.“.

115. § 38a a 38b včetně nadpisů znějí:

㤠38a

Obecná ustanovení o zálohách

(1) Daně z příjmů se platí prostřednictvím měsíčních záloh na daň, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Výše záloh odpovídá jedné dvanáctině předchozí tvrzené daně.

(2) Předchozí tvrzenou daní je částka stanovená jako podíl, v jehož čitateli je součin daně tvrzené poplatníkem v daňovém přiznání, s výjimkou daně odpovídající samostatnému základu daně, za poslední předcházející zdaňovací období, za které podal daňové přiznání, a čísla 12 a v jeho jmenovateli počet měsíců tohoto zdaňovacího období. Pro účely stanovení předchozí tvrzené daně se nepřihlíží k dílčímu základu daně podle § 10.

(3) V případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší se stává předchozí tvrzenou daní tato vyšší daň.

(4) Zálohy neplatí

a) poplatník, jehož předchozí tvrzená daň nepřesáhla 200000 Kč,

b) obec,

c) kraj.

(5) Zálohy jsou splatné do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Změní-li se předchozí tvrzená daň, změní se výše zálohy od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k této změně došlo.

(6) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od měsíce následujícího po měsíci, v němž tuto skutečnost oznámil správci daně.

§ 38b

Zvláštní ustanovení o zálohách

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zálohy

a) platí v poloviční výši, pokud z těchto příjmů a funkčních požitků měl plátce daně povinnost srazit zálohu na daň a pokud tento dílčí základ činí alespoň 15 % ze základu daně,

b) neplatí, pokud z těchto příjmů a funkčních požitků měl plátce daně povinnost srazit zálohu na daň a pokud tento dílčí základ činí alespoň 50 % ze základu daně.

(2) Ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c)

a) zálohy platí do dne předcházejícího dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, za nástupnickou společnost nebo družstvo zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo, pokud se nejedná o

1. přeměnu, kdy nástupnickou společností je poplatník uvedený v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu,

2. sloučení, kdy zálohy nadále platí nástupnická společnost,

b) zálohy platí ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku nástupnická společnost nebo družstvo, a to ve výši odvozené ze součtu předchozích tvrzených daní zaniklých obchodních společností nebo družstev s tím, že tento součet se při sloučení zvýší o předchozí tvrzenou daň nástupnické společnosti nebo družstva,

c) při převodu jmění na společníka, který je

1. poplatníkem daně z příjmů právnických osob, se výše záloh u tohoto poplatníka nemění,

2. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, stanoví zálohy na období ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku do konce kalendářního roku správce daně s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku,

d) při přeměně rozdělením stanoví nástupnickým obchodním společnostem nebo družstvům zálohy na část tohoto zdaňovacího období ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku správce daně, který zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající nebo rozdělovanou společností nebo družstvem k zápočtu na úhradu splatné daně nástupnických společností nebo družstev.

(3) Zálohy zaplacené v průběhu zdaňovacího období podle § 17a písm. c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými společnostmi nebo družstvy se započtou na úhradu splatné daně nástupnických společností nebo družstev. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku.“.

Poznámka pod čarou č. 39b se zrušuje.

117. V § 38d odst. 3 se za větu první vkládá věta „Při odvodu daně sražené z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se postupuje stejně jako při odvodu úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“ a slova „s výjimkou příjmů podle § 6 odst. 4“ se nahrazují slovy „ , s výjimkou příjmů podle § 6,“.

121. V § 38d odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „daně elektronicky“ a věta druhá se zrušuje.

122. V § 38f odst. 3 se slova „ ; přičemž u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se má za to, že se jedná o základ daně stanovený podle § 6 odst. 14“ zrušují.

124. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který nemůže uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a).“.

128. V § 38h odstavce 1 a 2 zní:

„(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se platí prostřednictvím záloh, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Tyto zálohy sráží nebo vybírá plátce daně ze základu pro výpočet zálohy, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, do kterého se nezahrnují příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozeny od daně,

c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(2) Záloha se vypočte jako součin základu daně pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru a sazby daně z příjmů fyzických osob.“.

129. V § 38h se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K měsíční slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) přihlédne plátce daně pouze v případě, že základ pro výpočet zálohy u poplatníka nepřesáhl 4násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za které se příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčtovávají nebo vyplácí.“.

131. V § 38h odstavec 9 zní:

„(9) Nepodá-li poplatník, který není povinen podat daňové přiznání, toto přiznání nejpozději ve lhůtě pro jeho podání, považuje se daň za vyměřenou dnem uplynutí této lhůty, a to ve výši

a) sražených záloh a vyplacených měsíčních daňových bonusů v případě, že poplatník nepožádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo

b) daně vypočtené v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.“.

132. V § 38h odstavec 14 zní:

„(14) Splatnost daně vyměřené poplatníkovi podle odstavce 9 nebo záloh na tuto daň se posuzuje u poplatníka stejně jako u plátce daně.“.

142. V § 38j se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) u poplatníka, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, též výslednou daň a částku vráceného přeplatku z ročního zúčtování záloh a zaměstnaneckého bonusu podle § 38ch odst. 5 nebo doplatku ze zúčtování podle § 35d odst. 8.“.

143. V § 38j odstavce 3 až 6 znějí:

„(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o údajích na mzdovém listě, jehož kopii je povinen uchovat a který obsahuje údaje o výši měsíčních příjmů podléhající zdanění za každý kalendářní měsíc a souhrnné údaje rozhodné pro výpočet

a) základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, zaměstnaneckého zvýhodnění a daňového zvýhodnění,

b) základu daně a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen elektronicky podat svému místně příslušnému správci daně

a) hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem,

b) vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem.

(5) Lhůtu stanovenou pro podání hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti lze prodloužit pouze za podmínek stanovených v § 38h odst. 10. Zjistí-li plátce daně do podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, že údaje uvedené v tomto hlášení nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(6) V hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti plátce daně uvede za měsíc prosinec také počet zaměstnanců k 1. dni tohoto kalendářního měsíce podle místa výkonu práce.“.

144. V § 38j se odstavce 7 až 10 zrušují.

147. V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 3 se číslo „300000“ nahrazuje číslem „80000“.

148. V § 38k odst. 5 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) a i) se zrušují.

153. V § 38s se slova „ ; u poplatníka s příjmy podle § 6 zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 13“ zrušují.

154. Část pátá včetně nadpisů zní:

„ČÁST PÁTÁ

REGISTRACE

§ 39

Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z

1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo

2. pronájmu, nebo

b) přijal příjem z

1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo

2. pronájmu.

(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud

a) na území České republiky započal vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a), nebo

b) přijal příjem uvedený v odstavci 1 písm. b) ze zdrojů na území České republiky.

(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo

b) získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

§ 39a

Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

(2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.

(3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů,

b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,

c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

(4) Poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začne přijímat příjmy.

(5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 a poplatník, který není založený nebo zřízený za účelem podnikání, není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

§ 39b

Registrační povinnost plátce daně

(1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

(2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.“.

155. Za část pátou se vkládají nové části šestá a sedmá, které včetně nadpisů znějí:

„ČÁST ŠESTÁ

ODVOD Z ÚHRNU MEZD

§ 39c

Účel odvodu

(1) Odvod z úhrnu mezd je peněžitým plněním poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

(2) Veřejným pojištěním se pro účely odvodu z úhrnu mezd rozumí

a) důchodové pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

b) nemocenské pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,

c) veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,

d) úrazové pojištění podle zákona upravujícího úrazové pojištění.

§ 39d

Subjekt odvodu

Poplatníkem odvodu z úhrnu mezd je ten, kdo zúčtovává nebo vyplácí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky na veřejném pojištění.

§ 39e

Předmět odvodu

Předmětem odvodu z úhrnu mezd jsou zúčtované nebo vyplacené příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky.

§ 39f

Základ odvodu

(1) Základem odvodu z úhrnu mezd je u poplatníka odvodu z úhrnu mezd, který

a) je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, součet

1. úhrnu zaokrouhlených základů pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a

2. úhrnu samostatných základů daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně,

b) není plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, úhrn, který by byl stanoven podle písmene a), pokud by tento poplatník byl plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

(2) Základ odvodu z úhrnu mezd se snižuje o zúčtovanou nebo vyplacenou

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) věrnostní přídavek horníků,

c) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

(3) Základ odvodu z úhrnu mezd se dělí na dílčí základy odvodu.

(4) Do dílčího základu odvodu se zahrnují části základu odvodu z úhrnu mezd odpovídající příjmům poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky plynoucím ze závislé činnosti nebo z výkonu funkce, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast těchto poplatníků na stejných veřejných pojištěních.

(5) V případě, že je základ odvodu z úhrnu mezd vyšší než maximální základ odvodu z úhrnu mezd, sníží se základ odvodu z úhrnu mezd na maximální základ odvodu z úhrnu mezd. Jednotlivé dílčí základy odvodu se v takovém případě sníží poměrně podle jejich výše.

§ 39g

Maximální základ odvodu

(1) Maximálním základem odvodu z úhrnu mezd je součin průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle právních předpisů upravujících zaměstnanost a 48násobku průměrné mzdy.

(2) Průměrnou mzdou podle odstavce 1 se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona upravujícího důchodové pojištění za zdaňovací období, které o 2 roky předchází zdaňovacímu období, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 39h

Sazby a výpočet odvodu

(1) Dílčí sazba odvodu činí součet pojistných sazeb na veřejná pojištění, kterých jsou na základě příjmů, které odpovídají části základu odvodu z úhrnu mezd zahrnované do dílčího základu odvodu, účastni poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

(2) V případě, že příjmy podle odstavce 1 zakládají účast na důchodovém pojištění, přičte se k dílčí sazbě odvodu sazba na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Dílčí odvod se vypočte jako součin dílčího základu odvodu a dílčí sazby odvodu.

(4) Odvod z úhrnu mezd se vypočte jako součet dílčích odvodů.

§ 39i

Pojistné sazby a sazba na státní politiku zaměstnanosti

(1) Pojistná sazba činí v případě

a) důchodového pojištění 21,5 %,

b) nemocenského pojištění 2,3 %,

c) úrazového pojištění 0,4 %,

d) veřejného zdravotního pojištění 7 %.

(2) Sazba na státní politiku zaměstnanosti činí 1,2 %.

§ 39j

Odvodové období

Odvodovým obdobím odvodu z úhrnu mezd je kalendářní rok.

§ 39k

Správa odvodu

(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.

(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 39l

Zálohy

(1) Odvod z úhrnu mezd se platí prostřednictvím měsíčních záloh na odvod, které se spravují jako daň podle daňového řádu.

(2) Záloha se vypočte za kalendářní měsíc jako odvod z úhrnu mezd.

(3) Ustanovení o maximálním základu odvodu z úhrnu mezd se při výpočtu zálohy nepoužije.

§ 39m

Hlášení a odvodové přiznání

(1) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení k odvodu z úhrnu mezd elektronicky a současně zaplatit zálohu.

(2) Na hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení plátce daně. Zjistí-li poplatník odvodu z úhrnu mezd do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(3) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti, je hlášení k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí.

(4) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat odvodové přiznání elektronicky.

(5) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, je odvodové přiznání k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí; obdobně to platí pro dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a dodatečné odvodové přiznání.

§ 39n

Registrace

Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat přihlášku k registraci k odvodu z úhrnu mezd u příslušného správce odvodu do 8 dnů ode dne, ve kterém se stal poplatníkem odvodu z úhrnu mezd.

§ 39o

Úhrada odvodu na společný osobní daňový účet

Poplatník odvodu z úhrnu mezd hradí tento odvod na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.

ČÁST SEDMÁ

PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ

§ 39p

Pravomoci vlády

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu

a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů,

b) osvobodit od

1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

2. odvodu z úhrnu mezd příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

3. daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

§ 39q

Pravomoci Ministerstva financí

Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí

a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,

c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.“.

Poznámky pod čarou č. 36 a 36b se zrušují.

Dosavadní část šestá se označuje jako část osmá.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2014 a zdaňovací období, které započalo v roce 2014, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak.

3. Na příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. zf) bodech 1 až 3 a 7 až 9 a v § 19a odst. 1 písm. a) až c) a g) až i) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plynoucí ze zisku vytvořeného nebo na základě zisku, který byl zdrojem zvýšení základního kapitálu, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na příjmy plynoucí po dni nabytí účinnosti tohoto zákona z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení nebo z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, se použije ustanovení § 4 odst. 1 písm. y) nebo § 19 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona a využívaný před tímto dnem k dosahování příjmů z provozování loterií a jiných podobných her osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona hledí, jako by byl před tímto dnem od jeho zaevidování odpisován bez přerušení a odpisy byly stanovovány v maximální výši. Ve zdaňovacím období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, lze jako výdaj (náklad) uplatnit pouze poměrnou část odpisu, která odpovídá části zdaňovacího období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

7. Na odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, plynoucí jako příjem poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se použije § 19 odst. 1 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

9. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, souvisejících s peněžními plněními za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.