Kdokoli může oznámit protiprávní jednání. Může tak učinit prostřednictvím aplikace ministerstva spravedlnosti. Avšak zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci musí zavést vnitřní oznamovací systém. Zákon s číslem 171/2023 Sb., nabývá účinnosti 1. srpna 2023.
Co se dozvíte v článku
Sankce za prodlení nebudou malé
Zákon o ochraně oznamovatelů je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23․ října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva unie. Lhůta pro začlenění pravidel do právních předpisů jednotlivých členských států uplynula 17. prosince 2021. Česká republika je jedním z osmi států, které Evropská komise z tohoto důvodu zažalovala. Sankce koncem března činila více než 50 milionů korun a neustále roste. Úroky činí cca 100 tisíc korun za každý den prodlení. Pokutě se Česká republika nevyhne. Čeká se jen na účinnost. Jakmile bude zákon přijat, Soudní dvůr Evropské unie vyčíslí konečnou výši pokuty.
Zákon o ochraně oznamovatelů
Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se oznamovatelé v soukromém i veřejném sektoru nebudou bát oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v rámci výkonu své práce (nebo jiné obdobné činnosti), a umožní tak jeho nápravu, omezení škody, dopadení pachatelů apod. Zákon rozlišuje čtyři hlavní aktéry. Těmi jsou oznamovatel, příslušná osoba, povinný subjekt a ministerstvo spravedlnosti.
1. Oznamovatel
Osoba, která oznámení o potenciálním trestném činu učiní, je označována jako oznamovatel (whistleblower). Oznamovatel nemůže v důsledku svého jednání čelit odvetě ze strany organizace, na jejíž praktiky upozornil. Protože se může jednat o oznámení činností, které mohou ohrozit veřejnost, je ve veřejném zájmu takové osoby chránit. A právě v tom spočívá podstata whisteblowingu, tj. ochrana oznamovatelů.
Článek je věnován pouze ochraně oznamovatelů zaváděné zaměstnavatelem. Neřešíme zde veřejné zadavatele, ani poskytovatele vybraných služeb. Ve firmách může být oznamovatelem například zaměstnanec (jeho blízká osoba), člen statutárního orgánu, dobrovolník, praktikant, ale i dodavatel služeb, žadatel o práci či propuštěný zaměstnanec apod.
Oznamovatel nesmí být vystaven odvetnému opatření ze strany zaměstnavatele. Například rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou, zrušení jiného pracovněprávního vztahu, odvolání z místa vedoucího, uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu, snížení mzdy, platu nebo odměny, diskriminace, přeložení, služebního hodnocení, výpověď nebo odstoupení od smlouvy, zásah do práva na ochranu osobnosti apod.
2. Povinný subjekt
Organizace budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (zejm. zavést oznamovací kanály, určit příslušnou osobu, sdělit příslušné osobě, jestli přijala jí navrhované řešení atd.). Zaměstnavatelé zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, budou povinným subjektem. Do limitu 50 zaměstnanců se zahrnují nejen zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, ale i zaměstnanci pracující na částečný pracovní úvazek nebo na dohody o práci konané mimo pracovní poměr a přidělení zaměstnanci agentury práce (ti se budou počítat dvakrát, jednou u agentury a podruhé u zaměstnavatele, ke kterému jsou přiděleni).
Zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet s dalšími povinnými subjekty, eventuálně využít placenou službu v oblasti whistleblowingu (nabízet ji budou například právní kanceláře).
3. Příslušná osoba
Příslušnou osobou bude osoba, kterou si pro tento účel určí organizace. Může se jednat o proškoleného zaměstnance, ale také o externího odborníka. Tato osoba bude zodpovědná za ochranu oznamovatele v organizaci. Bude od oznamovatelů přijímat oznámení (způsobem zvoleným v konkrétní společnosti). Její povinností bude zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla, a chránit identitu oznamovatele. Příslušná osoba připraví návrh řešení, které bude předloženo statutárnímu orgánu. Výsledek musí oznámit oznamovateli.
Povinný subjekt povede po dobu 5 let elektronickou evidenci o všech obdržených oznámeních. Přístup do této evidence bude mít logicky jen příslušná osoba, aby nedocházelo k vyzrazení identity oznamovatelů.
4. Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo bude jako dohledový orgán dohlížet na plnění povinností povinných subjektů dle tohoto zákona. Zaměstnavatelům bude možné uložit pokuty za nedodržování povinností (např. vystavení oznamovatele odvetným opatřením, nezavedení vnitřního oznamovacího systému, nedoplnění webových stránek atp.). Sankce hrozí i oznamovateli, který by vědomě podal nepravdivé oznámení.
Oznámení je ale možné učinit také prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. To slouží jako samostatný oznamovací systém, kam se může oznamovatel obrátit s podnětem zcela mimo strukturu organizace.
Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti. Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká, a promyslet, jaké ověřitelné informace o ohlašovaném může poskytnout. Oznámení o potenciálním protiprávním jednání prostřednictvím ministerstva spravedlnosti lze učinit zde: Formulář pro podání oznámení.
V navazujícím článku zodpovíme některé dotazy k ochraně oznamovatelů. Na konci června nabídne server Podnikatel.cz pro zaměstnavatele speciální podcast, ve kterém s odborníkem na tuto problematiku probereme praktická řešení whistleblowingu ve firmách.
ČLÁNKY DO MAILU