Léčí státní pomoc příčiny krize, či jen její příznaky?

Finanční krize navzdory usilovné snaze států a centrálních bank trvá pořád dále. Přes masivní peněžní intervence a různé podpůrné balíčky se burzy dále propadají. Potřebují trhy ještě další finanční podporu, či by bylo lepší nechat je vlastnímu osudu? Nemaskují různé záchranné balíčky skutečný problém, aniž by jej řešily? Ekonomové a analytici se v odpovědích liší. Někteří doporučují trhům už nepomáhat a kritizují současné podpůrné kroky vlád, jiní naopak tuto pomoc vítají a vidí v nich jediné východisko z krize.

Státní zásahy krizi způsobily

Byly to právě zásahy států a centrálních bank, které podle ekonomů krizi především způsobily. Centrální banka v USA držela po dlouhou dobu uměle nízko úrokovou míru a nadměrně emitovala peníze. Na trhu se tak nenápadně vytvořila investiční bublina a bylo jen otázkou času, kdy praskne. Pomyslný špendlík propíchl bublinu zhruba před rokem, kdy začaly problémy na hypotečním trhu.

Po splasknutí internetové bubliny a zakolísání po 11. září nalil FED do trhu likviditu a snížil úrokové sazby až na 1 %. Na přelomu let 2006/07 úrokové sazby naopak vyšrouboval na více než 5 %, takže někteří dlužníci začali mít problém se splácením úvěrů. Tak začala hypotéční krize, vysvětlil pro business server Podnikatel.cz ekonom Marek Loužek. Od prvních příznaků se krizi státy a centrální banky snažily zabránit svými dalšími zásahy, prozatím však neúspěšně. Čtěte více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?

Souhrn dosavadních státních zásahů

Ačkoli (či možná právě proto) vlády a centrální banky krizi zřejmě způsobily, snaží se ji také vyřešit. První výrazný státní zásah přišel na počátku září, kdy stát pomohl dvou velikým hypotečním ústavům Fannie Mae a Freddie Mac. Jen týden poté zbankrotovala Lehman Brothers, jedna z největších amerických investičních bank. Pouze den nato opět zaúřadoval stát, když zestátnil největší pojišťovnu na světě, společnost AIG. Krize ale ani poté neustoupila, a tak americký kongres schválil rekordně vysokou finanční pomoc trhům ve výši 700 mld. dolarů. Čtěte více: Krize od počátku až do současnosti

Ani Evropa nezůstala pozadu. Belgická vláda zasáhla v případě svých finančních domů Fortis a Dexia a britská vláda zase znárodnila banku Bradford and Bradley. Krize se navíc dostala na pořad dne na summitu v EU, kde mnoho státníků volalo po větší regulaci trhů a zvýšené státní pomoci. I Česko se rozhodlo krizi postavit a vláda před týdnem schválila vyšší garanci vkladů. Čtěte více: Vklady Čechů stát zajistí více, přesto nebude ručit za všechny

Otázkou však zůstává, zda tyto kroky skutečně finančním trhům pomohly.

Ekonomové: Zásahů už bylo dost

Ekonomové se s analytiky z finančích trhů v otázce, jak z krize ven, zcela neshodují. Mezi ekonomy převládá názor, že nejlepší by bylo nechat věcem volný průběh. Kroky FEDu neřeší příčiny, ale pouze tlumí příznaky. Je to, jako kdyby lékař léčil angínu nikoli antibiotiky na boj proti příčině nemoci, ale pouze aspirinem na snížení teploty, tedy příznaků nemoci. Pacientovi se na chvíli udělá lépe, ale nemoc tím nevyléčil. Zaplavování trhů novými penězi, jemuž Fed říká „podpora trhu“, pouze odkládá problém do budoucna a připravuje pro americkou ekonomiku další těžké časy, domnívá se ekonom Pavel Ryska.

Podle odborníků se totiž ekonomiky dostaly do fáze hospodářského cyklu nazvané recese. Jedná se podle nich o zcela běžný jev v tržní ekonomice, který zásahy státu jen zbytečně zhoršují. Místo toho, aby vlády přestaly zasahovat svou expanzí do průběhu hospodářského cyklu, stávají se čím dál větším účastníkem těchto her. Státní autority ve snaze řešit problémy, které napáchaly svými předchozími chybnými rozhodnutími, vytváří stále nové a nové problémy, uvedl pro server Podnikatel.cz Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu.

Recese, do které nyní USA směřují, je podle podle odborníků i ozdravný proces, který musí nerušeně proběhnout. Je třeba, aby se napravily ceny, úrokové míry dostaly na přirozenou tržní úroveň a odbouraly špatné investice. Zaplavování ekonomiky novými penězi není například podle Pavla Rysky „podpora trhu“, ale jeho balamucení. Je to pokus o udržení uměle nízkých úrokových měr, pokřivených cen a špatných investic, tvrdí Ryska.

Ekonomové vyčítají státním orgánům také selektivní přístup a označují za chybu někomu pomáhat a někomu ne. Hrozí pak totiž tzv. morální hazard. Finanční instituce dostávají zásahy státu informaci, že nadměrně rizikové chování se vyplatí, protože stát je vždy po ruce a ztráty zaplatí. Vše navíc samozřejmě z peněz daňových poplatníků. Selektivní přístup se americké vládě vrátí jako bumerang v podobě nekonečných žalob ze strany těch, kterým nebylo pomoženo, myslí si Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP).

Analytici: Zásahy ano, ale s rozvahou

Analytici působící přímo na finančních trzích však mají na věc odlišný názor. Podle nich jsou další státní zásahy nezbytné, protože si trh podle nich trh již nedokáže sám pomoci.

Momentálně už situace byla tak vyhrocená, že trhy by nebyly schopny tuto situaci vyřešit samy. Finanční sektor prakticky přestával fungovat, proto bylo nutné, aby zde přišla pomoc ze stran vlád a centrálních bank. Takže dle nás je v této situaci nejrozumnější podat pomocnou ruku, uvedla serveru Lucie Vitamvásová, analytik společnosti X-Trade Brokers.

Nechat být byla spíše teoretická varianta. Situace dospěla do stádia, kdy by byly následky extrémní. Prioritou je zachovat fungování úvěrových trhů. Podpůrná hospodářská politika následně pomůže k zotavení ekonomik, připojil se Tomáš Vlk, analytik Patria Finance.

Přesto se i analytici domnívají, že státní pomoc má být pečlivě rozmyšlená a má se omezit pouze na nezbytně nutné kroky. Vlády mají především vytvořit zcela jasný plán budoucího postupu a následně s ním seznámit trh. V současnosti totiž podle odborníků narychlo vznikají plány řešení, což na řadu investorů působí jako poměrně chaotické jednání. Rozhodně by se také neměly zachraňovat všechny bankovní instituce.

Banky, které nejsou schopné přežít, by se měly nechat zkrachovat. Jinak hrozí, že i dobré banky se dostanou do problémů díky tomu, že je investoři budou spojovat s těmi špatnými. Pokud by se naopak zachraňovaly i špatné banky, byl by to vážný problém, který by zatěžoval finanční sektor v budoucnu, varuje na závěr Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum.