Jak na uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnanců z Ukrajiny?

Zaměstnávání cizinců je poměrně složité a zaměstnavatelé musí splnit veškeré podmínky vyžadované zákonem. Avšak je rozdíl, zda jde o cizince v rámci pracovního oprávnění či o cizince, který zde pobývá na základě výjimky dle zákona o zaměstnanosti, např. dočasné ochrany. A tato skutečnost je významná také pro zdanění, tedy pro posouzení, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta České republiky.

Možnost uplatnění daňových výhod daňovými nerezidenty

Obecně platí, že daňoví nerezidenti České republiky si mohou v rámci daňového přiznání či podpisem prohlášení k dani u zaměstnavatele uplatnit pouze základní slevu na poplatníka. Ještě za rok 2023 také slevu na studium a nerezidenti z Ukrajiny v rámci daňového přiznání i dary (podle tzv. Lex Ukrajina).

Na základě zákona o daních z příjmů mohou ostatní daňové výhody (další slevy na dani, daňové zvýhodnění či odpočet nezdanitelných částí základu daně) využít pouze daňoví nerezidenti České republiky, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 zákona o daních z příjmů činí nejméně 90 % celkových příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je vybírána srážková daň. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje takový poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Článek je však věnován zaměstnancům z Ukrajiny, tj. ze třetího státu, nikoli z Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Procento dosažených příjmů z České republiky tak není pro účely uplatnění dalších daňových výhod rozhodující (s výjimkou darů za rok 2023).

Určení daňové rezidence

Uplatňuje se pravidlo, kdy každá fyzická osoba může být rezidentem pouze jednoho státu, eventuálně může být rezidentem jednoho smluvního státu po část roku a po část roku jiného. Pro určení daňové rezidence je rozhodující, zda má v České republice

1. bydliště (bydlištěm nemusí být jen trvalá adresa, ale stálý vlastní či pronajatý byt, kde má úmysl se trvale zdržovat – má zde majetek, zaměstnání, rodinu) nebo
2. se zde zdržuje alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce (počítají se i započaté dny pobytu).

Jestliže by taková osoba byla zároveň považována za rezidenta České republiky (z důvodu délky pobytu) a zároveň za rezidenta Ukrajiny (z důvodu bydliště), bude se vycházet z kritérií uvedených ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou.

Kritéria se posoudí v pořadí, v jakém jsou uvedena ve smlouvě: 

1. kritérium bydliště (existence stálého bytu, pokud je byt v obou státech, posoudí se další kritérium),
2. kritérium střediska životních zájmů (místo, kde žije manžel a děti, kde má majetek atd.)
3. kritérium obvyklého zdržování se (183 dnů),
4. kritérium státního občanství a naposled
5. dohoda smluvních států.

Dočasná ochrana versus pracovní oprávnění

Ukrajinci, kteří zde již před začátkem války pobývali a nadále pobývají na základě pracovního oprávnění, tedy zaměstnanecké či modré karty, jsou velmi často našimi daňovými rezidenty. Mají zde ekonomické aktivity, majetek či rodinu. Ti si mohou podpisem prohlášení u zaměstnavatele a dále žádostí o roční zúčtování daní uplatnit veškeré daňové výhody.

Komplikovanější to může být s uprchlíky, kteří zde získali pouze dočasnou ochranu. Někteří mají stále na Ukrajině bydliště, manžela atd. Jak na svých internetových stránkách uvádí finanční správa, zaměstnanec status daňového rezidentství prohlašuje sám, proto by měl být schopen sdělit a doložit všechny rozhodné skutečnosti. V případě pochybností zaměstnavatele ohledně možného rezidenství v České republice lze takového zaměstnance odkázat na místně příslušný finanční úřad. Ten na základě žádosti poplatníka a po posouzení všech okolností vydá daňovým rezidentům České republiky potvrzení o daňovém domicilu. Příslušnost finančního úřadu k vyřízení žádosti se řídí adresou bydliště nebo obvyklého pobytu poplatníka. 

Daňový domicil

Za stokorunový správní poplatek získá daňový poplatník potvrzení, že je daňovým rezidentem ČR. Potvrzení o daňovém domicilu vydává finanční úřad prostřednictvím speciálního tiskopisu, a to:

• a) ke konkrétnímu datu nebo
• b) zpětně za zdaňovací období nebo jeho část od – do.

Potvrzení ke konkrétnímu datu vystaví správce k datu podání žádosti nebo ke dni, který je konkrétně v žádosti uveden. Nicméně nejzazším dnem, který lze uvést v potvrzení o daňovém domicilu do kolonky „k datu“, je datum vydání potvrzení ze strany správce daně. Nelze vydat potvrzení k datu pozdějšímu, tzn. k budoucímu datu, které ještě nenastalo.

Existují tedy dvě možnosti. Doložit uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění v průběhu roku potvrzením ke konkrétnímu datu a po skončení zdaňovacího období požádat v případě pochybností o opětovné doložení. Nebo žádat zpětně za zdaňovací období či jeho část (od – do). V takovém případě zaměstnavatel uplatní v roce 2024 pouze základní slevu na poplatníka a v rámci ročního zúčtování po doložení daňového domicilu na dané období dorovná ostatní daňové výhody. Samozřejmě jen, pokud jde o potvrzeného daňového rezidenta České republiky.

Zaměstnanec z Ukrajiny nerezident České republiky

Jestliže zaměstnavatel vyhodnotí zaměstnance jako daňového nerezidenta nebo nebude rezidentství ČR potvrzeno daňovým domicilem, pak může zaměstnanec učinit prohlášení k dani, avšak v roce 2024 uplatní pouze základní slevu na poplatníka. Na konci roku lze provést na žádost poplatníka roční zúčtování daňových záloh. Zaměstnavatel přihlédne jen k příjmům z České republiky (jeden zaměstnavatel či postupně více zaměstnavatelů). Sleva na poplatníka přitom bude v plné výši (nekrátí se za období, kdy cizinec pracoval v zahraničí). Eventuálně si může sám podat daňové přiznání. Ani zde ale další daňové výhody neuplatní. Dokonce si nemůže do příjmů započítat a zohlednit případnou sraženou daň z dohod konaných mimo pracovní poměr.