Z diskuze: Autorské honoráře jako příležitostný příjem?

Příjmům z autorských honorářů se Podnikatel.cz opakovaně věnuje. Z dotazů čtenářů vyplývá, že je toto téma stále aktuální, a to zejména pro autory, kteří si publikováním pouze přivydělávají. Jestliže jejich měsíční příjmy od jednoho plátce nepřesáhnou 7 000 Kč, nepovažují se za samostatnou výdělečnou činnost. Jsou zdaněny plátcem 15% srážkovou daní. Nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění. Více v článku: Autorské honoráře jako přivýdělek při zaměstnání

Zajímavý je čtenářský dotaz ohledně nesoustavných příjmů, který si jistě zaslouží podrobnější vysvětlení. Má autor, který jednou či dvakrát do roka překročí stanovenou sedmitisícovou hranici pro zdanění, ale za celý rok nevydělá více než dvacet tisíc, povinnost podat daňové přiznání? Nebo vydělá i více než dvacet tisíc, ale nenaplní soustavnost své výdělečné činnosti. Vlastně tedy nepodniká, rozhodně ne soustavně. Musí se přihlásit jako OSVČ a také tak odvádět daně a pojištění? Zajímalo by mě, zda je nějaký rozdíl mezi autorem a jiným člověkem, který si příležitostně přilepšuje při zaměstnání, ptá se pan Robert.

Soustavná a nesoustavná činnost

Co soustavnou činností či příležitostným příjem není, v živnostenském zákoně ani v zákoně o daních z příjmů nenajdeme. Naopak, o tom co podnikáním je, hovoří podrobně obchodní zákoník. Ten totiž definuje podnikání, jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Soustavnou činností přitom není činnost jednorázová nebo činnost jakkoliv nahodilá. V případě, že se činnost v pravidelných intervalech, např. sezónně, opakuje, nemůže se jednat o činnost nesoustavnou. Taková činnost již vyžaduje živnostenské oprávnění, protože se jedná o pravidelné sezónní podnikání.

Jestliže si tedy autor pravidelně přivydělává autorskými honoráři, ať už v limitu do 7000 Kč nebo nad 7000 Kč, jde zajisté o činnost soustavnou. Rozhodně nevykazuje znaky nahodilosti. Činnost podle autorského zákona samozřejmě nevyžaduje živnostenské oprávnění, ovšem registrace u finančního úřadu je při překročení sedmitisícové hranice nutná. Čtěte více: Jak na zdanění honorářů z více vydavatelství měsíčně

Jednorázový honorář jako příležitostný příjem?

Ani případný jednorázový honorář není od daně z příjmů osvobozen. Jak pro Podnikatel.cz sdělil Robert Diviš, z oddělení daně z příjmů fyzických osob Finančního ředitelství v Praze, pod osvobozené příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, spadají příjmy z příležitostných činností, pokud se nejedná o příjmy dle § 6 až § 9 tohoto zákona. Autorský zákon nerozlišuje mezi situací, kdy autor vytvoří své dílo „příležitostně“ či „opakovaně“. Proto tento příjem musí být zdaněn dle § 7 odst. 2 zákona. Do osvobozených příjmů patří pouze příjmy ze zděděných autorských práv.

K častým nedorozuměním dochází v případech, kdy autor své příspěvky vytváří pouze příležitostně. V praxi je totiž poměrně rozšířený omyl spočívající ve snaze podřízení příležitostných příspěvků pod zdanění § 10 jako ostatní příjmy. Tento omyl může být nebezpečný, protože zařazení uvedeného příjmu pod příležitostné činnosti a uplatnění osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti do výše 20 000 Kč ročně může způsobit doměrek této daně, dodává Diviš.

Jednorázový příjem a povinnost přihlášení k zdravotnímu i sociálnímu pojištění

Pokud autorský příjem přesáhne 7000 Kč v kalendářním měsíci, vztahují se na něj veškeré předpisy týkající se odvodu pojistného na zdravotní i sociální pojištění. Není rozhodující, zda jde o příjem ve výši 7001 Kč nebo 100 000 Kč. Příjemce takového plnění musí být přihlášen u zdravotní pojišťovny i OSSZ jako OSVČ. V extrémním případě, kdy půjde o jednorázový příjem, může být přihlášení platné na jediný měsíc. Takový pojištěnec se pak stává OSVČ se všemi důsledky, včetně placení záloh (má-li tuto povinnost) a podání přehledu o platbě pojistného po skončení kalendářního roku, vysvětluje JIŘÍ ROD, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

OSVČ vedlejší přivydělávající si autorskými honoráři, tedy např. zaměstnanec, student či osoba pobírající rodičovský příspěvek, nemusí platit minimální zálohy na pojistné. Pojistné se přitom počítá jen z těch měsíců, ve kterých příjem překročí hranici 7 000  Kč. Čtěte více: Autorské honoráře 2009: Nové povinnosti

Je rozdíl mezi autorem a jiným člověkem, který si příležitostně přilepšuje při zaměstnání?

Podle autorského zákona je předmětem autorova práva dílo literární, umělecké a vědecké, které je jedinečným výsledkem jeho tvůrčí činnosti. Dílo může mít podobu elektronickou, trvalou nebo dočasnou. Může jít o dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem, hudební, dramatické, choreografické, pantomimické, fotografické, malířské, sochařské atd. Za dílo se rovněž považuje počítačový program, pokud je autorovým vlastním duševním výkonem.

Autor je autor, bez ohledu na rozsah činnosti či výši příjmů. Rozdíl je pouze v tom, zda je tato činnost považována za činnost hlavní nebo jen vedlejší. Samozřejmě s ohledem na povinnost minimálních měsíčních záloh pro odvod sociálního a zdravotního pojistného. Čtěte více: Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost oznamte včas