Bulharsko, země o rozloze necelých 111 tisíc km2 a s více jak 7,5 miliony obyvatel, je od 1. ledna 2007 členem Evropské unie. V obchodování s Bulharskem není Česká republika žádným nováčkem. S Bulharskem obchodovalo už bývalé Československo a čeští turisté do Bulharska jezdili již za hlubokého socialismu. Pro české podnikatele to tedy zdaleka není země neznámá. S Bulhary nás spojuje i to, že mnohé problémy, které řeší bulharská ekonomika po vstupu do EU, dobře známe. Včetně složité implementace evropského práva.
Podnikání v Bulharsku
Podle Souhrnné teritoriální informace ministerstva zahraničních věcí je Bulharsko země s výrazným ekonomickým růstem. Česko patří podle výše přímých investic k deseti největším investorům v Bulharsku. Možným problémem při podnikání v Bulharsku ale může být malá kupní síla obyvatelstva. Příjmy Bulharů totiž dosahují pouhých 34 % příjmu průměrného Evropana.
Bulhaři kladou velký důraz na osobní jednání. Úředním jazykem je bulharština. V místech obývaných Turky (necelých 10 % obyvatelstva) se i v úředním styku užívá turečtina. Jinak se lze domluvit rusky, anglicky (hlavně s mladší generací), případně německy a francouzsky. V Bulharsku je také rozvinutá bohemistika, takže je možné se setkat i se znalostí češtiny.
Z průmyslových oborů lákají zahraniční investory hutní, stojírenský, elektrotechnický, chemický a potravinářský průmysl. Případně textilní průmysl, který však bojuje s tureckou a asijskou konkurencí. Důležitou roli hraje v bulharské ekonomice stavebnictví. Zemědělství se potýká s problémy, které souvisejí se vstupem do EU. Zemědělci z unie mohou díky letošní novelizaci zákona o vlastnictví půdy kupovat v Bulharsku půdu.
Bulhaři mají zájem například o stroje pro strojírenský a potravinářský průmysl, spotřební zboží, sklářské výrobky či porcelán, stavební stroje, náhradní díly k automobilům nebo potravinářské výrobky. Perspektivní jsou také reality, tradičně cestovní ruch nebo IT a telekomunikace.
Při vstupu na bulharský trh doporučuje ministerstvo zahraničí získat maximum informací. Dále si ujasnit cíl a strategii působení na bulharském trhu. A hlavně pečlivě vybírat bulharského partnera.
Pro malé a střední společnosti může být problémem malá likvidita bulharských firem a obchodníků. Často tedy vytvářejí Joint Ventures. To ale nemusí být bez rizika. Je nutné vybrat prověřené partnery a vše dobře smluvně ošetřit.
Jak se ukazuje, expanze do Bulharska může být také výsledkem nedostatku odborníků určitých profesí na českém trhu pracovních sil. Například softwarová společnost Grisoft otevřela letos v Sofii nové centrum technické podpory. Důvodem byl nedostatek IT odborníků v Česku.
Podporu investice v Bulharsku poskytovala v tomto případě poradenská společnost Sivop Real. Ta nabízí své poradenství pro průnik na bulharský trh a investice na něm také malým a středním společnostem. Jejich zájem o podnikání či obchodování v Bulharsku registruje i agentura CzechTrade.
Bulharský trh má své problémy
Výhodou pro podnikání v Bulharsku je bezesporu jeho členství v EU. Přesto není bulharský trh bezproblémový. České ministerstvo zahraničí vytipovalo šest hlavních rizik a problémů bulharského trhu, které mohou být brzdou pro větší expanzi českých firem:
- nižší koupěschopnost obyvatel
- důraz na cenu (preference levného zboží)
- slabě rozvinutý sektor služeb a obchodu
- problémy s vymahatelností práva
- korupce a kriminalita
- rostoucí konkurence západních firem, asijských exportérů i bulharských společností
Problémem také je těžký přístup k obchodnímu rejstříku, který v Bulharsku není zveřejněný na internetu. Špatně se získávají kreditní informace o podnikatelských subjektech. A také je nutné počítat s rozbujelou byrokracií.
Podpora obchodu a investic
Podporu vstupu a působení firem na bulharském trhu poskytuje státní agentura pro podporu obchodu Czech Trade. Agentura má kancelář v Sofii. Nabízí exportní poradenství, informační, asistenční a další služby. Podporu zahraničních investic zase poskytuje státní agentura CzechInvest.
Vstup českých investorů do Bulharska doporučuji. Tato země je na počátku rozvoje velkých expanzí a obchodů. Čeští investoři se však musí připravit na střet s velmi silnou konkurencí zejména z německy mluvících oblastí,
tvrdí Dušan Srp, advokát odpovědný za provoz advokátní kanceláře Růžička, Srp – advokáti, v.o.s., která je součástí poradenské skupiny CCS Consulting v Praze a Sofii.
Investor nebude mít problém založit příslušnou obchodní společnost. Bulharské obchodní právo je psáno podle německých vzorů. Proto zejména doporučuji zřídit klasickou společnost s ručením omezeným, která se svojí úpravou podobá české s.r.o. Minimální základní kapitál takové společnosti s ručením omezeným činí 5 000 Leva (BGN), což je asi 75 000 Kč. Jednatelem může být i cizinec,
radí Srp. Upozorňuje však, že investor může mít problém s nalezením vhodných kancelářských prostor. A to jak pro formální založení společnosti, tak pro další podnikání. Nabídka kvalitních kancelářských prostor není zatím zdaleka tak velká, jak jsme na to zvyklí z České republiky,
upozorňuje.
Dušan Srp také pochybuje o efektivnosti vyslání českého managementu do Bulharska: Velký problém bude najít vedoucí osoby, které budou tvořit management investora v Bulharsku. Takové osoby by měly být loajální a původem z Bulharska. Každý investor na počátku investice musí řešit otázku, zda a na jak dlouho vyšle své lidi z Česka na práci v cizině. Vyslání vlastních expertů je nepochybně drahé a účelnost takových nákladů je diskutovatelná. Může to být dokonce kontraproduktivní krok.
Srp ještě upřesňuje ukazatele, které české investory zajímají: minimální hrubá měsíční mzda je v Bulharsku 180 BGN (cca 2 600 Kč), daň z příjmu právnických osob činí 10 %, DPH je 20 % a snížená sazba DPH 7 %.
ČLÁNKY DO MAILU