Jednání podnikatele upravuje ustanovení § 13 obchodního zákoníku. Jestliže se jedná o podnikatele – fyzickou osobu, jedná osobně nebo prostřednictvím svého zástupce. Pakliže jde o právnickou osobu, jedná statutární orgán nebo stanovený zástupce.
Například u společnosti s ručením omezeným je statutárním orgánem jednatel nebo více jednatelů. Jednatel v tomto případě nejedná jménem svým, ale jménem společnosti. Rozsah jeho jednání je určen rozsahem právních úkonů, ke kterým je společnost způsobilá. Jde tedy o generální zastoupení. I kdyby společnost chtěla rozsah jednatelského oprávnění statutárního zástupce omezit, například vnitřním předpisem, nebude v souladu s § 13 odst. 5 obchodního zákoníku toto omezení možné uplatňovat vůči třetím osobám. A to, i kdyby bylo zveřejněno. Jednání tedy bude pro společnost platné a závazné i v případě překročení vnitřního jednatelského oprávnění.
Zastoupit podnikatele lze také na základě plné moci
Podnikatel se může dát zastoupit jinou fyzickou nebo právnickou osobou. Jedním ze způsobů, jak takové zastoupení právně učinit, je plná moc. Zastoupení na základě plné moci popisuje ustanovení § 31 občanského zákoníku. Plná moc je jednostranným právním úkonem, který je adresován třetím osobám. Zastoupený dává plnou mocí na vědomí adresátovi nebo komukoliv jinému, že určená osoba je oprávněna jej zastupovat. Plná moc je vlastně dokladem, kterým se zmocněný prokazuje vůči třetím osobám, se kterými za zmocnitele jedná. Ve zvláštních případech musí být podpisy účastníků na plné moci ověřeny notářem či jiným orgánem pověřeným ze zákona k ověřování podpisů. To se týká například zcizování nemovitostí a následného správního řízení s katastrem nemovitostí, návrhů souvisejících se řízením u obchodního rejstříku apod. Čtěte více: Začátek podnikání: Podnikatel dělá své první krůčky
Udělení plné moci obvykle předchází uzavření smlouvy o plné moci. Tato smlouva se uzavírá mezi podnikatelem a zmocněnou osobou. Může být uzavřena ústně nebo písemně. Základem dohody o plné moci je souhlas zmocnitele, aby zmocněnec za něho jednal a souhlas zmocněnce, že toto zmocnění přijímá. Dohoda může být učiněna buď formou samostatného dokumentu a obsah dohody je pak prokazován plnou mocí nebo může být dohoda obsahem plné moci přímo, což je v zásadě asi nejběžnější a nepraktičtější případ,
uvedla pro server Podnikatel.cz LUCIE NEŠPOROVÁ, advokátka z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová
Podnikatel si může zvolit jednoho zástupce, nebo dokonce zástupců několik. V případě více zástupců je nutné vymezení rozsahu oprávnění každého z nich. V opačném případě by totiž šlo o kolektivní plnou moc a zástupci by museli jednat všichni společně. Výjimkou by bylo jen občanské soudní řízení, kdy lze udělit plnou moc pouze jedinému zástupci.
Při překročení rozsahu oprávnění při jednání na základě plné moci je podnikatel takovým jednáním zavázán, jen pokud jej schválí. Jestliže ovšem včas neoznámí osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu potom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.
Generální plná moc by se nemusela vyplatit
Jak uvedla Lucie Nešporová, rozsah zmocněncova oprávnění záleží na potřebách zmocnitele. Lze udělit generální plnou moc i konkrétní vztahující se na obstarání konkrétní záležitosti. V některých případech je nutno oprávnění zmocněnce přesně specifikovat, například při zcizování nemovitostí. V opačném případě může být plná moc shledána jako nedostatečná.
Generální plná moc opravňuje zmocněnce ke všem právním úkonům. Zvláštní (speciální) se vztahuje jen na některé právní úkony, případně na jediný konkrétní úkon. Pokud se tedy nejedná o generální plnou moc, je nutné přesně a výslovně specifikovat rozsah zmocněncova oprávnění. Jistě se vyplatí věnovat určitý čas přesnému výčtu oprávnění, než neuváženě udělit generální plnou moc. Čtěte více: Insolvenční řízení: Naděje pro věřitele?
Zastupování třetí osobou a zvláštní plná moc bez nutnosti pověření
V plné moci se podle Nešporové může stanovit, že je zmocněnec oprávněn nechat se dále zastupovat třetí osobou. Ta pak vykonává ve svém důsledku zastoupení zmocnitele. Tato možnost musí být v plné moci výslovně připuštěna. Pouze v případě právnických osob, jakožto zmocněnců, není třeba tuto možnost uvádět. Tam vyplývá z principu jednání za právnické osoby.
Zvláštní plnou mocí je tzv. obchodní plná moc ve smyslu § 15 obchodního zákoníku. Při provozování podniku podnikatele zastupuje ten, kdo je pověřen určitou činností. Taková osoba je ze zákona pověřena ke všem úkonům souvisejícím s výkonem té které činnosti, aniž by k tomu potřebovala plnou moc. Konkrétním příkladem může být například prodavačka zastupující svého zaměstnavatele (podnikatele) při výkonu svého zaměstnání směrem k zákazníkům apod.,
vysvětluje Nešporová.
Necháváte se při jednáních zastupovat?
Odvolání plné moci
Zmocnitel se nemůže nikdy dopředu platně vzdát práva plnou moc kdykoliv odvolat i bez uvedení důvodu. Plná moc obecně zaniká odvoláním zmocnitele, případně vypovězením zmocněncem, a to bez ohledu na to, zda jde o plnou moc zvláštní nebo generální. Čtěte více: Jdete na jednání? Pořiďte si nové boty a parfém, který je IN
Obecně platí, že projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností (v tomto případě ukončení zastupování) je účinný k okamžiku, kdy se ten, jemuž projev vůle směřuje, o něm dozví,
sděluje Nešporová. V souladu s § 33b odst. 4 občanského zákoníku platí, že dokud o odvolání plné moci zmocněnec neví, mají jeho právní úkony účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel vědět. Jinými slovy, vypoví-li zmocnitel plnou moc a oznámí to zmocněnci, zmocněnec nesmí bez dalšího jménem zmocnitele činit další právní úkony. Byla-li udělena písemná plná moc, je nutné odvolat plnou moc také písemně. Obecně lze doporučit odvolání plné moci provést písemně vždy, a to z hlediska unesení důkazního břemene při případném sporu,
dodává Nešporová.
Zmocněnec může vypovědět plnou moc stejným způsobem, jako zmocnitel plnou moc odvolává. Přitom je však ještě povinen provést takové úkony, které nesnesou odklad a jejichž neprovedení by mohlo způsobit újmu zmocniteli.
Náležitosti plné moci
Jestliže má být právní úkon učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena rovněž písemně. Obsahem plné moci jsou nacionále zmocnitele a zmocněnce a konstatování, ke kterým právním úkonům je zmocnitel oprávněný. Tedy zda ke všem úkonům, nebo jen některým. Nezbytný je podpis zmocnitele a zmocněnce, který plnou moc přijímá (v případě, že není uzavřena samostatná dohoda o udělení plné moci).
Příklad generální plné moci:
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaný Ing. Jaroslav Novák, trvale bytem Brno, Pražská ulice 333,
Datum narození: 5.8.1969
zmocňuji tímto
Andreu Čermákovou, trvale bytem Praha, Brněnská ulice 444, datum narození: 6.9.1977
k tomu, aby mě zastupoval v plném rozsahu a bez jakéhokoliv omezení k veškerým právním úkonům mým jménem, a to vyjma právních úkonů vyžadujících ze zákona nebo z jiného obecně závazného právního předpisu zvláštní plnou moc. Tato plná moc se uděluje na dobu od 1. 1.2009 do 31.12.2009.
V Praze dne 1. 1. 2009
Podpis: Ing. Jaroslav Novák
Plnou moc přijímám. Podpis: Andrea Čermáková
Příklad zvláštní plné moci:
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaná Andrea Čermáková, trvale bytem Praha, Brněnská ulice 444,
Datum narození: 5.8.1969
zmocňuji tímto
Ing. Jaroslava Nováka, trvale bytem Brno, Pražská ulice 333, datum narození: 6.9.1977
k tomu, aby mě zastupoval ve věci podpisu a převzetí protokolu o kontrole ČSSZ v plném rozsahu a bez jakéhokoliv omezení mým jménem. Tato plná moc se uděluje na dobu od 17. 8. do 18. 8.2009.
V Brně dne 16. 8.2009
Podpis: Andrea Čermáková
Plnou moc přijímám. Podpis: Ing. Jaroslav Novák