Finanční krize je vděčným tématem pro média. Jejich pozornost se v posledních dnech upírá směrem k záchrannému balíčku americké vlády. Jak mnoho se vlastně česká média finanční krizi věnují?
Téma finanční krize je českými médii masivně komunikováno. Od 1.9. do 6.10. evidujeme přes 1800 článků a zpráv. Z toho 80 % se vyskytlo v soukromých médiích a zbylých 20 % v médiích veřejnoprávních, což je poměrně značný počet.
Lze v tomto případě hovořit o objektivitě, respektive, je zde riziko, že by i některá česká média mohla informovat v rámci finanční krize neobjektivně?
NEWTON Media média nevytváří, „jen“ nestranně zpracovává jejich obsah. K objektivitě či neobjektivitě se tudíž nemohu vyjádřit. Můžeme však například pomocí srovnávací mediální analýzy zjistit, jaká média byla citována či jaký obsah byl vybírán oproti jiným zemím. Domnívám se, že je ještě poměrně brzo na takový fundovaný rozbor. Zatím odezíráme jen postřehy. Za zajímavé považuji, že se prakticky veškerá média drží v koridoru popisu událostí nebo ekonomických komentářů, avšak – a to v podivuhodné shodě – nezabíhají do ideologického hodnocení krize. I když nelze odhadnout, jak se média postaví ke krizi později.
Ale přeci jen se mírná neobjektivní stránka ukázala. Ve včerejším upozornění pro novináře, se například společnost ING distancovala od informací, které proběhly některými médii, že ING International Český fond peněžního trhu drží dluhopisy Lehman Brothers…
Nevím, do jaké míry jsou takové jevy záměrné, může jít o šumy. Jak jsem naznačil v předešlé odpovědi, tak cítíme spíše odpovědnost a vážnost ve vztahu ke zpracování samotného tématu ze strany médií.
Jak velký vliv mají média na prohlubování finanční krize? Mohou způsobit především u investorů ještě větší paniku, než která již na finančních trzích zavládla?
Možná budou média z krize těžit, strach z jejích následků může vyvolávat větší hlad po odpovědích. A ty se dají vhodně, např. časově, uplatňovat tak, aby se zvyšoval náklad. Doposud se zdá, že takové praktiky nejsou významné, což může ukazovat na vážnost samotného jevu. Svoji odpovědnost si jistě vlastníci médií uvědomují. Zatím kolem krize nevládne panika a nevypadá to, že by ji média chtěla záměrně vyvolávat. Provázanost korporací, vlivových skupin, marketingu a zájmů inzerentů – to vše může hrát jistou roli v postoji mediálních domů ke krizi, i k investigativní žurnalistice. Politika médií však není náš obor, my umíme rozebrat, porovnat a monitorovat mediální obsah. Doba finanční krize je zajímavá pro expertizy, tedy i pro nás.
Ovlivňuje podnikatel své rozhodnutí dle toho, co slyší ve zprávách?
Jak byste charakterizovali způsob informování veřejnoprávních médií a privátních? Je poměr informací o finanční krizi k jiným událostem srovnatelný, nebo se některý z typů médií věnuje této problematice více?
Samozřejmě jinak informují bulvární, jinak odborná hospodářská média. Veřejnoprávní média, ČT a ČRo, přinášejí zpravodajství a investigativní reportáže, např. v neděli večer mě zaujal pořad 168 hodin. Všechny pořady okamžitě digitálně přepisujeme a vpouštíme je do monitoringu. To je naše úloha. Můžeme zpracovat analýzu zvolených témat. Je možné, že si vysílací rady objednají takovou analýzu, ze které vyplyne postoj sledovaného média. Pracujeme expertně s tvrdými daty. Nemůžeme si dovolit žádné subjektivní posuzování.
Jsou podle vás informace z médií pro podnikatele klíčové? Mohou ovlivnit jejich rozhodování například v rámci obchodních vztahů či dalších akvizic?
Podnikatelé si u nás objednávají monitoring a analýzy pro ně zajímavých témat stále častěji. Využívají i formu alertu – tj.: sms s anotací urgentního obsahu. Z toho je patrné, jakou kladou mediálním informacím váhu. Konkrétní finanční či hospodářská data, měla, mají a budou mít pro podnikatele značný význam. Média, která se specializují na takový obsah patří ke stálicím, odvádějí dobrou zpravodajskou i analytickou práci.
Nemohu z pochopitelných důvodů žádné jmenovat, ale i na našem trhu máme několik seriózních periodik, na která se mohou hospodářské subjekty spolehnout. Podnikatelé se inspirují, čerpají scénáře řešení. Mediální rozbory jsou jistě i podkladem pro tvorbu business plánů. Informace o konkurenci, cenách na trhu produktů, marketingových strategiích, to vše lze dobře čerpat z médií, hlavně těch odborně zaměřených.
Jakému tématu v rámci finanční krize média věnovala největší pozornost, co nejvíce vyzdvihovala?
Obrovské množství článků se věnovalo přijetí záchranného balíčku v USA. Více byl vyzdvihován právě ten očekávaný záchranný efekt. Médií, která tento efekt zpochybňovala, bylo méně. Až do dnešního dne. Nyní se zdá, že počet článků s kritickým postojem k záchrannému balíčku se vyrovnává.
Nejsou finanční krizí upozaďovány jiné domácí události?
Možná ano. A možná i záměrně. Některé kauzy se tak mohou v klidu vytratit. Ale to jsou otázky pro média a my je neposuzujeme. Ale je samozřejmě velmi zajímavé, „o čem se nemluví”…
Jak se finanční krizi věnovala například bulvární média?
Ta často stojí na senzacích. Je to úhel jejich pohledu na věc. I mezi bulvárními médii je však rozdíl v kvalitě. Některá mohou i poměrně solidně zpracovávat některé dopady krize a tím i varovat. Například před neuváženým zadlužováním se. Pro určité skupiny obyvatel to může být důležité sdělení, protože jiná média prostě nečtou.
Tím jste mi tak trochu nahrál na další otázku. Jak vlastně reflektují česká média informace z jiných, globálních médií? Dokážou s těmito informacemi správně pracovat a reprodukovat je?
Občas se diskutuje zmenšení počtu primárních zdrojů, odkud média čerpají. Také to, že média od sebe opisují. My, jako zpracovatelé a interpreti mediálního obsahu, bychom uvítali větší rozsah původních zpráv. Projevilo by se to obsahově pozitivně v námi poskytovaných službách, často se omílá jedna zpráva několikrát a vzniká tak informační vata. NEWTON Media je členem světové asociace monitorovacích agentur Fibep a to nám umožňuje v případě potřeby čerpat pohled na určité téma v kterékoli části světa. Ale i tam se setkávají s podobným problémem.
Vaše společnost připravila v rámci finanční krize speciální monitoring. Co obsahuje a jak může podnikatelům a firmám pomoci?
Monitoring Hospodářské krize jsme spustili okamžitě po jejím začátku, a to dne 15.9. Odběratel tak dostane vše podstatné z českých a částečně i ze zahraničních médií k tématu. Má jistotu, že se nemůže stát obětí nějaké jednostranné interpretace. K tomu by mohlo dojít, kdyby čerpal jen z několika, a to podobně laděných médií. Postupně chystáme, tak, jak se budou témata krize specifikovat, že monitoring budeme dělit do kapitol, aby si podnikatel mohl rychleji určit priority co si prostuduje dříve a co později. Oddělíme zahraniční vývoj krize od dopadů do podniků v ČR apod. Zatím má podle nás význam soustředit se na komplexnost.
Máte přibližný odhad, jak dlouho se této problematice bude tak důsledně věnovat? Přece jen pondělní zprávy naznačují, že klid ani po záchranném balíčku americké vlády jen tak nenastane…
Krize se bude vyvíjet a my s jejím vývojem budeme specifikovat a produkovat přesněji cílené monitoringy a analýzy, dokud o ně bude zájem. Je to velké téma a velká výzva pro náš produktový management. Za touto výzvou však stojí i vážný záměr přispět podnikatelské sféře k lepší orientaci v problematice, a tím i k úspěšnému zvládnutí situací, které finanční krize přinese. Objektivně zpracovaný problém se dá lépe řešit. A to je náš cíl.
Zítra čtěte rozhovor s obchodním ředitelem Liborem Janouškem ze společnosti brokerjet. Odpoví mimo jiné na otázky, jak na finanční krizi reagují české trhy a jak čeští klienti a investoři.
Tento týden téma finanční krize v rozhovorech.
ČLÁNKY DO MAILU