Hlídejte si časové rozlišení i při měsíční účetní závěrce

Stanovit správný základ daně a následně správně vypočítat daňovou povinnost můžete pouze při správném začlenění nákladů a výnosů. Nestačí pouze rozčlenit náklady na ty, které snižují základ daně a ty, které jsou pouze účetní. Při výpočtu základu daně musíte hodnotit náklady a výnosy i podle období, kterého se věcně týkají. V průběhu účetního období často dochází k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů.

V praxi často dochází k úhradám, které souvisí s následujícím účetním rokem. Jedná se např. o nájemné, náklady na reklamu, paušály hrazené předem na zajištění servisních služeb nebo předplatné či leasing.

K účtování časového rozlišení se používají přechodné účty aktiv a pasiv. Jsou to účty rozvahové, aktivní nebo pasivní. V účtové osnově pro podnikatele jsou zařazeny do účtové skupiny 38.

Časové rozlišení nejen podle zákona

Povinnost časového rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období – obvykle, pokud se případ týká následujícího roku. V roce 2008 se tvorba časového rozlišení týká úhrad na rok 2009.

Ale už ve středních podnicích je požadavek, aby se časové rozlišení používalo i pro zjištění nákladů a výnosů v průběhu roku, aby měli např. měsíční nebo čtvrtletní účetní závěrky vyšší vypovídací hodnotu.

Příklad:

Netvoříte časové rozlišení, porušujete právní předpisy!

1. účetní předpisy
2. zákon o dani z příjmů

Časové rozlišení je upraveno Zákonem o účetnictví a Českými účetními standardy.

• konkrétní titul (přesné vymezení výdaje, příjmu, nákladu či výnosu),
• období,
• částku.

Zákon o dani z příjmů určuje, že základem daně je rozdíl mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). Je dáno, že se musí se respektovat věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Časové rozlišení není nutno používat u nevýznamných částek a pravidelně se opakujících se výdajů. Nevýznamnou částkou mohou být například předplatné novin a časopisů, předplatné jízdenek MHD, nákup diářů na příští rok apod. Časově nelze rozlišovat pokuty, penále a manka a škody. Na tvorbu časového rozlišení si účetní jednotka vytvoří vnitřní účetní předpis, který nelze každoročně měnit. Změnu lze provést pouze výjimečně. Důvodem změny vnitřního účetního předpisu je změna podnikání, zpřesnění věrného zobrazení skutečností v účetnictví nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky.

1. aktivní účty časového rozlišení:
   Náklady příštích období
   Komplexní náklady příštích období
   Příjmy příštích období
2. pasivní účty časového rozlišení:
   Výdaje příštích období
   Výnosy příštích období
3. dohadné účty aktivní a pasivní

V širším pojetí patří do časového rozlišení právě dohadné účty aktivní a pasivní, ale také rezervy.

Náklady příštích období

Náklady příštích období vznikají, když zaplatíte v běžném období (rok 2008) na období příští (rok 2009, 2010…) V roce 2008 je to výdaj finančních prostředků, nákladem však bude až např. v roce 2009. Pro zaúčtování se používá účtu 381 – Náklady příštích období.

Příklady: nájemné placené předem, předplatné novin, časopisů, náklady na zařazení většího rozsahu drobného hmotného majetku do používání. O náklady příštích období se jedná také v případě finančního leasingu.

Příklad:

Komplexní náklady příštích období

Komplexní náklady příštích období – již z názvu „komplexní“ čteme, že se nejedná pouze o vznik jediného nákladu, ale o komplex různých typů nákladů.

Příkladem komplexních nákladů příštích období jsou náklady na technický rozvoj, záběh nové výroby, náklady na předzásobení či dlouhodobou propagaci.

Pro účtování se používá účtu 382 – Komplexní náklady příštích období a účtu 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období.

Příjmy příštích období

Na účtu 385 – Příjmy příštích období se účtuje o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účetních knih přijaty, ale věcně a časově s obdobím souvisí.

Jedná se především o výnosové provize, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění nebo dosud neinkasované úroky z termínovaných vkladů.

Zúčtování příjmů příštích období se provede v souvztažnosti s výnosovým účtem. Účtuje se na základě právního a věcného podkladu, což je většinou smlouva.

Příklad:

Výdaje příštích období

Účet použijeme, pokud vznikly náklady, ale dosud nebyl uskutečněn výdaj. Lze zde zaúčtovat pouze položky, o kterých vím, že budou v budoucnu placeny na příslušný účel a v přesné určité výši.

Příkladem jsou platby placené pozadu, např.nájemné placené pozadu, leasingové splátky placené pozadu nebo prémie a odměny zaměstnancům, které hradíme až po uplynutí účetního období.

Výdaje příštích období se účtují na účet 383.

Výnosy příštích období

Výnosy příštích období jsou částky, které jsou přijaté předem, do výnosů budou patřit v dalších obdobích. Patří sem například předem přijaté nájemné, přijaté paušály předem na servisní služby nebo přijaté předplatné. Výnosy příštích období se zachycují na účet 384.

Příklad: