Když chce stát podnikatele bít, hůl si vždycky najde

10. 2. 2010
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Autor: 329515
Živnostníci jsou pro stát jednou z nejsnadnějších obětí. Z jejich strany nehrozí žádné protesty či stávky. Přesto i jejich pohár trpělivosti může přetéct a pak bude stát jen koukat, kam mu statitisíce podnikatelů zmizely.

Poprask nejen v médiích způsobil výsledek jednání tripartity z minulého týdne. Do závěrečného dokumentu se totiž dostala pasáž, která avizuje, že by mělo dojít ke srovnání zdanění OSVČ a zaměstnanců. Příslušný odstavec prosadili do textu odboráři, kterým je údajné nižší zdanění podnikatelů trnem v oku již dlouhou dobu. Neustále omílané demagogii, že příjem živnostníků tvoří ekvivalent hrubé (či superhrubé) mzdě zaměstnanců, se dostalo konečně oficiálního sluchu. Čtěte více: Živnostníci zuří, vláda jim na žádost odborů možná zvedne daně

Přece není spravedlivé, aby podnikatel s příjmem 50 000 korun platil na pojistném (a daních) méně než zaměstnanec se superhrubou mzdou 50 000 korun, snaží se všem namluvit odbory. Jenže ani stokrát opakovaná lež se pravdou nestane. Příjem podnikatelů se nerovná zisku – tedy tomu, co živnostník fakticky dostane do své peněženky k volnému využití. Jenže to někteří lidé nechápou, či spíše chápat nechtějí.

Zapomíná se na náklady

Živnostníci totiž mají, na rozdíl od zaměstnanců, také náklady. Musí si platit vlastní nářadí, přístroje, stroje, pronájem provozovny, elektřinu, vodu, topení, občerstvení na pracovišti, lidi na úklid pracoviště a mnoho dalších a dalších věcí. Tyto náklady (a starosti s nimi spojené) zaměstnanec nemá a řešit je vůbec nemusí. Prostě přijde ráno do uklizeného domu, do své vytopené kanceláře, udělá si ranní kávu, rozsvítí světlo, aby lépe viděl, a zapne firemní počítač. Jenom tyto samozřejmé úkony vyjdou podnikatele na tisíce korun měsíčně, zatímco pro zaměstnance tvoří samozřejmost, bez které by ani ráno nevstal z postele.

Nejde ale jen o náklady, ale také o starosti se zakázkami, či zákazníky, které si prostě podnikatel musí sehnat sám. Instalatér nemůže čekat doma se založenýma rukama a doufat, že ho nějakým zázrakem osloví každý den pět zákazníků. Musí si promyslet a zaplatit dostatečně účinnou inzerci, aby se o něm zákazníci dozvěděli. Musí odvést dostatečně kvalitní práci v co nejbližším termínu, aby zákazník příště nezavolal raději někoho jiného. Ze stejného důvodu musí také pracovat s kvalitním materiálem, který zpravidla musí také sám podnikatel obstarat. Zní to jako fráze, ale odpovědnost za zajištění vlastních příjmů není tak jednoduchou záležitostí. Čtěte také: Petr Kužel: Podnikatelé dnes zachraňují čest země.

Zvýšený počet OSVČ je?

Demonstrace podnikatelů? Pouze sci-fi

Přesto se odborářům podařilo do návrhů tripartity na řešení krize zahrnout bod, který by znamenal zvýšení odvodů pro OSVČ. Živnostníci se proti tomuto opatření sice okamžitě ostře ohradili, s postupem času však začne jejich protest klasicky slábnout a jakmile dostane tento nápad tvar zákona, odpor nebude již žádný. Vládě totiž v případě drobných podnikatelů nehrozí protestní akce, demonstrace či výstražné stávky. Živnostníci si tyto zábavné masové akce nemohou dovolit, mají dost vlastních starostí s tím, aby se uživili. A i kdyby se našly tisíce živnostníků, kteří by byli odhodláni se proti zvyšování odvodů nějakým protestním způsobem postavit, jejich slabá organizovanost by z demonstrace udělala spíše smutnou frašku.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Zatímco stávky, demonstrace a hrozby odborářů jsou na denním pořádku, a to dokonce jen při sebemenší snaze vlády omezit jejich mnohdy královské výsady, stávky živnostníků se zřejmě nikdo nedočká další stovky let. A to navzdory tomu, že počet OSVČ dosahuje takřka jednoho milionu. Přitom to jsou právě drobní podnikatelé, kteří tvoří páteř tuzemské ekonomiky. A v 99 % případů nejde o bohaté miliardáře, jak se všem snaží některé strany namluvit. Rozhodně se nejedná o podnikatele s vilami a jachtami v Tichomoří, či s konty na Kajmanských ostrovech. Ve valné většině případů jde o lidi, kteří se rozhodli postavit na vlastní nohy a kteří jen díky svému maximálnímu úsilí jsou schopní udržet životní standard své rodiny na alespoň přijatelné úrovni. Čtěte více: Živnostníci hrozí: „Zvýší-li se odvody, raději půjdeme na pracák“

Přesně tyto lidi se však stát možná chystá potrestat za jejich samostatnost a úsilí. Živnostníci, kteří od státu chtějí maximálně to, aby jim svými byrokratickými chapadly co nejméně ztěžoval činnost, jsou v tomto snadnou obětí. Krátkozrakost podobného počínání se ale projeví záhy. Šedá ekonomika v kombinaci s pracovním úřadem se pro mnoho z nich stane jasnou volbou. Tuto skutečnost potvrzují též diskuze na serveru Podnikatel.cz. S nadsázkou lze uzavřít slovy písně skupiny Katapult: A pak bude pozdě na to chtít se ptát, co děti? Mají si kde hrát?

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).