Zaměstnavatel při skončení pracovního poměru vydává zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tj. zápočtový list. V ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce se výslovně stanoví, že potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při skončení pracovního poměru (eventuálně dohod konaných mimo pracovní poměr). Okamžikem skončení pracovního poměru pro účel vydání potvrzení o zaměstnání je den skončení pracovního poměru, tedy poslední den jeho trvání.
Jestliže pracovní poměr končí například 31. října v sobotu, musí být zápočtový list k tomuto datu také vydán. Nelze se odvolávat na den pracovního klidu. Je logické, že může být zaměstnanci fyzicky vydán následující pracovní den, pokud sobota není jeho pracovním dnem. Mzdový software by ale měl umožnit vystavení zápočtového listu s datem skončení pracovního poměru, tj. jeho posledním dnem. Na této skutečnosti pracovníci inspektorátu práce, ale i úřady práce, pokud je zaměstnanec dále evidován jako uchazeč o zaměstnání, trvají.
Potvrzení o zaměstnání je nezbytné řádně doručit
Přestože existují i jiné právní názory, ministerstvo práce a sociálních věcí považuje zápočtový list za důležitou písemnost, která se týká skončení pracovního poměru, a tudíž musí být zaměstnanci prokazatelně doručena. Zákoník práce preferuje způsob doručení, který je při standardní komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přirozený, nejjednodušší a nejpraktičtější, a to předání písemnosti zaměstnanci osobně na pracovišti. O tento způsob doručení má zaměstnavatel aktivně usilovat. To znamená, nejen vyzvat zaměstnance k převzetí listiny, ale popř. předat mu ji i na dílně, v šatně, při vracení pracovních pomůcek apod. Pokud takové doručení není z jakéhokoli důvodu možné, je zaměstnavatel povinen použít další zákonem stanovené způsoby doručení. V případě, že se rozhodne pro doručení prostřednictvím poštovního doručovatele, pak musí být zápočtový list doručen doporučeně s dodejkou do vlastních rukou adresáta. Přestože tento způsob doručení představuje pro zaměstnavatele zvýšené finanční náklady. Novela zákoníku práce rozšířila od 30. července 2020 způsoby doručování zaměstnancům. Doručovat je nově možné i datovou schránkou.
Převzetí potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
Zápočtový list u dohod konaných mimo pracovní poměr
Stejná novela upravila rovněž vydávání zápočtového listu u dohod konaných mimo pracovní poměr. Většina zaměstnanců pracujících na dohody konané mimo pracovní poměr žádné potvrzení o zaměstnání nechce a ani nepotřebuje. Předchozí právní úprava § 313 zákoníku práce byla založena na povinnosti zaměstnavatele toto potvrzení zaměstnanci vždy vydat. To způsobovalo značné a zbytečné administrativní zatížení personalistů, vydávání tisíců potvrzení, které zaměstnanci k ničemu nepotřebovali. Často je i odmítali převzít a personalisté je v těchto případech zasílali poštou, aby splnili svou zákonnou povinnost. Nyní zaměstnavatel vydává potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při skončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, pokud tyto dohody založily účast na nemocenském pojištění nebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Tato právní úprava nabízí řešení jak požadavku na snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů, tak zakotvení povinnosti zaměstnavatelů vydat toto potvrzení ve stanovených případech ve vztahu k souvisejícím právním předpisům.
Zápočtový list se tak povinně vydává jen u dohod konaných mimo pracovní poměr, jejichž odměna založila účast na pojištění (aktuálně u dohod o provedení práce vyšší než 10 000 korun a u dohod o pracovní činnosti vyšší než 2999 korun). A dále u zaměstnanců s exekučními nebo insolvenčními srážkami ze mzdy. Srážky ze mzdy se totiž provádí i z odměny z dohody o pracovní činnosti a od 1. 9. 2015 také z odměny z dohody o provedení práce. Zaměstnavatel zápočtový list samozřejmě vystaví vždy, avšak ve výše uvedených případech ho není povinen zaměstnanci vydat.
Upravené náležitosti zápočtového listu
Zaměstnavatel v potvrzení o zaměstnání povinně uvádí:
- a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- b) druh konaných prací,
- c) dosaženou kvalifikaci,
- d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Dříve se v souladu se zákoníkem práce uvádělo pouze, v čí prospěch se exekuce provádí (identifikace věřitele). V povinných náležitostech zápočtového listu je nyní také údaj o identifikaci orgánu, který exekuční srážky ze mzdy nařídil (tj., který exekutor či soud je pověřen provedením exekuce či výkonu rozhodnutí). Nejde však o žádnou převratnou novinku, tento údaj byl běžně zaměstnavateli na zápočtových listech uváděn, přestože to zákoník práce výslovně nepožadoval. Jedná se o důležitou informaci pro nového plátce mzdy, a tudíž řada mzdových programů tento údaj do zápočtového listu již dříve generovala.
ČLÁNKY DO MAILU