Na jaře business server Podnikatel.cz spolu s Poštovní spořitelnou uspořádal anketu mezi podnikateli. Mimo jiné podnikatelé odpovídali na otázku, jestli jsou členy profesního sdružení, komory, živnostenského společenstva nebo jiné obdobné organizace. 69,5 % podnikatelů odpovědělo, že v žádném takovém sdružení nejsou a neměli příležitost se členem takového sdružení stát. 18,9 % podnikatelů nevidí ve sdružování smysl. Jen necelých 12 % podnikatelů je členem nějaké organizace. Z toho 6,4 % podnikatelů je přesvědčeno o smysluplnosti členství. 5,2 % naopak sice je členem nějakého sdružení, ale tvrdí, že jim to nepřináší žádný smysl. Čtěte více: Anketa: Podnikatelům vadí časté změny legislativy a daně
Kdo má chuť ke členství, má z čeho vybírat
V Česku přitom existuje velké množství podobných sdružení, asociací, komor, unií, svazů či cechů. Buď se zaměřují na podnikatele a živnostníky bez ohledu na obor jejich činnosti, nebo se profilují oborově.
Do první skupiny patří například:
- Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
- Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR
- Unie malých a středních podniků ČR
Mezi oborově zaměřená sdružení patří například:
- Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
- Asociace českých nábytkářů
- Asociace jazykových škol ČR
- Asociace hotelů a restaurací ČR
- Cech podlahářů ČR
- Cech topenářů a instalatérů ČR
a mnohé další.
V Česku pracuje také Moravská asociace podnikatelek a manažerek.
Proč?
Mezi hlavní výhody členství patří:
- získání kontaktů
- přístup k podnikatelským a oborovým informacím
- předávání zkušeností
- možnost připomínkování zákonů
- přístup na školící akce sdružení
Nic z toho ale není zadarmo – stojí to minimálně čas a předpokládá chuť se aktivně do činnosti sdružení zapojit. V neposlední řadě je také nutné platit členské příspěvky.
Členství není zadarmo
Řádné členství v asociacích, sdruženích a jiných organizacích je samozřejmě zpoplatněno. Pohybuje se v řádech stovek až tisícovek korun za rok.
Členství v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR stojí například živnostníka 2000 korun ročně, mikrofirmu do deseti zaměstnanců 6000 korun ročně, malou firmu do padesáti zaměstnanců 15 000 korun ročně a střední firmu do 250 zaměstnanců 30 000 korun ročně. Naopak členství v Unii malých a středních podniků ČR vyjde na pouhou symbolickou stokorunu za rok.
Například v Cechu podlahářů ČR zaplatí podlahářská firma vstupní poplatek 500 korun a členský poplatek 3 nebo 6 tisíc korun podle toho, jestli firma zaměstnává nebo nezaměstnává podlaháře. Podlahové studio nebo prodejna podlah zaplatí totožný vstupní poplatek a členský poplatek 10 tisíc korun.
Podnikatelé o sdružování
Fakt, že mnozí podnikatelé nevidí ve sdružování smysl, dokazuje i Pavel Rada, jednatel společnosti ProTrade. Tvrdí, že se mu zatím nepodařilo najít důvod, proč v nějaké asociaci být.
Naopak společnost Seaspol je členem Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky. Zásadní a prvořadý přínos je v tom, že se pravidelně stýkáte s lidmi s podobným myšlením, se stejnými nebo podobnými problémy a lidmi, kteří odmítají pasivitu a ačkoliv chování současné i minulých vlád dává jasně najevo, že diskuse se pouze předstírá, tak věří, že aktivním přístupem alespoň zveřejní svůj názor,
objasňuje smysl sdružování podnikatelů jednatel společnosti Rudolf Šlehofer. Kromě obohacující diskuze s kolegy z praxe považuje Šlehofer za výhodu také přístup k informacím. Každý podle svého oboru podnikání nebo svých zájmů se dostane k materiálům s nově vznikajícími předpisy a získá faktickou možnost se k nim vyjádřit,
tvrdí. Připomíná i možnost získat různé výhody mezi členy sdružení.
Členství mi pomohlo sundat růžové brýle naivního očekávání zlepšeného podnikatelského prostředí (které přece už musí přijít) a naopak zabránilo vzniku pesimistického pohledu na celkovou situaci,
doplňuje Šlehofer. Pochopil jsem, že co si neudělám sám a co mi případně neporadí kolegové, to nebudu mít,
zamýšlí se dále nad tím, co se v jeho podnikání s členstvím ve sdružení změnilo.
Snad každý s kým o členství mluvím, se na rovinu zeptá, co za to dostane, co z toho bude mít teď hned, zítra, pozítří a snad každý se brání jakémukoliv organizování a jakémukoliv náznaku politiky,
reaguje na otázku, čím by podnikatele přesvědčil, aby se v nějakém sdružení, asociaci, cechu či podobně začal angažovat. Dodává, že oslovení podnikatelé většinou nemají volný čas a ten, co vyšetří, nechtějí obětovat „schůzování”. Když se ovšem dostanou do konfliktu se státní správou, obracejí se automaticky na sdružení stylem co tam děláte, že to dopustíte
, jak to, že jste nechali projít tenhle zákoník práce
nebo proč jste si nevšimli, že v zákoně XY dochází k diskriminaci řidičů parních válců?
Nevím proč, ale podnikatelé upadli do trestuhodné pasivity, jsou zhnuseni politickou scénou, nevymožitelností práva a mnohdy arogancí a zvůlí úředníků, proti které není obrana,
myslí si Rudolf Šlehofer. A uzavírá tím, že podle jeho názoru je spojení mnoha menších organizací do jednoho sdružení pro podnikatele možností, jak vytvořit protiváhu odborům, státu a Hospodářské komoře
.
Možnost získat informace od zkušených podnikatelek a manažerek jak z oboru, tak i z dalších oblastí a tudíž rozšíření možností podnikání či možností rozvoje firmy považuje za hlavní výhody členství Pavlína Langerová z Moravské asociace podnikatelek a manažerek a jednatelka společnosti Audica. Jako členka asociace jsem se seznámila s paní, která se aktivně do asociace zapojila a pomohla mi s referencemi na získání zakázky v Olomouckém kraji. Umožnilo to i rozšířit mé podnikání o nové podněty a následně i témata,
vzpomíná Langerová na situaci, kdy se jí členství v asociaci v praxi vyplatilo a reálně jí pomohlo v podnikání. Pokud by měla Langerová podnikatelku přesvědčit, že členství v asociaci má smysl, vsadila by na osobní kontakt a příklad. Pozvala bych ji na některou z našich akcí, kde bych ji seznámila se členkami. Zmínila se o tom, v čem mě osobně asociace pomohla, jak mi setkávání a komunikace s jinými podnikatelkami a manažerkami pomohly rozšířit obzory, najít odvahu k dalšímu rozvoji firmy, pustit se do náročnějších projektů,
tvrdí pro business server Podnikatel.cz.
Pavlína Langerová se nicméně domnívá, že podnikatelská sdružení v Česku nejsou příliš silná. Vše naráží na nedostatek peněz, času a tím i ochoty dobrovolně se věnovat neplacené činnosti,
uvažuje. Asociace nemají silné lídry, chybí jim právní znalosti a dovednosti,
dodává. S tím souvisí i to, jak jsou pak politici ochotní podnikatelským sdružením naslouchat. V případě ženského podnikání jsou politici postiženi genderovými stereotypy jako celá společnost,
myslí si Langerová. Politici se podle ní domnívají, že ženské podnikání je stejné jako mužské a všichni mají rovné podmínky. Problémem společnosti ale je to, že ženy od malička nejsou vedeny ani k tomu, aby uvažovaly o tom, že mají schopnosti, které se hodí k podnikání. Toto není ani tak problémem feminismu a rovných příležitostí, jako prosperity společnosti, které genderové stereotypy prostě ekonomicky škodí,
uzavírá Pavlína Langerová.