Hlavy padají, jen ČEZ hrdě drží prapor

Česká republika bude ráda, když v letošním roce udrží alespoň nějaké tempo růstu ekonomiky a stejně prosebně vztahují své pohledy k nebi i podnikatelé, kteří pociťují první dopady finanční krize. Média se prozatím okurkové sezóny bát nemusí, neboť zpráv, ačkoli plných pesimismu, je stále dostatek. Rostoucí nezaměstnanost, propouštění, bankroty, omezování výroby, zhoršování obchodní bilance… O to více se mezi pošmournými zprávami skví informace společnosti ČEZ, že její zisk bude i příští rok růst.

Já ne, já muzikant

Jakpak by také mohl dělat něco jiného. Zisk ČEZu poroste a to i přes fakt, že ceny elektřiny se na energetické burze na konci roku v porovnání s červencovými maximy snížily o celou třetinu. Ač při cenách, kterou musí bezbranní spotřebitelé za elektřinu platit, by možná zvládl generovat rostoucí zisk i průměrný management, je nutné vzdát hold. Skvělé načasování prodejů na rok 2009 ještě v době, kdy byly ceny elektřiny vyšší, než jsou nyní, zajistí hladké proplutí letošním rokem, který bude pro bezpočet jiných firem osudný. Odběratelé si jen mohou rvát vlasy a pěstovat tichou nenávist. Ovšem, kdo to mohl tak dopředu vědět?

Není to tak dlouho, co se v tisku objevily odhady analytiků, že zisk energetického velikána se bude za letošní rok pohybovat kolem 56 miliard korun. Slušná částka. V reakci na to se však zástupci firmy ohradili. Za rok 2008 se očekává 14% růst čistého zisku na necelých 49 miliard a letos prý také mírně poroste. Na přesnější odhady si budeme muset počkat na konec února, i tak ale český gigant dopadne lépe než drtivá většina ostatních. Holt, topit se musí, a když ne topit, rozhodně alespoň svítit a dále existovat v přehršli jiných energetických žroutů. Škodolibé povahy může pouze uklidňovat fakt, že zpomalování ekonomik firmu stejně postihne, když ne letos, příští rok už asi ano.

Na mě si nepřijdeš…

I tak má ČEZ proti krizi v rukávu ještě jedno eso. Energetickou burzu. Místo, kde se utváří cena elektřiny. A také fakt, že ČEZ na ní vystupuje za stranu nabídky a možná i poptávky. Tuto skutečnost samo sebou popírá. Nechal by si však někdo ujít příležitost ovlivňovat ceny elektřiny, když mají přímý vliv na jeho zisk? Ti, kteří si nezafixovali cenu elektřiny a doufají, že přijde zlevnění, může v roce 2010, až půjde do tuhého, jejich opatrnost mrzet. Kde vzít jistotu, že ačkoli společnost je stále v pěkném zisku, nebude chtít dát svůj krajíc a až si krize došlápne i na ní, nehodí své břemeno na koncové odběratele? A naopak. Kde ti, kteří nabídky fixace využijí, vezmou jistotu, že se nestane nečekané a ceny na energetické burze přece jen klesnou?

Ať tak či tak, bitva bude mít vždy své poražené a ČEZ alespoň získá některé zákazníky, kteří se zavážou odebírat energii pouze od něj. Všichni budou mít každopádně možnost sledovat, jak to s tou cenou vlastně je. Opravdu jde ruku v ruce s cenou ropy? Je pravdou, že energie je nakoupená dopředu a nyní ještě nemá šanci se projevit. V současnosti už se ale poměrně dlouho ropa houpala u svého cenového dna. V tom případě by prostě zlevnění mělo po čase přijít díky nákupům, které se uskutečnily právě v těchto dnech. Počkejme si tedy na skutečnost a pak suďme. Nepřijde-li však zas nějaké „rozumné“ vysvětlení.

Ochraňovat občany? Ne díky, mám akcie…

V dobách, kdy na sebe díky insolvenčnímu zákonu dokonce i jedinci začínají vyhlašovat bankrot, nemají spotřebitele stále potřebnou ruku ochrany, která by dostatečně hájila jejich zájmy. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se sice sešel se zástupci energetických společností i podnikatelů. Výsledkem však byla pochybná fixace a návrh ustanovení expertní komise pro transparentní tvorbu cen elektrické energie. To však nikomu jeho peníze nevrátí. Čtěte více: Vznikne zřejmě komise pro kontrolu „férovosti“ cen elektřiny

Ať si říká, kdo chce co chce, je ČEZ na trhu monopolem. Ve škole se studenti zahlcovaní teorií sice učí, že „nad monopolem musí přece bdít přísné oko státní regulace“. Co když se ale jedná o státní monopol? Stát má své občany ochraňovat, jelikož je ale významným podílníkem ČEZu, ocitá se chtě nechtě v situaci, která zavání konfliktem zájmů. Pro stát je dobré, aby ČEZ profitoval. A když mu to umožní, proč by firma nevyužila své příležitosti? Na koho se tedy obrátit, když státní hlava rodiny neposlouchá? Čtěte více: Firmy protestují proti zdražení elektřiny. Může za ceny ČEZ?

Podpora shůry

Zdá se, že našemu malému monopolu dopřává i počasí. Současný mráz logicky zvyšuje spotřebu elektřiny. Klesne-li rtuť teploměru o jeden stupeň Celsia, zvyšuje tak spotřebu průměrně o 70 MW, tedy zhruba 0,5 %. Ač podíl občanů, kteří topí elektřinou není významný, spotřebu zvyšují především výrobní podniky, obchody a kanceláře. Druhou stranou mince je finanční krize, omezování výroby a tím i odběru energie, který může být větší než jeho narůstání díky mrazům. Na svém blogu ČEZ uklidňuje možné obavy: Pro samotný ČEZ nejde o žádné snižování prodeje, ten se realizuje na propojeném trhu celé střední Evropy a ČEZ je spíše limitován nedostatkem výrobních kapacit než omezeným prodejem. Takže žádný strach, zatímco hlavy padají, ČEZ hrdě drží prapor.