Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů - znění od 19. 08. 2013 (úplné znění)

458

ZÁKON

ze dne 20. prosince 2011

o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 236/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) odvod z úhrnu mezd na veřejná pojištění (dále jen „odvod z úhrnu mezd“).“.

3. V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje tohoto domu nebo bytu, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo bytu, a z budoucího prodeje tohoto domu nebo bytu uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k této nemovitosti, bytu nebo nebytovému prostoru a jejich prodejem dobu 5 let; v případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou nemovitost, byt nebo nebytový prostor byly prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud tato nemovitost, byt nebo nebytový prostor byly nabývány postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou); osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru včetně nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru uvedených v písmenu g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do 5 let od nabytí vlastnického práva k této nemovitosti, bytu nebo nebytovému prostoru, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí nebo po 5 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku; v případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav, se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl vyměněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku,

c) příjem z prodeje movité věci; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku; osvobození se nevztahuje rovněž na příjem z prodeje movité věci, včetně příjmu z prodeje movité věci uvedené v písmenu g), pokud je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od jejího vyřazení z obchodního majetku,

d) přijatá náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních předpisů, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škody, plnění z cestovního pojištění, kromě platby přijaté náhradou za ztrátu příjmu a platby přijaté jako náhrada za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijaté jako náhrada za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v úhrnné hodnotě nepřevyšující 10000 Kč,

g) náhrada přijatá v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, příjem z prodeje nemovitosti, movité věci nebo cenného papíru vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle jiných právních předpisů²), příplatek nebo příspěvek k důchodu podle jiných právních předpisů nebo úrok ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd; příjem z prodeje nemovitosti vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd je osvobozen i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejich podílů nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zákona upravujícího vlastnictví bytů,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

k) stipendium ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce, stipendium z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobné plnění ze zahraničí, podpora a příspěvek z prostředků nadace, nadačního fondu, občanského sdružení nebo odborové organizace včetně obdobného plnění poskytovaného ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatele, na kterého se tento předpis nevztahuje, kromě platby přijaté náhradou za ztrátu příjmu a platby mající charakter příjmů podle § 6 až 9,

l) příjem z

1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání,

2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijním spoření,

3. jiného plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázového plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

m) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce nebo registrovanému partnerovi nebo partnerce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

n) příjem plynoucí ve formě zaměstnaneckého bonusu nebo daňového bonusu,

o) naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

p) příjem získaný ve formě dávky z úrazového pojištění zaměstnanců,

q) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

r) příjem z převodu členských práv a povinností k družstvu, z převodu majetkového podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti, přesahuje-li doba mezi jejich nabytím a převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv a povinností k družstvu, majetkového podílu na transformovaném družstvu nebo podílu na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti; osvobození se nevztahuje na příjem z převodu členských práv a povinností k družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího převodu členských práv a povinností k družstvu, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti v době do 5 let od nabytí, a z budoucího převodu členských práv a povinností k družstvu nebo z převodu podílu na obchodní společnosti pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření,

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

u) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,

v) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k

1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

w) příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku,

x) příjem plynoucí z odpisu závazku při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího insolvenci,

y) příjem z úroku z přeplatku zaviněného správcem daně,

z) příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,

za) příjem vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů

1. ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedeného výdaje jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zákon upravující vlastnictví bytů,

2. jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedený výdaj podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedeného výdaje jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zákon upravující vlastnictví bytů,

zb) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,

zc) příjem plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,

zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,

ze) úrokový příjem poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3, který mu plyne z dluhopisu vydávaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

zf) příjem v podobě

1. podílu na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,

2. podílu na zisku nebo obdobného plnění z členství v družstvu,

3. podílu na zisku tichého společníka,

4. vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo člena družstva v družstvu s výjimkou dalšího podílu na majetku transformovaného družstva,

5. podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti,

6. podílu na likvidačním zůstatku člena družstva v družstvu,

7. vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

8. příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

9. zisku převedeného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

10. příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.“.

Poznámky pod čarou č. 2a, 2c, 3a, 4i, 4k, 4m, 39, 42, 44, 44a, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51 a 87 se zrušují.

4. V § 4 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) se použije pouze pro příjem

a) poplatníka, který je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

b) poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou

1. poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

2. poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace.

(6) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

a) investičního fondu,

b) podílového fondu, nebo

c) zahraničního fondu kolektivního investování.

(7) Zahraničním fondem kolektivního investování se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční právnická osoba srovnatelná s investičním fondem nebo soubor majetku bez právní subjektivity srovnatelný s podílovým fondem.“.

9. V § 6 odst. 9 písmeno c) zní:

„c) nepeněžní plnění do úhrnné výše 10000 Kč za kalendářní rok poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. možnosti používat zdravotnická, vzdělávací nebo rekreační zařízení,

2. poskytnutí rekreace a zájezdů,

3. možnosti používat předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná nebo sportovní zařízení, nebo

4. příspěvku na kulturní pořady nebo sportovní akce,“.

10. V § 6 odst. 9 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až u) se označují jako písmena d) až t).

11. V § 6 odst. 9 se písmena e) až k) včetně poznámek pod čarou č. 6b, 6c a 6d zrušují.

Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena e) až l).

12. V § 6 odst. 9 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena f) až k).

14. V § 6 odstavec 13 zní:

„(13) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek.“.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

15. V § 6 odst. 14 větě první se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13 a“ a ve větě druhé se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13“ zrušují.

16. V § 6 se odstavce 15 a 16 zrušují.

Dosavadní odstavec 17 se označuje jako odstavec 15.

17. V § 7 odst. 4 se slova „a k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g)“ zrušují.

20. V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Plynou-li příjmy podle odstavce 4 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí a s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) nesnížené o výdaje.“.

25. V § 10 odst. 9 se na začátek písmene a) vkládá slovo „odchodné,“.

26. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Plynou-li příjmy podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Příjmy se do samostatného základu zahrnují nesnížené o výdaje, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.“.

28. V § 15 odst. 4 se číslo „300000“ nahrazuje číslem „80000“ a věta poslední se zrušuje.

30. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 82 zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

32. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se tento základ daně nesnižuje o nezdanitelné části základu daně.“.

33. § 16 včetně nadpisu zní:

㤠16

Sazba a výpočet daně

(1) Sazba daně činí 19 %.

(2) Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.

(3) U příjmů zahrnutých do samostatného základu daně činí sazba 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.“.

40. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:

„g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky účtu rezervy pro důchodovou reformu podle rozpočtových pravidel,“.

41. V § 19 odst. 1 se písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92 zrušuje.

42. V § 19 odst. 1 písmena m) až o) znějí:

„m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,

n) příjem z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,

o) příjem Zajišťovacího fondu,“.

43. V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:

„p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona,“.

45. V § 19 odst. 1 písmena ze) až zh) znějí:

„ze) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřinné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,

zf) výnos, který se stane příjmem zvláštního vázaného účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů

1. z prostředků rezerv uložených na tomto účtu,

2. ze státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu vedených na samostatném účtu u České národní banky nebo u centrálního depozitáře,

zg) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,

zh) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění,“.

47. V § 19 odst. 1 se písmena zl) až zo) včetně poznámek pod čarou č. 4c a 112 zrušují.

48. V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 9 a 10 se nevztahuje na příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.“.

49. V § 19 odstavec 4 zní:

„(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10% na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno.“.

50. V § 19 odst. 5 závěrečné části ustanovení se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení této podmínky v případě, že se jedná o osvobození uplatněné poplatníkem, se postupuje podle odstavce 4 a v případě, že se jedná o osvobození uplatněné plátcem daně, se postupuje jako při nesplnění povinnosti plátce daně podle § 38s.“.

51. V § 19 odst. 8 se slova „písm. ze) bodu 1 a“ zrušují.

52. V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „bodu 2“ zrušují.

53. V § 19 odst. 10 se slova „bodu 2“ zrušují.

55. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

㤠19a

Osvobození od daně podílů na zisku a obdobných příjmů

(1) Od daně se osvobozuje příjem v podobě

a) podílu na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,

b) podílu na zisku nebo obdobného plnění z členství v družstvu,

c) podílu na zisku tichého společníka,

d) vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo při zániku členství v družstvu,

e) podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti,

f) podílu na likvidačním zůstatku člena družstva v družstvu,

g) vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

h) příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

i) zisku převedeného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

j) příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.

(2) Osvobození podle odstavce 1 se použije pouze pro příjem

a) poplatníka, který je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

b) poplatníka uvedeného v § 17 odst. 3, je-li tento příjem vyplácen společností nebo družstvem, kteří jsou

1. poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, nebo

2. poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace.

(3) Osvobození podle odstavce 1 platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, vyplácené společností, pokud tato společnost

a) je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a

b) má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, a

c) podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti účtuje jako o pohledávce v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví, a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u společnosti k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

(4) Osvobození podle odstavce 1 nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

a) investičního fondu,

b) podílového fondu, nebo

c) zahraničního fondu kolektivního investování.

(5) U příjmu z dividend akciové společnosti, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zákona upravujícího kolektivní investování, bude osvobozena pouze ta část příjmu připadající na období, kdy společnost nebyla fondem. Při rozdělení příjmu se postupuje obdobně jako při rozdělování základu daně této akciové společnosti.“.

57. Nadpis § 21 zní: „Sazba a výpočet daně“.

58. V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.“.

59. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „5 % ze základu daně“ nahrazují slovy „0 % u“.

60. V § 21 odst. 2 písm. a) a b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

61. V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „nebo Islandu“ nahrazují slovy „ , Islandu nebo Švýcarské konfederaci“.

62. V § 21 odst. 2 písm. c) bod 1 zní:

„1. vydal statut, prospekt nebo obdobný dokument, ze kterého lze zjistit, že se jedná o fond kolektivního investování,“.

63. V § 21 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „0“ a věta druhá se zrušuje.

66. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

69. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ a slova „a příspěvku“ zrušují.

74. V § 24 odst. 2 písmeno f) zní:

„f) odvod z úhrnu mezd; tento odvod je u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byl zaplacen, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části; pokud je daňový subjekt povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je tento odvod výdajem (nákladem) pouze tehdy, bude-li zaplacen do termínu pro podání daňového přiznání; tento odvod zaplacený po uvedeném termínu je výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byl zaplacen, pokud však již neovlivnil základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích; obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tento odvod zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“.

76. V § 24 odst. 2 písm. t) se slova „vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),“ zrušují.

78. V § 24 odst. 2 písm. zc) se slova „ ; ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)]“ zrušují.

81. V § 24 odst. 4 písmeno a) zní:

„a) doba nájmu hmotného majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a“.

85. V § 25 odst. 1 se písmeno zl) zrušuje.

Dosavadní písmena zm) až zo) se označují jako písmena zl) až zn).

95. V § 35ba se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. a) pouze v případě, že jeho základ daně ve zdaňovacím období nepřesáhl 48násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za něž se daňové přiznání podává.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

96. V § 35ba se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se daň vypočtená z tohoto základu nesnižuje o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.“.

102. V § 35d odst. 5 a odst. 9 se slova „na tiskopise vydaném Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „v hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti“.

114. V § 36 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky daně z příjmů právnických osob činí 19 % u dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů.“.

115. § 38a a 38b včetně nadpisů znějí:

㤠38a

Obecná ustanovení o zálohách

(1) Daně z příjmů se platí prostřednictvím měsíčních záloh na daň, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Výše záloh odpovídá jedné dvanáctině předchozí tvrzené daně.

(2) Předchozí tvrzenou daní je částka stanovená jako podíl, v jehož čitateli je součin daně tvrzené poplatníkem v daňovém přiznání, s výjimkou daně odpovídající samostatnému základu daně, za poslední předcházející zdaňovací období, za které podal daňové přiznání, a čísla 12 a v jeho jmenovateli počet měsíců tohoto zdaňovacího období. Pro účely stanovení předchozí tvrzené daně se nepřihlíží k dílčímu základu daně podle § 10.

(3) V případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší se stává předchozí tvrzenou daní tato vyšší daň.

(4) Zálohy neplatí

a) poplatník, jehož předchozí tvrzená daň nepřesáhla 200000 Kč,

b) obec,

c) kraj.

(5) Zálohy jsou splatné do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Změní-li se předchozí tvrzená daň, změní se výše zálohy od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k této změně došlo.

(6) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od měsíce následujícího po měsíci, v němž tuto skutečnost oznámil správci daně.

§ 38b

Zvláštní ustanovení o zálohách

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zálohy

a) platí v poloviční výši, pokud z těchto příjmů a funkčních požitků měl plátce daně povinnost srazit zálohu na daň a pokud tento dílčí základ činí alespoň 15 % ze základu daně,

b) neplatí, pokud z těchto příjmů a funkčních požitků měl plátce daně povinnost srazit zálohu na daň a pokud tento dílčí základ činí alespoň 50 % ze základu daně.

(2) Ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c)

a) zálohy platí do dne předcházejícího dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, za nástupnickou společnost nebo družstvo zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo, pokud se nejedná o

1. přeměnu, kdy nástupnickou společností je poplatník uvedený v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu,

2. sloučení, kdy zálohy nadále platí nástupnická společnost,

b) zálohy platí ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku nástupnická společnost nebo družstvo, a to ve výši odvozené ze součtu předchozích tvrzených daní zaniklých obchodních společností nebo družstev s tím, že tento součet se při sloučení zvýší o předchozí tvrzenou daň nástupnické společnosti nebo družstva,

c) při převodu jmění na společníka, který je

1. poplatníkem daně z příjmů právnických osob, se výše záloh u tohoto poplatníka nemění,

2. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, stanoví zálohy na období ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku do konce kalendářního roku správce daně s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku,

d) při přeměně rozdělením stanoví nástupnickým obchodním společnostem nebo družstvům zálohy na část tohoto zdaňovacího období ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku správce daně, který zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající nebo rozdělovanou společností nebo družstvem k zápočtu na úhradu splatné daně nástupnických společností nebo družstev.

(3) Zálohy zaplacené v průběhu zdaňovacího období podle § 17a písm. c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými společnostmi nebo družstvy se započtou na úhradu splatné daně nástupnických společností nebo družstev. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku.“.

Poznámka pod čarou č. 39b se zrušuje.

117. V § 38d odst. 3 se za větu první vkládá věta „Při odvodu daně sražené z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se postupuje stejně jako při odvodu úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“ a slova „s výjimkou příjmů podle § 6 odst. 4“ se nahrazují slovy „ , s výjimkou příjmů podle § 6,“.

121. V § 38d odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „daně elektronicky“ a věta druhá se zrušuje.

122. V § 38f odst. 3 se slova „ ; přičemž u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se má za to, že se jedná o základ daně stanovený podle § 6 odst. 14“ zrušují.

124. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který nemůže uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a).“.

128. V § 38h odstavce 1 a 2 zní:

„(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se platí prostřednictvím záloh, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Tyto zálohy sráží nebo vybírá plátce daně ze základu pro výpočet zálohy, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, do kterého se nezahrnují příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozeny od daně,

c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(2) Záloha se vypočte jako součin základu daně pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru a sazby daně z příjmů fyzických osob.“.

129. V § 38h se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K měsíční slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) přihlédne plátce daně pouze v případě, že základ pro výpočet zálohy u poplatníka nepřesáhl 4násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za které se příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčtovávají nebo vyplácí.“.

131. V § 38h odstavec 9 zní:

„(9) Nepodá-li poplatník, který není povinen podat daňové přiznání, toto přiznání nejpozději ve lhůtě pro jeho podání, považuje se daň za vyměřenou dnem uplynutí této lhůty, a to ve výši

a) sražených záloh a vyplacených měsíčních daňových bonusů v případě, že poplatník nepožádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo

b) daně vypočtené v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.“.

132. V § 38h odstavec 14 zní:

„(14) Splatnost daně vyměřené poplatníkovi podle odstavce 9 nebo záloh na tuto daň se posuzuje u poplatníka stejně jako u plátce daně.“.

142. V § 38j se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) u poplatníka, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, též výslednou daň a částku vráceného přeplatku z ročního zúčtování záloh a zaměstnaneckého bonusu podle § 38ch odst. 5 nebo doplatku ze zúčtování podle § 35d odst. 8.“.

143. V § 38j odstavce 3 až 6 znějí:

„(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o údajích na mzdovém listě, jehož kopii je povinen uchovat a který obsahuje údaje o výši měsíčních příjmů podléhající zdanění za každý kalendářní měsíc a souhrnné údaje rozhodné pro výpočet

a) základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, zaměstnaneckého zvýhodnění a daňového zvýhodnění,

b) základu daně a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen elektronicky podat svému místně příslušnému správci daně

a) hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem,

b) vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem.

(5) Lhůtu stanovenou pro podání hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti lze prodloužit pouze za podmínek stanovených v § 38h odst. 10. Zjistí-li plátce daně do podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, že údaje uvedené v tomto hlášení nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(6) V hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti plátce daně uvede za měsíc prosinec také počet zaměstnanců k 1. dni tohoto kalendářního měsíce podle místa výkonu práce.“.

144. V § 38j se odstavce 7 až 10 zrušují.

147. V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 3 se číslo „300000“ nahrazuje číslem „80000“.

148. V § 38k odst. 5 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) a i) se zrušují.

153. V § 38s se slova „ ; u poplatníka s příjmy podle § 6 zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 13“ zrušují.

154. Část pátá včetně nadpisů zní:

„ČÁST PÁTÁ

REGISTRACE

§ 39

Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z

1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo

2. pronájmu, nebo

b) přijal příjem z

1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo

2. pronájmu.

(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud

a) na území České republiky započal vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a), nebo

b) přijal příjem uvedený v odstavci 1 písm. b) ze zdrojů na území České republiky.

(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo

b) získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

§ 39a

Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

(2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.

(3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém

a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů,

b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,

c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

(4) Poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začne přijímat příjmy.

(5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 a poplatník, který není založený nebo zřízený za účelem podnikání, není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

§ 39b

Registrační povinnost plátce daně

(1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

(2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.“.

155. Za část pátou se vkládají nové části šestá a sedmá, které včetně nadpisů znějí:

„ČÁST ŠESTÁ

ODVOD Z ÚHRNU MEZD

§ 39c

Účel odvodu

(1) Odvod z úhrnu mezd je peněžitým plněním poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

(2) Veřejným pojištěním se pro účely odvodu z úhrnu mezd rozumí

a) důchodové pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

b) nemocenské pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,

c) veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,

d) úrazové pojištění podle zákona upravujícího úrazové pojištění.

§ 39d

Subjekt odvodu

Poplatníkem odvodu z úhrnu mezd je ten, kdo zúčtovává nebo vyplácí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky na veřejném pojištění.

§ 39e

Předmět odvodu

Předmětem odvodu z úhrnu mezd jsou zúčtované nebo vyplacené příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky.

§ 39f

Základ odvodu

(1) Základem odvodu z úhrnu mezd je u poplatníka odvodu z úhrnu mezd, který

a) je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, součet

1. úhrnu zaokrouhlených základů pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a

2. úhrnu samostatných základů daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně,

b) není plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, úhrn, který by byl stanoven podle písmene a), pokud by tento poplatník byl plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

(2) Základ odvodu z úhrnu mezd se snižuje o zúčtovanou nebo vyplacenou

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) věrnostní přídavek horníků,

c) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

(3) Základ odvodu z úhrnu mezd se dělí na dílčí základy odvodu.

(4) Do dílčího základu odvodu se zahrnují části základu odvodu z úhrnu mezd odpovídající příjmům poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky plynoucím ze závislé činnosti nebo z výkonu funkce, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast těchto poplatníků na stejných veřejných pojištěních.

(5) V případě, že je základ odvodu z úhrnu mezd vyšší než maximální základ odvodu z úhrnu mezd, sníží se základ odvodu z úhrnu mezd na maximální základ odvodu z úhrnu mezd. Jednotlivé dílčí základy odvodu se v takovém případě sníží poměrně podle jejich výše.

§ 39g

Maximální základ odvodu

(1) Maximálním základem odvodu z úhrnu mezd je součin průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle právních předpisů upravujících zaměstnanost a 48násobku průměrné mzdy.

(2) Průměrnou mzdou podle odstavce 1 se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona upravujícího důchodové pojištění za zdaňovací období, které o 2 roky předchází zdaňovacímu období, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 39h

Sazby a výpočet odvodu

(1) Dílčí sazba odvodu činí součet pojistných sazeb na veřejná pojištění, kterých jsou na základě příjmů, které odpovídají části základu odvodu z úhrnu mezd zahrnované do dílčího základu odvodu, účastni poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

(2) V případě, že příjmy podle odstavce 1 zakládají účast na důchodovém pojištění, přičte se k dílčí sazbě odvodu sazba na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Dílčí odvod se vypočte jako součin dílčího základu odvodu a dílčí sazby odvodu.

(4) Odvod z úhrnu mezd se vypočte jako součet dílčích odvodů.

§ 39i

Pojistné sazby a sazba na státní politiku zaměstnanosti

(1) Pojistná sazba činí v případě

a) důchodového pojištění 21,5 %,

b) nemocenského pojištění 2,3 %,

c) úrazového pojištění 0,4 %,

d) veřejného zdravotního pojištění 7 %.

(2) Sazba na státní politiku zaměstnanosti činí 1,2 %.

§ 39j

Odvodové období

Odvodovým obdobím odvodu z úhrnu mezd je kalendářní rok.

§ 39k

Správa odvodu

(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.

(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 39l

Zálohy

(1) Odvod z úhrnu mezd se platí prostřednictvím měsíčních záloh na odvod, které se spravují jako daň podle daňového řádu.

(2) Záloha se vypočte za kalendářní měsíc jako odvod z úhrnu mezd.

(3) Ustanovení o maximálním základu odvodu z úhrnu mezd se při výpočtu zálohy nepoužije.

§ 39m

Hlášení a odvodové přiznání

(1) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení k odvodu z úhrnu mezd elektronicky a současně zaplatit zálohu.

(2) Na hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení plátce daně. Zjistí-li poplatník odvodu z úhrnu mezd do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(3) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti, je hlášení k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí.

(4) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat odvodové přiznání elektronicky.

(5) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, je odvodové přiznání k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí; obdobně to platí pro dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a dodatečné odvodové přiznání.

§ 39n

Registrace

Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat přihlášku k registraci k odvodu z úhrnu mezd u příslušného správce odvodu do 8 dnů ode dne, ve kterém se stal poplatníkem odvodu z úhrnu mezd.

§ 39o

Úhrada odvodu na společný osobní daňový účet

Poplatník odvodu z úhrnu mezd hradí tento odvod na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.

ČÁST SEDMÁ

PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ

§ 39p

Pravomoci vlády

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu

a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů,

b) osvobodit od

1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

2. odvodu z úhrnu mezd příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

3. daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

§ 39q

Pravomoci Ministerstva financí

Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí

a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,

c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.“.

Poznámky pod čarou č. 36 a 36b se zrušují.

Dosavadní část šestá se označuje jako část osmá.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2014 a zdaňovací období, které započalo v roce 2014, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak.

3. Na příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. zf) bodech 1 až 3 a 7 až 9 a v § 19a odst. 1 písm. a) až c) a g) až i) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plynoucí ze zisku vytvořeného nebo na základě zisku, který byl zdrojem zvýšení základního kapitálu, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na příjmy plynoucí po dni nabytí účinnosti tohoto zákona z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení nebo z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, se použije ustanovení § 4 odst. 1 písm. y) nebo § 19 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona a využívaný před tímto dnem k dosahování příjmů z provozování loterií a jiných podobných her osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona hledí, jako by byl před tímto dnem od jeho zaevidování odpisován bez přerušení a odpisy byly stanovovány v maximální výši. Ve zdaňovacím období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, lze jako výdaj (náklad) uplatnit pouze poměrnou část odpisu, která odpovídá části zdaňovacího období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

7. Na odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, plynoucí jako příjem poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se použije § 19 odst. 1 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

9. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, souvisejících s peněžními plněními za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna daňového řádu

Čl. III

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto:

5. V § 53 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j).

10. V § 72 odst. 1 se za slovo „registraci,“ vkládají slova „oznámení o změně registračních údajů,“.

12. V § 72 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“.

15. V § 91 odst. 1 se slova „správce daně osobě zúčastněné na správě daní oznámil zahájení řízení“ nahrazují slovy „byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci“.

17. V § 106 odst. 1 písm. f) se slovo „podání“ nahrazuje slovem „řízení“.

20. Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní:

㤠124a

Dojde-li v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu, stává se toto rozhodnutí neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta nebo ve kterém dojde ke změně právního názoru oproti zrušenému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.“.

21. § 125 až 131 včetně nadpisů znějí:

㤠125

Vznik registrační povinnosti

Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

§ 126

Přihláška k registraci

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

§ 127

Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů

(1) Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.

(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

(3) Registrovaný daňový subjekt je povinen předložit správci daně

a) příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil,

b) rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno; tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech informoval podle písmene a),

c) smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření; tuto povinnost plní všechny daňové subjekty, které uzavřely smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části.

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2.

§ 128

Postup k odstranění pochybností v registračních údajích

(1) Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit.

(2) Vyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci nebo na oznámení o změně registračních údajů, jako by bylo podáno bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů za podané tímto dnem.

§ 129

Rozhodnutí v registračním řízení

(1) Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně.

(2) Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci nebo s oznámením o změně registračních údajů, rozhodnutí se neodůvodňuje.

(3) Správce daně podle povahy věci rozhodne z moci úřední o registraci, nebo o zrušení registrace, pokud je to důvodné a pokud daňový subjekt

a) nepodá přihlášku k registraci,

b) nepodá oznámení o změně registračních údajů, nebo

c) nevyhoví výzvě k odstranění pochybností v registračních údajích.

(4) Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů nebo na základě vlastního zjištění pouze formou úředního záznamu.

§ 130

Daňové identifikační číslo

(1) Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně.

(2) Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem.

(3) Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo.

(4) Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor.

§ 131

Změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů

(1) Dojde-li ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti správce daně, dosavadní příslušný správce daně stanoví rozhodnutím den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(2) Dojde-li do dne, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně, ke změně okolností, za kterých bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o jeho zrušení nebo změně.“.

22. V § 136 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo vyúčtování“.

23. V § 137 odst. 1 se číslo „25“ nahrazuje číslem „20“.

24. V § 137 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

25. V § 137 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.“.

26. V § 141 odst. 2 se slova „vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši“ nahrazují slovy „daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně“.

28. V § 145 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč“.

29. V § 149 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud jiný zákon stanoví, že daňový subjekt hradí daně na společný osobní daňový účet, evidují se tyto daně na tomto osobním daňovém účtu.“.

30. V § 149 odst. 3 se za slova „řízení správci daně,“ vkládají slova „jakož i přehled daní evidovaných na společných osobních daňových účtech,“.

31. V § 152 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud mají daňové pohledávky stejný den splatnosti, použije se úhrada daně na tyto pohledávky poměrně podle jejich výše.“.

32. V § 155 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , anebo na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky“.

33. V § 155 odst. 1 se za slova „úhrady nedoplatku“ vkládají slova „nebo zálohy“.

48. V § 235 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

49. V § 235 odst. 1 se slova „stanoví daň vybíranou srážkou plátci daně k přímé úhradě s vyznačením rozdílu mezi těmito částkami a tento rozdíl předepíše“ nahrazují slovy „předepíše rozdíl mezi těmito částkami“.

50. V § 235 odst. 2 a 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

54. V § 250 odstavec 3 zní:

„(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.“.

55. V § 250 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

2. Uplynula-li lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo dodatečného daňového tvrzení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se pokuta za opožděné tvrzení daně podle dosavadních právních předpisů.

3. Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejde o porušení mlčenlivosti, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty, za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o Finanční správě České republiky

Čl. V

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, se mění takto:

1. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí:

„j) příslušník

1. Policie České republiky,

2. Hasičského záchranného sboru České republiky,

3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,

4. zpravodajské služby České republiky,

k) voják z povolání a voják, který je po dobu činné služby hmotně zabezpečen jako voják z povolání,

l) osoba, která je ve vztahu k vybraným subjektům podle písmen j) a k) v postavení plátce daně, a to pouze v mezích tohoto postavení.“.

2. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

㤠13a

Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení daně a pojistného

(1) K utajení a zajištění bezpečnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů České republiky a Armády České republiky a jejich činnosti či bezpečnosti jejich příslušníků mohou vybrané subjekty podle § 11 odst. 2 písm. j) až l) a orgány finanční správy používat zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení

a) daně z příjmů,

b) odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění,

c) pojistného na veřejné zdravotní pojištění a

d) pojistného na sociální zabezpečení.

(2) Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů podle odstavce 1 stanoví vláda.“.

3. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí:

„k) z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění,

l) z registru pojištěnců důchodového pojištění,

m) z registrů pojištěnců nemocenského pojištění,

n) z registrů zaměstnavatelů.“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Českou správou sociálního zabezpečení přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

2. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem práce a sociálních věcí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí.

3. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Generálním ředitelstvím cel přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

4. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Českou správou sociálního zabezpečení přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

5. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem práce a sociálních věcí přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí.

6. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Generálním ředitelstvím cel přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

7. Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí jako příslušná organizační složka státu za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky týkající se majetku uvedeného v bodech 1 až 6 anebo s tímto majetkem související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí.

8. O předání a převzetí majetku, práv a závazků uvedených v bodech 1 až 6, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, práv, závazků i smluvních vztahů a řízení, pořídí Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí protokol, jehož přílohou budou seznamy předávaného majetku, práv, závazků a dokumentace. Protokol je zároveň listinou, kterou Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostí.

9. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

10. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu práce a sociálních věcí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí.

11. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti a Generálním ředitelství cel přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

12. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

13. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu práce a sociálních věcí přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí.

14. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti a Generálním ředitelství cel přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

15. Ministerstvo financí a orgány Finanční správy České republiky mohou žádat od zdravotní pojišťovny poskytnutí údajů v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti, která ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přechází ze zdravotní pojišťovny na orgány Finanční správy České republiky nebo Ministerstvo financí. Zdravotní pojišťovna je povinna žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezplatné. Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, přičemž se poskytují též údaje o změně údajů.

16. Zdravotní pojišťovny jsou k 1. lednu 2017 povinny předat Generálnímu finančnímu ředitelství údaje v rozsahu potřebném pro výkon působnosti, která od 1. ledna 2017 podle tohoto zákona přechází ze zdravotní pojišťovny na orgány Finanční správy České republiky nebo na Ministerstvo financí a která se vztahuje na případy, u nichž dosud neuběhla promlčecí lhůta pro předepsání pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebo promlčecí lhůta pro vymáhání pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona.

17. Stanoví-li jiný zákon povinnost prokázat, že osoba nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky evidován nedoplatek nebo nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, rozumí se do 31. prosince 2016 nedoplatkem evidovaným v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení evidovaný u příslušného orgánu sociálního zabezpečení a nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění evidovaný u příslušné zdravotní pojišťovny, a to za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách

Čl. VII

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 300/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova „ , jakož i zajistit, aby provozovatelé loterií a jiných podobných her odváděli stanovený objem peněžních prostředků na veřejně prospěšné účely“ zrušují.

2. V § 2 písm. l) se slova „(dále jen „interaktivní videoloterní terminál“)“ zrušují.

3. V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Povolení se vydá, jestliže provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek a je zaručeno jejich řádné provozování včetně řádného technického vybavení.“.

4. V § 4 se odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 3 až 11.

5. V § 4 se odstavec 10 zrušuje.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10.

6. V § 4b odst. 4 se slova „náklady státního dozoru, odvod na veřejně prospěšné účely,“ nahrazují slovy „odvod z loterií a jiných podobných her a“.

7. § 4d a § 5 se zrušují.

8. § 13 včetně nadpisu zní:

㤠13

Vyúčtování loterie a tomboly

Loterní komise nebo loterní zástupce zajistí nejpozději do 60 dnů po skončení lhůty pro vyzvednutí výher vyúčtování loterie nebo tomboly, které obsahuje údaj o přijatých vkladech (sázkách) a vyplacených výhrách. Provozovatel je povinen předložit vyúčtování orgánu státního dozoru a v opise orgánu, který loterii nebo tombolu povolil.“.

9. § 15 se zrušuje.

10. V § 18 se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4.

11. V § 22 a v § 32 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „6“.

12. V § 28 odst. 2 se slova „hry, o propočtu správního poplatku,⁴) o odvodech na státní dozor a propočtu odvodu na veřejně prospěšné účely podle § 4 odst. 3. Procesní postupy spojené s tímto vyúčtováním se řídí zvláštním předpisem.¹⁰)“ nahrazují slovem „hry.“.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.

13. § 29 se zrušuje.

14. V § 39 se slova „a 29“ zrušují.

15. V § 40 odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „9“.

16. V § 40 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

17. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ

ODVOD Z LOTERIÍ A JINÝCH PODOBNÝCH HER

§ 41

Poplatník odvodu

Poplatníkem odvodu z loterií a jiných podobných her je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry.

§ 41a

Předmět odvodu

Předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her je provozování loterie nebo jiné podobné hry.

§ 41b

Dílčí základy odvodu

(1) Dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher

a) z provozovaných loterií podle § 2 písm. a), c) a d) v případě dílčího odvodu z loterií,

b) z provozovaných her podle § 2 písm. h), internetových kursových sázek podle § 50 odst. 3 nebo sázkových her podle § 2 písm. i) v případě dílčího odvodu z kursových sázek a sázkových her v kasinu,

c) z her provozovaných podle § 2 písm. m) v případě dílčího základu odvodu z karetních turnajových a hotovostních sázkových her,

d) z provozovaných loterií nebo jiných podobných her neuvedených v písmenech a) až c) a odstavci 3 v případě dílčího odvodu z ostatních loterií a jiných podobných her.

(2) Dílčí základ odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení se skládá z poměrné a pevné části.

(3) Poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher ze sázkových her podle § 2 písm. e), l), n) a § 50 odst. 3 provozovaných pomocí povolených přístrojů a zařízení, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jednotlivé herní místo

a) povoleného výherního hracího přístroje,

b) povoleného koncového interaktivního videoloterního terminálu,

c) povoleného lokálního loterního systému,

d) jiného technického herního zařízení povoleného podle § 50 odst. 3.

(4) Pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří součet počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen.

(5) Za vsazenou částku se považuje souhrn přijatých plnění provozovatelem, který tvoří vklad (sázka) a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovaným vkladem (sázkou).

§ 41c

Sazba odvodu

Sazba odvodu z loterií a jiných podobných her činí

a) 20 % pro dílčí základ odvodu z loterií,

b) 20 % pro dílčí základ odvodu z kursových sázek a sázkových her v kasinu,

c) 20 % pro dílčí základ odvodu z karetních turnajových a hotovostních sázkových her,

d) 20 % pro dílčí základ odvodu z ostatních loterií a jiných podobných her,

e) 20 % pro poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení,

f) 55 Kč pro pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.

§ 41d

Výpočet odvodu

(1) Odvod z loterií a jiných podobných her se vypočte jako součet dílčích odvodů.

(2) Dílčí odvod se vypočte jako součin dílčího základu odvodu a sazby pro tento dílčí základ odvodu.

(3) Dílčí odvod, jehož dílčí základ se skládá z částí dílčího základu, se vypočte jako součet částí dílčího odvodu. Část dílčího odvodu se vypočte jako součin části dílčího základu odvodu a sazby pro tuto část dílčího základu odvodu.

§ 41e

Odvodové období

Odvodovým obdobím je kalendářní rok.

§ 41f

Odvodové přiznání

Odvodové přiznání se podává nejpozději do 2 měsíců po uplynutí odvodového období; tuto lhůtu nelze prodloužit.

§ 41g

Zálohy

(1) Odvod z loterií a jiných podobných her se platí prostřednictvím čtvrtletních záloh na odvod, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Zálohy se neplatí za poslední čtvrtletí odvodového období.

(2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní čtvrtletí, jako odvod z loterií a jiných podobných her.

(3) Poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her je povinen podat hlášení k odvodu z loterií a jiných podobných her a současně zaplatit zálohu.

(4) Na hlášení poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení plátce daně. Zjistí-li poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

§ 41h

Správa odvodu

(1) Správu odvodu z loterií a jiných podobných her vykonávají finanční úřady.

(2) Správce odvodu poskytuje orgánu vykonávajícímu státní dozor podle § 46 informace získané při správě odvodu z loterií a jiných podobných her, které tento orgán potřebuje pro výkon státního dozoru.

(3) Při správě odvodu z loterií a jiných podobných her se postupuje podle daňového řádu.

§ 41i

Rozpočtové určení odvodu

(1) Část odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je z

a) 20 % příjmem státního rozpočtu a

b) 80 % příjmem rozpočtů obcí.

(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu podle odstavce 1 písm. b) jednotlivého poplatníka odvodu, se stanoví v závislosti na poměru průměrného počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi umístněných na území dané obce v jednotlivých dnech odvodového nebo zálohového období k celkovému průměrnému počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi v těchto dnech.

(3) Odvod z loterií a jiných podobných her s výjimkou části odvodu podle odstavce 1 je z

a) 70 % příjmem státního rozpočtu a

b) 30 % příjmem rozpočtů obcí.

(4) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu podle odstavce 3 písm. b), se stanoví obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní s tím, že se postupuje podle vyhlášky k provedení tohoto zákona účinné od 1. září odvodového období; do nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle účinné vyhlášky.“.

Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.

18. V § 42 se slova „využití části výtěžku,“ zrušují.

19. V § 46 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „her“ vkládají slova „s výjimkou části šesté“.

20. V § 48 odst. 1 písm. c) se číslo „14“ nahrazuje číslem „10“.

21. V § 48 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).

22. V § 48 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

23. V § 48 odst. 6 a 8 se slovo „výtěžek“ nahrazuje slovem „výnos“.

24. V § 50 odst. 1 se slova „18 odst. 6“ nahrazují slovy „18 odst. 4“.

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

1. Pro část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 4 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, pro vyúčtování podle § 28 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, a pro odvod na státní dozor podle § 29 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

2. Prvním odvodovým obdobím podle § 41e zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do 31. prosince 2012.

3. Prvním zálohovým obdobím podle § 41g odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do konce kalendářního čtvrtletí ka1endářního roku 2012, ve kterém čl. VII tohoto zákona nabyl účinnosti.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o místních poplatcích

Čl. IX

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 300/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).

2. § 10a se zrušuje.

Čl. X

Přechodné ustanovení

Při výpočtu a správě poplatku podle § 10a zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, za období přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, a obecně závazných vyhlášek obcí vydaných podle § 14 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Čl. XVII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 377/2007 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „a daně silniční“ nahrazují slovy „ , daně silniční, odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění“.

2. V § 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) daní také odvod z úhrnu mezd na veřejná pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,“.

Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).

3. V § 2 písm. c) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy „písmene b)“ a slova „daňovou povinnost,³)“ se nahrazují slovem „daň,“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

4. V § 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) celostátním výnosem souhrn výnosů daně podle písmene c),“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

5. V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „správce zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění,“.

6. V § 3 odst. 1 písm. c) a e) a v § 4 odst. 1 písm. c), e) a i) se slovo „hrubého“ zrušuje.

7. V § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 2, 4, 5 a 9 se slova „až f)“ nahrazují slovy „ , d) a f) a celostátního výnosu daně podle odstavce 1 písm. c) a e)“.

8. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „daňová povinnost“ nahrazují slovy „tato daň“.

9. V § 4 odst. 9 písm. c) se za slova „podílejí na“ vkládá slovo „celostátním“.

10. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

㤠5a

Daňové příjmy zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění

Daňové příjmy zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění tvoří

a) část výnosu odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění připadající na veřejné zdravotní pojištění,

b) výnos pojistného na veřejné zdravotní pojištění.“.

11. V § 6 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

12. V § 6 odst. 3 se slova „daňovou povinnost“ nahrazují slovem „daň“.

13. V nadpisu přílohy č. 1 se slova „až f)“ nahrazují slovy „ , d) a f) a celostátního výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. c) a e)“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl. XVIII

V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 295/2009 Sb., se za slovo „poplatky“ vkládají slova „ , pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XIX

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:

1. V názvu zákona se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

2. V § 1 se slova „ , a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

3. V § 2 se věty druhá a třetí zrušují.

4. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 67 až 73 zní:

㤠3

Poplatníci pojistného

(1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 2 povinni platit zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

a) zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

d) fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech e) až h) a r),

e) soudci,

f) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

g) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

i) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

j) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu⁶⁷), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu⁶⁸),

k) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

l) příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle služebního zákona⁶⁹),

m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

n) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

o) prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

p) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,

q) likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

r) vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.

(2) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění⁷⁰); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do základu pojistného. Pojistné na důchodové pojištění, které jsou povinni platit zaměstnanci, odvádějí jako plátci jejich zaměstnavatelé. Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby; za zaměstnavatele se dále považují útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.

(3) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění⁷¹), a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění⁷²).

(4) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění⁷³) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.

(5) Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.

⁶⁷) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁸) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁹) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 221/1993 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁰) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

⁷¹) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

⁷²) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁷³) § 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

5. Poznámky pod čarou č. 1, 1c až 1e, 2, 52 a 53 se zrušují.

6. V § 4 se slova „z vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „ze základu pojistného“ a slovo „rozhodné“ se nahrazuje slovem „pojistné“.

7. Nadpis nad § 5 zní: „Základ pojistného“.

8. V § 5 odst. 1 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a za slova „úhrn příjmů“ se vkládají slova „ze závislé činnosti a funkčních požitků“.

9. V § 5 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(2) Do základu pojistného zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) věrnostní přídavek horníků⁵),

c) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

⁵) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, ve znění zákona č. 189/2006 Sb.“.

11. V § 5 odst. 4 větě první se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

12. V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „základem pojistného“ a slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

13. § 5a se zrušuje.

14. V § 5b odst. 1 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“, slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují a číslo „50“ se nahrazuje číslem „100“.

15. V § 5b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Vyměřovací základ“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují.

16. V § 5b odst. 2 písm. a) až c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.

17. V § 5b odst. 2 se slova „měsíčního vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „měsíčního základu“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“ a slova „vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „základu pojistného“.

18. V § 5b se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

19. V § 5b odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:

„(3) Základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka určená osobou samostatně výdělečně činnou. Základ pojistného na nemocenské pojištění si osoba samostatně výdělečně činná může určit buď ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění⁶⁹) nebo ve výši 25 % z částky rovnající se průměru, který z částky určeného základu pojistného na důchodové pojištění uvedeného na naposledy podaném daňovém přiznání přede dnem placení pojistného na nemocenské pojištění připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána v předcházejícím kalendářním roce samostatná výdělečná činnost. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, si základ pojistného určuje s tím, že tento základ nemůže být vyšší než polovina průměrné mzdy. Základ pojistného podle předchozích vět nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

⁶⁹) § 6 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.“.

20. V § 5c odst. 1 se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“.

21. V § 5c odstavec 2 zní:

„(2) Základem pojistného zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí ve výši stanovené podle odstavce 1 nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“.

22. V § 5d se slova „Vyměřovací základy“ nahrazují slovy „Základy pojistného“.

23. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Pojistné období

(1) Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na důchodové pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, je kalendářní rok, za který se pojistné platí.

(2) Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a základ pojistného na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, je kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí.“.

24. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Sazby pojistného na důchodové pojištění činí u

a) zaměstnance 6,5 % ze základu pojistného uvedeného v § 5,

b) osoby samostatně výdělečně činné 6,5 % ze základu pojistného uvedeného v § 5b odst. 1 a 2,

c) osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % ze základu pojistného uvedeného v § 5c odst. 1.

(2) Sazby pojistného na nemocenské pojištění činí u

a) osoby samostatně výdělečně činné 2,3 % ze základu pojistného uvedeného v § 5b odst. 3,

b) zahraničního zaměstnance 2,3 % ze základu pojistného uvedeného v § 5c odst. 2.“.

25. V § 7 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

26. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec, platí zaměstnanec prostřednictvím měsíčních záloh. Základem pro výpočet zálohy zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění je základ pojistného, který se stanoví jako úhrn příjmů uvedených v § 5 a zúčtovaných zaměstnanci za kalendářní měsíc. Záloha zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění se vypočte jako součin základu pojistného a sazby pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnanec. Základ pojistného a záloha se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Zálohu na pojistné na důchodové pojištění, které je povinen platit zaměstnanec, srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval.“.

27. V § 8 odst. 2 větě první se za slovo „srazit“ vkládají slova „zálohu na“, slova „pojistné, které“ se nahrazují slovy „zálohu na pojistné, kterou“ a slova „pojistného, které“ se nahrazují slovy „zálohy na pojistné, kterou“.

28. V § 8 odst. 2 větě druhé se slovo „pojistného“ nahrazuje slovy „zálohy na pojistné“.

29. V § 8 odst. 2 větě třetí se slova „pojistné, které“ nahrazují slovy „zálohu na pojistné, kterou“.

30. V § 8 se odstavec 4 zrušuje.

31. § 9 včetně poznámky pod čarou č. 70 zní:

㤠9

(1) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat zálohy zaměstnanců na pojistné na důchodové pojištění podle § 8.

(2) Zaměstnavatel odvádí zálohy uvedené v odstavci 1 za jednotlivé kalendářní měsíce; zálohy jsou splatné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

(3) Zaměstnavatel je povinen podat na předepsaném tiskopisu hlášení o zálohách a současně zálohy zaplatit. Zaměstnavatel, který je poplatníkem odvodu z úhrnu mezd, podává toto hlášení jako součást hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti. V tomto hlášení uvádí zaměstnavatel též údaje potřebné pro výpočet dávek nemocenského a úrazového pojištění a údaje potřebné pro výpočet důchodů z důchodového pojištění, a to v rozsahu stanoveném Ministerstvem financí⁷⁰) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

⁷⁰) § 72 odst. 1 daňového řádu.“.

32. Na konci § 10 se doplňuje věta „Mzdová účtárna se pro účely daňového řádu považuje za plátcovu pokladnu.“.

33. § 11 se zrušuje.

34. V § 12 odst. 1 větě první se slovo „platit“ nahrazuje slovem „odvést“.

35. V § 12 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

36. V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může pojistné na důchodové pojištění, které tato osoba dlužila, zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, i po dni zániku práva dlužné pojistné vymáhat. Zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, může dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.“.

37. V § 12 odst. 3 se slovo „dluží“ nahrazuje slovem „neodvedla“.

38. § 13 se zrušuje.

39. § 13a až 15b včetně nadpisů znějí:

㤠13a

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění (dále jen „záloha na pojistné“). Ustanovení věty první neplatí, pokud daňový základ osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nedosáhl v předchozím kalendářním roce výše, která zakládá této osobě účast na důchodovém pojištění, nebo pokud tato osoba v předchozím kalendářním roce nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.

(3) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.

(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.

(5) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

(6) Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 5 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečné činné a jejich doložení. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má správce pojistného ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce pojistného je povinen zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.

§ 14

(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. b) z měsíčního základu.

(2) Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního základu pojistného podle § 15 odst. 3, činí měsíční základ tuto částku. Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka určená podle odstavce 5 věty první nebo druhé.

(3) Za kalendářní měsíc, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání, a za následující kalendářní měsíce se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání v dalším kalendářním roce.

(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční základ 100 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.

(5) Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 1,2násobek průměrné mzdy. Měsíční základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 0,5násobek průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání.

(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.

§ 14a

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Výši zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti podle věty první lze v tomto období dodatečně zvýšit.

§ 14b

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději v den, ve kterém byl, popřípadě měl být podán příslušný tiskopis o odvodu daně z příjmů a pojistného.

§ 14c

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 6 neplatí zálohy na pojistné.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

(3) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení vyrozumět osobu samostatně výdělečně činnou o dni a důvodu zániku její účasti na nemocenském pojištění.

§ 15

(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušnému správci pojistného na předepsaném tiskopise údaje o pojistném na důchodové pojištění za tento kalendářní rok, a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu tyto údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 6 věty druhé zde platí obdobně.

(2) Údaj o určeném základu pojistného, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle odstavce 1, může být dodatečně změněn jen z důvodu dodatečné změny daňového základu.

(3) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, je povinen za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více tiskopisů podle odstavce 1 věty první, vychází se z tiskopisu, z něhož se stanoví základ daně.

§ 15a

Maximální základy pojistného

(1) Maximálním základem pojistného zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Maximální základ pojistného zaměstnance je tvořen součtem základů pojistného zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ pojistného zjišťuje.

(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn základů pojistného zaměstnance maximální základ pojistného podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální základ pojistného; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho základů pojistného ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální základ pojistného, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

(3) Maximálním základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pokud dále není stanoveno jinak.

(4) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet základu pojistného nebo úhrnu základů pojistného zaměstnance a základu pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění přesáhl maximální základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 3, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění, a je-li přesahující částka vyšší než tento základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky základ pojistného nebo úhrn základů pojistného zaměstnance.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná si může podle § 5b odst. 1 určit základ pojistného až do výše 4,3násobku maximálního základu pojistného podle odstavce 3.

§ 15b

Roční zúčtování záloh

(1) Nepožádá-li zaměstnanec podle odstavce 2 o roční zúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění stanovených podle § 8, je sraženými zálohami jeho povinnost zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok splněna.

(2) Zaměstnanec může v případě uvedeném v § 15a odst. 2 písm. b) nebo v § 15a odst. 4 požádat správce pojistného na předepsaném tiskopisu o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém podal nebo měl podat daňové přiznání za kalendářní rok, za který žádá o roční zúčtování záloh. Provádí-li zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém požádal o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

(3) Roční zúčtování záloh na pojistné, které měla zaplatit osoba samostatně výdělečně činná, se provede na základě podání příslušného tiskopisu o odvodu daně z příjmů a pojistného.“.

40. V § 16a odst. 1 větě třetí se slova „Měsíční základ“ nahrazují slovy „Základ pojistného“ a věta čtvrtá se zrušuje.

41. V § 17 odstavec 1 zní:

„(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se k jeho úhradě přeplatek na pojistném, které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění.“.

42. V § 17 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

43. V § 17 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

44. § 18 včetně nadpisu zní:

㤠18

Úhrada pojistného na společný osobní daňový účet

(1) Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné na důchodové pojištění na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.

(2) Zaměstnavatel, který odvádí pojistné na důchodové pojištění jako plátce, hradí toto pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“.

45. V § 19 odst. 1 se za slova „Pojistné“ vkládají slova „ , které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění,“.

46. V § 19 se odstavec 5 zrušuje.

47. § 20 zní:

㤠20

(1) Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná, včetně záloh na tato pojistné se platí správci pojistného. Správcem pojistného jsou orgány Finanční správy České republiky. Při správě pojistného uvedeného ve větě první se postupuje podle daňového řádu.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a pojistné na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Správce pojistného je zpracovatelem osobních údajů pro Českou správu sociálního zabezpečení a ostatní orgány sociálního zabezpečení.“.

48. § 20a až 22d se zrušují.

49. V § 23 se odstavce 4 a 5 zrušují.

50. § 23a se zrušuje.

51. § 24 až 25b se zrušují.

Čl. XX

Přechodná ustanovení

1. Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), § 25 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 3 písm. a) a § 25 odst. 4 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou příslušné k výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení naposledy za měsíc prosinec 2014, odvádí-li toto pojistné a příspěvek zaměstnavatelé.

2. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k výběru pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh naposledy za období před rokem 2015, odvádí-li toto pojistné a příspěvek včetně záloh osoby samostatně výdělečně činné.

3. Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v bodě 1 jsou příslušné k výběru penále z dlužného pojistného za dobu do konce roku 2016 a pokut za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uložených za období před rokem 2015.

4. Při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle bodů 1 a 2 včetně podávání stanovených přehledů na předepsaných tiskopisech, výběru přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení, výběru pokut a výběru penále z dlužného pojistného za dobu před rokem 2017 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Penále z dluhu na pojistném, který vznikl před rokem 2015, běží až do konce roku 2016 a stanoví se podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li dluh na pojistném, který vznikl před rokem 2015, uhrazen do konce roku 2016, běží z tohoto dluhu od 1. ledna 2017 úrok z prodlení podle daňového řádu. Za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.

6. Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v bodě 1 jsou příslušné ke kontrole správnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností uložených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, penále, přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení, k uložení pokut za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování o splácení dluhu na pojistném ve splátkách, k promíjení penále, ke stanovení pravděpodobné výše pojistného, k vymáhání dluhů ve věcech upravených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k vrácení přeplatků na pojistném, a to za dobu před rokem 2015; přitom postupují podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění a zahraniční zaměstnanci plní povinnosti a odvádějí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za dobu před rokem 2015 podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Řízení ve věcech uvedených v bodě 6 se řídí právními předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Podle bodů 1 až 8 se postupuje do konce roku 2016.

10. Řízení ve věcech upravených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená před rokem 2017, se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, penále, přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty, pokud tyto platby jsou uvedeny v bodech 1 až 3 a 5 a nebyly zaplaceny do konce roku 2016, vymáhá po roce 2016 příslušný správce daně podle daňového řádu. Vykonatelná rozhodnutí ve věcech uvedených ve větě první včetně výkazu nedoplatků vydaná podle bodů 9 a 10 jsou exekučním titulem i po roce 2016.

12. Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění za leden 2015 a následující kalendářní měsíce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podává daňové přiznání za rok 2014, z měsíčního základu, který nesmí být nižší než minimální měsíční základ stanovený podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XXI

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „pojistného na důchodové a nemocenské pojištění“ a slova „pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ se zrušují.

2. V § 6 odst. 4 písm. a) bod 7 zní:

„7. o pojistném na důchodové pojištění, které platí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, a o pojistném na nemocenské pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci,“.

3. V § 6 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.

4. V § 6 odst. 4 písm. o) se slova „a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

5. V § 6 odst. 4 písmeno r) zní:

„r) vybírají pojistné na nemocenské pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, a pojistné na důchodové pojištění, které platí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění,“.

6. V § 6 odst. 4 se písmeno v) zrušuje.

7. V § 7 písm. b) se slova „c), ch), i), k), o), r) a v)“ nahrazují slovy „ch), i), k), o) a r)“.

8. V § 7 písm. c) a d) se slova „ , r)“ zrušují.

9. V § 7 písm. e) se slova „ , o), r) a v)“ nahrazují slovy „a o)“.

10. V § 7 se písmeno f) zrušuje.

11. § 10a včetně nadpisu zní:

㤠10a

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a správců pojistného

(1) Správci pojistného předávají údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění orgánům sociálního zabezpečení v rozsahu a způsobem dohodnutým s těmito orgány, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Orgány sociálního zabezpečení předávají údaje potřebné pro výběr pojistného na důchodové pojištění a odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým se správci pojistného, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Správce pojistného je povinen umožnit orgánům sociálního zabezpečení pro účely vedení registru pojištěnců a provádění sociálního zabezpečení a plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o pojištěncích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Správcem pojistného jsou orgány Finanční správy České republiky.“.

12. V § 12 písm. d) se slova „ , včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ zrušují.

13. § 13 zní:

㤠13

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, včetně účetních a dalších podkladů, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, a včasnost a způsob jejich předložení nebo podání; zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni jim poskytnout potřebnou součinnost.“.

14. V § 14 odst. 3 se písmena a) a c) zrušují.

15. V § 14 odst. 3 písm. d) se bod 1 zrušuje.

Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 1 a 2.

16. V § 14 odst. 3 se písmena m) a n) zrušují.

17. V § 14 se odstavec 6 zrušuje.

18. V § 16c odst. 2 písm. l) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

19. V § 16c odst. 2 písm. r) se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“.

20. V § 37 odst. 1 písm. d) se za slovo „základ“ vkládá slovo „pojištěnce“ a slova „sociální zabezpečení“ se nahrazují slovy „důchodové pojištění“.

21. V § 37 odst. 1 písm. h) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

22. V § 37 odst. 4 větě druhé se slova „pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovem „pojištěnce“.

23. V § 37 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé a třetí se týká, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, jen pojistného osob samostatně výdělečně činných za období před rokem 2015.“.

24. V § 38 odst. 4 písmeno f) zní:

„f) základ pojistného pro pojistné na důchodové pojištění,“.

25. V § 39a odst. 3 se slova „a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

26. V § 39a odst. 5 se slova „pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo“ zrušují.

27. V § 40a odst. 1 větě třetí se za slovo „základů“ vkládá slovo „pojištěnce“.

28. V § 40a odst. 2 větě první se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“.

29. V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušné okresní správě sociálního zabezpečení“ zrušují.

30. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Oznamovací povinnost stanovenou v odstavci 1 písm. a) až d) plní osoba samostatně výdělečně činná vůči příslušnému správci pojistného. Oznamovací povinnost stanovenou v odstavci 1 písm. e) plní osoba samostatně výdělečně činná vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.“.

31. V § 48a odst. 1 se slova „podává podle zvláštního zákona³⁹) přehled“ nahrazují slovy „poskytuje podle zvláštního zákona příslušnému správci pojistného údaje“.

Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje.

32. V § 48a odst. 2 se slova „opravný přehled⁴⁰)“ nahrazují slovy „opravné daňové přiznání“.

Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje.

33. V § 48b odstavec 1 zní:

„(1) Správce pojistného je povinen do 8 dnů ode dne, kdy se o příslušné skutečnosti dozvěděl, oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 48 odst. 1 písm. a) až d).“.

34. V § 48d se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

35. V § 54 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 části věty první za středníkem,“ zrušují.

36. V § 54 odst. 2 se slova „části věty za středníkem“ a slova „odst. 2 části věty první za středníkem,“ zrušují.

37. V § 54a se slova „a podle zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^60b)“ včetně poznámky pod čarou č. 60b zrušují.

38. Název části šesté zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ“.

39. V části šesté se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje.

40. V § 122a odst. 1 se slova „a pojistného“ zrušují.

41. V § 123a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen pro dluh, který vznikl před rokem 2015; za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.“.

42. V § 123b se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen pro dluh, který vznikl před rokem 2015; za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.“.

43. V § 123e odst. 1 a 2 se slova „nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona³²)“ včetně poznámky pod čarou č. 32 zrušují.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl. XXII

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „ ; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné“.

2. V § 11 odst. 2 větě první se slova „pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona“ nahrazují slovem „pojištěnce“ a ve větě druhé se za slovo „maximálního“ vkládají slova „základu pojistného a před rokem 2015 maximálního“.

3. V § 11 odst. 2 větě třetí se za slovo „neodvedl“ vkládají slova „zálohy na pojistné, popřípadě před rokem 2015“.

4. V § 16 odst. 3 větě první se slova „za dobu po 31. prosinci 1995 je“ nahrazují slovy „je za dobu po 31. prosinci 2014 základ pojistného a za dobu po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2014“ a za slova „zvláštního zákona¹⁷)“ se vkládají slova „(dále jen „vyměřovací základ“)“.

5. V § 16 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „ ; základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné za dobu po 31. prosinci 2014 se pro účely stanovení vyměřovacího základu pojištěnce vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je sazba pojistného na důchodové pojištění platná pro osoby samostatně výdělečně činné a ve jmenovateli je součet sazby pojistného na důchodové pojištění platné pro zaměstnance a sazby odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění připadající na důchodové pojištění platné pro poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění s tím, že se použijí sazby platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se vyměřovací základ pojištěnce zjišťuje, a s tím, že se tento koeficient stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. XXIII

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písmeno d) zní:

„d) mzdovou účtárnou plátcova pokladna podle daňového řádu,“.

2. V § 3 písm. e), § 19 odst. 8 a § 95 odst. 1 písm. h) se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

3. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) správcem pojistného orgány Finanční správy České republiky.“.

4. V § 18 odst. 2 větě první a třetí se za slova „vyměřovacích základů pro“ vkládají slova „zálohy na“.

5. V § 18 odst. 2 větě druhé se za slovo „základů“ vkládají slova „pro pojistné na nemocenské pojištění“.

6. V § 18 odst. 2 větě třetí se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“ a slova „vyměřovacích“ a „vyměřovací“ se zrušují.

7. V § 85 odst. 1 písm. f) se za slovo „zákona“ vkládají slova „ , pokud tyto tiskopisy nevydává Ministerstvo financí,“.

8. V § 90 písm. b) se slova „ , a to včetně určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

9. § 93 zní:

㤠93

(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen být přihlášen v registru zaměstnavatelů, a to do 15 dnů od svého vzniku. Zaměstnavatel, který má mzdové účtárny, musí mít přihlášeny v registru zaměstnavatelů všechny své mzdové účtárny. Tyto povinnosti zaměstnavatel plní prostřednictvím správce pojistného, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí.

(2) Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat správcem pojistného přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny. Česká správa sociálního zabezpečení předává podklady pro přidělení těchto variabilních symbolů příslušnému správci pojistného.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají jen zahraniční zaměstnance.“.

10. V § 94 odst. 1 a 2 se slova „okresní správě sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „správci pojistného“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „15“.

11. V § 94 odst. 3 se slova „s okresní správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „se správcem pojistného“ a slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ se nahrazují slovy „správce pojistného“.

12. V § 95 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) výši započitatelného příjmu za jednotlivá mzdová (výplatní) období“.

13. V § 97 odst. 1 větě druhé se slova „vyměřovací základy“ nahrazují slovy „základy pojistného“.

14. V části páté hlavě IV dílu 2 oddíl 2 včetně nadpisu zní:

„Oddíl 2

Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a správci pojistného

§ 115a

(1) Správci pojistného předávají údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění orgánům nemocenského pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým s těmito orgány, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Orgány nemocenského pojištění předávají údaje potřebné pro výběr pojistného na důchodové pojištění a odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým se správci pojistného, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.“.

15. V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Správce pojistného je povinen umožnit orgánům nemocenského pojištění pro účely vedení registru pojištěnců a provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů vyplývajících pro ně v nemocenském pojištění z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o pojištěních, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

16. V § 122 odst. 3 písm. l) a v § 123 odst. 1 a odst. 3 písm. d) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

17. V § 123 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

18. V § 131 odst. 1 se písmena b) až e) zrušují.

Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena b) až m).

19. V § 131 odst. 2 se slova „až g) a l) až q)“ nahrazují slovy „až c) a h) až m)“, slova „h) až j)“ se nahrazují slovy „d) až f)“ a slova „písm. k)“ se nahrazují slovy „písm. g)“.

20. V § 136 odst. 1 se písmena b) až e) zrušují.

Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena b) až m).

21. V § 136 odst. 2 se slova „až g) a l) až q)“ nahrazují slovy „až c) a h) až m)“, slova „h) až j)“ se nahrazují slovy „d) až f)“ a slova „písm. k)“ se nahrazují slovy „písm. g)“.

22. V § 167a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Tiskopisy, které pro účely tohoto zákona vydává Ministerstvo financí, se vydávají po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí.“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců

Čl. XXIV

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 1 a v označení přílohy č. 1 se slova „č. 1“ zrušují.

2. Část třetí se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 a 17 zrušuje.

3. V § 48 odst. 1 písm. a) se bod 5 zrušuje.

4. V § 48 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena b) až n).

5. V § 48 odst. 1 písm. c) se slova „ , a pohledávky na pojistném a penále“ zrušují.

6. V § 50 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

7. V § 52 větě první se slova „o výši pojistného,“ zrušují.

8. V části sedmé se hlava III včetně nadpisu zrušuje.

9. V § 73 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

10. V § 74 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

11. V § 75 odst. 1 a 3 se slova „odst. 1“ zrušují.

12. V § 77 se slova „a povolení splátek dlužného pojistného a penále“ zrušují.

13. V § 84 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.

14. V § 84 odst. 1 písm. d) se bod 1 zrušuje.

Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 1 a 2.

15. V § 84 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

16. V § 84 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.

17. V § 84 odst. 5 písm. a) se slova „placení pojistného,“ zrušují.

18. V § 84 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.

19. V § 89 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Správce pojistného je povinen umožnit orgánům úrazového pojištění pro účely vedení registru zaměstnanců a oprávněných a provádění úrazového pojištění a plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o zaměstnancích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

20. Příloha č. 2 se zrušuje.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl. XXV

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 138/2011 Sb., se mění takto:

2. § 1 včetně nadpisu zní:

㤠1

Základní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) a zřízení zvláštního účtu přerozdělování veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“).

(2) Při správě pojistného se postupuje podle daňového řádu.

(3) Správcem pojistného je příslušný orgán Finanční správy České republiky.“.

3. § 2 včetně nadpisu zní:

㤠2

Poplatníci pojistného

(1) Poplatníky pojistného jsou

a) zaměstnanci,

b) osoby samostatně výdělečně činné,

c) osoby bez započitatelných příjmů,

pokud jsou pojištěnci veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

(2) Poplatníkem pojistného je u státních pojištěnců stát.

(3) Kdo se považuje za zaměstnance, osobu samostatně výdělečně činnou, osobu bez započitatelných příjmů a státního pojištěnce, stanoví zákon upravující veřejné zdravotní pojištění.“.

5. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 49 až 52 znějí:

㤠2a

Povinnost platit pojistné

(1) Není-li dále stanoveno jinak, povinnost platit pojistné vzniká

a) osobě samostatně výdělečně činné dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti a zaniká dnem ukončení samostatné výdělečné činnosti; ukončením samostatné výdělečné činnosti se pro účely veřejného zdravotního pojištění rozumí i její pozastavení podle jiných právních předpisů upravujících živnostenské podnikání,

b) osobě bez započitatelných příjmů dnem, kdy se pojištěnec stal takovou osobou, a zaniká dnem, kdy přestal být takovou osobou,

c) státu u státního pojištěnce dnem, kdy se pojištěnec takovým pojištěncem stal, a zaniká dnem, kdy přestal být takovým pojištěncem.

(2) Pojistné se neplatí po dobu, po kterou pojištěnec v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění účast v tomto pojištění přerušil. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění pro pobyt v zahraničí a délce trvání tohoto pojištění, je povinen správci pojistného doplatit zpětně pojistné tak, jako by účast na veřejném zdravotním pojištění nepřerušil, včetně úroku z prodlení. Jestliže pojištěnec předloží doklad o zdravotním pojištění pro pobyt v zahraničí, který nekryje celou dobu pobytu v zahraničí stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění pro pobyt v zahraničí netrvalo po celý takový kalendářní měsíc, včetně úroku z prodlení.

Oznamovací povinnost plátců pojistného

§ 2b

(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u správce pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí oznámení o

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o zaměstnání, jehož vznik a zánik je podmíněn dosažením příjmu v kalendářním měsíci ve výši stanovené zákonem o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „stanovený příjem“), zaměstnavatel provede oznámení do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém takové zaměstnání vzniklo nebo skončilo,

b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost zaměstnanec sdělil, nebo jsou-li tyto skutečnosti zaměstnavateli známy; oznámení se provede uvedením nového čísla zdravotní pojišťovny na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné u státních pojištěnců,

d) skutečnostech rozhodných pro změnu příslušnosti zaměstnance k právním předpisům České republiky nebo jiného státu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie regulujícího oblast sociálního zabezpečení a upravujícího příslušnost států ke zdravotnímu pojištění⁴⁹) (dále jen „mezinárodní smlouva nebo předpis Evropské unie“), pokud mu zaměstnanec tyto skutečnosti písemně doložil.

(2) Při plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 sděluje zaměstnavatel jméno, případně jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu jiného místa pobytu, pokud mu ji zaměstnanec, který se v místě trvalého pobytu nezdržuje nebo trvalý pobyt není podmínkou účasti takové osoby na veřejném zdravotním pojištění, sdělil, popřípadě kontaktní adresu, a rodné číslo zaměstnance, popřípadě jiné číslo pojištěnce a číslo zdravotní pojišťovny zaměstnance.

(3) O skutečnostech oznamovaných podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen vést evidenci.

(4) Zaměstnanec, který zjistí, že zaměstnavatel nesplnil povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2, a zaměstnanec, který zaměstnavateli nesdělil údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), je povinen oznámit tyto skutečnosti správci pojistného neprodleně.

(5) Zaměstnavatel je povinen měsíčně podávat na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí hlášení o platbách pojistného za jednotlivé zaměstnance. Toto hlášení se podává jako součást hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti správci pojistného.

(6) Osoba samostatně výdělečně činná, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna za tento kalendářní rok podat na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, základu pojistného stanoveného podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto základu pojistného.

§ 2c

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den vzniku pracovního poměru a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro toto družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání se považuje poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

e) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána; jestliže v období, na které byla dohoda sjednána, nebylo v některém kalendářním měsíci dosaženo započitatelného příjmu, považuje se za den nástupu do zaměstnání první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo započitatelného příjmu, a za den ukončení zaměstnání poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo započitatelného příjmu,

f) u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána; jestliže v období, na které byla dohoda sjednána, nebylo v některém kalendářním měsíci dosaženo stanoveného příjmu, považuje se za den nástupu do zaměstnání první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

g) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

h) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží; plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená v tomto ustanovení, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,

i) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,

j) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

k) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech g) až j), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

l) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby první den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu, a za den ukončení zaměstnání se považuje poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo stanoveného příjmu,

m) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu⁵⁰), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,

n) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu⁵¹), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,

o) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,

p) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,

q) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až p) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou, nebo mají plynout příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

§ 2d

Pojištěnec, který je

a) osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil, pokud tuto povinnost nesplnil v přihlášce k registraci k dani z příjmů,

b) osobou bez započitatelných příjmů, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí tuto skutečnost do 8 dnů ode dne, kdy se stal takovou osobou,

c) státním pojištěncem, je povinen oznámit správci pojistného na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí tuto skutečnost do 8 dnů ode dne, kdy se stal takovou osobou, pokud tato povinnost není uložena osobám nebo státním orgánům uvedeným v § 2f a 2g.

§ 2e

Oznamovací povinnost zdravotních pojišťoven

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna nejpozději do 8 dnů oznámit správci pojistného a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky jako správci registru pojištěnců podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „správce registru pojištěnců“) pro účely vedení tohoto registru jméno, příjmení a číslo pojištěnce, který

a) přerušil účast na veřejném zdravotním pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a po ukončení přerušení účasti se zdravotní pojišťovně přihlásil, včetně informace o splnění podmínek pro přerušení účasti na veřejném zdravotním pojištění,

b) se stal nebo přestal být jejím pojištěncem.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují bezplatně.

Oznamovací povinnost dalších osob

§ 2f

(1) Příslušný matriční úřad⁵²) oznamuje do 8 dnů ode dne zápisu do matriční knihy správci pojistného

a) jméno, příjmení a rodné číslo narozeného dítěte a zároveň jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu jeho matky,

b) úmrtí pojištěnce, nebo jeho prohlášení za mrtvého.

(2) Na základě žádosti poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení se pojištěnec narodil, je příslušný matriční úřad⁵²) povinen sdělit tomuto poskytovateli přidělené rodné číslo.

§ 2g

Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, Vězeňská služba, školy, školská zařízení a další státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti, nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny oznámit správci pojistného informace rozhodné pro zařazení pojištěnců starších 15 let do kategorie státních pojištěnců podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tyto informace se poskytují bezplatně. Oznamovací povinnost se plní nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy vznikla skutečnost, která se oznamuje.

§ 2h

Povinnosti správce pojistného

(1) Správce pojistného je povinen bezplatně poskytovat správci registru pojištěnců neprodleně údaje, které se týkají příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně, získané na základě oznamovací povinnosti stanovené v § 2b a v § 2d až 2g.

(2) Správce pojistného je povinen umožnit správci registru pojištěnců pro účely vedení registru pojištěnců a provádění veřejného zdravotního pojištění přístup k údajům o pojištěncích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 2i

Sazba pojistného

Sazba pojistného ze základu pojistného za pojistné období činí u

a) zaměstnance 6,5 %,

b) osoby samostatně výdělečně činné 6,5 %,

c) osoby bez započitatelných příjmů 13,5 %,

d) státu 13,5 %.

⁴⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2864/72, nařízení Rady (EHS) č. 1390/81, nařízení Rady (EHS) č. 1247/92, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 118/97, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008.
Nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 878/73, nařízení Rady (EHS) č. 1661/85, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Komise (ES) č. 89/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Komise (ES) č. 410/2002, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Komise (ES) č. 1851/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Komise (ES) č. 77/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Komise (ES) č. 207/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Komise (ES) č. 311/2007, nařízení Komise (ES) č. 101/2008, nařízení Komise (ES) č. 120/2009.
Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 82/2000 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 130/2002 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 2/2007 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 135/2004 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 41/2009 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 73/2002 Sb. m. s.
Rozhodnutí Rady 2005/690/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 2000/204/ES, ESOU ze dne 24. ledna 2000 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 98/238/ES, ESOU ze dne 26. ledna 1998 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé.

⁵⁰) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

⁵²) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

6. Nadpis nad § 3 zní: „Základ pojistného“.

7. V § 3 odstavce 1 až 4 znějí:

„(1) Základem pojistného zaměstnance je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(2) Základ pojistného zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) věrnostní přídavek horníků⁵),

c) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

(3) Pro stanovení základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 až 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví ze základu pojistného podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního základu pojistného, není-li dále stanoveno jinak.“.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

8. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 10 a 11 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 až 18 se označují jako odstavce 5 až 17.

9. V § 3 odstavec 5 zní:

„(5) Minimální základ pojistného je tvořen součtem minimálních měsíčních základů pojistného. Minimálním měsíčním základem pojistného je základní sazba minimální mzdy na měsíc, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí (dále jen „minimální mzda“).“.

10. V § 3 se odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 11a až 11c a odkazů na poznámky pod čarou zrušují.

Dosavadní odstavce 7 až 17 se označují jako odstavce 6 až 16.

11. V § 3 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „měsíční základ pojistného“.

12. V § 3 odst. 6 písm. d) se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

13. V § 3 odst. 6 písmeno e) zní:

„e) která je státním pojištěncem,“.

14. V § 3 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“ a věta „Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.“ se zrušuje.

15. V § 3 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „měsíční základ pojistného“.

16. V § 3 odst. 7 písm. a) se slova „celé rozhodné období“ nahrazují slovy „celý kalendářní měsíc“.

17. V § 3 odst. 7 písm. c) se slova „v průběhu rozhodného období“ nahrazují slovy „v kalendářním měsíci“, slova „osobou, za kterou platí pojistné i stát¹³)“ se nahrazují slovy „osobou, která je i státním pojištěncem“ a slova „v odstavci 8“ se nahrazují slovy „v odstavci 6“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

18. V § 3 odstavec 8 zní:

„(8) Pokud je v kalendářním měsíci měsíční základ pojistného zaměstnance nižší než minimální měsíční základ pojistného, je zaměstnanec povinen doplatit správci pojistného zálohu na pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů, a to ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného za takový kalendářní měsíc. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit zálohu na pojistné ve výši podle věty první, a to ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného v následujícím kalendářním měsíci, a to vždy ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného za zaměstnance. Pokud je měsíční základ pojistného nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.“.

19. V § 3 odst. 9 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“ a slova „1 až 8“ se nahrazují slovy „1 až 6“.

20. V § 3 odst. 10 větě první se slova „na všeobecné zdravotní pojištění“ zrušují a ve větě druhé se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „měsíčním základem pojistného“.

21. V § 3 odst. 11 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a ve větě druhé se slova „vyměřovacím základu podle odstavce 6“ nahrazují slovy „základu pojistného podle odstavce 5“.

22. V § 3 odst. 12 se věta první nahrazuje větou „Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů.“ a věta druhá se zrušuje.

23. V § 3 odst. 13 větě první se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „základem pojistného“ a ve větě druhé se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“ a slova „vyměřovacích základů“ se nahrazují slovy „základů pojistného“.

24. V § 3 odstavec 14 zní:

„(14) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn základů pojistného zaměstnance u jednoho zaměstnavatele maximální základ pojistného, a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální základ pojistného; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho základů pojistného, který přesahuje maximální základ pojistného, za přeplatek na pojistném.“.

25. V § 3 se odstavce 15 a 16 zrušují.

26. V § 3a odstavec 1 zní:

„(1) Základem pojistného u osoby samostatně výdělečně činné je dílčí základ daně z příjmů fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.“.

Poznámky pod čarou č. 17 až 21b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

27. V § 3a odst. 2 se slova „z vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „ze základu pojistného“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“, slova „vyměřovacím základem“ se nahrazují slovy „základem pojistného“, slova „50 %“ se zrušují, slova „odst. 15“ se nahrazují slovy „odst. 13“ a slovo „sedmdesátidvounásobku“ se nahrazuje slovem „stopadesátinásobku“.

28. V § 3a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

29. V § 3a odst. 3 písm. a) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 6“.

30. V § 3a odst. 3 písm. b) se slovo „současně“ zrušuje a slova „vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „základu pojistného“.

31. V § 3a odst. 3 písmeno c) zní:

„c) která je státním pojištěncem,“.

32. V § 3a odst. 3 závěrečné části ustanovení se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“ a věta „Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.“ se zrušuje.

33. V § 3a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

34. V § 3a odst. 4 písm. a) se slovo „rozhodné“ nahrazuje slovem „pojistné“.

35. V § 3a odst. 4 písm. b) se slova „prvních 3“ zrušují.

36. V § 3a odst. 5 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, slova „vyměřovacích základů“ se nahrazují slovy „základů pojistného“, slovo „sedmdesátidvounásobek“ se nahrazuje slovem „stopadesátinásobek“ a slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“.

37. § 3b zní:

㤠3b

Základem pojistného u osoby bez započitatelných příjmů je minimální mzda.“.

38. V § 3c odstavec 1 zní:

Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

39. V § 3c odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

40. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Pojistné období

Pojistné období, z něhož se zjišťuje základ pojistného, je u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných kalendářní rok, za který se pojistné platí. U osob bez započitatelných příjmů a u státních pojištěnců je pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného, kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.“.

41. V § 5 odstavec 1 zní:

„(1) Plátcem pojistného, které je povinen platit zaměstnanec, je zaměstnavatel. Zaměstnavatel srazí zálohu na pojistné zaměstnanci z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.“.

42. V § 5 odst. 2 se slovo „Pojistné“ nahrazuje slovy „Zálohy na pojistné“, slovo „je“ se nahrazuje slovem „jsou“ a slova „od 1.“ se zrušují.

43. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Pojistné se odvádí správci pojistného.“.

44. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6

Úhrada pojistného na společný osobní daňový účet

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez započitatelných příjmů hradí pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.

(2) Plátce pojistného hradí toto pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“.

45. V § 7 odst. 2 se slova „příslušné zdravotní pojišťovny“ nahrazují slovy „správce pojistného“ a slova „od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého“ nahrazují slovy „do dvacátého“.

46. V § 8 odst. 1 větě první se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, ve větě druhé se slova „za osobu“ nahrazují slovy „je osoba“ a slova „je plátcem pojistného i stát“ se nahrazují slovy „též státním pojištěncem“.

47. V § 8 odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“, slova „z vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „ze základu pojistného“ a slova „§ 24 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 2b odst. 6“.

48. V § 8 odst. 4 větě první se slova „příslušná zdravotní pojišťovna“ nahrazují slovy „správce pojistného“.

49. V § 8 odst. 6 se slova „§ 2 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 2i písm. b)“ a slova „(§ 14)“ se zrušují.

50. V nadpisu nad § 10 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“.

51. V § 10 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“, slova „příslušné zdravotní pojišťovny“ se nahrazují slovy „správce pojistného“ a slova „od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého“ se nahrazují slovy „do dvacátého“.

52. V § 11 se slovo „zdanitelných“ nahrazuje slovem „započitatelných“, slova „s příslušnou zdravotní pojišťovnou“ se nahrazují slovy „se správcem pojistného“ a slova „Příslušná zdravotní pojišťovna“ se nahrazují slovy „Správce pojistného“.

53. V nadpisu § 12 se slova „hrazeného státem“ nahrazují slovy „u státních pojištěnců“.

54. V § 12 odst. 1 se slova „Za osoby, za které je plátcem pojistného stát³⁷)“ nahrazují slovy „U státních pojištěnců“ a slova „20. dne předcházejícího“ se nahrazují slovy „patnáctého dne příslušného“.

56. § 14 až 19 se zrušují.

57. V § 20 odst. 1 větě první se slova „všeobecného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“)“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňuje věta „Zvláštní účet je veřejným rozpočtem.“.

58. § 21 zní:

㤠21

(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců v jednotlivých skupinách podle věku a pohlaví pojištěných k prvnímu dni tohoto měsíce u těchto pojišťoven. Správce pojistného sdělí v den uvedený ve větě první správci účtu počty pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven a počty státních pojištěnců v členění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, kteří se stali od prvního dne tohoto měsíce takovými pojištěnci, a počty těchto pojištěnců, platné k prvnímu dni měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělování.

(2) Správce pojistného sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu částku vybraného pojistného a částku části odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění podle zákona o daních z příjmů připadající na veřejné zdravotní pojištění za uplynulý kalendářní měsíc a tuto částku převede na zvláštní účet do patnáctého dne kalendářního měsíce.

(3) Počty státních pojištěnců sdělené správcem pojistného podle odstavce 1 jsou podkladem pro výpočet platby pojistného u státních pojištěnců. Správce účtu oznámí do desátého dne kalendářního měsíce počet státních pojištěnců Ministerstvu financí, které převede na zvláštní účet částku ve výši pojistného připadajícího na počet státních pojištěnců uvedených ve větě první do patnáctého dne kalendářního měsíce.

(4) Správce účtu oznámí do patnáctého dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce podle odstavce 5 vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny se stanoví jako součet počtu pojištěnců v každé skupině podle věku a pohlaví vynásobeného příslušným nákladovým indexem této skupiny.

(5) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se součet pojistného vybraného správcem pojistného, platby státu u státních pojištěnců a částky části odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění podle zákona o daních z příjmů připadající na veřejné zdravotní pojištění za uplynulý kalendářní měsíc převedená na zvláštní účet Ministerstvem financí, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů⁴⁰) příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. Takto vypočtenou částku a částku ve výši zálohy na úhradu nákladných hrazených služeb vypočtené podle § 21a odst. 6 připadající na příslušnou zdravotní pojišťovnu převede správce účtu na její účet základního fondu zdravotního pojištění ve lhůtě do osmnáctého dne příslušného měsíce.

(6) Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle odstavce 1, může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 1000000 Kč. Penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit také správci pojistného, pokud ve stanovené lhůtě nepřevede vybrané pojistné. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokutu musí zdravotní pojišťovna hradit pouze z prostředků provozního fondu. Penále je příjmem zvláštního účtu. Pokud správce účtu nesplní povinnost podle odstavce 5, může mu Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zvláštního účtu. Penále správce účtu musí hradit pouze z prostředků provozního fondu. Podle věty šesté se nepostupuje, pokud důvodem nesplnění povinností správcem účtu je nesplnění povinnosti podle odstavce 2 správcem pojistného.“.

59. V § 21a se odstavce 7 až 9 zrušují.

Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 7 až 10.

60. V § 21a odst. 10 větě poslední se slova „v rámci započtení podle odstavce 7“ zrušují.

61. § 22 se zrušuje.

62. § 23 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25c, 25d, 39, 39a a 40 zrušuje, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

63. § 24 až 26a se včetně nadpisů zrušují.

64. § 26c až 28b se včetně nadpisů zrušují.

Čl. XXVI

Přechodná ustanovení

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „Pojišťovna“) a resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, které na základě povolení vydaného podle § 3 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zaměstnanecké pojišťovny“) provádějí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veřejné zdravotní pojištění, jsou příslušné k výběru pojistného a přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění odváděného zaměstnavateli naposledy za měsíc prosinec 2014.

2. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné k výběru pojistného včetně záloh odváděného osobami samostatně výdělečnými a osobami bez zdanitelných příjmů naposledy za období před rokem 2015.

3. Stát převede na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění zřízený podle § 20 zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „zvláštní účet“) pojistné u státních pojištěnců podle zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za leden 2015, a to dne 15. ledna 2015.

4. Částku pojistného vybraného od zaměstnavatelů v období od 18. prosince 2014 do 20. ledna 2015 a od osob samostatně výdělečně činných a osob bez započitatelných příjmů v období od 18. prosince 2014 do 8. ledna 2015 sdělí Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny Pojišťovně jako správci zvláštního účtu podle zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „správce účtu“) ve lhůtách podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2014. Tato částka a pojistné u státních pojištěnců podle bodu 3 jsou součástí prvního přerozdělování roku 2015, které správce účtu provede ve lhůtách podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2014.

5. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné k výběru penále z dlužného pojistného za dobu do konce roku 2016 a pokut uložených za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před rokem 2015.

6. Při výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle bodů 1 a 2 včetně podávání stanovených přehledů na předepsaných tiskopisech, výběru přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, výběru pokut a výběru penále z dlužného pojistného za dobu před rokem 2017 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Penále z dluhu na pojistném, který vznikl před rokem 2015, běží až do konce roku 2016 a stanoví se podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li dluh na pojistném, který vznikl před rokem 2015, uhrazen do konce roku 2016, běží z tohoto dluhu od 1. ledna 2017 úrok z prodlení podle daňového řádu.

8. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny jsou příslušné ke kontrole správnosti odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a plnění povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění včetně záloh, penále, přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, k uložení pokut za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k promíjení penále, ke stanovení pravděpodobné výše pojistného, k vymáhání dluhů ve věcech upravených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k vrácení přeplatků na pojistném, a to za dobu před rokem 2015; přitom postupují podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, stát a osoby bez započitatelných příjmů plní povinnosti a odvádějí pojistné na veřejné zdravotní pojištění za dobu před rokem 2015 podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Řízení ve věcech uvedených v bodě 8 se řídí právními předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Podle bodů 1, 2 a 5 až 10 se postupuje do konce roku 2016.

12. Řízení ve věcech upravených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená před rokem 2017 a do konce roku 2016 pravomocně neskončená, dokončí orgány, které jsou v tomto řízení příslušné podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to podle těchto právních předpisů.

13. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění včetně záloh, penále, přirážku k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a pokuty, pokud tyto platby jsou uvedeny v bodech 1, 2, 5 a 7 a nebyly zaplaceny do konce roku 2016, vymáhá po roce 2016 správce pojistného, kterým je příslušný orgán Finanční správy České republiky, podle daňového řádu. Vykonatelná rozhodnutí ve věcech uvedených ve větě první včetně výkazu nedoplatků vydaná podle bodů 11 a 12 jsou exekučním titulem i po roce 2016.

14. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny, které budou vymáhat dluhy na pojistném po 1. lednu 2015, sdělí nejdéle do 8. ledna následujícího kalendářního roku správci účtu částku vybraného dlužného pojistného za období od 1. ledna do 31. prosince 2015. Tato částka se stane součástí prvního přerozdělování v roce 2016.

15. Pojišťovna a zaměstnanecké pojišťovny, které budou vymáhat dluhy na pojistném po 1. lednu 2016, sdělí nejdéle do 8. ledna následujícího kalendářního roku správci účtu částku vybraného dlužného pojistného za období od 1. ledna do 31. prosince 2016. Tato částka se stane součástí prvního přerozdělování v roce 2017.

16. Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle § 23 odst. 1 až 5 a 7 až 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny tuto mlčenlivost zachovávat i nadále.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. XXVII

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto:

1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:

㤠1a

(1) Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna na zdravotním pojištění.

(2) Příslušnou zdravotní pojišťovnou se rozumí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn.

(3) Jiným členským státem Evropské unie se rozumí také státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko.

(4) Zaměstnáním se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou, nebo by měly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zdaňované podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(5) Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu. Postavení zaměstnavatele má i služební úřad, v němž je státní zaměstnanec podle služebního zákona zařazen k výkonu státní služby. Zaměstnavatelem podle věty první je i osoba, u které zaměstnanci vykonávají na území České republiky práci podle jejích příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, je-li tato osoba považována za zaměstnavatele podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(6) Sídlem zaměstnavatele se rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku, nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.“.

2. Za § 1a se vkládá označení a nadpis nové části druhé, které znějí:

„ČÁST DRUHÁ

POJIŠTĚNCI“.

3. § 2 a 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 50 znějí:

„Účast na zdravotním pojištění

§ 2

(1) Pojištěncem je fyzická osoba, která na území České republiky

a) má trvalý pobyt podle zákona upravujícího evidenci obyvatel, pokud

1. se na ni nevztahuje mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie regulující oblast sociálního zabezpečení a upravující příslušnost států ke zdravotnímu pojištění⁵⁰) (dále jen „mezinárodní smlouva nebo předpis Evropské unie“), nebo

2. je na základě mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie příslušná k jejímu zdravotnímu pojištění Česká republika,

b) nemá trvalý pobyt, jde-li o

1. osobu, k jejímuž zdravotnímu pojištění je na základě mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie příslušná Česká republika,

2. osobu, na kterou se nevztahuje bod 1, pokud vykonává na území České republiky zaměstnání.

(2) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činné v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky. Ze zdravotního pojištění jsou též vyňaty osoby, které přerušily účast na zdravotním pojištění podle tohoto zákona. Ze zdravotního pojištění nemohou být vyňaty osoby, které jsou činné v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, pokud je k jejich zdravotnímu pojištění příslušná Česká republika na základě mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie.

§ 3

Účast na zdravotním pojištění vzniká

a) osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bodě 1 dnem jejího narození a zaniká dnem jejího úmrtí, dnem prohlášení za mrtvého, nebo dnem ukončení trvalého pobytu,

b) osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bodě 2 a v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 1 dnem, kdy k jejímu zdravotnímu pojištění začala být příslušná Česká republika, a zaniká dnem jejího úmrtí, dnem prohlášení za mrtvého nebo dnem, kdy k jejímu zdravotnímu pojištění přestala být příslušná Česká republika,

c) osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 2 dnem jejího nástupu do zaměstnání a zaniká dnem jejího úmrtí, dnem prohlášení za mrtvého, dnem skončení zaměstnání nebo dnem skončení platnosti povolení k pobytu na území České republiky, pokud platnost tohoto povolení skončila dříve, než skončilo zaměstnání.

⁵⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2864/72, nařízení Rady (EHS) č. 1390/81, nařízení Rady (EHS) č. 1247/92, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 118/97, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008.
Nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 878/73, nařízení Rady (EHS) č. 1661/85, nařízení Rady (EHS) č. 1248/92, nařízení Rady (EHS) č. 1945/93, nařízení Rady (ES) č. 3095/95, nařízení Rady (ES) č. 1290/97, nařízení Rady (ES) č. 1223/98, nařízení Rady (ES) č. 1606/98, nařízení Rady (ES) č. 307/1999, nařízení Rady (ES) č. 1399/1999, nařízení Komise (ES) č. 89/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001, nařízení Komise (ES) č. 410/2002, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, nařízení Komise (ES) č. 1851/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004, nařízení Komise (ES) č. 77/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005, nařízení Komise (ES) č. 207/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 629/2006, nařízení Rady (ES) č. 1791/2006, nařízení Komise (ES) č. 311/2007, nařízení Komise (ES) č. 101/2008, nařízení Komise (ES) č. 120/2009.
Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 82/2000 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 130/2002 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 2/2007 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 135/2004 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 41/2009 Sb. m. s.
Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o sociálním zabezpečení, vyhlášená pod č. 73/2002 Sb. m. s.
Rozhodnutí Rady 2005/690/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 2000/204/ES, ESOU ze dne 24. ledna 2000 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé.
Rozhodnutí Rady a Komise 98/238/ES, ESOU ze dne 26. ledna 1998 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé.“.

4. Označení a nadpis části druhé za § 3 se zrušují.

5. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Přerušení účasti na zdravotním pojištění

(1) Účast na zdravotním pojištění se přerušuje pojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. a) bodě 1, který se v souladu s tímto zákonem odhlásil ze zdravotního pojištění.

(2) Pojištěnec se může odhlásit z účasti na zdravotním pojištění při dlouhodobém pobytu v zahraničí, pokud je po tuto dobu v cizině zdravotně pojištěn, a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Dlouhodobým pobytem v zahraničí se rozumí nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců; lhůta 6 měsíců se nevztahuje na pobyt v jiném členském státě Evropské unie, který se stal příslušným ke zdravotnímu pojištění takové osoby na základě mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie.

(3) Účast na zdravotním pojištění se přerušuje ke dni, který pojištěnec v prohlášení podle odstavce 2 uvedl, ne však dříve, než ke dni následujícímu po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Přerušení účasti na zdravotním pojištění zaniká dnem, kdy pojištěnec písemně oznámil ukončení přerušení účasti na zdravotním pojištění.

(4) Po dobu přerušení účasti na zdravotním pojištění nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb.

(5) Současně s oznámením ukončení přerušení účasti na zdravotním pojištění je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně předložit doklad o zdravotním pojištění pro pobyt v zahraničí a délce trvání tohoto pojištění.

(6) Přerušit účast na zdravotním pojištění lze nejdříve po uplynutí 90 kalendářních dnů ode dne skončení předchozího přerušení účasti na zdravotním pojištění.“.

6. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:

㤠4a

Posuzování vzniku, zániku a trvání účasti na zdravotním pojištění

(1) O vzniku, trvání a zániku účasti na zdravotním pojištění osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) bodě 2 a v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 1 ve sporných případech rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

(2) Pro účely rozhodování ve věcech podle odstavce 1 je Česká správa sociálního zabezpečení oprávněna vyžadovat součinnost od státních orgánů a dalších osob. Státní orgány a další osoby jsou povinny takovým vyžádáním vyhovět a požadované informace České správě sociálního zabezpečení bezplatně poskytnout.“.

7. Nadpis nad § 5 zní: „Kategorie pojištěnců“.

8. V § 5 úvodní část ustanovení zní: „Pro účely zdravotního pojištění se“.

9. V § 5 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „je zaměstnancem;“ a slova „se pro účely zdravotního pojištění“ zrušují a slova „podle zvláštního právního předpisu^1a)“ se nahrazují slovy „podle zákona upravujícího daně z příjmů“.

10. V § 5 písm. a) se slova „funkčních požitků“ nahrazují slovy „funkční požitky“.

11. V § 5 písm. a) bodě 3 se slovo „započitatelný“ nahrazuje slovem „stanovený“.

12. V § 5 písm. a) bodech 4 až 6 se slovo „započitatelného“ nahrazuje slovem „stanoveného“.

13. V § 5 písmena b) a c) znějí:

„b) za osobu samostatně výdělečně činnou považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou osob s příjmy z autorské činnosti, které jsou podle zákona upravujícího daně z příjmů samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně,

c) za osobu bez započitatelných příjmů považuje osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt nebo v případě osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 1 bydliště ve smyslu mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie, avšak není uvedena v písmenech a) a b) a není státním pojištěncem podle § 7, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.“.

14. § 6 se zrušuje.

15. V § 7 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Státními pojištěnci jsou:“.

16. V § 7 odst. 1 písm. b) větě první se slovo „poživatele“ nahrazuje slovem „poživatelé“.

17. V § 7 odst. 1 písm. c) se slovo „příjemce“ nahrazuje slovem „příjemci“.

18. V § 7 odst. 1 písm. e) se slovo „uchazeče“ nahrazuje slovem „uchazeči“.

19. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ ; za takovou osobu se nepovažuje osoba, která žádost o přiznání důchodu nepodala“.

20. V § 7 odst. 1 písm. m) se slova „mladistvé umístěné“ nahrazují slovy „mladiství umístění“.

21. V § 7 odst. 1 písm. o) se slovo „cizince“ nahrazuje slovem „cizinci“.

22. V § 7 odst. 1 písm. p) se slovo „žadatele“ nahrazuje slovem „žadatelé“, slova „jeho dítě“ se nahrazují slovy „jejich děti“ a slova „cizince, jemuž“ se nahrazují slovy „cizinci, jimž“.

23. V § 7 odstavec 2 zní:

„(2) Státními pojištěnci jsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) i tehdy, pokud mají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.“.

24. § 8 a 9 se včetně nadpisů zrušují.

25. Část třetí se včetně nadpisu zrušuje.

26. V § 12 úvodní část ustanovení zní: „Pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce je povinen“.

27. V § 12 písmena a) až c) znějí:

„a) dostavit se do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla účast na zdravotním pojištění, na příslušnou zdravotní pojišťovnu k převzetí průkazu pojištěnce v případě, že tento průkaz dosud neobdržel,

b) sdělit písemně svému zaměstnavateli

1. v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn; stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny,

2. do 8 dnů ode dne vzniku oznamované skutečnosti, že se stal nebo přestal být státním pojištěncem,

3. skutečnosti týkající se změny státu, který se stal příslušným k jeho zdravotnímu pojištění na základě mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie,

c) sdělit skutečnosti uvedené v písmeni b) správci pojistného podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pokud je svému zaměstnavateli nesdělil.“.

28. V § 12 písmeno j) zní:

„j) vrátit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při

1. zániku zdravotního pojištění,

2. změně zdravotní pojišťovny,

3. přerušení účasti na zdravotním pojištění,“.

29. V § 12 písmeno l) zní:

„l) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně všechny změny, které mají vliv na účast na zdravotním pojištění, a to zejména

1. zahájení a ukončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ve státech, na které se vztahuje mezinárodní smlouva nebo předpis Evropské unie,

2. zahájení a ukončení pobírání peněžitých sociálních dávek ve státě uvedeném v bodě 1,

3. vznik účasti v systému sociálního zabezpečení ve státě uvedeném v bodě 1, na základě výdělečné činnosti rodinného příslušníka,

4. vznik účasti v systému sociálního zabezpečení ve státě uvedeném v bodě 1, na základě bydliště v takovém státě,

5. údaje o rodinných příslušnících, jejichž práva na plnění ze zdravotního pojištění v České republice jsou podle mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie odvozena ze zdravotního pojištění zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné,“.

30. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně potvrdit přijetí sdělení uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Zákonný zástupce je povinen do 8 dnů ode dne narození pojištěnce oznámit narození pojištěnce zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození.“.

31. V § 15 odst. 6 písmeno f) zní:

„f) které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu s výjimkou potravin pro zvláštní lékařské účely a takových léčivých přípravků, u kterých v průběhu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady s přiznáním úhrady vyjádří na základě veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 souhlas všechny zdravotní pojišťovny.“.

32. Za § 40 se vkládají nové § 40a a 40b, které včetně nadpisu znějí:

㤠40a

Vedení evidence pojištěnců

(1) Registr všech pojištěnců zdravotního pojištění (dále jen „registr pojištěnců“) vede Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „správce registru pojištěnců“). Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu jiného místa pobytu, pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje nebo trvalý pobyt není podmínkou účasti takové osoby na zdravotním pojištění, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny; datum přerušení účasti na zdravotním pojištění a ukončení přerušení účasti na zdravotním pojištění. Registr pojištěnců dále obsahuje údaje, které pro účely vedení registru pojištěnců poskytlo Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky podle § 40b. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky nebo zdravotní pojišťovna, se kterou se Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky sloučila, sděluje potřebné údaje k vedení registru pojištěnců o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru pojištěnců a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných informací.

(2) Na úhradě nákladů za vedení registru pojištěnců se podílejí další zdravotní pojišťovny podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je správce registru pojištěnců povinen vést odděleně od ostatních nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

§ 40b

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje správci registru pojištěnců pro účely vedení tohoto registru referenční údaje ze základního registru obyvatel,

a) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému cizinců,

c) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,

b) rodné příjmení,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) státní občanství,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) rodné číslo matky; pokud nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození matky,

i) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,

b) rodné příjmení,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) státní občanství,

f) druh a adresa místa pobytu,

g) platnost povolení k pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,

i) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení matky nebo otce a jejich rodné číslo; nebylo-li rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(8) Správce registru pojištěnců poskytuje Ministerstvu vnitra na jeho žádost podklady potřebné k ověřování pravdivosti a přesnosti údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel v rozsahu údajů uvedených v odstavci 3; tyto podklady jsou poskytovány v listinné podobě nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti.“.

33. Za § 42 se vkládají nové § 42a a 42b, které včetně nadpisů znějí:

㤠42a

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při plnění svých úkolů nebo v souvislosti s nimi dozvěděli.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení zaměstnání.

(3) Zaměstnanci zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při plnění svých úkolů nebo v souvislosti s nimi pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(5) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(6) Zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

§ 42b

Informační povinnost zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout

a) jiné zdravotní pojišťovně informace, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,

b) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,

c) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly,

d) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“.

34. V § 43 odstavec 2 zní:

„(2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na hrazené služby poskytnuté tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Zdravotní pojišťovna sdělí pojištěnci do 31. května každého kalendářního roku částku, kterou vynaložila za poskytnuté zdravotní služby tomuto pojištěnci v předcházejícím kalendářním roce. Toto sdělení zašle pojištěnci na jeho adresu v listinné podobě nebo elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledního kalendářního roku včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v tomto období u této zdravotní pojišťovny pojištěn. Zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce zajistit dálkový přístup k jeho osobnímu účtu. Dá-li k tomu pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce písemný souhlas, může být tento osobní účet zpřístupněn i ošetřujícímu lékaři pojištěnce.“.

35. V názvu části osmé se slova „A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU“ zrušují.

36. V § 44 se odstavce 1 až 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.

37. V § 44 odst. 1 se slova „i) až k)“ nahrazují slovy „i) až l)“ a číslo „500“ se nahrazuje číslem „1000“.

38. V § 44 odst. 3 se slova „až 5“ nahrazují slovy „a 2“.

39. § 45 se včetně poznámek pod čarou č. 45 a 46 zrušuje.

40. V § 53 odst. 1 větě první se slova „přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné“ nahrazují slovem „pokut“ a věta poslední se zrušuje.

41. V § 53 se odstavce 2 až 7 zrušují.

Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 2 až 7.

42. V § 53 odst. 2 se slova „ve věcech uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „ve věci uložení pokuty“ a slova „a vykonatelné výkazy nedoplatků“ se zrušují.

43. V § 53 odst. 3 se slova „ ; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků“ zrušují.

44. V § 53a se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

45. V § 53a odst. 1 se slova „ , vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20000 Kč“ zrušují.

46. V § 53a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 4 se označují jako odstavce 2 až 3.

47. V § 53a odst. 2 větě první se slova „ , přirážky k pojistnému nebo penále“ zrušují a slova „plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby“ se nahrazují slovy „pojištěnce nebo poskytovatele hrazených služeb“.

48. V § 53a odst. 2 ve větě druhé se slova „ , vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále“ zrušují.

49. V § 53a odst. 3 se slova „ , přirážky k pojistnému nebo penále“ zrušují a slova „se nevztahují obecné předpisy o správním řízení⁴⁷)“ se nahrazují slovy „se nevztahuje správní řád⁴⁷)“.

Poznámka pod čarou č. 47 zní:

„⁴⁷) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

50. V příloze č. 3 oddílu A písm. c) se za položku „GER geriatrie“ vkládá položka „INT vnitřní lékařství“ a za položku „PRL všeobecné praktické lékařství“ se vkládá položka „PSY psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie“.

51. V Příloze č. 3 oddílu C položka 3 zní:

3

1

prostředky pro vlhké hojení ran

max. rozměr 12 x 12 cm; po předepsání CHR, DIA, DRV, GER, INT, JI6; předepsání možno delegovat na PRL; při léčbě delší než 3 měsíce po schválení revizním lékařem

100%; max. 160 Kč za 1 ks; A

Čl. XXVIII

Přechodná ustanovení

1. Výše a podmínky úhrady těch léčivých přípravků, které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu, zanikají dnem 30. června 2012 u těch léčivých přípravků, u kterých Ústav do 1. června 2012 neobdrží žádost od všech zdravotních pojišťoven o ponechání úhrady při poskytování ambulantních zdravotních služeb ve veřejném zájmu. Řízení o stanovení, změně, zrušení nebo nepřiznání úhrady těmto léčivým přípravkům se nevede, a je-li vedeno, dnem zániku úhrady se takové řízení zastavuje.

2. Řízení o zrušení úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, jejichž cena pro konečného spotřebitele je nižší nebo rovna 50 Kč, se nevede, a je-li vedeno, dnem zániku úhrady se takové řízení zastavuje.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

Čl. XXIX

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:

2. V § 4 písmeno a) zní:

„a) příjmy ve výši částky vypočtené správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, připadající na Pojišťovnu po přerozdělení pojistného podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.“.

3. V § 4 písmeno c) zní:

„c) příjmy plynoucí ze sankcí stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění⁸),“.

4. V § 6 odstavec 7 zní:

„(7) Pokud má Pojišťovna naplněn rezervní fond a hospodaří vyrovnaně, může přidělit do fondu prevence část příjmů uvedených v § 4 písm. a), a to tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila částku odpovídající 0,40 % těchto příjmů.“.

5. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „příjmy podle § 4 písm. a)“.

6. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „z pojistného“ zrušují.

7. V § 7 odst. 3 se slova „pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále,“ nahrazují slovy „příjmů podle § 4 písm. a)“, slova „ , přirážek k pojistnému“ se zrušují a slova „náhrad škod“ se nahrazují slovy „náhrad nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci¹⁰)“.

Poznámka pod čarou č. 10 zní:

„¹⁰) Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“.

10. § 24c se včetně poznámky pod čarou č. 8a zrušuje.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

Čl. XXX

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:

3. § 8a se včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje.

4. V § 12 odstavec 1 zní:

„(1) Příjmem zaměstnanecké pojišťovny je částka vypočtená správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, připadající na zaměstnaneckou pojišťovnu po přerozdělení pojistného podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.“.

5. V § 12 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) příjmy plynoucí ze sankcí stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění⁸),“.

6. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

7. V § 16 odst. 6 se slova „pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále,“ nahrazují slovy „příjmů podle § 12 odst. 1“, slova „ , přirážek k pojistnému“ se zrušují a slova „náhrad škod“ se nahrazují slovy „náhrad nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci²²)“.

Poznámka pod čarou č. 22 zní:

„²²) Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“.

8. V § 17 odst. 1 větě druhé se slova „platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „příjmy podle § 12 odst. 1“.

9. V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „z pojistného“ zrušují.

10. V § 19 odstavec 1 zní:

„(1) Pokud má zaměstnanecká pojišťovna naplněn rezervní fond a hospodaří vyrovnaně, může přidělit do fondu prevence část příjmů uvedených v § 12 odst. 1, a to tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila částku odpovídající 0,40 % těchto příjmů.“.

11. V § 23 odst. 1 se slova „ke všeobecnému“ nahrazují slovy „k veřejnému“ a slova „oznámit vznik tohoto pojistného vztahu do osmi dnů pojišťovně, u níž byla tato fyzická osoba zdravotně pojištěna“ se nahrazují slovy „oznámit do 8 dnů ode dne přijetí přihlášky, na jejímž základě dojde v termínu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění ke změně zdravotní pojišťovny, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u níž je tato fyzická osoba pojištěna v den podání přihlášky“.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. XXXI

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 175v odst. 2 písm. e) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

2. V § 277 odst. 1 se slova „ , příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

3. V § 279 odst. 2 písm. f) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění“ zrušují.

4. V § 336c odst. 1 písm. c) se slova „ , příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění“ zrušují.

5. V § 337c odst. 1 písm. e) se slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění,“ zrušují.

6. V § 338p odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

7. V § 338ze odst. 1 písm. g) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění“ zrušují.

Čl. XXXII

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je podle § 338p odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, soud povinen podle § 338p odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, doručit dražební vyhlášku také těm, kdo před tímto dnem vybírali pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o České obchodní inspekci

Čl. XXXIII

V § 7b odst. 8 písm. b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 439/2003 Sb., bod 4 zní:

„4. doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, a není-li proti nim vedeno soudní řízení.“.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o sociálním zabezpečení

Čl. XXXIV

V § 103a odst. 2 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., se slova „nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ nahrazují slovy „nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

Čl. XXXV

Přechodné ustanovení

Při posuzování, zda je osoba uvedená v § 103a odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 47/2006 Sb., neodůvodnitelnou zátěží systému podle § 103a odst. 2 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také ustanovení § 103a odst. 2 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Čl. XXXVI

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 45a odst. 1 písm. a) se slova „daňové registraci nebo příslušné oznámení^36b)“ nahrazují slovy „registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě“.

Poznámka pod čarou č. 36b se zrušuje.

2. V § 45a odst. 1 se písmena b) až d) včetně poznámek pod čarou č. 36c, 36d a 36e zrušují.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena b) a c).

3. V § 45a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 36g se zrušuje.

4. V § 45a odst. 2 písm. a) se slova „daňové registraci nebo příslušné oznámení^36b)“ nahrazují slovy „registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě“.

5. V § 45a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) se podávají na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.“.

6. V § 45a odstavec 4 zní:

„(4) Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně údaje získané podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu údaje podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 2 písm. b).“.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o soudních poplatcích

Čl. XXXVII

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto:

4. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl. XXXVIII

V § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se slova „výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů“ nahrazují slovy „nedoplatcích evidovaných v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky“.

Čl. XXXIX

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příloha k účetní závěrce podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obsahuje též informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona u příslušného orgánu sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o živnostenských úřadech

Čl. XL

Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., ve znění zákona č. 284/2004 Sb., ve znění zákona č. 70/2006 Sb., zákona 214/2006 Sb., a zákona č. 223/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „na základě zvláštního právního předpisu^5a)“ nahrazují slovy „určené správci daně“.

2. V § 2 odst. 1 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 5b zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

3. V § 2 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se včetně poznámky pod čarou č. 5d zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o bankách

Čl. XLI

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 38 odst. 3 písm. f) se slova „orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách,“ zrušují.

2. V § 38 odst. 3 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmena h), i) a l) se označují jako písmena g) až i).

3. V § 38 odst. 5 se slova „a h)“ nahrazují slovy „a g)“.

Čl. XLII

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je banka povinna podat zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, rovněž podle § 38 odst. 3 písm. f) a g) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se vztahují k řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

Čl. XLIII

V § 18 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., písmeno b) zní:

„b) pojistné na sociální zabezpečení nebo pojistné na veřejné zdravotní pojištění,“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna celního zákona

Čl. XLIV

V § 260a odst. 4 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 187/2004 Sb. a zákona č. 104/2011 Sb., písmeno a) zní:

„a) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že ručitel a v případě souborné jistoty i uživatel nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o zpravodajských službách České republiky

Čl. XLV

V § 20 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., se slova „hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „hospodaření a vykazování údajů pro účely státní sociální podpory“.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o dráhách

Čl. XLVII

V § 27a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se slova „dluží nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek. Skutečnost, že nemá evidován nedoplatek v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, dokládá dopravce potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. XLVIII

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 25b odst. 3 písm. c) se slova „zvláštního zákona o správě daní a poplatků“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

2. V § 25b odst. 3 písm. e) se slova „orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží,“ a slova „pojistného, příspěvku a“ zrušují.

Čl. XLIX

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je spořitelní a úvěrní družstvo povinno podat zprávu o údajích, které je povinno zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, rovněž orgánům sociálního zabezpečení podle § 25b odst. 3 písm. e) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se tyto údaje vztahují k řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o státní statistické službě

Čl. L

V § 9 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb., odstavec 2 zní:

„(2) Český statistický úřad může požadovat z údajů získaných

a) v daňovém řízení individuální údaje osob, pokud jsou orgány finanční správy zpracovány a jsou centrálně dostupné v elektronické podobě, a to pro potřeby sestavování národních účtů podle požadavků Evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství^4b) a pro potřeby vedení statistických registrů^4c),

b) v celním řízení o přidělení celně schváleného určení, údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství^4d),

c) při provádění sociálního zabezpečení a výběru pojistného na sociální zabezpečení, které nejsou získávány podle písmene a), individuální údaje osob, pokud jsou orgány sociálního zabezpečení zpracovány a jsou centrálně dostupné v elektronické podobě.“.

Poznámky pod čarou č. 4a, 5 a 5d se zrušují.

Čl. LI

Přechodná ustanovení

1. Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může Český statistický úřad požadovat podle § 9 odst. 2 písm. c) bodu 1 zákona č. 89/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obchodní firmu nebo název, u právnických osob sídlo, u podnikajících fyzických osob adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, a identifikaci plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je právnickou osobou, organizační složkou státu nebo osobou samostatně výdělečně činnou; identifikací se rozumí identifikační číslo osoby, popřípadě u fyzických osob rodné číslo, pokud jim identifikační číslo osoby nebylo přiděleno nebo není při provádění sociálního zabezpečení evidováno.

2. Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může Český statistický úřad požadovat podle § 9 odst. 2 písm. c) bodu 2 zákona č. 89/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět zaměstnavatel pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. LII

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 písm. a) závěrečné části ustanovení se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a slova „nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty“ se nahrazují slovy „nebyla pojistná zahrnuta“.

4. V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „a příspěvku“ zrušují.

5. V § 5 odst. 2 větě poslední a v § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

Čl. LIII

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 118/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

2. V § 11 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví

Čl. LIV

V § 14b odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 255/2004 Sb., zákona č. 173/2007 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb., bod 4 zní:

„4. doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek.“.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Čl. LV

V § 46 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., písmena d) a e) znějí:

„d) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky; není-li cizinec daňovým subjektem, předloží doklad vydaný orgánem Finanční správy České republiky potvrzující tuto skutečnost,

e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl. LVI

V § 46 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., se slovo „pojištění,“ nahrazuje slovy „pojištění a“ a slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných dražbách

Čl. LVII

V § 60 odst. 2 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se slovo „pojištění,“ nahrazuje slovy „pojištění a“ a slova „a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Čl. LIX

V § 10 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 73/2011 Sb., se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a slova „vyměřovacích základů“ se nahrazují slovy „základů pojistného“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna obecního zřízení

Čl. LX

V § 71 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. LXI

V zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 73/2011 Sb., se § 22 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 až 19 zrušuje.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna rozpočtových pravidel

Čl. LXII

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále“ zrušují.

2. V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

3. V § 46 se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

4. V § 52 odst. 4 se slovo „cel,“ nahrazuje slovy „cel nebo“ a slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Čl. LXIII

V § 7 a 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o informačních systémech veřejné správy

Čl. LXIV

V § 6b odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 81/2006 Sb., písmeno c) zní:

„c) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Změna energetického zákona

Čl. LXV

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 211/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 6 se slova „má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách“ nahrazují slovy „má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek. Tato skutečnost se dokládá potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů“.

2. V § 7 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o veřejných sbírkách

Čl. LXVI

V § 5 odst. 4 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., písmeno a) zní:

„a) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

ČÁST PADESÁTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. LXVII

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

2. V § 13 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

3. V § 14 odst. 2 se slova „příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „ , která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek“.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech

ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o dobrovolnické službě

Čl. LXX

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 3 se slova „pojištění na důchodové pojištění stanovené alespoň z minimálního vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „pojistné na důchodové pojištění stanovené alespoň z minimálního základu pojistného“.

2. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. LXXII

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb., se mění takto:

2. V § 13 odst. 2 písmeno i) zní:

„i) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

3. V § 13 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

4. V § 20 odst. 2 písmeno l) zní:

„l) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

5. V § 20 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

6. V § 22 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

7. V § 22 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

8. V § 33a odst. 2 písmeno d) zní:

„d) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

9. V § 33a odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

10. V § 36 odst. 5 písmeno f) zní:

„f) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

11. V § 60a odst. 2 písmeno f) zní:

„f) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

12. V § 60a odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.“.

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Čl. LXXIII

V § 130 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., se slova „ , příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. LXXIV

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 42 odst. 2 se slova „vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „základu pojistného pro pojistné na důchodové pojištění (dále jen „základ pojistného“)“.

2. V § 50 odst. 2 až 4, § 51 odst. 1 písm. b) a v § 52 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

3. V § 51 odst. 3 se slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

4. V § 75 odstavec 3 zní:

„(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek.“.

5. V § 75 odst. 5 se slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ zrušují.

6. V § 76 odstavec 3 zní:

„(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek.“.

7. V § 78 odst. 2, § 78 odst. 4 písm. b), § 78 odst. 5, § 78 odst. 6 písm. a), § 78 odst. 7 písm. c), § 112 odst. 2 a v § 113 odst. 5 se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

8. V § 78 odst. 2, 5 a 6, § 112 odst. 2 a v § 113 odst. 5 se slova „z vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „ze základu pojistného“.

9. V § 78 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „doloží potvrzeními, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek“.

10. V § 78 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) bylo povoleno posečkání úhrady nedoplatku nebo rozložení jeho úhrady na splátky a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek, nebo“.

11. V § 118 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) potvrzení, která nejsou starší 30 dnů, že žadatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky a žadatel není v prodlení se splácením splátek,“.

12. V § 147b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna vyžadovat od správců daní údaje potřebné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a ke stanovení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ

Změna školského zákona

Čl. LXXV

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 147 odst. 1 písm. n) se slova „nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení“ nahrazují slovy „nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek“.

2. V § 160 odst. 1 písm. a) a c) se slova „pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění“.

3. V § 160 odst. 1 písm. d) se slova „pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění“.

Čl. LXXVI

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku podle § 147 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obsahuje rovněž čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že nemá u příslušného orgánu sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny evidovány nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení nebo pojistném na veřejné zdravotní pojištění podle § 147 odst. 1 písm. n) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. LXXVII

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2001 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto:

2. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ zrušují.

3. V příloze v položce 4 se doplňuje písmeno e), které zní:

„e) Opětovné doručení přístupových údajů k daňové informační schránce Kč 200.“.

4. V příloze položka 21 zní:

„Položka 21

Přijetí žádosti o

a) vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 5000

b) změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 3000“.

Čl. LXXVIII

Přechodná ustanovení

1. Bylo-li řízení, které je předmětem správního poplatku podle položky 21 písm. a), c), e) nebo f) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, postupuje se při stanovení sazby a výpočtu tohoto poplatku podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se správní poplatek stane splatným ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

2. Správní poplatek podle položky 21 písm. b) nebo d) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se stanoví naposledy za kalendářní rok 2011 s tím, že při stanovení jeho sazby a při jeho výpočtu se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. LXXIX

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 93/2011 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 3 písmeno d) zní:

„d) předložení potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek.“.

2. V § 8 odst. 3 se písmeno e) zrušuje.

ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945

ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Čl. LXXXI

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 255/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 17 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,“.

2. V § 17 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

Čl. LXXXII

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze za ekonomicky nestabilního podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, považovat také podnikatele, který má u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo příslušné zdravotní pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Čl. LXXXIII

V § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a slovo „všeobecné“ se nahrazuje slovem „veřejné“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o životním a existenčním minimu

Čl. LXXXIV

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 85/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a slova „nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty“ se nahrazují slovy „nebyla pojistná zahrnuta“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o hmotné nouzi

Čl. LXXXV

V § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., se slova „a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o veřejných zakázkách

Čl. LXXXVI

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 423/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 258/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 53 odst. 1 písmeno f) zní:

„f) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebo obdobných peněžitých plnění u příslušných orgánů státu, ve kterém má dodavatel sídlo, místo podnikání či bydliště, evidovány nedoplatky,“.

2. V § 53 odst. 1 se písmena g) a h) zrušují.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena g) a h).

3. V § 53 odst. 3 písm. b) se slova „finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení“ nahrazují slovy „orgánu Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky“.

4. V § 53 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

5. V § 53 odst. 3 písm. c) se slova „a g), i) a j)“ nahrazují slovy „ , g) a h)“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání

Čl. LXXXVII

Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 10 odst. 1 písmeno h) zní:

„h) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“.

2. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ

Změna insolvenčního zákona

Čl. LXXXVIII

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 168 odst. 2 písm. e) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

2. V § 170 písm. d) se slova „penále za nezaplacení“ nahrazují slovem „příslušenství“, slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují a slova „toto penále“ se nahrazují slovy „toto příslušenství“.

3. V § 266 odst. 1 písm. o) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákoníku práce

Čl. LXXXIX

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 147 odst. 1 písm. b) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

2. V § 356 odst. 3 se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

3. V § 357 odst. 2 a § 360 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ

Změna trestního zákoníku

Čl. XC

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 240 odst. 1 se slova „ , příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění“ zrušují.

2. V § 241 odstavec 1 zní:

„(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění nebo jinou podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. XCII

V § 128 odst. 1 písm. g) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se slova „orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo“ zrušují.

Čl. XCIII

Přechodné ustanovení

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost rovněž poskytnutí informací na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení podle § 128 odst. 1 písm. g) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují k řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XCIV

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

2. Vyhláška č. 329/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. XCV

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.