Dochází nám také, že kvůli tomu musejí lidé pracovat výrazně delší dobu, než jak tomu bylo ještě nedávno. Podobný trend lze pozorovat i v dalších státech v Evropě a nemusí z něj plynout jen negativa. Evropská komise například v roce 2015 definovala ekonomické příležitosti vyplývající ze stárnutí populace jako „stříbrnou ekonomiku“.
Co se dozvíte v článku
Mohou nakopnout tuzemský byznys
“Noví starší“ jsou totiž zdravější, mají vyšší životní úroveň, jsou aktivnější a pozitivněji se zapojují do běžného života než předchozí generace. A při pohledu na demografický vývoj v Česku je očividné, že populačně silné ročníky tzv. Husákových dětí už nyní tvoří páteř tuzemské ekonomiky a s časem bude jejich role ještě klíčovější.
V ideálním případě by to dokonce mohly být ony, kdo nakopne tuzemský byznys. Podívejme se na Spojené státy, které zažily razantní zestárnutí populace o pár desítek let dřív a kde je aktuálně 35 % populace starší 50 let. Jde o skupinu, která nejenže drží podstatný podíl bohatství v zemi, ale má klíčovou úlohu v byznysu.
Stereotypy nejsou namístě
Studie Age and High-Growth Entrepreneurship realizovaná Pierrem Azoulayem z roku 2020 ukázala, že ve Spojených státech jsou úspěšní podnikatelé nikoli mladí, ale ti ve středním věku. Průměrný věk při založení 1 z 1000 nejrychleji rostoucích nových podniků činí 45 let. “Stříbrní” také bývají podnikatelé ve špičkových technologiích i ti, kterým se podaří úspěšný prodej firmy.
Stereotyp, který zdůrazňuje mládí jako klíčovou vlastnost úspěšných podnikatelů, není namístě. Chuť podnikat i úspěch v byznysu přichází až s šedinami. To platí momentálně i v Austrálii, kde je okolo 61 % firem založeno podnikateli starších 40 let. Tito lidé mají širokou síť kontaktů, kapitál a často už také mají zákazníky do startu podnikání.
Úspěšné příklady od nás
Zkušenosti získané s věkem jsou zkrátka předpokladem pro vyšší míru podnikatelského úspěchu, což lze pozorovat i u nás. Zbyňku Frolíkovi bylo 37, když založil firmu LINET, Jaroslavě Valové 44, když se pustila do koupelen, které dnes známe pod značkou SIKO. Nebo Jarmila Podhorná – která až v důchodu začala macerovat bylinky a vzápětí zvládla vybudovat firmu Naděje, která je nyní největším zaměstnavatelem v regionu, byť vlastně podnikání k vlastní obživě nepotřebovala. Svým způsobem šlo o novou etapu jejich pracovního života a v případě paní Podhorné o nové životní poslání.
Jaký čeká Česko scénář?
A právě razantní změny v kariéře častěji čekají i Čechy, kteří budou v produktivním věku trávit víc času než jejich předci. Čeká tedy Česko “americký či australský scénář” a boom stříbrné ekonomiky plynoucí z úspěšných byznysových aktivit? Zatím to vypadá, že jen v omezené míře, pokud nenajdeme recept, jak dříve narozené Čechy a Češky k zakládání firem trochu více motivovat.
Z registru ekonomických subjektů jsme na Fakultě podnikohospodářské VŠE dataminingem zjistili, že v Česku začalo v letech 2016 až 2023 po čtyřicítce podnikat každoročně v průměru 13 000 osob. To sice není málo, jde zhruba o 70 % registrovaných podnikatelů a jen ve věku 41 až 45 let je přes 14 % prvopodnikatelů. Jenže v naprosté většině případů jde o živnostníky, kteří zůstávají bez zaměstnanců.
Bez podpory státu to nepůjde
Co dříve narozené Čechy motivuje odejít z jistoty zaměstnání či co potřebují, aby na stará kolena firmy zakládali? To nyní zjišťujeme spolu s kolegy z Katedry podnikání FPH VŠE v rámci výzkumného projektu Podnikání jako druhá kariéra. Zatímco první zjištění bychom měli veřejnosti i politikům z ministerstva průmyslu a obchodu prezentovat letos v listopadu, už teď je jasné, že bez zřízení efektivní vládní podpory pro start podnikání se můžeme s boomem stříbrné ekonomiky rozloučit.
Například ve výše zmíněné Austrálii to vědí a podnikání na stará kolena podporuje asi 21 vládních programů.
ČLÁNKY DO MAILU