Letošní rok patřil z hlediska samostatné České republiky jednoznačně mezi nejtěžší. Celosvětový hospodářský pokles tuzemskou ekonomiku naplno v prvním pololetí zasáhl a ta se tak ponořila do nejhlubší recese od vzniku Česka. Přestože se už v druhém a třetím čtvrtletí hospodářství z recese dostalo, příliš důvodů k optimismu stále není. Veřejné finance se potýkají s rostoucím tempem zadlužení a také nezaměstnanost se už prakticky rok neustále zvyšuje. Opačným směrem zamířila inflace, která se pohybovala kolem 1 % a v říjnu dokonce došlo i k meziročnímu poklesu cen. Ekonomickou stabilitu v roce 2009 příliš ani nepodpořila politická scéna, kde došlo k několika nečekaným veletočům.
Letošní HDP na úrovni roku 2007
Rok 2009 se zapíše do dějin jako rok krizový. V podstatě celý rozvinutý svět postihla hospodářská recese a ani Česká republika nebyla výjimkou. Letošní rok patřil z ekonomického hlediska k těm nejméně vydařeným v české historii. Podle predikce ministerstva financí pokleslo meziročně HDP o více než 4 %, což je největší propad od vzniku České republiky. V absolutních hodnotách se tak tuzemská ekonomika vrátila někam mezi roky 2006 až 2007, kdy její hrubý domácí produkt dosahoval přibližně stejných hodnot jako letos.
Už konec roku 2008 naznačoval, že letošních 12 měsíců bude velice těžkých. V říjnu 2008 došlo k 7,6% meziročnímu poklesu průmyslové výroby a růst HDP poklesl na podzim k nule. Velkou ránu pak přinesly listopadové výsledky tuzemského průmyslu, kdy došlo k propadu o rekordních 17,4 %. Analytici tehdy začali poprvé hovořit o tom, že se Česko v roce 2009 nejspíše ponoří do recese. Čtěte více: Udrží se česká ekonomika nad hladinou, nebo ji čeká recese?
Jejich slova potvrzovali i podnikatelé, kteří na přelomu roku 2008 a 2009 už pozorovali značný pokles zakázek. Lepší časy neočekávají ani podnikatelé. Také podle firem postihne české hospodářství recese. Podle aktuálních informací z podnikové sféry je zřejmé, že hospodářství České republiky se v letošním roce propadne do recese. Podniky v lednu vyráběly a prodávaly prakticky minimálně, protože neměly zakázky,
komentoval v lednu prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Údaje Českého statistického úřadu pak všechny negativní předpoklady jen stvrdily. Už v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika mezikvartálně klesla o 0,7 % (meziročně ještě udržela ještě růst 0,5 %) a v prvních třech měsících letošního roku zaznamenala mezičtvrtletní propad o 4,4 % (historicky nejvyšší meziroční pokles o 4,7 %). Recese se tak stala skutečností. Česko však dosáhlo jejího dna poměrně brzy a už v druhém kvartále roku 2009 hospodářství mezičtvrtletně vzrostlo o 0,2 %. Definitivní pojistku, že Česko se zvedá, přinesly data ze začátku prosince. HDP mezikvartálně vzrostlo podruhé za sebou a Česká republika se tak technicky dostala z recese.
Ekonomové však varují před přehnaným optimismem, růst hospodářství podle nich bude velmi křehký. Očekávám čtyři až pět čtvrtletí mezikvartálního růstu HDP. Dočasný mezikvartální pokles HDP za tímto horizontem nelze vyloučit,
uvedl Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING Wholesale Banking. Hospodářský růst podle nás zůstane slabý (pod svým potenciálem) i v příštím roce, s čímž bude spojena vysoká nezaměstnanost a malý prostor pro růst soukromé spotřeby,
doplnil serveru Podnikatel.cz už dříve Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria.
Enormně se zrychlilo zadlužení českého státu
Velkým problémem se pomalu stává situace kolem tuzemských veřejných financí. Podle ministerstva financí přesáhne letos deficit státního rozpočtu 175 miliard korun. Jenže ekonomové tvrdí, že letošní schodek bude ještě mnohem vyšší. Podle našeho názoru se to nepodaří a deficit skončí zřetelně nad 200 mld Kč. Růst deficitu je způsoben mnohem nižším než očekávaným růstem ekonomiky a následným výpadkem daňových příjmů a naopak růstem sociálních výdajů,
domnívá se například Luboš Mokráš, analytik České spořitelny.
Saldo celého veřejného sektoru (tedy i rozpočtů krajů a obcí) letos bude zřejmě atakovat hranici 250 miliard korun, což činí 6,6 % HDP. Tento odhad je o 1,1 procentního bodu horší než v předchozí Makroekonomické predikci. Příčinou je hlubší než očekávaný ekonomický pokles a z něj vyplývající pokračující pokles odhadu daňových příjmů v tomto roce,
uvádí ministerstvo financí ve své poslední Makroekonomické predikci.
Po několika letech tak opět Česko nesplní maastrichtské 3% kritérium deficitu veřejných rozpočtů. Celkový dluh vládního sektoru dosáhne podle ministerstva financí na konci tohoto roku 1284 miliard korun, což představuje 35,6 % HDP. Ještě v roce 2008 přitom dluh vládního sektoru činil 29,9 % HDP. Podle kalkulačky analytika Raiffeisenbank Aleše Michla se Česko v současnosti zadlužuje rychlostí 7452 Kč za minutu a každý Čech v současnosti dluží už necelých 130 000 korun. Čtěte více: Aleš Michl: Janotův úsporný balíček není vůbec úsporný.
Rok 2009 byl pro vás:
Volná pracovní místa mizela po tisících
Přestože recesi domácí ekonomika překonala už v půlce roku, některé ekonomické ukazatele se zhoršovaly i nadále a navíc se budou zhoršovat i v roce 2010. Názorným příklad tvoří míra nezaměstnanosti, která prakticky narůstala celý rok a v současnosti dosahuje podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí 8,6 %. Český statistický úřad, který používá jiný způsob výpočtu, uvádí míru nezaměstnanosti ve výši 7,4 %.
V porovnání s ostatními evropskými zeměmi si ale Česká republika stále stojí poměrně dobře. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v Česku je nižší než průměrná míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii i než ve většině ostatních zemí Evropy. Méně nezaměstnaných má podle Eurostatu jen šest států (Nizozemsko, Rakousko, Kypr, Lucembursko, Slovinsko a Dánsko).
Větší problém, než jakým je samotný nárůst nezaměstnanosti, však tvoří dramatický úbytek volných pracovních míst Úřady práce evidovaly k 31. říjnu 2009 celkem 38 803 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo nyní připadá v průměru 13,9 uchazečů,
uvedla na začátku listopadu Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Přitom ještě v dubnu 2008 evidovaly úřady práce 152 267 pracovních míst a o jedno pracovní místo se tak ucházeli necelí dva uchazeči. Za 18 měsíců se tak tento poměr zhoršil zhruba sedmkrát.
Produkce se sice už zvedá, ale stále zůstává výrazně pod úrovní minulého roku, což naznačuje, že zde není tlak na zvyšování produkčních kapacit a nabírání pracovníků. To je znát na počtu pracovních míst. Jde zhruba o čtvrtinu loňské úrovně. Dokud se tento ukazatel nezačne zvedat, žádný velký pokles nezaměstnanosti čekat nelze,
komentoval pro server Podnikatel.cz analytik Tomáš Vlk. Čtěte více: Dramaticky ubývá práce, o jedno volné místo se „pere“ 14 uchazečů.
Inflace se stala na čas deflací
Rok 2009 také přinesl „převrat“ v oblasti kupní síly koruny. Poprvé po šesti letech zaznamenala Česká republika v letošním říjnu pokles spotřebitelských cen. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ceny v tomto měsíci meziročně snížily o 0,2 procenta a došlo tak k deflaci. Průměrná míra inflace letos prudce zpomalí na 1 % z loňských 6,3 %,
uvedla Helena Horská z Raiffeisenbank. Podle analytiků ale říjnová čísla znamenala obrat v trendu a na počátku příštího roku se opět vrátí inflace, i když její velikost bude dosahovat hodnot pouze kolem 1 %.
Na nízké míře letošní inflace se především podepsaly klesající ceny potravin a také stále nízké ceny v oddíle doprava. Ceny potravin se pohybují pod úrovní října 2007, kdy česká ekonomika stála na prahu silné vlny zdražování. Ceny v oddíle doprava jsou ovlivněny jak klesajícími cenami automobilů v reakci na hospodářský pokles, tak i úrovní cen pohonných hmot, které jsou stále meziročně nižší,
vysvětluje v Makroekonomické predikci ministerstvo financí.
Ekonomická krize šla v ruku v ruce s politickou
Krizový rok ale nebyl pro Českou republiky pouze na ekonomické bázi. V půlce českého předsednictví EU se podařilo opozici vyslovit nedůvěru tehdejší vládě Mirka Topolánka. Po dlouhých vyjednáváních vznikl úřednický kabinet pod vedením Jana Fischera a určil se podzimní termín předčasných voleb. Po jejich ústavním napadení poslancem Milošem Melčákem ale muselo dojít k jejich odložení, až je nakonec sociální demokraté nakonec definitivně svým rozhodnutím pohřbili. Čtěte také: Mohou podnikatelé ještě vůbec věřit politikům? Včerejší „divadlo“ říká ne.
Vzrušenou diskuzi na politické scéně také přineslo prosincové jednání o struktuře státního rozpočtu na příští rok. Levicovým poslancům se za podpory lidovců podařilo upravit rozpočet a zvýšit již tak napjatý plánovaný deficit. Spekulovalo se i o demisi ministra financí Eduarda Janoty či dokonce o demisi celé vlády. Nakonec k ničemu takovému nedošlo a včera návrh státního rozpočtu podepsal též prezident ČR Václav Klaus. Česko tak do nového roku alespoň nevstoupí s rozpočtovým provizoriem, ale s řádně schváleným rozpočtem.
ČLÁNKY DO MAILU