Jak se v Přehledu o příjmech a výdajích i při výpočtu záloh vyvarovat chyb? Poučme se z chyb těch druhých. Není třeba vše vyzkoušet na vlastní kůži.
Povinnosti OSVČ při platbě pojistného
Na co bychom neměli zapomenout? OSVČ mají povinnost jednou měsíčně zaplatit zálohu na pojistné. Záloha je splatná nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Ačkoli je to záloha, platí se zpětně. Pokud by připadnul poslední den lhůty na sobotu, prodlužuje se lhůta do nejblíže následujícího pracovního dne.
OSVČ je povinna podat Přehled o příjmech a výdajích a vyúčtovat zálohy a případně uhradit doplatek pojistného.
OSVČ a ČSSZ
Nejčastější chyby, které OSVČ při platbě sociálního pojištění dělají, uvádí pro server Podnikatel.cz Štěpánka Filipová, ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Jednou z nejčastějších chyb je nesprávné vyplnění Přehledu o příjmech a výdajích. Podnikatelé, kteří svou činnost vykonávají část roku jako hlavní a po část roku jako vedlejší, nesprávně rozdělují příjmy z vedlejší samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti,
tvrdí.
Velmi častým problémem je i nedoložení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti s přehledem o příjmech a výdajích. Podnikatelé také mnohdy špatně chápou posuzování zaměstnání jako důvod pro výkon vedlejší samostatné činnosti, především v případech, kdy zaměstnání trvalo kratší dobu než celý kalendářní rok a nebylo dosaženo částky dvanáctinásobku minimální mzdy,
dodává pro server Podnikatel.cz Štěpánka Filipová. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je upravena Zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 9 odst. 6 písm. a) až f).
Chyby se také vyskytují při zahájení spolupráce spolupracujících osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Spolupracující osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost tuto skutečnost oznámí až při podání přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok. Ve smyslu ustanovení § 13 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb. se k oznámení o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti přihlíží až od měsíce, kdy toto oznámení bylo učiněno, v důsledku této skutečnosti se dopočítává penále,
říká Štěpánka Filipová.
Spolupracující osobou může být osoba, která žije s podnikatelem ve společné domácnosti. Spolupracující osoby podávají vlastní daňové přiznání, je na ně převedena část příjmů podnikatele. Spolupracující osoby musí ze zisku platit zdravotní a sociální pojištění. Nejčastější spolupracující osobou je manželka/manžel, na které lze převést max. 50 % příjmů a výdajů. Na ostatní členy domácnosti můžeme převést maximálně 30 % příjmů a výdajů.
OSVČ a zdravotní pojišťovna
OSVČ může být pojištěncem jedné z následujících zdravotních pojišťoven. Pojištěnec může změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců.
| Zdravotní pojišťovna | Kód |
|---|---|
| VZP ČR – Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR | 111 |
| VoZP – Vojenská zdravotní pojišťovna ČR | 201 |
| Hutnická – Hutnická zaměstnanecká pojišťovna | 205 |
| Oborová – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven | 207 |
| Škoda MB – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda | 209 |
| ZP MV – Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra | 211 |
| Revírní – Revírní bratrská pokladna | 213 |
| Metal – Metal-Aliance | 217 |
| ČNZP – Česká národní zdravotní pojišťovna | 222 |
Základní povinnosti podnikatele vůči zdravotní pojišťovně
Oznamovací povinnost je jednou z řady povinnosti OSVČ
Nejpozději do 8 dnů je OSVČ povinna ohlásit zdravotní pojišťovně zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti.
Odvod pravidelných měsíčních záloh
OSVČ je povinna odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně každý měsíc zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Platba musí být uskutečněna do osmi dnů následujícího měsíce.
Přehled o příjmech a výdajích do 8. dubna následujícího roku
Podnikatel je povinen předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byl ve zdaňovaném období pojištěn, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné.
Nezapomeňte, že při změně zdravotní pojišťovny v průběhu roku podáváte Přehled 2 x! Pojišťovně, u které jste byli pojištěni, i nové zdravotní pojišťovně, kterou jste si vybrali jako novou a k níž jste přešli v průběhu roku.
Do 30. dubna kalendářního roku je povinen podnikatel, kterému zpracovává daňové přiznání daňový poradce, tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Povinnost je splněna předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocnila daňového poradce zpracovat daňové přiznání.
Platba pojistného
Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočtenou z dosažených příjmů je podnikatel povinen doplatit do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ
Stanete-li se v průběhu roku osobou, která není povinna dodržet minimální vyměřovací základ, platíte pojistné podle skutečných příjmů. K tomu dojde např. když jste podnikatelem, kterému v průběhu roku vznikne nárok na starobní důchod. Přestává pro vás platit minimální záloha na pojistné.
Opačně, pokud skončí důvody, pro které OSVČ nebyla povinna dodržet minimální základ pojistného, podnikatel tuto skutečnost nahlásí zdravotní pojišťovně a začíná platit pojistné v minimální výši.
Předložit doklady ke kontrole
Na vyžádání zdravotní pojišťovny je podnikatel povinen předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly ve vztahu k odvodu pojistného.
Chyby, které OSVČ často dělají ve vztahu ke zdravotní pojišťovně
Zapomínáme na oznamovací povinnost
Oznamovací povinnost se váže na zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti ve stanovených termínech. V průběhu pojištění dochází u podnikatele i k jiným změnám. Změnou, která zakládá oznamovací povinnost, rozumíme například změnu trvalého bydliště, změnu příjmení nebo narození dítěte. Důležitou změnou, která je rozhodná pro platbu pojistného, je státem přiznaný nebo odebraný důchod, pobírání peněžité pomoci v mateřství, počátek pobírání rodičovského příspěvku.
Chybí přesnost při úhradách pojistného
Pokud máme na mysli nepřesnosti při úhradách pojistného, není to pouze pozdní úhrada pojistného. OSVČ často zapomínají na povinnost platit pravidelné zálohy pojistného, platí opožděně nebo v jiné částce, než je povinnost.
Nepříjemné je, když podnikatel zaplatí pojistné, ale při úhradě neuvede variabilní symbol. I když je pojistné zaplaceno, pojišťovna nemá dostatek informací o platbě, platbu neidentifikuje a podnikateli narůstá dluh pojistného. Navíc se dluh navyšuje o penále.
Výše pojistného a minimální zálohy na zdravotní pojištění
OSVČ mají stanoven minimální základ, který se odvíjí od průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, která byla dva roky před daným vyměřovacím obdobím. Minimální měsíční vyměřovací základ tak od 1. ledna 2008 činí 10 780 Kč (vychází se z hodnot z roku 2006). Záloha pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální záloha na pojistné pro rok 2008 je 1456 Kč. V roce 2007 byla minimální záloha stanovena na 1360 Kč. Zvýšenou minimální zálohu byste měli platit již od ledna 2008. Výjimkou jsou osoby, kteří nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Na ty se minimální záloha pojistného nevztahuje.
Minimální vyměřovací základ není určen:
- Osobám, za které pojistné platí i stát (např. studenti).
- Je-li OSVČ současně zaměstnancem a příjmy v zaměstnání jsou vyšší než minimální mzda (8000 Kč v roce 2008).
- OSVČ je ve věku nároku na starobní důchod, ale starobní důchod jí nebyl přiznán z důvodu nesplnění dalších podmínek (odpracovaná léta).
- OSVČ celodenně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 do 15 let věku.
- OSVČ zdravotně tělesně postižená.
Podnikatelé, kteří nemají stanoven vyměřovací základ, odvádí pojistné ze skutečně dosažených příjmů.
Daňová reforma přinesla „zastřešení” vyměřovacího základu. Maximální roční vyměřovací základ je stanoven pro rok 2008 na 1 034 880 Kč. Maximální měsíční záloha na pojistné je 11 643 Kč.
Ukázka ročního vyúčtování sociálního a zdravotního pojistného
Pan Drbohlav je podnikatel. Podnikání má jako hlavní činnost. Není souběžně zaměstnán, nepatří mezi osoby, které nemají stanoven minimální základ daně. Pan Drbohlav vede daňovou evidenci. Není účasten na nemocenském pojištění.
Údaje z daňové evidence
Příjmy ovlivňující základ daně: 735 200 Kč
Výdaje ovlivňující základ daně: 413 100 Kč
Na zálohách zaplaceno:
zdravotní pojištění 18 560 Kč
sociální pojištění 29 120 Kč
| Zdravotní pojištění | Sociální pojištění |
|---|---|
| Rozdíl příjmů a výdajů | Rozdíl příjmů a výdajů |
| (735 200–413 100) | (735 200–413 100) |
| = 322 100 Kč | = 322 100 Kč |
| Vyměřovací základ | Vypočtený vyměřovací základ |
| (322 100 Kč x 50 %) | (322 100 Kč x 50 %) |
| = 161 050 Kč | = 161 050 Kč |
| Pojistné | Pojistné |
| (161 050 Kč x 13,5 %) | (161 050 Kč x 26,6 %) |
| = 21 742 Kč | = 47 671 Kč |
| Zaplacené zálohy | Zaplacené zálohy |
| 18 560 Kč | 29 120 Kč |
| Zbývá doplatit | Zbývá doplatit |
| (21 742 Kč – 18 560 Kč) | (47 671 Kč – 29 120 Kč) |
| = 3182 Kč | = 18 551 Kč |
Nemocenské pojištění není povinné. Sazba nemocenského pojištění je 4,4 % z vyměřovacího základu.
ČLÁNKY DO MAILU