153
ZÁKON
ze dne 7. července 1994
o zpravodajských službách České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen "zpravodajské služby"), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.
(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony1).
§ 2
Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen "zabezpečování informací") důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.
Zpravodajské služby a jejich postavení
§ 3
V České republice působí tyto zpravodajské služby:
a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu,
b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,
c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany2).
§ 4
(1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.
(2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.
(3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.
(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává.
§ 5
(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci,
c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,
d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
(2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.
(3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace
a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany,
c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,3)
d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.
(4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.
§ 6
Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda.
§ 7
Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.
§ 8
(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.
(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.
(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.
(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.
(5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra.
Spolupráce zpravodajských služeb
§ 9
Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády.
§ 10
Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.
§ 11
(1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy.
(2) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a), agendovém informačním systému obyvatel3b), registru rodných čísel3b), informačním systému cizinců3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů3e), registru silničních vozidel3f), centrálním registru silničních vozidel3f), registru historických a sportovních vozidel3f), evidenci údajů o mýtném3g), registru řidičů3h) a v centrálním registru řidičů3h), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.
(2) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a), agendovém informačním systému obyvatel3b), registru rodných čísel3b), informačním systému cizinců3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů3e), evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky8), registru silničních vozidel3f), centrálním registru silničních vozidel3f), registru historických a sportovních vozidel3f), evidenci údajů o mýtném3g), registru řidičů3h) a v centrálním registru řidičů3h), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.
(3) Rejstřík trestů vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, informace o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a o nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo informací podle věty první a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, předá Rejstřík trestů v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v registrech, informačních systémech a evidencích uvedených v odstavcích 2 a 3.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 11a
(1) Pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti v oblasti potlačování financování terorismu6) jsou zpravodajské služby oprávněny písemně žádat od bank a poboček zahraničních bank poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo poskytování takovýchto zpráv v budoucím období, a to za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.
(2) Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 pouze po předchozím povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“).
(3) Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky nebo pobočky zahraniční banky, na jejichž základě lze takového klienta jednoznačně ztotožnit (dále jen „základní identifikační údaje“), důvody pro poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.
(4) Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje základní identifikační údaje, vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o další 3 měsíce.
(5) Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta, nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění. Bance nebo pobočce zahraniční banky, které je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž banka si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.
(6) Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat.
(7) Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek.
Kontrola zpravodajských služeb
§ 12
Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu. Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon.
§ 13
Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4)
Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb
§ 14
Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby (dále jen "příslušný orgán").
§ 15
Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.
§ 16
(1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.
(2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb.
(3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5)
Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace
§ 17
Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením "Úřad pro zahraniční styky a informace".
§ 18
(1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let.
(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby.
(3) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.
(4) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.
§ 19
(1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti.
(2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.
(3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.
§ 20
Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zvláštní způsob vykazování údajů stanoví vláda.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.
Uhde v. r.
Havel v. r.
v z. Lux v. r.
1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.
3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb.
3a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
3b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
3c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
3e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
3f) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3g) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
3h) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
3i) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
6) Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu vyhlášená pod č. 18/2006 Sb. m. s.
7) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky.