Od ledna 2011 platí nový daňový řád. Tento předpis nahradil stávající zákon o správě daní a poplatků. Upravuje především „procesní“ práva a povinnosti poplatníků, tj. vztahy s finančními úřady. Kolem nového daňového řádu se objevila spousta otázek a polopravd.
Je daňový řád složitější než zákon o správě daní a poplatků?
Po seznámení se s novým daňovým řádem může nejeden poplatník nabýt dojmu, že se jedná o složitý a rozsáhlý předpis, který nevede ke zjednodušení daňového systému, protože obsahuje více paragrafů než ten původní.
Podle vyjádření ministerstva financí není možné složitost nebo jednoduchost zákona měřit počtem paragrafů. Moderní trend úpravy právních předpisů nabádá k tomu, aby byly členěny do krátkých paragrafů, krátkých odstavců a soustředění vět, které spolu vzájemně souvisí do jednoho odstavce. Při srovnání obou zákonů je rozdíl ve struktuře směrem ke krátkým a jasným paragrafům jednoznačný. Čtěte více: Odborný průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu
Berňáky mohou i nadále kontrolovat v bytě podnikatelů
Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Častým předmětem dotazů je, zda může úředník vstupovat do obydlí podnikatele. Už zákon o správě daní a poplatků umožňoval ve svém § 15 odst. 2 vstupovat pracovníkům finančního úřadu provádějícím místní šetření do uvedených prostor. Ovšem jen v případě, že sloužily k podnikání. Nejedná se tedy o nic nového. Daňový řád tento okruh nijak nerozšiřuje ani nesnižuje. Čtěte také: Seznamte se s novými pojmy v daňovém řádu
Novinkou je ale zvýšení práv kontrolovaných osob. Původně mohli berňáci do bytu vstupovat bez ohledu na souhlas či nesouhlas dotčené osoby. Daňový řád popisuje situaci, kdy tento souhlas není udělen a stanoví zpřísněné podmínky pro vstup do inkriminovaných prostor. Informuje na svých webových stránkách ministerstvo financí.
Odpírat daňovou kontrolu se nevyplatí
Zahájením daňové kontroly je podle nového daňového řádu provedení prvního úkonu vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah kontroly a správce daně začne fakticky provádět kontrolní činnost, tj. sepisovat protokol. Daňový subjekt je povinen umožnit zahájení a provedení daňové kontroly. V případě, že tak neučiní, bude správcem daně vyzván rozhodnutím, které se označuje jako výzva. Ve výzvě správce daně stanoví:
- místo zahájení daňové kontroly,
- předmět daňové kontroly,
- lhůtu, jejíž běh počíná dnem doručení, ve které je daňový subjekt povinen správci daně sdělit den a hodinu v rámci úředních hodin správce daně, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly; tuto lhůtu nelze prodloužit.
Pokud subjekt ani poté nevyhoví, nebo neumožní zahájení daňové kontroly ve sděleném termínu, může finanční úřad stanovit daň podle pomůcek nebo sám sjednat.
Poplatník se může vyjádřit ke zprávě o daňové kontrole
Daňový řád upravuje projednávání zprávy o daňové kontrole. Na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. Pokud dojde na základě vyjádření daňového subjektu ke změně kontrolního zjištění, bude mít daňový subjekt právo se k této změně opět vyjádřit. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění (§ 88 odst. 3),
uvádí Lenka Hrstková Dubšeková v článku: Jak se s novým rokem mění podmínky u daňové kontroly?
Odvolání proti doměřené vyšší dani má odkladný účinek
Důležitou změnou nového daňového řádu je odkladný účinek odvolání. Obecně platí, a je to uvedeno i v § 109 daňového řádu, že odvolání nemá odkladný účinek. To ovšem neplatí v případě, že je daňovému subjektu doměřena daň vyšší, než jakou přiznal v daňovém přiznání. Zvýšená daň je splatná teprve za 15 dnů po pravomocném rozhodnutí odvolacího řízení. Čtěte také: Jak se mění podmínky doručování písemností v novém daňovém řádu?
Odvoláním je možné splatnost vyměřené daně, včetně příslušných sankcí odsunout. Nevýhodou je, že pokud nebude daňový subjekt v odvolání úspěšný, čeká ho úhrada rozdílu na dani a následně i úrok z prodlení od původní splatnosti platebního výměru. Odklad se týká jen doměřené daně v platebním výměru, nikoliv následných úroků.
Zásadní změny při placení daní
Daňový řád podrobně upravuje evidenci daní v § 149 až 151. Pokud na základě upozornění správce daně daňový subjekt dobrovolně uhradí nedoplatek, bude příslušná částka přijata a evidována na jeho osobním depozitním účtu. Poté získanou částku finanční úřad převede na osobní daňový účet (§ 150 odst. 6). Při vystavení potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být na potvrzení uveden původní den splatnosti, popřípadě náhradní den splatnosti jednotlivých daní. Čtěte také: Mění se lhůty placení a vyměření daní
Nedoplatkem daně je podle § 153:
- částka daně, jež není uhrazena a uplynul již den splatnosti této daně,
- neuhrazené příslušenství daně, u něhož již uplynul den splatnosti,
- neuhrazená částka zajištění daně.
Správce daně použije částku na úhradu nedoplatků na osobním daňovém účtu postupně. A to:
- nedoplatky na dani,
- nedoplatky na příslušenství daně,
- vymáhané nedoplatky na dani,
- vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.
Zásadou je, že přednost má úhrada daně před jejím příslušenstvím a že přednost má starší nedoplatek před mladším. Důležité je také, jestli daňový subjekt uhradil platbu dobrovolně anebo nedobrovolně. Za dobrovolnou úhradu se považuje úhrada v souladu s vůlí daňového subjektu, a to buď na konkrétní osobní daňový účet anebo úhrada v souvislosti s vyrozuměním na depozitní účet. Za nedobrovolnou úhradu se považuje úhrada proti vůli daňového subjektu, a to z provedeného vymáhání (exekuce, insolvenční řízení, veřejná dražba). Více v článku: S novým rokem přicházejí změny také v placení daní
ČLÁNKY DO MAILU