K hromadnému úprku dohodářů na IČO stále zatím nedošlo, počet OSVČ ale i tak roste

13. 5. 2024
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Podnikatel.cz s využitím DALL-E
Ilustrační obrázek
Počet OSVČ sice opět meziročně vzrostl, nárůst však není nijak dramatický. Výrazněji se zvýšil počet OSVČ vedlejších, je to však dané loňským nižším zvýšením.

Počet OSVČ vedlejších je každopádně nejvyšší v historii. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které tradičně zpracoval server Podnikatel.cz. 

Co se dozvíte v článku
  1. Počet OSVČ hlavních se zvýšil
  2. Nárůst OSVČ vedlejších zpomalil
  3. Kdo je OSVČ vedlejší
  4. Do jaké míry stojí za nárůstem švarcsystém?
  5. Úprk dohodářů k OSVČ se zatím nekonal

Počet OSVČ hlavních se zvýšil

Jak ukazují data ČSSZ, ke konci letošního března v Česku podnikalo 657 706 OSVČ hlavních, což je o 11 tisíc více než před rokem. Oproti předchozím rokům jde však o nižší meziroční nárůst. Například loni stoupl počet OSVČ hlavních o 20 tisíc, o rok dříve pak dokonce o 24 tisíc.

Nárůst OSVČ vedlejších zpomalil

OSVČ vedlejších k letošnímu březnu 31. březnu pak působilo 460 841. Oproti loňskému konci března jde o nárůst o více než 13 tisíc. Nutno ale doplnit, že poměrně vysoký meziroční nárůst byl způsobený nízkým loňským zvýšením (zřejmě kvůli povinným datovým schránkám). Navíc už loni ke konci července počet OSVČ vedlejších vzrostl na 456 tisíc a o tři měsíce později činil 458 tisíc. Stávající množství OSVČ vedlejších je každopádně nejvyšší v historii.

Za posledních 15 let se množství OSVČ vedlejších zvýšilo skoro o 210 tisíc. Celkově ke konci března 2024 v ČR podnikalo 1 128 547 OSVČ, což je o 25 tisíc více než před rokem.

Počet OSVČ k 31. 3. jednotlivých let
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 31. 3. 2024 667 706 460 841 1 128 547
K 31. 3. 2023 656 117 447 515 1 103 632
K 31. 3. 2022 636 827 444 310 1 081 137
K 31. 3. 2021 612 527 438 114 1 050 641
K 31. 3. 2020 593 307 433 724 1 027 031
K 31. 3. 2019 588 952 422 055 1 011 007
K 31. 3. 2018 578 758 411 223 989 981
K 31. 3. 2017 570 346 401 017 971 363
K 31. 3. 2016 572 126 397 723 969 849
K 31. 3. 2015 576 911 387 609 964 520
K 31. 3. 2014 585 420 378 152 963 572
K 31. 3. 2013 607 594 366 665 974 259
K 31. 3. 2012 637 845 354 969 992 814
K 31. 3. 2011 645 383 330 688 976 071
K 31. 3. 2010 633 958 312 041 945 599
K 31. 3. 2009 687 743 251 894 939 637

Zdroj: ČSSZ

Ve čtvrtletním srovnání se pak počet OSVČ hlavních oproti konci loňského roku snížil o tisíc. Skončila tak několikaletá statistická výjimka, kdy se množství OSVČ ke konci března kvartálně zvyšovalo. Jak totiž ukazují dlouhodobá data, mezikvartální nárůst mezi začátkem roku a březnem je spíše výjimkou. Tradičně totiž platí, že ke konci března bývá počet OSVČ hlavních pravidelně nižší než k poslednímu dni v roce. Důvodů je hned několik. Pokud chce OSVČ ukončit nebo přerušit činnost, činí tak zpravidla ke konci roku. Zkušenosti ČSSZ také potvrzují, že výkyvy souvisí i se sezonní prací.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání.
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
  • byla nezaopatřeným dítětem.

Do jaké míry stojí za nárůstem švarcsystém?

Ačkoli počty OSVČ atakují rekordy, otázkou zůstává, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Měl by se švarcsystém legalizovat?

Úprk dohodářů k OSVČ se zatím nekonal

Přestože se počet OSVČ zvýšil, nejde o žádný skokový nárůst. Zdá se tak, že novinky v oblasti dohod mimo pracovní poměr, které jejich využití komplikují, se zatím do výraznějšího přechodu od dohod na OSVČ neprojevily. Meziroční zvýšení počtu OSVČ o 25 tisíc je sice o něco vyšší jak v předchozích letech, statistiky z loňského března však ovlivnily u OSVČ vedlejších zřejmě již zmíněné datové schránky. 

V červenci pak původně měly nabýt účinnosti další novinky, které by podle expertů takřka jistě znamenaly odliv dohodářů k IČO, nakonec ale dojde k jejich úpravě. Od července se tak budou dohody nově jen evidovat. Další změny nicméně nastanou od roku 2025, kdy bude nově jedna hlavní DPP, která bude evidovaná a připsaná pouze jednomu danému zaměstnavateli. V případě dalších dohod bude jejich výše možná pouze do 4000 Kč a vše nad tento limit již bude s odvody. 

skoleni_8_1

Zaměstnanec v součinnosti se zaměstnavatelem bude mít možnost určit jednu (hlavní) dohodu měsíčně, u které zůstane stávající limit (resp. 25 % průměrné mzdy). Tuto dohodu by měl mít možnost vybraný zaměstnavatel jednoduše zarezervovat elektronicky u České správy sociálního zabezpečení. 

Je proto otázkou, zda a případně jak se tyto novinky na počtu OSVČ projeví v budoucnu.

Jak má vypadat systém „oznámené“ dohody o provedení práce s vyšším limitem pojistného Přečtěte si také:

Jak má vypadat systém „oznámené“ dohody o provedení práce s vyšším limitem pojistného

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).