Hospody a restaurace stále nemají vyhráno a jejich budoucnost je nejistá

Provozovatelé gastronomických zařízení mají obavy z dalšího možného uzavření provozů a nemají vyhráno ani nyní, když jsou hospody a restaurace otevřené. Poptávka je stále v řadě míst utlumena a náklady se vrací do původní výše. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně, jako ji potřebují hotely a lázně. Měl by vzniknout – po vzoru agendy pro cestovní ruch – Národní program podpory gastronomie. S jasnou agendou a akčním plánem, říká v úvodu Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.

Návrat k normálu?

Firma Dotykačka, analyzovala data zhruba od 20 tisíc uživatelů svých pokladen. Ta ukazují, že v segmentu gastra a retailu se mnohé firmy začaly vracet k „před-covidovým“ obratům v průběhu června. Gastro podniky během července i v menším počtu dosahovaly každý týden navýšení tržeb o desítky procent v porovnání s obdobím před vypuknutím pandemie koronaviru. Podle obchodního ředitele společnosti Bidfood Radima Kopeckého je však situace v celém gastro segmentu o něco horší a evidují tržby pouze na úrovni 65 % v porovnání před opatřeními proti šíření koronaviru. Například do Restaurace na Mýtě ve Vlachovicích se zákazníci vracejí a také smluvní akce běží dál, a to za specifických podmínek i v rámci dodržováni mimořádných opatření stanovených Ministerstvem zdravotnictví ČR. 

S návratem k normálu na tom hůře byla Praha, která se potácela v minusových hodnotách. Může za to především úbytek zahraničních turistů, který v menší míře pocítily také například půjčovny kol. Aktuálně se gastru nejvíce daří v Jihočeském kraji, kde jsou oproti únoru více než dvojnásobné tržby. Souhrnně tržby v gastro službách během července dosahovaly zhruba 80 procent loňského výkonu, doplňuje Petr Menclík, ředitel Dotykačky. 

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí, budou rozhodovat následující týdny. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů, včetně pohostinství, a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními, zdůrazňuje. 

Připomeňte si prázdné restaurace v centru Prahy: 

• 
• 
• 

Dalších 23 fotografií

Některé podniky nepřežily

Nejhorší situaci v Praze z hlediska gastronomických podniků eviduje také společnost Storyous. Jedná se hlavně o podniky v centru, které přišly o příjmy z turismu, ale problém mají také restaurace v okolí administrativních center. Podniky tam přichází o příjmy z obědů, pracovních setkání u kávy a lidé také nechodí na společné pivo po práci. Očekávám proto, že počet podniků, které trvale uzavřou provoz, ještě poroste, popisuje Igor Třeslín, ředitel Storyous.

Podle dat společnosti Storyous až desetina podniků po karanténě zůstala trvale uzavřena. Některé podniky tratí statisíce měsíčně a před sebou nemají konkrétní datum, kdy se lidé do jejich restaurací vrátí. Lidé chtějí do podniků chodit a přesunuli se do restaurací v blízkosti svých domovů. V meziročním srovnání jsou tržby v gastronomii v průměru o 15–20 % nižší, uvádí Igor Třeslín. Ten dále podotýká, že situaci nejlépe zvládly restaurace, které zůstaly otevřeny, provozovaly výdejní okénka a zapojily služby na rozvoz jako Dáme jídlo nebo Wolt. V prvním měsíci prázdnin jsme pozorovali přibližně o 14 procent méně aktivních podniků než v únoru. Přitom v uplynulých letech byl trend opačný – v létě vždy fungovalo zhruba o 10 procent podniků víc než začátkem jara, dodává Petr Menclík. 

O miliardy přišly i pivovary

Ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vyplývá, že ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu přesahují v období letošního března až května částku 4,7 miliardy korun. Prodej piva v segmentu podniků poklesl v uvedených měsících o 55 %, což činilo přes 700 tisíc hektolitrů piva. Na celkových ztrátách se podílel jak pokles tržeb pivovarů, tak snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů nebo pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Prodejům pomohl také projekt Zachraň pivo, do kterého se zapojily desítky malých pivovarů. Zákazníci si pomocí mapy vyhledali nejbližší prodejnu, kde si mohli pivo zakoupit, případně jej objednali on-line prostřednictvím e-shopu. 

Je potřeba hodně komunikovat

Blanka Datinská, redaktorka z Ambiente Restaurants, zdůrazňuje, že koronavirus změnil pravidla hry a nyní je třeba investovat do marketingu a komunikovat se zákazníky. Především je potřeba být proaktivní, naslouchat, projevit empatii, vzbudit důvěru nebo ukázat zodpovědnost. Komunikovat proaktivně znamená být o krok napřed, formulovat postoj k aktuální situaci a zapojit do toho kreativitu, inovaci – a především samotné hosty, popisuje. 

Například Martina ve skupině #holkyzmarketingu uvádí, že při znovuotevření chystali příspěvky na sociální sítě a články na web o tom, jaká jsou pravidla otevření zahrádky, aby lidé věděli, jak se mají chovat. První dny se také zaměřovali na Stories, aby se lidi mohli aktuálně podívat. jak to u nich vypadá a jak vše funguje, aby neměli nějaké obavy. Ostatní uvádí, že to nehodlají přehánět a omezili se jen na informaci o tom, že mají otevřeno, jiní posílali také newslettery. Nedá se předvídat, jak se lidi zachovají. Zcela chápu i ty, co hned neotevřou. Není to o připravenosti a schopnostech, ale reálném ekonomickém propočtu, co se vůbec vyplatí. No, držme si pěsti, říká závěrem Martina.