Cestovní náhrady v roce 2009

13. 1. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 244086
Zaměstnanec má nárok na náhradu výdajů souvisejících s pracovní cestou. Výši náhrad určuje vyhláška Ministerstva práce a sociální věcí. O cestovní náhrady lze snížit daň z příjmu podniku. Jaká je výše náhrad v roce 2009?

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům náhradu výdajů, které vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Obvykle si cestovní náhrady spojujeme s pracovní cestou. Na cestovní náhrady má zaměstnanec nárok i v případě cesty mimo pravidelné pracoviště, cesty s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn nebo při výkonu práce v zahraničí. Zákoník práce určuje, že zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady i v případě, že zaměstnanci vzniknou cestovní výdaje při přijímání do zaměstnání nebo přeložení. Cestovní výdaje upravuje § 152 – § 189 zákoníku práce. Čtěte více: Nový zákoník práce: odstupné za kratší výpovědní lhůtu

Pracovní cesta a místo výkonu práce v pracovní smlouvě

Pracovní cestou je časově omezené vyslání zaměstnance mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce). Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci pracovní cestu nařídit. Vyslat zaměstnance na pracovní cestu lze, jen pokud s pracovní cestou zaměstnanec souhlasí.

Podmínky výkonu pracovních cest ale vždy určuje zaměstnavatel. Určí způsob přepravy, ubytování apod. Pokud by svévolně zaměstnanec podmínky určené zaměstnavatelem porušil, nemůže se následně domáhat cestovních náhrad.

Velmi často se podnikatel v praxi setká s problémem, jak vyhodnotit pracovní cestu. Mnohdy zaměstnavatel spekuluje, že v případě, že v pracovní smlouvě uvede jako místo výkonu pouze název obce, nebude muset vyplácet cestovní náhrady při pracovní cestě v rámci této obce. Toto tvrzení je mylné. Čtěte více: Podnikatel se může pojistit také proti chybám v účetnictví

Základní náležitostí pracovní smlouvy je místo výkonu práce (§ 34 zákoníku práce). Ve smlouvě může být konkretizováno i pravidelné pracoviště zaměstnance. Pokud smlouva pravidelné pracoviště nestanoví a místo výkonu je sjednáno na úrovni obce, je pro účely cestovních náhrad považováno za pravidelné pracoviště místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Čtěte více: V rámci zúčtování vždy prověřujte nároky svých zaměstnanců

Obecně má zaměstnanec nárok na tyto cestovní náhrady:

  • jízdní výdaje,
  • jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny,
  • výdaje za ubytování,
  • stravné,
  • nutné vedlejší výdaje.

Čtěte více: Jak na cestovní výdaje zaměstnanců a pracovní cesty OSVČ

Náhrada jízdních výdajů v roce 2009

Zákoník práce § 157 určuje, které jízdní výdaje a v jaké výši může zaměstnavatel zaměstnanci proplatit. Zaměstnavatel proplatí v plné výši doklady za použití hromadných dopravních prostředků a doklad za použití přepravy taxislužbou.

Zaměstnanec může při pracovní cestě použít i vlastní silniční motorové vozidlo, a to vždy jen se souhlasem zaměstnavatele. Zaměstnanec má při použití vlastního motorového vozidla nárok na základní náhradu za opotřebení vozidla a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Čtěte více: Víte o možnosti poskytování cestovních náhrad paušálem? 

Sazba základní náhrady za použití vlastního dopravního prostředku

Náhrady jízdních výdajů za opotřebení dopravního prostředku za 1 km jízdy platné od 1.1.2009:

  • u jednostopých vozidel a tříkolek - 1,10 Kč
  • u osobních silničních motorových vozidel - 3,90 Kč

Při použití přívěsu, se sazba základní náhrady na 1 km zvýší nejméně o 15 %.

Úprava sazeb zveřejněna vyhláškou č. 451/2008 Sb. Oproti roku 2008 došlo ke snížení základní náhrady u osobních silničních motorových vozidel. V roce 2008 byla náhrada ve výši 4,10 Kč. Čtěte více: Zvýšení odpis u osobních automobilů uplatnit nelze

Je podle vás výše cestovních náhrad odpovídající tržním cenám?

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty se vypočítá jako násobek ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty.

Náhrada = cena pohonné hmoty x průměrná spotřeba podle technického průkazu

Cenu pohonných hmot je možné prokázat dokladem o nákupu. Zaměstnanec předloží účtenky o nákupu od čerpací stanice. Pokud by čerpal v průběhu pracovní cesty pohonné hmoty několikrát za různé ceny, cenu pohonných hmot si zaměstnavatel dopočítá aritmetickým průměrem. Čtěte více: Kniha jízd přispívá k větší průkaznosti výdajů

Zaměstnanec nemusí dokládat účtenky o nákupu, pokud se pro vyúčtování pracovní cesty použije cen pohonných hmot stanovených vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí (§ 158 zákoníku práce).

Pro rok 2009 vyhláška stanovuje tyto ceny pohonných hmot:
Druh pohonné hmoty Cena za litr v Kč
automobilový benzin 91 oktanů (special, normal) 26,30
automobilový benzin 95 oktanů (super) 26,80
automobilový benzin 98 oktanů (super plus) 29,00
motorová nafta 28,50
Přehled průměrných cen pohonných hmot v roce 2005 – 2009
Druh pohonné hmoty Cena za litr v Kč k 1. 1.
2005 2006 2007 2008 2009
automobilový benzin 91 oktanů (special) 27,10 30,10 27,80 30,60 26,30
automobilový benzin 91 oktanů (normal) 27,50 29,50 27,90 30,60 26,30
automobilový benzin 95 oktanů (super) 27,40 30,40 28,10 30,90 26,80
automobilový benzin 98 oktanů (super plus) 31,00 34,40 31,10 33,10 29,00
motorová nafta 26,60 29,50 28,10 31,20 28,50

Cena pohonných hmot kolísá, ministerstvo musí reagovat

Vyhláška, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot, je účinná vždy od začátku daného kalendářního roku. Podle ustanovení § 189 zákoníku práce, musí Ministerstvo práce a sociálních věcí upravit zmíněnou vyhlášku v mimořádném termínu, pokud se ceny, ode dne účinnosti vyhlášky, zvýší nebo sníží alespoň o 20 %. Pro určení cen se vychází z údajů Českého statistického úřadu. Stejně to platí i u stravného.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Stravné v roce 2009

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravné, pokud pracovní cesta trvá alespoň 5 hodin v daném kalendářním dni.

Z toho vyplývá, že pokud by zaměstnanec odcestoval 13.1.2009 ve 22.30 hod. a vrátil se 18.1.2009 v 16­.00 hod., má nárok na stravné pouze za 5 dní. Nárok na stravné nemá 13.1., protože pracovní cesta v tento den nebyla delší než 5 hodin (odjel až ve 22.30). Čtěte více: Zdaňujete svým zaměstnancům nepeněžní příjmy? 

Výjimkou je pracovní cesta, která spadá do 2 kalendářních dnů. Tam je možné upustit od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Stravné v roce 2009
Výše stravného za kalendářní den Pokud pracovní cesta trvá
60 Kč 5 až 12 hodin
92 Kč déle než 12 hodin, nejdéle 18 hodin
144 Kč déle než 18 hodin

Stravné je možné krátit, pokud bylo zaměstnanci při pracovní cestě poskytnuto jídlo. Například pokud má zaměstnanec zajištěné ubytování se snídaní, obědem nebo večeří.

Za každé uvedené jídlo je možné podle § 163 odst. 2 zákoníku práce možné krátit hodnotu stravného:

  • 70 % stravného, pokud cesta trvá 5 až 12 hodin,
  • 35 % stravného, pokud cesta trvá 12 až 18 hodin,
  • 25 % stravného, pokud cesta trvá déle než 18 hodin.

Čtěte více: Zaměstnanec musí být na krácení stravného předem upozorněn

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).