Pojem „studentská brigáda“ v zákoníku práce nenajdeme. Se studentem je možné uzavřít jakýkoliv pracovní poměr. Tím může být pracovní smlouva, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Otázkou zůstává, který z nich je z hlediska zdanění a odvodů pro zaměstnavatele nebo pro studenta nejvýhodnější?
Pracovní poměr
Zaměstnání studenta v „klasickém“ pracovním poměru uzavřeném po dobu prázdninové brigády (tedy na dobu určitou), se z hlediska pracovního práva ničím neliší od zaměstnání jiného zaměstnance. Dříve bylo u mladistvých zaměstnanců nutné dodržení maximální třicetihodinové týdenní pracovní doby. Dle současného znění zákoníku práce nesmí jejich délka pracovní směny ve všech souběžných pracovních vztazích přesáhnout 8 hodin, tj. běžných 40 hodin týdně. Přestože se zde hovoří o všech souběžných pracovních vztazích, zákon zaměstnavateli neukládá povinnost zjišťovat, zda náhodou nemá mladistvý brigádník uzavřen ve stejnou dobu ještě další pracovní poměr. Čtěte více: Dobrá brigáda je jako výhra v loterii
Pracovní poměr – sociální a zdravotní pojištění
Na odvod sociálního pojistného nemá okolnost, že se jedná o studenta, žádný vliv. Zde by bylo možné využít institutu zaměstnání malého rozsahu do 1 999 Kč měsíčně nebo krátkodobého zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. V tom případě by zaměstnání odvodům sociálního pojistného nepodléhalo. Čtěte více: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu
U zdravotního pojištění je nutné postupovat s ohledem na povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na studenta, který je evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, se povinnost odvodu tzv. do minima nevztahuje. Zvýšenou pozornost věnujeme „posledním prázdninám“. Na ty má samozřejmě student po ukončení studia nárok. U středoškoláka se jedná o měsíce červenec a srpen, u vysokoškoláka měsíc následující po vykonání poslední zkoušky, obvykle měsíc červenec. Podmínkou je, že nevykonává po celý kalendářní měsíc posledních prázdnin výdělečnou činnost. Pro splnění této podmínky postačí uzavření pracovního poměru např. od 2. 7. do 31. 7. 2009. Čtěte více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ
Prázdninami je samozřejmě i doba po ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem stejné nebo jiné vysoké školy, jestliže toto studium bezprostředně navazuje. Tím se rozumí, že je studium zahájeno nejdéle do 3 měsíců. Nejčastěji půjde o případy ukončení bakalářského studijního programu a zahájení magisterského studia na stejné nebo jiné vysoké škole. Čtěte více: Kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění u absolventů škol?
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti se řídí podobnými podmínkami jako pracovní poměr. Omezen je v tomto případě rozsah pracovní doby, který nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Musí být uzavřena písemně, jinak by byla neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Dohoda o pracovní činnosti – sociální a zdravotní pojištění
V případě odvodů pojistného se postupuje stejně jako u pracovního poměru. Výjimkou je odvod sociálního a zdravotního pojistného do 1 999 Kč měsíčně. Od ledna 2009 se z dohody o pracovní činnosti s příjmem nepřesahujícím v kalendářním měsíci částku 1999 Kč zdravotní pojištění neodvádí. Účast na zdravotním pojištění vzniká až při dosažení měsíčního hrubého příjmu ve výši 2 000 Kč. Příjem do 1 999 Kč je z hlediska sociálního pojištění zaměstnáním malého rozsahu, tedy nepodléhá ani odvodu pojistného. Čtěte více: Víte, na co platíte sociální pojištění? Na důchod.
Dohoda o provedení práce
Rozsah práce sjednaný v dohodě o provedení práce nesmí být u stejného zaměstnavatele větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává i doba práce na základě jiné dohody pro stejného zaměstnavatele ve stejném roce. O podmínkách dohody o provedení práce čtěte více: Podmínky u dohody o provedení práce jsou jednodušší
Dohoda o provedení práce – sociální a zdravotní pojištění
Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Z toho důvodu je zřejmě pro sjednání prázdninové brigády z hlediska odvodů nejvýhodnější.
Brigádníky zaměstnáváte:
Zdanění příjmů studenta
Způsob zdanění se liší podle toho, zda student u zaměstnavatele podepíše nebo nepodepíše tiskopis Prohlášení k dani. Pokud prohlášení nepodepíše a jeho celkové příjmy ze závislé činnosti u zaměstnavatele nepřesáhnou 5 000 Kč hrubého měsíčně, sráží zaměstnavatel konečnou srážkovou daň. Tato daň je daní konečnou a nelze ji již dále snižovat o slevy na dani. Hranice 5 000 Kč pro zdanění srážkovou daní se sleduje před zvýšením základu daně o pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění. To se samozřejmě netýká dohody o provedení práce, protože ta odvodům pojistného nepodléhá. Čtěte více: Podepsat nebo nepodepsat Prohlášení při vedlejší činnosti?
V případě podpisu prohlášení k dani nebo dosažení částky hrubého příjmu 5 001 Kč a více, odvede zaměstnavatel zálohovou daň. Student si může podpisem prohlášení uplatnit slevy na dani na poplatníka a doložením potvrzení o studiu také slevu z titulu soustavné přípravy, případně další prokázané slevy. Měsíční sleva na dani dle § 35 ba činí 2 070 Kč, sleva na studenta 335 Kč. Samozřejmě za podmínky, že prohlášení k dani student nepodepsal ve stejném období u jiného zaměstnavatele. Čtěte více: Slevy na dani v roce 2009
Povinnost ročního zúčtování
Student může po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele. Nezáleží přitom, zda bylo toto zaměstnání ukončeno v červenci nebo až v listopadu. Jestliže o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nepožádá, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud mu nevznikla povinnost podat přiznání podle § 38g. Student tedy nemá ze zákona žádnou povinnost požádat o provedení ročního zúčtování. Podle § 38ch odst. 5 se případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží. Avšak je třeba uvést, že provedení ročního zúčtování je pro studenta výhodné, neboť v rámci ročního zúčtování mu budou zohledněny slevy na dani z pohledu celého zdaňovacího období, tj. i za měsíce, ve kterých studentovi neplynuly žádné příjmy,
vysvětluje VANDA KALOVÁ, tisková mluvčí finančního ředitelství v Plzni. V rámci ročního zúčtování bude zohledněna sleva na dani podle § 35ba ve výši 24 840 Kč, případně další prokázané slevy za ty měsíce kalendářního roku, na jejichž počátku poplatník splňoval podmínky pro jejich uplatnění. Jedná se například o slevu na studenta za ty kalendářní měsíce, v nichž se poplatník soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
Nárok na slevy na dani lze uplatnit i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkovou daní. A to dodatečně při ročním zúčtování záloh za podmínky, že student prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše současně prohlášení k dani. Zpětné podepsání prohlášení i za měsíce, kdy byl příjem zdaněn srážkovou daní, je však možné pouze v případě podpisu spolu se žádostí o roční zúčtování. Jestliže student má povinnost podat přiznání, zpětně podepsat prohlášení nemůže a sražená srážková daň je daní konečnou, tento příjem nelze zahrnout do daňového přiznání. Čtěte více: Zaměstnanec může podepsat prohlášení, i když podniká
Případy, kdy má poplatník student povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou uvedeny v § 38g. Pokud by studentovi vznikla povinnost podat daňové přiznání (např. z důvodu, že mu plynuly po určitou část roku příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů současně, popř. od zaměstnavatelů, u nichž nepodepsal prohlášení k dani, nebo z důvodu souběhu příjmů ze závislé činnosti a dalších zdanitelných příjmů vyšších než 6 000 Kč), nelze v tomto případě roční zúčtování u zaměstnavatele provést,
dodává Kalová.
ČLÁNKY DO MAILU