Hlídejte si časové rozlišení i při měsíční účetní závěrce

26. 6. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 329515
Pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období, vzniká povinnost časového rozlišení. Nedodržením této povinnosti porušujete účetní předpisy i zákon. Problematice časového rozlišení nákladů a výnosů je tedy třeba věnovat mimořádnou pozornost.

Stanovit správný základ daně a následně správně vypočítat daňovou povinnost můžete pouze při správném začlenění nákladů a výnosů. Nestačí pouze rozčlenit náklady na ty, které snižují základ daně a ty, které jsou pouze účetní. Při výpočtu základu daně musíte hodnotit náklady a výnosy i podle období, kterého se věcně týkají. V průběhu účetního období často dochází k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů.

V praxi často dochází k úhradám, které souvisí s následujícím účetním rokem. Jedná se např. o nájemné, náklady na reklamu, paušály hrazené předem na zajištění servisních služeb nebo předplatné či leasing.

K účtování časového rozlišení se používají přechodné účty aktiv a pasiv. Jsou to účty rozvahové, aktivní nebo pasivní. V účtové osnově pro podnikatele jsou zařazeny do účtové skupiny 38.

Časové rozlišení nejen podle zákona

Povinnost časového rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období – obvykle, pokud se případ týká následujícího roku. V roce 2008 se tvorba časového rozlišení týká úhrad na rok 2009.

Ale už ve středních podnicích je požadavek, aby se časové rozlišení používalo i pro zjištění nákladů a výnosů v průběhu roku, aby měli např. měsíční nebo čtvrtletní účetní závěrky vyšší vypovídací hodnotu.

Příklad:

V lednu zaplatíte nájemné na 6 měsíců roku 2008 ve výši 300 000 Kč. Celou částku v lednu zaúčtujete do nákladů. Při měsíční účetní závěrce pak zjistíte, že náklady podniku jsou příliš vysoké. Ve skutečnosti by se v nákladech mělo promítnout měsíční nájemné za leden ve výši 50 000 Kč. Ačkoli z daňového pohledu nelze nic namítnout proti tomu, že nájemné na leden až červen 2008 zaúčtujete v lednu do nákladů, vypovídací hodnota měsíční účetní závěrky je velmi nízká.

Netvoříte časové rozlišení, porušujete právní předpisy!

Co porušíte, když nepoužijete přechodné účty aktiv a pasiv:
  1. účetní předpisy
  2. zákon o dani z příjmů

Časové rozlišení je upraveno Zákonem o účetnictví a Českými účetními standardy.

Pro účtování na účtech časového rozlišení v rámci účtové skupiny 38 je nutno znát:
  • konkrétní titul (přesné vymezení výdaje, příjmu, nákladu či výnosu),
  • období,
  • částku.

Zákon o dani z příjmů určuje, že základem daně je rozdíl mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). Je dáno, že se musí se respektovat věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Časové rozlišení není nutno používat u nevýznamných částek a pravidelně se opakujících se výdajů. Nevýznamnou částkou mohou být například předplatné novin a časopisů, předplatné jízdenek MHD, nákup diářů na příští rok apod. Časově nelze rozlišovat pokuty, penále a manka a škody. Na tvorbu časového rozlišení si účetní jednotka vytvoří vnitřní účetní předpis, který nelze každoročně měnit. Změnu lze provést pouze výjimečně. Důvodem změny vnitřního účetního předpisu je změna podnikání, zpřesnění věrného zobrazení skutečností v účetnictví nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky.

Do přechodných účtů konkrétně patří:
  1. aktivní účty časového rozlišení:
    Náklady příštích období
    Komplexní náklady příštích období
    Příjmy příštích období
  2. pasivní účty časového rozlišení:
    Výdaje příštích období
    Výnosy příštích období
  3. dohadné účty aktivní a pasivní

V širším pojetí patří do časového rozlišení právě dohadné účty aktivní a pasivní, ale také rezervy.

Náklady příštích období

Náklady příštích období vznikají, když zaplatíte v běžném období (rok 2008) na období příští (rok 2009, 2010…) V roce 2008 je to výdaj finančních prostředků, nákladem však bude až např. v roce 2009. Pro zaúčtování se používá účtu 381 – Náklady příštích období.

Příklady: nájemné placené předem, předplatné novin, časopisů, náklady na zařazení většího rozsahu drobného hmotného majetku do používání. O náklady příštích období se jedná také v případě finančního leasingu.

Příklad:

V prosinci 2008 zaplaceno z běžného účtu nájemné na I. čtvrtletí roku 2009 ve výši
90 000 Kč
V roce 2008 zaúčtujeme vznik časového rozlišení: 381/221
V roce 2009 zaúčtujeme tzv. rozpuštění časového rozlišení: 518/381
V roce 2009 se již nejedná o náklady příštích období, ale o skutečné náklady v období, s nímž věcně souvisí.

Komplexní náklady příštích období

Komplexní náklady příštích období – již z názvu „komplexní“ čteme, že se nejedná pouze o vznik jediného nákladu, ale o komplex různých typů nákladů.

Příkladem komplexních nákladů příštích období jsou náklady na technický rozvoj, záběh nové výroby, náklady na předzásobení či dlouhodobou propagaci.

Pro účtování se používá účtu 382 – Komplexní náklady příštích období a účtu 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období.

Příjmy příštích období

Na účtu 385 – Příjmy příštích období se účtuje o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účetních knih přijaty, ale věcně a časově s obdobím souvisí.

Jedná se především o výnosové provize, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění nebo dosud neinkasované úroky z termínovaných vkladů.

Zúčtování příjmů příštích období se provede v souvztažnosti s výnosovým účtem. Účtuje se na základě právního a věcného podkladu, což je většinou smlouva.

Příklad:

Pronajímáte podle smlouvy nebytové prostory. Smlouvou je dáno, že nájemné od října 2008 do března 2009 (tj. 6 měsíců) ve výši 120 000 Kč bude uhrazeno v lednu 2009.

V roce 2008 se bude jednat o časové rozlišení – příjem příštích období za měsíce říjen – prosinec. Tj. (120 000/6 měs. x 3 měs.) 60 000 Kč.

V roce 2008 zaúčtujeme tržby – vznik časového rozlišení ve výši 60 000 Kč: 385/602

V roce 2009 zaúčtujeme přijaté nájemné 120 000 Kč na bankovní účet 221 na MD
Rozpuštění časového rozlišení 60 000 Kč na stranu D
Nájemné za leden až březen 60 000 Kč na stranu D

Výdaje příštích období

Účet použijeme, pokud vznikly náklady, ale dosud nebyl uskutečněn výdaj. Lze zde zaúčtovat pouze položky, o kterých vím, že budou v budoucnu placeny na příslušný účel a v přesné určité výši.

Příkladem jsou platby placené pozadu, např.nájemné placené pozadu, leasingové splátky placené pozadu nebo prémie a odměny zaměstnancům, které hradíme až po uplynutí účetního období.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Výdaje příštích období se účtují na účet 383.

Výnosy příštích období

Výnosy příštích období jsou částky, které jsou přijaté předem, do výnosů budou patřit v dalších obdobích. Patří sem například předem přijaté nájemné, přijaté paušály předem na servisní služby nebo přijaté předplatné. Výnosy příštích období se zachycují na účet 384.

Příklad:

V roce 2008 přijmete do banky platby předem na dosud nerealizované servisní služby na rok 2009.
V roce 2008 zaúčtujete přijaté platby: 221/384
V roce 2009 při čerpání služeb: 384/602
V roce 2009 rozpouštíte výnosy příštích období do skutečných výnosů – účty tř. 6.

Věděl/a jste o povinnosti tvorby časového rozlišení?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).