Biopotraviny a jejich boom

Co je považováno za bioprodukt a biopotravinu?

Bioprodukt je surovina živočišného nebo rostlinného původu, přičemž tato surovina je získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, sadby, osiva a dalších ekologických výrobků, které se dají označit osvědčením o bioproduktech.
Mezi bioprodukty tedy řadíme například ovoce, obiloviny, luskoviny, zeleninu, syrové mléko, přadné a aromatické rostliny, vajíčka a i živá zvířata.

Pojem biopotravina je velmi přesně popsán pomocí zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jedná se o potravinu, na kterou bylo vydáno osvědčení o původu biopotraviny. Za biopotravinu považujeme produkt ekologického zemědělství, který není vyroben pomocí minerálních hnojiv, pesticidů, herbicidů, hormonů nebo jinak upraven, např. genetickými změnami organismu. V žádném případě nemohou biopotraviny obsahovat další přídavné látky, které se běžně používají téměř u všech běžných potravin. Tím jsou myšleny různé přídavné stabilizátory potravin, pojiva, směsi a různé řady s označením E.

Biopotraviny vs. potraviny

U biopotravin je jednoznačně stanoveno, jak se mají označovat. Musí být viditelně a čitelně označeny na obalu logem BIO s malým nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. Toto logo na obalu mohou používat pouze výrobci a podnikatelé, kteří jsou pravidelně kontrolováni certifikačním procesem Ministerstva zemědělství ČR nebo nevládní organizací – Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o.p.s.). Logu BIO se také přezdívá „Bio-zebra“.

Potraviny s označením BIO jsou tedy logicky oproti běžně vyráběným potravinám zdravější, protože dle přísných kritérií neobsahují žádné přídavné látky, škodlivé herbicidy, pesticidy a další nevhodné přídavky. Minusem u biopotravin určitě zůstává v porovnání s normálními potravinami jejich trvanlivost. Právě tím, že ve výrobě produktů s BIO-zebrou chybí konzervační látky a látky s označením E, se trvanlivost o mnoho snižuje. Na druhou stranu například u pečiva a mléčných výrobků je tento rozdíl vlastně nulový, protože trvanlivost mléka s BIO-zebrou je stejná jako u normálního běžného mléka.

Mezi podnikateli je BIO oblíbené

Velmi mnoho výrobců, kteří v této oblasti začali podnikat již dříve, neprohloupilo. Výraznou měrou k tomuto boomu přispělo ministerstvo zemědělství ČR, které pro ekologické zemědělce vytvořilo velmi slušnou podporu v projektu – Program rozvoje venkova 2007 až 2013. Ministerstvo zemědělství ČR si v tomto kroku počíná velmi dobře a podává oproti předešlým programům spotřebitelům o biopotravinách kvalitnější informace. Od roku 2007 je zaznamenán rapidní vzrůst tuzemských výrobců a tím se i sortiment českých biopotravin zvyšuje. V celém programu je plánováno, že v příštích třech letech bude pokračovat kampaň, která bude i nadále zvyšovat poptávku a zájem podnikatelů biopotraviny produkovat.

Pokud bychom se měli vrátit o dva roky zpět, na českém trhu bylo zaregistrováno na 152 výrobců biopotravin. O rok později, v roce 2007, jejich počet vzrostl o celou stovku – na 253. Aktuální počet podnikajících společností, které jsou odvážné a vydaly se na cestu tohoto perspektivního oboru, je 375. Z nově registrovaných výrobců potravin s označením Bio-zebra je jejich zaměření ve velké míře na biovína. Nárůst počtu výrobců biopotravin je tak rychlý, že se začíná projevovat nedostatečná nabídka surovin pro jejich výrobu. Co se dříve českému ekologickému zemědělství vyčítalo, bylo to, že se na pultech obchodů nevyskytoval tak široký sortiment biopotravin. Dnes se tato situace již zlepšila, ale bohužel 60 procent biopotravin je dováženo do České republiky zahraničními výrobci.

Je to/ není to biopotravina

Pokud v obchodě narazíte na výrobek, na jehož obalu jsou výrazu typu: ekologická potravina, lehký produkt, zdravá výživa, ekologický výrobek, eko-výrobek nebo výrobek pro zdravou výživu, neznamená to, že jde o biopotravinu. Jde sice pravděpodobně o zdravou stravu, ale ve valné většině se nejedná o výrobek, který splňuje označení biopotravina.

Pokud pěstujete na zahrádce, na chatě či kdekoli jinde zeleninu a ovoce, určitě vás napadlo, jestli zralé plody jsou hodny označení biopotravina. Bohužel, ale podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, se nejedná při vypěstování vlastních mrkví, jablek, hrušek, rajčat, okurek, brambor či jiných produktů o biopotraviny. A to i v případě, že své plodiny zasadíte na půdě, která je daleko od chemických továren, od dálnic a silnic, od průmyslových znečisťujících komplexů a podobně. Výsledků podobných jako u bioproduktů můžeme dosáhnout v případě, ze splníme podmínky o ekologickém prostředí a při pěstování plodin nebudeme zbytečně používat chemická hnojiva.

V závěru určitě nemohu zapomenout zmínit nevýhody bioproduktů. Nejvýraznějším negativem těchto výrobků je cena, protože i přes hojné rozšíření ekologických výrobců a společností v tomto oboru je jich pořád ještě málo oproti těm, kteří se zaměřují na výrobu klasických potravin. Dalším důležitým faktem jsou poměrně velké náklady na výrobu biopotravin. Většina ovoce a zeleniny se musí pěstovat ve speciálních sklenících kvůli ochraně před nežádoucími jevy zvenčí. Cena takto vypěstovaných plodů je vyšší a ne každý spotřebitel si může tyto výrobky dovolit. Dalším sporným bodem bývá chuť zdravějších výrobků. Z osobních zkušeností ale tvrdím, že nepoznám rozdíl například mezi biopečivem a tím normálním. V tomto ohledu záleží čistě jen na posouzení spotřebitelů.