Dosáhlo se maxima, ale dějinná úloha NERVu ještě nekončí

Necelých pět měsíců již uběhlo od založení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Její činnost se především soustředila na vytvoření protikrizových opatření, které rada doporučila vládě realizovat. Výsledkem byl balíček návrhů, ze kterých vláda nakonec vytvořila tzv. protikrizový plán vlády. Konečný protikrizový balíček, který podpořili poslanci, se sice od původních návrhů NERVu lišil, avšak většina opatření z dílny rady skutečně v platnost vešla.

Ani s nástupem nové vlády působení NERVu neskončilo. Každý měsíc se rada schází a v současnosti má kromě analýzy protikrizových opatření na starosti koncept státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled na roky následující. Podle slov členů NERVu rada také pracuje na modelové studii, jak by měla vypadat česká ekonomika za normálních okolností a jak zabránit rozpočtové nezodpovědnosti politiků. Čtěte také: V prvním čtvrtletí ekonomika značně klesne, dno se ale blíží

NERV už funguje 5 měsíců

Národní ekonomickou radu vlády ustavil dne 8. ledna 2009 tehdejší premiér Mirek Topolánek. NERV měla sloužit jako odborný poradní a konzultační orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství, a to především v návaznosti na postupující finanční krizi a ekonomickou recesi a potenciální rizika s nimi spojené.

Původně se rada skládala z deseti členů. Členy se stali ekonom Vladimír Dlouhý, viceprezident Svazu průmyslu ČR Martin Jahn, ekonomický analytik Pavel Kohout, prezident České bankovní asociace Jiří Kunert, profesor ekonomie Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, prezident Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok, hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček, děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz, ekonom a kancléř prezidenta republiky Jiří Weigl a ekonomický konzultant Miroslav Zámečník.

Z rady však zakrátko vystoupil Jiří Kunert a Martin Jahn, které nahradil ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Petr Zahradník. Rada se zaměřila hlavně na posouzení možných kroků hospodářské politiky ve vztahu k počínající ekonomické krizi. Primárním aktuálním úkolem Rady je analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na Českou republiku, a návrhy opatření, kroků a nástrojů, které budou potenciální dopady světové krize na Českou republiku eliminovat a zmírňovat, uvedl tehdy v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Jiří Rusnok. Čtěte více: Jiří Rusnok: Opozice volí taktiku – čím hůře, tím lépe.

Výsledkem činnosti rady se stal soubor opatření, které pak vláda zvážila a zpracovala ve formě tzv. Národního protikrizového plánu vlády. Ten obsahoval mimo jiné snížení sociálního pojištění, snížení záloh na daně z příjmů, zvýšení garancí úvěrů pro malé a střední podniky, navýšení základního kapitálu České exportní banky (ČEB) či zrychlení odpisů. Odborníci a podnikatelé se k protikrizovému plánu stavěli celkem pozitivně, jediné, co návrhům vytýkali, byla absence okamžité účinnosti. Čtěte více: Návrhům NERVu chybí podstatná věc, a to okamžitá účinnost.

Kompromisní balíček byl maximum, šrotovné ale přesto vadí

Velkou trhlinu protikrizovému plánu ale udělalo vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě. Koaliční poslanci museli přistoupit ke kompromisům a výsledný protikrizový balíček tak obsahuje i řadu opozičních návrhů. S konečným souborem opatření jsou však vzhledem k politické situaci členové rady spokojeni. Vesměs ho označují za rozumný kompromis.

Výsledný protikrizový balíček je vyvážený a užitečný kompromis. Schváleno bylo více, než jsem očekával, NERV byl a je užitečná instituce. Poměr cena a kvalita je bezkonkurenční, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jiří Rusnok.

Schválená protikrizová opatření považuji za rozumný kompromis v dané situaci. Výsledný protikrizový balíček s určitým odstupem nepochybně přinese dílčí úlevu hospodářským subjektům, ale není v silách žádného protikrizového balíčku dopady zahraniční krize, které absorbujeme, eliminovat, souhlasí další člen NERVu Jiří Weigl.

Za daných okolností šlo o maximum možného. Schválený balíček je přiměřený okolnostem, politickým i ekonomickým. Česká republika je kupodivu ještě stále v lepší situaci než většina evropských zemí, připojil se Pavel Kohout.

Se svými kolegy z NERVu se shoduje i Michal Mejstřík, profesor Karlovy Univerzity, který navíc připomíná, že vše, co NERV vládě navrhla, vláda po diskusi také přijala.

Jediné opatření, které členům NERVu podle jejich vlastních slov vadí, je šrotovné. Shodují se na tom v podstatě všichni její členové. Šrotovací prémii na nákup nového auta totiž považují za nesystémovou podporu, která v konečném důsledku může ekonomiku i poškodit.

Vláda padla, NERV však dále jede

Pád vlády sice ovlivnil výslednou podobu protikrizového balíčku, ale činnost NERVu významněji nepoznamenal, jelikož se nový premiér Jan Fischer rozhodl radu zachovat. NERV je i nadále plně funkční ve formátu nastaveném Topolánkovou vládou. Premiér Jan Fischer radu svolává jednou za měsíc. Aktuálně se zabývá analýzou protikrizových opatřeni, argumentací a doporučeními, která souvisejí se stanovením výdajových rámců rozpočtu na rok 2010, sdělil serveru Podnikatel.cz Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády. Čtěte také: Čím menší plat zaměstnance, tím větší sleva pro zaměstnavatele.

Samotní členové rady to potvrzují, ale zmiňují i další problémy, které v současnosti řeší. Podle Pavla Kohouta pracují na modelové studii, jak by měla vypadat česká ekonomika za normálních okolností. Měl by to být výsledný dokument NERVu s cílem fungovat jako referenční model, vysvětlil Kohout.

Jiří Rusnok zase zmínil práci na opatřeních s dlouhodobějším dosahem, např. nad tím, jak udělat české rozpočtové zákonodárství odolnější proti dlouhodobé neodpovědnosti politiků. To potvrzuje také jeho jmenovec Jiří Weigl, podle kterého tvoří hlavní prioritu udržitelnost vývoje veřejných financí. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.

Zda NERV zůstane funkční po podzimních volbách, záleží hlavně na jejich výsledku. Sociální demokrati totiž již několikrát avizovali, že v případě volebního vítězství by radu zrušili, či by do ní jmenovali jiné členy.