Restaurace: U Bílé labutě
Lokace: Lysá nad Labem, Masarykova 10
Typ: Česká a mezinárodní kuchyně
Koleno, klobáska, tlačenka
Restaurace U Bílé labutě zastřešuje vinárnu, café a bar Fotograf a Formanku u Bílé labutě. Fotograf byl nějakou dobu samostatnou provozovnou, ale obchodům se asi moc nedařilo, tak ho majitelé přestěhovali do někdejšího salónku restaurace. Jedna část restaurace je tedy „lepší”, se zajímavým interiérem s kovanými prvky, polstrovanými gauči a kulatými stolky, druhá s dřevěnými lavicemi a lustry z paroží. A zbývá místo ještě na oddělený salonek pro uzavřenou společnost. My jsme se usadily v prostoru Fotografa.
Jídelní lístek myslí na ty, kteří si žádají českou kuchyni, i na ty, kteří dají přednost cizozemské specialitce. V pozdějších hodinách je možné vybírat také z minutek, přes den je k dispozici jen denní menu. Nabízí takové položky, jako je domácí tlačenka s cibulí a octem, grilovaná klobása s hořčicí, langoš se sýrem, kečupem a česnekem, ale i Mexické kuřecí nudličky s olivami a rýží jako přílohou. Číšník často roznášel také specialitu – obrovské vepřové koleno.
Objednávka
- K sobotnímu obědu jsme si objednaly Smažené rybí filé s vařeným bramborem (68 Kč) a Křupavá kuřecí prsa s jogurtem a medem, s vařeným bramborem (75 Kč),
- ze zákusků jsme volily dort Zámeček (39 Kč) a pohár Horká láska (66 Kč),
- k moučníkům jsme pily Alžírskou kávu (43 Kč) a Cappucino (30 Kč),
- na žízeň jsme si objednaly Cappy jahoda a Aquilu jemně perlivou (po 20 Kč).
Filé bylo křehké a chuťově dobré, bez nepříjemných známek rybiny. Opravdu jsem si na něm pochutnala. Jen zeleninová příloha sestávající ze zvadlého salátu a nijak lákavé červené papriky měla své lepší časy už dávno za sebou. Chápu, že za necelých sedmdesát korun nemůžu čekat zeleninové zázraky, ale raději nic než něco, co jsem se stejně neodvážila jíst.
Křupavá kuřecí prsa s jogurtem a medem si naopak moje spolustrávnice nemohla vynachválit. Prsa křupala, med s jogurtem pak tvořily neobvyklou chuťovou notu – vlastně trochu řeckou s odkazem na vynikající řecký jogurt s medem a vlašskými ořechy.
Číšníkův popis dortu Zámeček mě zlákal. Dort s trojúhelníkovým průřezem, který vytvářely trubičky plněné sušenými višněmi slepované nugátovým krémem, nezklamal. Byl navíc tak velký, že jsem ho ani nemohla sníst. Podobné to bylo s pohárem se zmrzlinou a horkým ovocem s vášnivým názvem Horká láska.
Máte dobrý tip na restauraci či kavárnu?
Káva nás mile překvapila. V lístku upozorňují, že všechny kávy dělají z espressa. Ne nadarmo má restaurace ve štítu také Café. Velká Alžírská káva s bohatou čepičkou šlehačky a panákem vaječného koňaku u dna se dobře snoubila s višněmi a připomněla mi tak všemožné bonbóny s višněmi navinulými alkoholem.
Děti, pojďte si hrát
Naší obsluhy se ujala nejprve servírka, pak číšník. Když se vedle u stolu rozplakalo nudící se dítě, servírka mu zkušeně přinesla hračky. Představovala bych si, že obsluhu více znepokojí poznámka hosta, že koleno, které si objednal, bylo příliš tuhé. Na druhou stranu u našeho stolu bylo vše v pořádku.
Býval tu fotograf
V části restaurace Fotograf volili majitelé fialovou barvu na stěny, osvětlení papírovými lampami z IKEA, ale především stylové kované doplňky. Prostor je tak kovaným zábradlím rozdělený na dvě části. Na stěně je pak vybudovaná jakási malá vinotéka. Polstrované masivní gauče vytvářejí iluzi oddělených boxů. Host má dostatek soukromí, ale na druhou stranu také dostatečný přehled, co se v restauraci děje. Po stěnách jsou rozvěšené dobové fotografie staré Lysé. Jedna z nich vysvětluje název – v prostorách, kde původně Café Fotograf sídlilo, býval skutečně fotografický ateliér.
Služby
Restaurace U Bílé labutě otevírá denně v 10 hodin, zavírá v pondělí až sobotu ve 23 hodin. V neděli má otevřeno jen do 22 hodin. Nedojedené jídlo si lze nechat zabalit s sebou. Je možné si rezervovat oddělený salonek. Několikrát jsem si při rodinných oslavách vyzkoušela, že při uzavřené společnosti vše funguje výborně, vše je nachystané podle domluvy, na jídlo se čeká přiměřeně dlouho. Sociální zařízení je sice čisté, ale evidentně starší. Lysá má stále ještě výhodu pohodlného parkování kousek od restaurace. Maximálně 10 minut pěšky „dolů” je to na zastávku vlaku, na poloviční cestě minete výstaviště. Za deset minut cesty „nahoru” dojdete k zámku s parkem spojeným s hrabětem Šporkem a barokním sochařem Matyášem Bernardem Braunem nebo do muzea místního rodáka Bedřicha Hrozného. Pracovní oběd je tak možné zakončit docela příjemnou procházkou.
Hodnocení Gurmána
Pokud bych vážila poměr ceny a kvality, vyhoupla by se restaurace na vysokou příčku. Nadstandard ve své kategorii nabízí i z hlediska interiéru a obsluhy. Na druhou stranu zbytečně kazí dojem třeba ovadlá zelenina u jídla, kterou bych vzhledem k ceně pokrmu klidně oželela. Nicméně očekávání strávníka naplňuje restaurace nadprůměrně, proto jí uděluji čtyři Gurmánské hvězdičky.
 |
 |
 |
 |
ČLÁNKY DO MAILU