Petr Kužel: Banky by měly otevřeně říci, jak na tom jsou

Jak vidíte aktuálně situaci, která nastala kolem finanční krize, a to ve vztahu k českému trhu a především podnikatelům?

Jsem přesvědčený o tom, že krize, která je v Americe, se sice částečně dotkne Evropy, ale podle dosavadních informací České národní banky je likvidita českých bank v pořádku. Je třeba pochválit Českou národní banku, že zejména v 90. letech nepodlehla ničemu takovému jako v Americe a důsledně bankám říkala, co smí a co ne. Aby se zvyšovala cena nemovitostí několikrát za sebou jako v Americe, to se v Česku, a myslím, že ani nikde v Evropě, nestalo. Trh samozřejmě zareaguje, ale hlavně je důležité nechtít za každou cenu udělat senzaci a nepodléhat panice. Predikovat přesně růst naší ekonomiky pro další období vzhledem k turbulencím ekonomiky ve světě je velice obtížné. Ale růst, byť malý, bude. Počítá s ním i státní rozpočet na rok 2009.

A dopad na české podnikatele?

Nešťastným krokem by byla panika. Všichni podnikatelé se bojí, aby nepřišla obrovská vlna, můžeme ji přirovnat k tsunami. Panika znamená, že by lidé přestali věřit bankám, kde mají uložené peníze, a začali vybírat. Vláda přistoupila k velmi dobrému kroku, kterým je zvýšení garance vkladu na dvojnásobek z 25 tisíc na 50 tisíc euro. To je krok správným směrem, protože je opravdu nutné, aby panika nevypukla. A znovu zdůrazňuji, podle nejnovějších informací z České národní banky se opravdu na českém trhu nic neděje.

Analytici předpovídají, že se krize v Česku dotkne především exportérů – vidíte situaci podobně?

Export je trochu jiná otázka. Exportní firmy jsou pod tlakem už od léta letošního roku, kdy spekulantským způsobem velmi dramaticky posílila koruna. To, co exportéři zažili, by měl být právě odstrašující příklad pro to, co se děje v současné době. Silná koruna postihla hlavně krátkodobé smluvní vztahy, což se dotýká sklářů, textilního a obuvnického průmyslu. Kdežto u technologií či strojírenského průmyslu jsou smlouvy dlouhodobější. Jediné, čeho jsme dosáhli, bylo, že firmy velmi pragmatickým způsobem popsaly, co se děje, risk manažeři bank si to přečetli v médiích a některým firmám zastavili průběžné financování, byť firmy měly zajištěný odbyt. Teď se problémy navíc dotýkají exportérů, kteří vyvážejí na trhy nějak postižené finanční krizí.

Další varování směřují k možnému zvýšení nezaměstnanosti. Budou teď podnikatelé opatrnější v nabírání nových zaměstnanců, nebo mohou na situaci zareagovat například i propouštěním?

Určitě to může být jedním z následků. První, co firma při kombinaci zmíněných negativních vlivů začne dělat, je snižování nákladů – šetření energií nebo vydávání peněz na reklamu. V druhém kole se podle informací z podnikatelských kruhů stane to, že firmy budou velmi zvažovat investice. A třetí věc je, že s investicemi souvisí zaměstnanost. Ale firmy zatím neuvažují o tom, že by někoho propustily. Pokud už se ale lavina paniky spustí, může se stát, že to bude mít vliv na zaměstnanost.

Očekáváte také zhoršený přístup podnikatelů k úvěrům?

To už se dnes bohužel u některých bank děje. Budu mít jednání s Českou bankovní asociací. Jednak o „krizi” – bylo by dobré, aby banky otevřeně řekly, jak na tom jsou. Ale budeme hovořit i o tom, aby banky nepodléhaly tlaku. Protože pokud si budou za každou cenu říkat, že je lepší třikrát nepůjčit, než jednou půjčit špatně, i jim se zastaví jejich podnikání. Banky musí být naopak na straně businessu, ne jen mechanicky půjčovat peníze. Lze možná více prověřovat každý případ a více zvažovat, jestli opravdu půjčit, ale to neznamená nepůjčit. A to se stalo už v létě, že si banky řekly nepůjčit. Tento přístup u některých bank by byl špatný. Partnerem podnikatele je státní správa a banky, bez banky si už teď podnikání neumíme představit.

Domníváte se, že malí podnikatelé nebo živnostníci by na tom mohli být paradoxně nejlépe, ať už proto, že se často více orientují na lokální trh, nejsou tolik závislí na exportu, ani cizím kapitálu?

To už dnes neplatí. Business je uzavřená nádoba. Vezměme si třeba exportéry – ti mají subdodavatele, ti opět mají subdodavatele, dostáváme se k firmám podnikajícím ve službách… Samozřejmě menší firma má jednodušší pozici v tom, že v podstatě ze dne na den může zareagovat na nějaký výkyv nebo vliv. Ale má naopak nevýhody – protože je menší, má také menší polštář ušetřených financí. Ale je to případ od případu, nelze paušalizovat. Jsem dalek toho, abych říkal velký má problém a malý ne nebo obráceně. Tvrdím, že jeden bez druhého nemůže žít.

Jak se tedy podle vás mají podnikatelé k situaci postavit, je vaším hlavním doporučením, aby nepodlehli panice?

Vlastně to ani není doporučení, poslední dny a týdny totiž už všichni víme, protože i já sám podnikám, že nesmíme podlehnout panice. Je nutné přesně zvažovat, co se může a co ne. Jsem přesvědčený, že je zcela běžný ekonomický jev jakási sinusoida, kde 7 – 8 let je ekonomický růst a pak je útlum. A my se teď nacházíme na hranici směrem dolů. K tomu se připojily další vlivy z Ameriky, nárok odborů na další peníze, problémem je zvyšování nákladů jako je například cena energií. Všechno se najednou nakumulovalo a podnikatel si s tím musí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí poradit. Firmy budou šetřit, protože prostě musí. Tučná léta, která začala tak někdy v roce 2002, končí.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Vnímáte finanční krizi jako motiv k rychlejšímu přijetí eura, respektive existují podle vás mezi rozhodováním o vstupu do eurozóny a finanční krizí vůbec nějaká souvislost?

O souvislosti nejsem vůbec přesvědčený. Ve Spojených státech ten problém nenastal přes noc, eskaluje už několik let. Vždycky záleží na pomyslné poslední kapce, která věc převáží na druhou stranu. Americký trh je obrovský a zejména starší evropské banky byly napojené na americké trhy, takže lavina postihla i je. Myslím, že Evropa by, na současné situaci mohla paradoxně vydělat.

Připravuje Hospodářská komora ČR nějaké speciální akce související s možným dopadem finanční krize na domácí podnikatele – semináře, poradenství apod.?

Naším cílem je hlavně komunikovat s těmi „na druhé straně” – s Českou národní bankou, s Českou bankovní asociací. Tyto dva subjekty a vláda se musí pokusit zachovat klid. Co se týká akcí tak na přelomu listopadu a prosince připravujeme odborný seminář pro podnikatele se zapojením bank, odborných finančních kruhů a zástupců ministerstev, který by měl ukázat nové možnosti a podmínky pro financování exportu v kontextu globální finanční krize.

Foto: Ivana Dvorská

Zítra čtěte rozhovor s ředitelem segmentu bankovnictví pro malé a střední podniky GE Money Bank Vojtěchem Záškodným. Odpoví mimo jiné na otázky, jak dostupné jsou nyní úvěry pro podnikatele, jak jsou rizikové pro banku a jak krize ovlivňuje dostupnost jednotlivých úvěrů.

Tento týden téma finanční krize v rozhovorech.