Slovo nezaměstnanost se pravidelně objevuje ve všech mediích. Číselné i procentuelní údaje o počtu uchazečů o zaměstnání neúprosně rostou. S nárůstem nezaměstnanosti a s úbytkem pracovních nabídek vzrůstá i nejistota uchazečů o zaměstnání. Na trhu sice ještě jsou nějaká volná pracovní místa, ovšem na každé takové místo je dvoj- až trojnásobek uchazečů. Ti jsou nuceni slevit ze svých nároků a přijmout, byť třeba jen dočasně, nabídku méně kvalifikovaného či finančně ohodnoceného pracovního místa. Čtěte více: Problém není rostoucí nezaměstnanost, ale úbytek volných míst
Společnost Grafton Recruitment vypracovala průzkum chování uchazečů o zaměstnání a jejich motivace ke změně zaměstnání. V osloveném vzorku 2500 respondentů byl zhruba stejný počet mužů i žen. Sedmdesát šest procent z nich bylo v produktivním věku 20–40 let a šest procent ve věku nad 50 let. Business server Podnikatel.cz zajímalo, zda se odpovědi uchazečů shodují s poznatky zástupců podnikatelů a pracovních agentur.
Stěhování kvůli novému zaměstnání
Průzkum zjišťoval ochotu uchazečů se kvůli novému zaměstnání přestěhovat. Více než čtyřicet procent respondentů by se nestěhovalo vůbec, čtrnáct procent jen v rámci ČR a téměř třicet procent by se stěhovalo i do zahraničí. Podle MIKULÁŠE PROCHÁZKY, marketing manager Grafton Recruitment se obyvatelé ČR obecně za prací příliš stěhovat nechtějí. Nezměnila to výrazně ani současná ekonomická situace. Na druhou stranu se ale výrazně zvýšila ochota do zaměstnání dojíždět. Vypadá to, že lidé budou raději dojíždět delší dobu a na větší vzdálenost, než by se přestěhovali,
míní Procházka. Čtěte více: Nezaměstnanost v Česku roste. V Evropě však není dramatická
Ochota přijmout méně kvalifikovanou práci
Jak uvádí ALEŠ KŘÍŽEK, country manager Robert Half International, jsou obecně uchazeči o zaměstnání více flexibilní při vyjednávání o podmínkách. Přijmutí zaměstnání s nižší kvalifikací je spíše krajní možností. Zaznamenali ji například v marketingu. U specializovaných pozic však trvá situace, kdy kandidáti mají více pracovních nabídek, a proto nejsou nuceni snižovat své požadavky. Jedná se přitom o specialisty ve financích, obchodní pozice atd. Čtěte více: Podmínky u dohody o provedení práce jsou jednodušší
Téměř 80 % uchazečů se domnívá, že by přijali i zaměstnání, na které je vyžadována nižší úroveň kvalifikace, než jakou ve skutečnosti mají. Podle BEDŘICHA DANDY, předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, to je dobrá zpráva pro nás všechny. Několikrát jsem v mediích poznamenal, že když mám práci, beru cokoliv bez ohledu na vzdělání. Mám osobní zkušenosti. Po absolvování školy jsem nastoupil na umístěnku za 900 Kč hrubého, a protože jsem chtěl uživit rodinu, tak jsem 2 roky pracoval jako uhlíř a následně jako řidič kamionu. Proto jsem mile překvapen názorem, že je tolik respondentů ochotno pracovat,
dodává Danda.
Změna oboru, případně absolvování rekvalifikačního kurzu
Více než 90 % oslovených uchazečů uvedlo, že by kvůli novému zaměstnání úplně změnili obor nebo absolvovali rekvalifikaci. To ostatně potvrzuje i Mikuláš Procházka. V současné situaci jsou lidé více ochotni nastoupit i do zaměstnání v jiném oboru než působili doposud. Je jistě lepší nastoupit do nějakého zaměstnání a tam si rozšiřovat a doplňovat kvalifikaci, než být nezaměstnaný. Domnívá se, že ochota k rekvalifikaci nebo změně oboru se zvyšuje s dobou, po kterou je člověk bez práce. Chuť pracovat v jiném oboru však k získání pracovního místa nestačí. Uchazeč (nižší až střední management) je ochoten začít pracovat kdekoliv, bohužel zaměstnavatel je málokdy ochoten přijmout uchazeče mimo obor,
vysvětluje RADANA JANDOVÁ, výkonná ředitelka společnosti ManMark ECONOMY s.r.o.Čtěte více: S délkou nezaměstnanosti se vzdaluje i nárok na důchod
Akceptování pracovní smlouvy na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou by akceptovalo 45 % oslovených respondentů jen vzhledem k momentální ekonomické situaci, 33 % za všech okolností a 20 % by oslovila pouze nabídka pracovního poměru na dobu neurčitou. Radana Jandová dodává, že smlouva na dobu určitou nehraje u uchazečů hlavní roli, takže se v praxi nestává, že by uchazeč míst odmítl právě z tohoto důvodu.
Podle JANY KAŠPAROVÉ, tiskové mluvčí ČMKOS, termínované pracovní smlouvy, zejména jejich tzv. řetězení jednoznačně přináší velkou nejistotu v zaměstnání. Slušný zaměstnavatel, pokud si zaměstnance vyzkouší, což by mělo být smyslem těchto smluv, jej převede do režimu práce na dobu neurčitou. Většina zaměstnavatelů, zejména nyní v krizi, naopak využívá tohoto režimu, aby nemusela platit odstupné,
uvádí Kašparová. Smlouvy na dobu určitou staví do prekérní situace zvláště mladé zaměstnance a rodiny s dětmi, které si potřebují vzít hypotéku apod. Často se tak děje v regionech, kde není práce. Uchazeči o zaměstnání nemají jinou možnost, než na tyto smlouvy přistoupit. Jak dodala Kašparová, odbory (ČMKOS) se vždy zastávají a prosazují řešení, které umožní potřebám zaměstnavatele a zaměstnance nalézt rozumný kompromis. Čtěte více: Odborová organizace: Pomocník nebo nepřítel podnikatele?
Ideální délka zaměstnání a setrvání na jedné pracovní pozici
U jednoho zaměstnavatele je podle 41 % respondentů vhodné setrvat 6 a více let. O nižší ideální době setrvání v jednom zaměstnání, a to 4 – 6 let, je přesvědčeno 35 % oslovených. Na jedné pracovní pozici by převážná část uchazečů o zaměstnání nejraději pracovala 1 – 4 roky.
Paušální odpověď na ideální délku zaměstnání najdeme těžko. Práce je náš celoživotní úděl a náplň. Jak dlouho ji vykonáváte u jednoho zaměstnavatele, záleží na profesním zaměření, vzdělání, na pracovních možnostech v regionu, a zda začínáte se zaměstnáváním a chcete sbírat zkušenosti, či jste na sklonku kariéry a chcete v klidu zúročit nabyté zkušenosti a praxi. Rozhodně dnes neplatí, že když někdo častěji střídá zaměstnání, je fluktuant, což bylo označení za totality, kdy platilo: jedno zaměstnání v jedné fabrice,
míní Kašparová. Doplňuje, že vyspělé firmy, které mají propracovanou firemní kulturu, nabízejí kariérní postup a stabilnější zaměstnání. Vědí totiž, že spokojení a motivovaní zaměstnanci jsou pro firmu poklad. Najdou se ale i takové, které obměňují zaměstnance, aby nemusely zvyšovat mzdu. Profese, vzdělání, peníze, uspokojení z práce, to jsou priority, které si v různém pořadí kladou zaměstnanci a rozumní zaměstnavatelé s nimi umí pracovat.
Americká norma říká, že zaměstnanec musí během života nejméně 3× změnit profesi. Když z toho vyjdeme, tak to je 45: 3 = 15 let,
uzavírá Danda.Čtěte více: Nemocenské dávky lze čerpat i po skončení zaměstnání
Vyplácíte při odchodu zaměstnancům odstupné?
Ohodnocení jako motivace ke změně zaměstnání
Na otázku o kolik procent by muselo být finanční ohodnocení nabízené obdobné pozice vyšší než pozice, na jaké právě jsou, odpovídali zaměstnaní respondenti většinou, že 20 až 30 %. Na nepatrné navýšení platového ohodnocení by v době krize reagovali jen výjimečně. Není se co divit. V současnosti hraje velmi významnou roli stabilita, jméno a pozice firmy na trhu. Mnohdy je motivací nabídka kariérního postupu a manažerská pozice,
dodává Aleš Křížek. Čtěte více: Odstupné zaměstnanci při ukončení pracovního poměru bez hranic
Závěrem?
Ne vždy se komentář odborníků shoduje s odpověďmi respondentů, tj. oslovených uchazečů o zaměstnání. Jak konstatovala Radana Jandová: Bohužel i v této době dochází v případě zprostředkování zaměstnání uchazeči k odmítnutí nabídky práce ze strany uchazeče. Většinou není ochoten přijmout nižší nástupní mzdu či za prací dojíždět.
ČLÁNKY DO MAILU