V Česku to není nic zvláštního – diskuze před uzákoněním nějaké novinky jsou dlouhé, očekávání velká, jenže když pak věc skutečně projde náročným legislativním procesem, její efekt a dopad není tak velký, jak se čekalo. Podobně je to se zelenými kartami, o kterých se diskutovalo od roku 2007, od nichž si podnikatelé slibovali, že alespoň částečně pomohou řešit jejich problémy s hledáním kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a stát se tvářil, že získá moderní nástroj pro podporu zaměstnanosti cizinců. Jenže realita je jiná – zelené karty, které mohou cizinci pro práci v Česku získat od 1. ledna 2009, jsou zatím spíš propadák a za uplynulý rok jich stát vydal minimum.
Co je to zelená karta, kdo a za jakých podmínek ji může získat?
Cizinec získá zelenou kartu (vydanou Ministerstvem vnitra) na konkrétní volné pracovní místo z centrální evidence. Místo si vyhledá na internetu a požádá o zelenou kartu na zastupitelském úřadě. Zelenou kartu mohou dostat:
- kvalifikovaní pracovníci s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (typ A) – zelená karta s platností na 3 roky
- pracovníci, kteří jsou minimálně vyučení (typ B) – zelená karta s platností na 2 roky
- ostatní pracovníci (typ C) – zelená karta s platností na 2 roky
U karet typu A a B může cizinec žádat o prodloužení zelené karty, karta typu C (pro nekvalifikovaný personál) se neprodlužuje. O zelené karty se můžou ucházet pouze cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, které Ministerstvo vnitra stanoví samostatnou vyhláškou. Zelenou kartu tak mohou získat cizinci ze dvanácti zemí – například z Korey, Japonska, Ukrajiny či zemí bývalé Jugoslávie, ale také z USA, Kanady, Nového Zélandu nebo Austrálie. O zelenou kartu naopak nemohou žádat například zájemci o práci z Vietnamu nebo Mongolska, kteří již na českém pracovním trhu hojně působí.
Jaká byla očekávání?
Zavedení zelených karet si vyžaduje situace na pracovním trhu. V současné době tvoří ze 150 tisíc volných pracovních míst 65 tisíc nekvalifikované síly. Řada podniků má problém sehnat pracovníky, kvalifikované i nekvalifikované, což podvazuje jejich ekonomický růst. Získání všech potřebných povolení k zaměstnávání cizinců mimo okruh zemí EU je dnes přitom velice zdlouhavé a administrativně náročné,
shrnul Jiří Sezemský, tehdejší vedoucí oddělení styků s veřejností Ministerstva práce a sociálních věcí, v září loňského roku důvody zavedení zelených karet.
Myslíte si, že zelené karty zlepší situaci na trhu práce?
Podnikatelé sice více méně přes dílčí výhrady se zavedením zelených karet souhlasili, upozorňovali ale, že je měl stát zavést mnohem dříve – nejpozději v polovině roku 2008. Na stranu odpůrců zelených karet se naopak postavily odbory. Českomoravská konfederace odborových svazů s navrženou úpravou zásadně nesouhlasí, neboť podle jejího názoru povede ke snížení regulace zaměstnávání cizinců na českém trhu práce, k oslabení role Ministerstva práce a sociálních věcí v této agendě a ve svém důsledku i ke snížení ochrany českého trhu práce a k prohloubení problémů v oblasti nelegálního zaměstnávání,
varovaly odbory v dubnu loňského roku. Čtěte více: Česko otevírá náruč cizincům se zelenou kartou
Pomohla zelené karty odstřelit finanční krize?
Když se v lednu loňského roku staly zelené karty realitou, trh práce se už proměnil v důsledku finanční krize. Propouštělo se a nezaměstnanost rostla, o práci v Česku přicházeli také cizinci. Přesto podnikatelé zcela na zelené karty nezanevřeli a viděli v možnosti jejich získání smysl. Jedním dechem však podnikatelské asociace dodávaly, že mezi zaměstnavateli velký zájem o zaměstnance se zelenou kartou nezaznamenali. To business serveru Podnikatel. cz potvrdilo loni v březnu například tiskové oddělení Hospodářské komory České republiky. Čtěte více: Zelené karty očekávání podnikatelů zřejmě nesplní
Po třech měsících fungování systému zelených karet ostatně přiznávalo nezájem potenciálních zaměstnanců o ně také samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádný boom zelených karet se nekonal.
Realita dneška
Dnes už je možné čerpat z lednové až listopadové statistiky vydávání různých typů zelených karet, kterou zveřejňuje na internetu Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledek je přitom spíše nepřesvědčivý.
| Měsíc roku 2009 | Zelené karty – typ A bez klíčového personálu | Zelené karty – typ B | Zelené karty – typ C | Zelené karty – klíčový personál | Zelené karty celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| Leden | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Únor | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Březen | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Duben | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Květen | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Červen | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Červenec | 1 | 1 | 0 | 0 | 2 |
| Srpen | 3 | 7 | 0 | 6 | 16 |
| Září | 3 | 7 | 0 | 6 | 16 |
| Říjen | 4 | 9 | 1 | 6 | 20 |
| Listopad | 5 | 9 | 1 | 6 | 21 |
Zdroj: statistika Ministerstva práce a sociálních věcí dostupná na jeho internetových stránkách; za prosinec zatím nejsou data k dispozici
Jak si nezájem o zelené karty vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí? Koncepce projektu zelených karet vznikla v době, kdy čeští zaměstnavatelé měli nedostatek pracovních sil a požadavek trhu práce byl: usnadnit, urychlit a zjednodušit přístup cizinců k zaměstnání v České republice. S nástupem světové finanční a hospodářské krize se situace zcela změnila. Kvůli menšímu počtu zakázek, nižšímu odbytu, úsporným opatřením atd. dochází u firem k propouštění zaměstnanců. Proto je logické, že zájem o další zaměstnance ze třetích zemí, ať už se zelenou kartou nebo na klasické povolení k zaměstnání, je nižší. Úměrně s oživením hospodářské situace lze očekávat i větší zájem o zelené karty jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany zájemců,
odpovídá na otázku business serveru Podnikatel.cz Štěpánka Filipová, vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí ministerstva. Upozorňuje ale na fakt, že přestože přibylo nezaměstnaných Čechů, stále existují volná pracovní místa, která nelze obsadit uchazeči nebo zájemci o zaměstnání z řad českých občanů či občanů Evropské unie. Zpravidla o ně totiž nemají zájem nebo nesplňují potřebnou kvalifikaci. Například loni v listopadu mohli cizinci, kteří chtějí pracovat v České republice, využít 534 volných míst pro zelené karty od 160 zaměstnavatelů,
dodává. Čtěte více: Češi pohrdají prací, cizinci je nahradí
Náklady ministerstva související se zelenými kartami přitom zatím přesáhly 15 milionů korun. Celkové náklady MPSV související se zelenými kartami byly dosud cca 15,9 milionů Kč s DPH,
uzavírá Štěpánka Filipová.
ČLÁNKY DO MAILU