Vláda: Nenecháme nikoho padnout. Realita? Za 27 dokumentů 500 Kč na bydlení

18. 8. 2022

Sdílet

18.8.22 (1x) Senior, chudoba, bezdomovec Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek

Aktualizováno 19.8. 2022 v 17:55: Doplněno upřesnění k výši příspěvku

[KOMENTÁŘ] Premiér Petr Fiala opětovně vyzývá k žádosti o příspěvek na bydlení. O ten nemá cenu ani žádat. Za hromadu dokumentů dostane člověk pouze almužnu. Mohou za to tzv. normativní náklady, které hrají klíčovou roli při výpočtu příspěvku. Dokládáme to na konkrétním příkladu. 

Spousta marketingu, planých slibů a prázdná slova. Tak by se dala charakterizovat současná vláda premiéra Petra Fialy. Ten včera zopakoval, že žádného občana nenechá padnout a že si lidé mohou zažádat o příspěvek na bydlení, jehož čerpání vláda podle něj výrazně zjednodušila.

Vláda slibuje, že nikoho nenechá padnout, realita mluví o opaku

Je pravdou, že k částečnému zjednodušení došlo, je tu velké ale. Úřad práce stále vyžaduje nesmyslný počet dokumentů, který žadatel musí doložit. A je také pravdou, že pokud uživatel má přístup k bankovní identitě, může dnes žádost i dokumenty dodat elektronicky. Ale řekněme si na rovinu. Cílová skupina příspěvku na bydlení, což jsou senioři a sociálně slabší bez přístupu k internetu, zřejmě nikdy nebudou bankovní identitu a online žádost využívat.

Navíc z celkového počtu dokumentů, které musí žadatel pravidelně dokládat, zmizel teoreticky dle nových podmínek jediný dokument, který se bude předkládat úřadu práce pouze jednou. A tou je samotná žádost.

Žádost o příspěvek na bydlení? Z byrokratického pekla brzy snad “jen” očistec Přečtěte si také:

Žádost o příspěvek na bydlení? Z byrokratického pekla brzy snad “jen” očistec

Jurečkovo ministerstvo je neschopné, nedokáže byrokracii snížit na minimum

Ostatně první kolečko dokládání je doslova očistec. Žadatel musí mimo jiné podepsat i dva samostatné dokumenty, kdy u prvního souhlasí s tím, že úřad práce je oprávněn kdykoli provést kontrolu v místě bydliště žadatele, a pak je tu i klasický souhlas se zpracováním osobních údajů. Přitom vše by se dalo zahrnout do jediné žádosti. Jenže to by na vládě, potažmo na ministerstvu práce a sociálních věcí taky musel někdo přemýšlet.

Kolik dokumentů po žadateli úřad práce v první linii chce, jsme již popisovali v samostatném článku.

Žádost o příspěvek na bydlení? Naprosto hororová byrokratická show Přečtěte si také:

Žádost o příspěvek na bydlení? Naprosto hororová byrokratická show

Po několika měsících jsme však zjistili děsivou realitu. Seniorka z doloženého případu nakonec dokládala celkem 27 dokumentů. A kolik dostává aktuálně příspěvek na bydlení? Držte si klobouky: je to necelých 500 Kč.

Její důchod je přitom výrazně nízký kvůli kdysi nucenému odchodu do předčasného důchodu. Jak jsme se však dozvěděli, seniorka si za tak nízký příspěvek na bydlení vlastně může sama. Šetřila.

Omezovala spotřebu energie i plynu, čímž jí vznikl menší přeplatek a ten hned úřad práce vezme při výpočtu v potaz a příspěvek na bydlení sníží. K tomu seniorka dostává odměnu za to, že je domovníkem v paneláku, kde bydlí. Roznáší lidem papíry k podpisu, stará se o chod domu, spravuje nástěnku. Chtěla si něco málo přivydělat. Její odměna činí 2000 Kč jednou za půl roku. A i to je podle úřadu práce špatně, zase další příjem, o který jí musí příspěvek na bydlení ponížit.

Věříte i nadále slibům Petra Fialy?

Seniorka má mizerný důchod, přesto dostala od úřadu práce jen 500 Kč

Přitom fakta jsou následující:

  • seniorka žije v družstevním bytě 1+1 sama
  • její důchod činí po zákonné valorizaci 11 800 Kč
  • celkové náklady na bydlení jsou zhruba 4800 Kč
  • jednou za půl roku obdrží odměnu 2000 Kč od družstva za práci domovníka

Poznámka: Další proměnné (např. výše normativu, konkrétní výše přeplatku, rodinná a životní situace, systém bydlení, atd.), které se podílejí na celkovém výpočtu uvedeného příspěvku na bydlení, redakce zná, ale s ohledem na žádost respondentky je zveřejňovat nebude. Výpočet příspěvku se tak může lišit od veřejně dostupné kalkulačky MPSV. 

I když má seniorka v letošním vyúčtování díky úspoře menší přeplatek, obává se nyní zvýšených nákladů na energie. Jenže navýšené peníze od úřadu práce na příspěvek na bydlení nedostane dříve, než bude znovu dokládat nové náklady. Z čeho má tedy potom žít? Rada úřadu práce: zažádejte si o doplatek na bydlení.

Ten však nedostane. Na doplatek na bydlení má nárok pouze ten žadatel, který zároveň splní podmínku příspěvku na živobytí a tu seniorka nesplní. Proč? Protože v podmínkách tohoto příspěvku je mimo jiné i to, že při hodnocení nároku žadatele se posuzuje také jeho majetek, který by mohl prodat a svůj příjem si tak navýšit. Nejste v hmotné nouzi? Tak nedostanete nic.

Za nízký příspěvek může nastavení normativních nákladů

A když se vrátíme k samotnému příspěvku na bydlení u dané žadatelky a proč je vlastně tak nízký i přes její mizerný důchod? Hlavní podíl na tom mají normativní náklady. Ty se berou v potaz při výpočtu celkového příspěvku.

Jak správně upozornil David Borges z humanitární organizace Člověk v tísni, příspěvek na bydlení má právě velké omezení v normativních nákladech: Ty stanovují hranici, za kterou by se mělo (teoreticky) najít přijatelné bydlení. Normativy závisí na počtu členů domácnosti a na velikosti obce. Například dvoučlenná domácnost z města, kde žije 20 tisíc lidí, má normativ asi 9300 Kč. Předpokládejme, že skutečné náklady na bydlení této domácnosti dosahují 20 tisíc a její příjem je 50 tisíc. V takovém případě je sice splněna podmínka 30 %, ale protože 30 % ze 50 tisíc je 15 tisíc, byl překročen normativ a domácnost nedostane nic. Nárok na příspěvek by vznikl teprve u příjmu domácnosti pod 31 tisíc (30 % x 31 = 9,3), předložil konkrétní výpočty Borges.

Premiér Petr Fiala, ač určitě slušný a reprezentativní premiér této republiky, tak bohužel žije ve své naivní a vybásněné bublině. Na Twitteru prohlásil, cituji: Občané zaplatí maximálně 30 % (v Praze 35 %) svých příjmů za bydlení, včetně všech poplatků za energie, vodu a teplo.

Jenže to by bylo pouze za podmínky, pokud by na příspěvek na bydlení dosáhli. A jak vyplývá z reality a výše uvedených výpočtů, na příspěvek dosáhne jen minimum žadatelů, dostanou směšné peníze a ještě k tomu si projdou byrokratickým peklem. Takže zase je to všechno jen naleštěný marketing současné vlády, kterému už přestává většina občanů této země věřit.

Má podle vás smysl žádat o příspěvek na bydlení?

Vážení čtenáři, omlouváme se za uzavření diskuze pod článkem.

Autor aktuality

Michael je šéfredaktorem Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jeho doménou jsou rozhovory. Zajímá se o marketing, e-commerce a nové technologie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).