Jaké změny přinese novela zákona o účetnictví v oblasti základních cílů a zásad?

Cíle účetního výkaznictví dle navrhované novely

Novela zákona o účetnictví je vymezena do několika hlav a dílů. Cíle účetního výkaznictví potom vymezují cíle účetního výkaznictví jako poskytnutí účetních informací vnějšímu uživateli, které budou užitečné pro jeho ekonomické rozhodování, na základě kterých bude možné předpovídat budoucí peněžní toky, posoudit důsledky jednání osoby odpovědné za řízení účetní jednotky a také při posuzování řádného hospodaření s veřejnými prostředky při výkonu veřejné správy v případě účetního výkaznictví účetní jednotky veřejného sektoru.

Novela zákona také shrnuje, co se rozumí účetní informací. Za účetní informaci se považuje informace o finanční situaci, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změnách finanční situace.

Za vnějšího uživatele se považuje uživatel účetních informací, který se nepodílí na jejich tvorbě. Za finanční situaci se rozumí stav aktiv, dluhů a vlastního kapitálu. Za finanční výkonnostní změny se považují změny ve finanční situaci, které se projeví formou změny vlastního kapitálu prostřednictvím výsledku hospodaření.

Požadavky na kvalitu účetních informací

Požadavky na kvalitu účetních informací jsou vymezeny na základě užitečnosti účetních informací. Za užitečnou účetní informaci je považovaná taková, která je relevantní, věrohodná, včasná, srozumitelná, ověřitelná a srovnatelná.

Za relevantní účetní informaci je považována taková, která je způsobilá pro ovlivnění rozhodování vnějšího uživatele. Za věrohodnou účetní informaci je považována taková, která vystihuje ekonomickou podstatu zobrazované skutečnosti. Tuto skutečnost pak musí zobrazovat úplně, neutrálně a správně. Za úplné zobrazení skutečnosti se rozumí takové, díky kterému lze uceleně pochopit zobrazované skutečnosti pro vnějšího uživatele. Za neutrální se potom považuje takové, které není způsobilé účelově ovlivnit rozhodování tohoto uživatele a je opatrné.

V novele zákona je dále upravena včasnost účetních informací jako takový požadavek, který není zastaralý ve chvíli, kdy je uživateli k dispozici, a dále srozumitelnost, kterou se rozumí taková účetní informace, která je uspořádaná, označená, jasná a výstižná.

Účetní informace dále musí být ověřitelná – tj. musí být umožněno, aby běžná osoba dokázala posoudit její věrohodnost. Musí být také srovnatelná. Za srovnatelnou účetní informaci je považována taková, díky které je možné učinit závěr ohledně podobnosti nebo odlišnosti mezi buď různými účetními obdobími jedné účetní jednotky, nebo mezi různými účetními jednotkami.

Věrné a poctivé zobrazení účetního výkaznictví

Základní zásadou účetnictví je doposud zásada věrného a poctivého zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a nově i jiných vykazovaných změn finanční situace. Aby účetní závěrka byla sestavena v souladu s požadavkem věrného a poctivého zobrazení, musejí být účetní informace v ní obsažené věrohodné a v souladu s vymezením prvků účetních výkazů.

V novele zákona je blíže uvedeno, jakým způsobem může účetní jednotka zajistit požadavek věrného a poctivého zobrazení. Účetní jednotka musí vhodně volit a správně používat účetní metody a tyto metody popsat v příloze účetní závěrky. Dále musí sestavovat účetní závěrku takovým způsobem, aby poskytovala relevantní, včasné, ověřitelné, srovnatelné a srozumitelné účetní informace.

Pokud výše uvedené údaje nejsou dostačující k tomu, aby byl zajištěn požadavek věrného a poctivého zobrazení, musí účetní jednotka uvádět v příloze účetní závěrky doplňující informace, které jsou potřebné ke splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení.

V případě, že by bylo použití účetních předpisů v rozporu se zajištěním požadavku věrného a poctivého zobrazení, nepoužije jej účetní jednotka. V příloze účetní závěrky však musí uvést důvody, proč tento postup nepoužila, a zároveň musí vysvětlit důsledky, které má pro účetní informace.

Ostatní zásady účetního výkaznictví očima novely

Ostatní zásady se nikterak nemění, jen jsou v novele zákona blíže specifikovány. Novela zákona upravuje a blíže rozvádí zásadu trvání účetní jednotky, aktuálnost, zásadu významnosti, zásadu kompenzace a bilanční kontinuity a také konzistence.

Zásada trvání účetní jednotky vychází z předpokladu, že účetní jednotka neukončí svou činnost a bude v ní nepřetržitě pokračovat. Novela však definuje výjimku, například že by nastala skutečnost, která by účetní jednotku omezovala nebo jí v činnosti zabraňovala – pak by musela účetní jednotka použít odpovídající účetní metody a vysvětlit důsledky v příloze účetní závěrky. Novela také doplňuje povinnost, že účetní jednotka při sestavení účetní jednotky vyhodnotí, zda v dohledné budoucnosti bude pokračovat ve své činnosti. Za dohlednou budoucnost je považováno období nejméně dvanácti následujících měsíců ode dne sestavení účetní závěrky.

V novele zákona je také blíže vysvětleno, co je rozuměno akruálností. Znění nového zákona by mělo definovat aktuálnost následovně:

V účetní závěrce se zobrazuje dopad skutečnosti, která nastala v účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje, bez ohledu na to:

1. kdy nastává tok peněžních prostředků související s danou skutečností,
2. kdy se účetní jednotka o dané skutečnosti dozvěděla,
3. zda je zobrazovaný dopad dané skutečnosti konečný nebo
4. zda lze zobrazovaný dopad dané skutečnosti pouze odhadovat.

Dále se ovšem doplňuje, že aktiva, dluhy a vlastní kapitál se vykazují po splnění podmínky pro jejich uznání. To samé platí pro náklady a výnosy.

Zpřesněním prošla i zásada významnosti, která je definována jako taková, o které lze předpokládat, že by její nesprávné, neúplné nebo zkreslené uvedení, případně úplné opomenutí, mělo vliv na rozhodnutí vnějšího uživatele. Významnost se pak musí posuzovat v souvislosti s ostatními účetními informacemi, které jsou uvedené v téže účetní závěrce.

Ministerstvo financí by mělo mít možnost vyhláškou stanovit určitá specifika související se zásadou významnosti, například její hranici a způsob stanovení této hranice pro veřejné sektory.

Položky účetních výkazů by se i nadále měly vykazovat bez jejich vzájemných kompenzací. Pokud by však ke vzájemné kompenzaci došlo, musí toto uvést účetní jednotka v příloze v účetní závěrce. I zde by mělo mít Ministerstvo financí ČR možnost vyhláškou stanovit případy, kdy by mohly být jednotlivé položky účetních výkazů vzájemně kompenzovány.

Další důležitou zásadu, kterou novela upravuje, je zásada konzistence. Účetní jednotky musí konzistentně používat účetní metody a používat uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů. Změnu může účetní jednotka provést k prvnímu dni účetního období, pokud to nezakazuje účetní předpis a zároveň tím docílí zajištění věrnějšího a poctivějšího zobrazení. Tuto skutečnost musí uvést v příloze účetní závěrky včetně pádného odůvodnění.

Současná právní úprava

Dosavadní znění zákona více méně obsahuje všechny výše uvedené změny, avšak bez potřebného dovysvětlení, co je kterou zásadou myšleno a jak ji může účetní jednotka naplnit. Novelou zákona by však mělo dojít ke zpřesnění a vysvětlení výše uvedených definicí, a tím i zajištění jednotnějšího vykazování účetních informací.