Zase změna: Za 60 % se první dny stoná jen do konce srpna

Nemocenské pojištění se v červenci znovu změnilo. Nemocenská se od pondělí v prvních třech dnech nemoci opět vyplácí. Zaměstnanec, který nyní onemocní, si přijde i prvních dnech na 60 % svého denního vyměřovacího základu. Této sazby si však „marodi“ užijí jen krátce, od září sazba klesne na stav v roce 2007, tj. na 25 %. Ale aby změn nebylo málo, od nového roku se opět vše mění. Prvního ledna totiž nabude účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., jehož účinnost se dvakrát odložila a který opět zavádí tzv. karenční dobu tří dnů (tj. že v prvních třech dnech nemoci se neplatí nemocenská) a převádí povinnost platit nemocenskou v prvních 14 dnech nemoci na firmy.

Vývoj nemocenské v posledních měsících

Nemocenské pojištění by mohlo úspěšně aspirovat na nejčastěji se měnící legislativní oblast tohoto roku. V roce 2007 dostávali zaměstnanci, které postihla choroba, 25 % denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech. Od počátku roku však díky reformě veřejných financí vstoupila v platnost novela zákona o nemocenském pojištění, která odebírala v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) platbu od státu. Důvodem této změny byla snaha o snížení nemocnosti, ve které se ČR řadí na nejpřednější místa v Evropě. Čtěte více: Do postele nebo na dovolenou? Nemocenská 2008 

Karenční doba se ale nelíbila Ústavnímu soudu ČR, a proto ji s platností od konce června zrušil. Vzhledem ke zdlouhavosti legislativního procesu se nepodařilo politikům hned prosadit změnu na stav jako v roce 2007. Návrat na 25 % v prvních dnech nemoci platí až od září. Do té doby se v prvních dnech stoná za 60 %. Čtěte více: „Hodit se marod“ se zaměstnancům opět vyplatí.

Rozhodnutí soudu potěšilo odboráře

Rozhodnutí ústavního soudu o zrušení karenční doby přivítali hlavně odboráři. Stanovisko ČMKOS je stále stejné. Nemocenské dávky mají náležet od prvního dne nemoci ve výši, která představuje náhradu pracovního příjmu. Restrikce, které prosadila vláda, jsou zaměřeny proti zdraví a životní úrovni občanů s nižšími a středními příjmy, uvedla pro business server Podnikatel.cz Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), a doplnila: Navíc systém nemocenského pojištění je vysoce přebytkový, pro zavedení karenční doby proto nebyl žádný důvod.

Pro člověka zejména z nižších příjmových skupin, který opravdu onemocněl, byla karenční doba špatná. Lidé nemoc řešili buď přecházením některých „banálnějších“ onemocnění anebo čerpáním dovolené, přidal se Libor Poláček, tiskový mluvčí Federace Strojvůdců ČR a dodal, že se obává, že stejná situace může nastat po snížení sazby zpět na 25 %.Čtěte více: Od července se zaměstnanci dočkají „královské“ nemocenské

Karenční doba přinesla snížení výdajů a nemocnosti

Vládu i firmy rozhodnutí soudu zaskočilo. Podnikatelům se karenční doba totiž osvědčila. Některé firmy zaznamenaly snížení nemocnosti až o čtvrtinu. Tato čísla potvrzuje i vláda. Za období leden – duben 2008 poklesl oproti stejnému období roku 2007 počet ukončených případů pracovní neschopnosti o 25,7 %, píše se v tiskové zprávě ministerstva práce a sociálních věcí. Například u zaměstnanců malých organizací (cca 1 mil. lidí) klesl počet případů pracovní neschopnosti za období leden – březen 2008 téměř o jednu třetinu, uvádí dále ministerstvo a shrnuje: Zavedení karenční doby mělo přispět k zodpovědnému přístupu pojištěnců k pracovní neschopnosti, k omezení jejího zneužívání při krátkodobých pracovních neschopnostech, u nichž nelze objektivně prokázat oprávněnost uznání pracovní neschopnosti. Tento účel byl splněn. K tomu i výdaje na nemocenskou klesly o 1,5 mld. korun.

Největším problém v současnosti ale není zrušení karenční doby, nýbrž brzká účinnost rozhodnutí soudu, která způsobila, že dva měsíce se nyní bude vyplácet v prvních třech dnech nemoci 60 %. Pokud se nemocnost nezvýší, očekáváme zvýšení měsíčních výdajů na nemocenské cca o 160 mil. Kč. Jestliže se pracovní neschopnost zvýší, přijde to navíc státní kasu zhruba o 470 mil. Kč, řekla pro server Marta Ženíšková, vedoucí oddělení nemocenského pojištění ministerstva práce a sociálních věcí.

Dnešních 60 % od prvního dne nemoci je výsledkem toho, že vláda chtěla ušetřit na nemocných a zavedla karenční dobu, poznamenala k tomu Jana Kašparová.

Od září jako v roce 2007

Od září se sazba sníží v prvních třech dnech na 25 %. „V podstatě se nejedná o pokles sazby, ale o návrat na úroveň, která platila do konce roku 2007, tj. před reformou veřejných rozpočtů, dodala Jana Kašparová. Od roku 2009 se ale vše radikálně změní.

Znovuzavedení karenční doby vadí odborům

Od 1. ledna 2009 se vrací třídenní karenční doba, tedy doba, po kterou se nebude poskytovat náhrady mzdy (platu), odměny, sníženého platu a snížené odměny za první 3 pracovní (příp. kalendářní dny) pracovní neschopnosti s tím, že tato karenční doba neplatí v případě nařízené karantény. Z důvodu existence karenční doby v případě pracovní neschopnosti též poslanecká sněmovna schválila finanční kompenzaci zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) snížením pojistného na nemocenské pojištění o 0,1 %.

Opětovné zavedení karenční doby se nelíbí odborářům. Je zřejmé, že v důsledku přecházení nemocí a s tím souvisejícího šíření zejména virových infekcí na pracovištích postihne toto slepě fiskální opatření i zaměstnavatele. ČMKOS bude usilovat při každé vhodné příležitosti o zrušení karenční doby a zvýšení nemocenského, uvedla pro server Podnikatel.cz Jana Kašparová. Někteří zástupci zaměstnanců jsou schopni přijmout i karenční dobu, musely by se ale výrazněji snížit odvody na nemocenské pojištění. Mohlo být to být řešení. Výše snížení by měla být otázkou konsensu, o konkrétní výši nemáme v tuto chvíli představu, potvrdil Libor Poláček.

Podnikatel.cz doporučuje Nemocenské pojištění

Publikace obsahuje komentář k ustanovením zákona č. 54/ 1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, s podrobným popisem změn od 1. 1. 2008. Uspořádána je tak, že obsahuje znění paragrafů obou zákonů, které zaměstnavatelé při provádění nemocenského pojištění využívají. Ke každému takovému ustanovení je připojen podrobný výklad. Publikace dále obsahuje komentář k vyhlášce upravující zvláštní druhy pojištění a komentář k zákonu o provádění sociálního zabezpečení. Více o knížce.

Náhrady mzdy nemocným zaměstnancům může ohrozit malé podniky

Ale od ledna vstoupí v platnost i další změny. Nejpodstatnější je pro podnikatele zvýšení zainteresovanosti zaměstnavatelů na výši pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Nemocenská (tj. platby od státu) náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude muset sám zaměstnavatel poskytnout pracovníkovi náhradu mzdy, a to ve výši procentních sazeb z vyměřovacího základu. Peníze ale zaměstnanci budou náležet jen za pracovní dny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. První tři dny nemoci pak kvůli karenční době nemusí zaměstnavatel proplácet.

Podle propočtů MPSV by na této změně měli zaměstnavatelé (v globálu) ještě cca 9 mld. Kč ušetřit. Tak vysoké úspory by dosáhli v případě, že budou vyplácet náhradu mzdy již od prvního dne nemoci. Tím, že se v prvních třech dnech nebude platit nic, ušetří další prostředky, a to úkor nemocných zaměstnanců, tvrdí Jana Kašparová. Z hlediska zaměstnavatele je to úspora neproduktivních výdajů. Pokud bude zaměstnavatel mít zájem lépe zabezpečit své zaměstnance i v těchto dnech, bude mu moci poskytnout náhradu mzdy i za první tři dny, oponuje však Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Podnikatelům se tato změna příliš nezamlouvá. „Platby náhrady mzdy za prvních 14 dni dočasné pracovní neschopnosti výrazným způsobem negativně postihnou menší organizace, které zaměstnávají zaměstnance s objektivně vyšší nemocností (osoby se zdravotním postižením, starší osoby),“ domnívá se Jan Wiesner.

Malí podnikatelé si dále myslí, že navrhované snížení procenta odvodu pojistného hrazeného zaměstnavatelem na nemocenské pojištění nevykompenzuje náklady na náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti. Zvláště v obdobích epidemií mohou tyto neproduktivní náklady přivést zaměstnavatele do značných finančních obtíží. V případě insolventnosti zaměstnavatele by přijetím navrhovaného zákona byli ohroženi i jeho zaměstnanci v pracovní neschopnosti, protože jejich zaměstnavatel jim nebude schopen vyplácet náhradu mzdy, varoval Jan Wiesner.

Ústavní soud už karenční dobu nejspíše nezruší

Někteří podnikatelé se obávají, že Ústavní soud může příští rok znovu pozměnit systém nemocenského. Odbory slibují, že změnu (především zrušení karenční doby) budou iniciovat. Odbory se pokusí takové rozhodnutí Ústavního soudu vyvolat tlakem na poslance Poslanecké sněmovny k podání návrhu na zrušení příslušných ustanovení. Je to však běh na dlouhou trať, a proto budeme klást důraz na rychlejší legislativní cestu, sdělila serveru Jana Kašparová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale zrušení neobává. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ve věci zrušení karenční doby je schválená právní úprava (ponechat karenční doby a snížit pojistné na nemocenské pojištění) plně v souladu s nálezem Ústavního soudu, uvedla Marta Ženíšková. To potvrzují i další. Jelikož se v příštím roce nebude v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti jednat o nemocenskou hrazenou z nemocenského pojištění, ale o náhradu mzdy, domníváme se, že k úpravě v této oblasti již nebude důvod, připojil se Jan Wiesner.

Všichni se ale shodují, že pokud věc opět dojde k Ústavnímu soudu, jeho rozhodnutí nelze předjímat.