Černá listina zkorumpovanost asi nevyřeší, ale leccos se zprůhlední

Oblast veřejných zakázek se ve společnosti netěší příliš dobré pověsti. Nová pravidla, která nastavuje novela zákona o veřejných zakázkách (č. 417/2009 Sb.) by tak mohla alespoň částečně zprůhlednit jejich proces. Od 1. ledna 2010 platí nový předpis, který například zavádí tzv. černou listinu, zjednodušuje doplňování nejasných informací či kvalifikace, výslovně uvádí možnosti oznámit cenu při otevírání obálek nebo ujasňuje lhůty pro podání námitek vůči zadávacímu řízení. Od nového roku současně platí také nižší finanční limity veřejných zakázek. Očekává se také, že v průběhu roku 2010 bude přijata podstatně širší a rozsáhlejší úprava. Čtěte více: Rok 2010: Co se pro podnikatele mění a co ne?

V názorech na černou listinu převažuje skepse

Nejdiskutovanější změnou v zákoně je zřízení rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. černá listina), který bude obsahovat seznam dodavatelů, kteří při prokazování kvalifikace předložili informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a které mají vliv na posouzení kvalifikace. Dodavatelé veřejných zakázek tak budou tvrdě sankcionováni například za uvádění zkreslených údajů o obratu či o technických předpokladech, jako jsou reference o poskytnutých službách, seznamy techniků nebo popisy technického vybavení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a nevládní organizace Transparency International – Česká republika vyjadřují naději, že toto opatření alespoň částečně zkultivuje zadávání veřejných zakázek. Čtěte více: Za lež by mohly firmy ztratit přístup k veřejným zakázkám

Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, také doufá v posun kupředu. Veřejné zakázky v Česku jsou začarovaný kruh. Proto jakékoli zlepšení a zprůhlednění těchto zakázek jen přispěje k čistotě. Jsem ale velmi malý optimista, že to půjde rychle, domnívá se Danda.

Právníci z advokátní kanceláře Havel & Holásek, kteří dopady novely zkoumali, jsou skeptičtí ještě více. Toto opatření nepostihne řadu jiných deliktů, například profesní delikty dodavatelů, o nichž se centrální evidence nevede, tvrdí Adéla Havlová. Ani další zástupci podnikatelů nevidí budoucnost příliš růžově. Z celkového pohledu je evidentní, že ani černá listina české korupční prostřední nezmění, říká pro business server Podnikatel.cz viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura. Naráží tak na problémy neprůhledných praktik udělování veřejných zakázek v české společnosti. Čtěte více: Neberte úplatky, nebo se z toho zblázníte

Rejstřík „hříšníků“ povede ministerstvo pro místní rozvoj a bude veřejně přístupný i na dálku. Dodavatelé, kteří se na seznamu objeví, budou mít zakázáno plnit veřejné zakázky po tři roky. Navíc jim hrozí také až desetimilionová sankce za uvádění nepravdivých informací.

Zveřejňování ceny zatím není povinné

Další oblast, kterou novela zasahuje, je zjednodušení podmínek doplňování kvalifikace či objasňování již předložených informací. Z minulosti máme zkušenosti, že zadavatelé váhali nad výkladem podmínky a často nabídku rovnou vyřadili, než aby požádali dodavatele o doplnění. Zadavatel se tak mnohdy připravil o ekonomicky výhodnou nabídku, popisuje Havlová. Nyní by tedy neměl být problém bez omezení upravovat nejasné informace a odstraňovat formální nedostatky.

Zákon také výslovně umožňuje sdělovat nabídkové ceny při otevírání obálek. Zatím to však není povinností. Jako negativum to vidí Břetislav Ošťádal, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Myslím si, že povinné zveřejňování ceny a obchodních podmínek u veřejných zakázek ze státních a veřejných rozpočtů by odstranilo nejvíce problémů. To u všech nabídek a vyhodnocení, říká pro business server Podnikatel.cz. Advokátka Adéla Havlová se k tomu ale staví jinak. Informace o nabídkové ceně sama o sobě může být zavádějící, zejména v případě, kdy je cena pro hodnocení relevantní z méně než padesáti procent, upozorňuje.

Novela vyjasňuje možnosti podávání námitek

Další novinkou pro dodavatele je zavedení pětidenní lhůty po skončení podávání nabídek, do kdy mohou vznášet námitky vůči zadávacím podmínkám. Pokud jim zadavatel nevyhoví, mají dodavatelé následně možnost obrátit se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který zadávací podmínky přezkoumá. Původní lhůta nebyla výslovně upravena a většinou se uplatňovalo 15 dní.

Dále se nově v zákoně uvádí, že dodavatel může podat návrh na přezkum postupu zadavatele i po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pokud zadavatel porušil povinnost uveřejnit informaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V rámci zachování právní jistoty je však tato možnost dána jen maximálně 6 měsíců od uzavření smlouvy, doplňuje Adéla Havlová. Čtěte více: Podnikatel může spory řešit i mimosoudně. Mediace hledá řešení v dohodě

Finanční limity veřejných zakázek se pro rok 2010 snížily

Od nového roku se také změnily finanční limity veřejných zakázek, a to směrem dolů.

Jaká je budoucnost veřejných zakázek?

V první polovině roku 2010 se očekává, že bude přijata další novela zákona o veřejných zakázkách. V současnosti ji stále projednává parlament. Tato novela by pak měla být rozsáhlejší a komplexnější. Návrh počítá například s povinností oznamovat nabídkovou cenu při otevírání obálek, s možností prokazovat kvalifikaci kopiemi dokladů nebo se zkrácením lhůt pro poskytování dodatečných informací a oznámení výsledku zadávacího řízení. Čtěte více: Zákony 2010: S novým rokem přicházejí daňové změny

Jak zpřísnění pravidel pro dodavatele ohledně uvádění informací v rámci kvalifikace, tak zavedení sankce v podobě možného uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy postihující zadavatele a uchazeče vybrané v netransparentních řízeních, mohou vést k významnému posílení důvěry v zadávání veřejných zakázek. Důležité však bude správné a účinné uplatňování těchto opatření v praxi, uzavírá Adéla Havlová.