Během října měla nejen podnikatelská veřejnost možnost účastnit se veřejné diskuze nad novými návrhy změn zákoníku práce, které uveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrhy změn vyšly z panelu odborníků na pracovní právo pod vedením Petra Bezoušky z Právnické fakulty Západočeské univerzity; projednala je také tripartitní pracovní skupina. Ministerstvo zdůrazňuje, že se v tuto chvíli nejedná o jeho návrhy. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas by však měl začátkem listopadu rozhodnout, které návrhy nakonec ministerstvo skutečně zpracuje formou novely zákoníku práce.
Cíle: Flexibilita, liberalizace, zpřesnění a vyčištění
Zveřejněné návrhy sledují čtyři cíle:
- Flexibilitu, pružnost, pracovního poměru: střídmá právní úprava, která zdůrazňuje větší volnost smluvního utváření pracovních podmínek a vůli zaměstnance a zaměstnavatele, přičemž přiměřeně ochraňuje zaměstnance.
- Liberalizaci právní úpravy pracovního práva: nedůvodná ochrana zaměstnance by měla být zrušena.
- Zpřesnění právní úpravy tam, kde se v praxi ukazuje, že dochází k nejednotnému výkladu ustanovení zákoníku práce.
- Vyčištění textu zákona, tj. vyškrtání balastu.
Liberalizace výpovědi i okamžitého zrušení pracovního poměru
Konkrétním výstupem práce odborného panelu pak jsou návrhy dotýkající se celkem 22 okruhů pracovního práva. Podle zveřejněného materiálu Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce se jedná například o doporučení vybudovat vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku
. Odborníci doporučují dále například také upravit postavení odborové organizace – ta by měla zastupovat zaměstnance v pracovněprávních vztazích jen v případě, že ji k tomu zaměstnanec písemně pověří a odbory se tímto pověřením prokáží. Čtěte více: Odborová organizace: Pomocník nebo nepřítel podnikatele?
Další navrhovanou změnou je prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce s odůvodněním, že tři měsíce jsou nedostatečné na to, aby zaměstnavatel dostatečně poznal nového zaměstnance a naopak, nebo rozvolnění pravidel pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou.
V zákoně by se měl také rozšířit prostor pro ukončení pracovního poměru výpovědí. Zákon nemá stanovit striktní výčet důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Takový postup není efektivní,
upozorňuje tým expertů ve svém Přehledu. Čtěte více: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech
Podobně by se měly zobecnit důvody, které opravňují zaměstnavatele či zaměstnance k okamžitému zrušení pracovního poměru. Další změny by se týkaly například agenturního zaměstnávání nebo konkurenční doložky a dalších oblastí pracovního práva.
Součástí návrhů jsou již i různé varianty paragrafového znění jednotlivých zásad a změn, stejně jako seznam vytipovaných paragrafů aktuálního zákoníku práce vhodných ke zrušení nebo alespoň novelizaci.
Marné volání?
Volání po větší flexibilitě a liberalizaci domácího pracovního práva není bleskem z čistého nebe. Podnikatelé totiž po nich volají dlouhodobě a zatím spíše marně – v tomto směru totiž nic závratného nepřinesl ani nový zákoník práce podepsaný Lubomírem Zaorálkem a Jiřím Paroubkem (oba ČSSD) a účinný od 1. ledna 2007. V některých ohledech (např. posílení odborů) spíše naopak. Levice navíc zákoník prosadila přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta.
Několik ustanovení nového zákoníku práce dokonce změnil na podnět pravicových poslanců až Ústavní soud. Čtěte více: Odbory nebudou mít díky Ústavnímu soudu tak silnou pozici v zákoníku práce
Nekřiklavější chyby v zákoníku práce také odstranila jeho tzv. technická novela. Čtěte více: Vládní novela zákoníku práce: Nečekejme zázraky
Maximální flexibilitu zákoníku práce požadovala ve svém prohlášení třeba Unie malých a středních podniků ČR loni v listopadu, a to v souvislosti se stále palčivým nedostatkem pracovníků na trhu práce. Čtěte více: Podnikatelé volají po lepší verzi zákoníku práce, navrhují možnost přesčasů a rychlejší proces propouštění zaměstnanců
Nespokojenost se současným zákoníkem práce zaznívá také v diskuzích na serveru Podnikatel.cz. Zákoník práce je druhý důvod, proč nemám žádné zaměstnance, i když bych mohl mít,
tvrdí v diskuzi čtenář business serveru Podnikatel.cz podepsaný jako Standa. První důvod je sociální a zdravotní pojištění přenášené na zaměstnavatele,
dodává. Další ze čtenářů se pozastavuje nad tím, když je čerstvý zákon v krátké době novelizován, což se týká právě i zákoníku práce. Čtěte více: Na podnikatele nastražují zákonodárci pasti jak na mamuta
Pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem upravuje pracovní smlouva jako akt oboustranně vyjádřené vůle. Tečka, vše. Pak mohou být nějaké obvyklé šablony ohledně pracovní doby, přestávek, dovolené a způsobu úhrady zákonných srážek apod. – ale jinak by nikdo neměl bránit dvěma smluvním stranám, aby si sjednaly podmínky smlouvy.
Myslíte si, že se zaměstnavateli zavedení flexibilních forem práce vyplatí?
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo s novelou zákoníku práce přijít ještě na podzim. Ministerstvo sice už nyní avizuje mimo jiné zkrácení výpovědní lhůty zaměstnanců nebo zvýšení odstupného pro dlouholeté pracovníky (což přivítají spíše zaměstnanci než zaměstnavatelé). Na to, co se nakonec ze záměrů stane realitou, si však budou muset podnikatelé i jejich zaměstnanci ještě počkat. Expertní panel i podnikatelé se však v zásadě shodují: zákoník práce by měl na poli pracovněprávních vztahů regulovat jen to, co je naprosto nezbytné, a zbytek nechat na dohodě těch, koho se pracovní právo týká – na zaměstnanci a jeho zaměstnavateli. Čtěte více: Nový zákoník práce: odstupné za kratší výpovědní lhůtu
ČLÁNKY DO MAILU