Stres je reakce organismu na nadměrnou zátěž (slovo stress znamená v angličtině zátěž), respektive na situace, které na člověka působí jako stresory. V závislosti na okolnostech a konkrétním člověku může jako stresor působit například důležitá pracovní schůzka s obchodním partnerem, krátký časový termín vyčleněný na důležitou zakázku, nutnost předat zaměstnanci výpověď a podobně. Jako stresor však může působit i na první pohled pozitivní událost, ne nutně jen situace negativní. Jednoznačně definovat, co je to stres, není lehké právě proto, že jde o ryze subjektivní reakci provázenou různými symptomy, které se mohou člověk od člověka lišit.
Stres působí pozitivně i negativně
Určitá míra stresu je prospěšná, protože může motivovat k práci na sobě, k lepším výkonům. Takovému druhu pozitivního stresu se říká eustres. Přílišná míra stresu a stres, kterému je člověk vystavený kontinuálně, však působí negativně na psychické a fyzické zdraví. V práci pak lze od soustavně vystresovaného jedince těžko očekávat maximální a přesvědčivé pracovní výkony. A to se týká jak podnikatelů, ředitelů či manažerů, tedy osob ve vedoucích a řídících pozicích, tak řadových zaměstnanců. Příznaky stresu jsou většinou úzkost, strach a fyzické příznaky jako je pocení nebo bušení srdce. Soustavný stres však má nejen momentální fyzické příznaky, ale může vést také k dlouhodobějším a trvalejším zdravotním potížím psychosomatického rázu (tedy stav duše přímo ovlivní stav těla). Tento negativní druh stresu se nazývá distres. Čtěte více: Nechceme už tlusté pupky, aneb příběh českého manažera
Permanentně vystresovaný manažer těžko může profesionálně vést své podřízené. Vystresovaní pak spíše budou všichni, kdo s takovým manažerem přicházejí do styku. Čtěte více: Tvrdost v řízení neznamená vždy výhru, kamarádství taky ne
Lidé jsou stále více vystresovaní
Stres je v pracovním procesu poměrně palčivým problémem. The American Institute of Stress (Americký institut stresu), nezisková organizace s třicetiletou tradicí, na svých internetových stránkách upozorňuje na výzkum z roku 2000 zaměřený na stres v práci, ve kterém 80 % respondentů odpovědělo, že je jejich práce stresující. Téměř polovina respondentů pak přiznává, že se potřebují naučit, jak stres zvládat a totéž podle jejich názoru potřebuje 42 % jejich kolegyň a kolegů.
Stres při práci je jedním z nejzávažnějších problémů, jimž dnes v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci v Evropě čelíme. Je mu vystaven téměř každý čtvrtý pracovník a ze studií je zřejmé, že je také příčinou 50 - 60 % všech zameškaných pracovních dní. Tento podíl představuje vysokou cenu jak z hlediska strádání lidí, tak oslabené hospodářské výkonnosti,
konstatuje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle agentury se stres týká pracovníků na všech stupních firemní hierarchie bez ohledu na velikost společnosti a odvětví, ve kterém působí. Stres patří mezi nejčastější zdravotní problémy z povolání a má také ekonomické dopady. V roce 2002 dosahovaly podle agentury roční náklady spojené se stresem při práci v evropské patnáctce přibližně 20 miliard eur.
Příznaky dlouhodoběji trvajícího stresu definované Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:
Na úrovni organizace:
- pracovní neschopnost,
- vysoká fluktuace zaměstnanců,
- nedochvilnost,
- problémy s disciplínou,
- obtěžování,
- snížená produktivita,
- úrazy,
- chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce:
- emotivní reakce – podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině,
- kognitivní reakce – nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování,
- behaviorální reakce – užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování,
- fyziologické reakce – bolesti v zádech, oslabená imunita, žaludeční vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak.
Vyhlašte stresu válku
Aktivně bojovat se stresem je možné, vyžaduje to však podle německých odborníků Rolanda R. Geisselharta a Christiane Hofmann-Burkart, autorů knihy Zvítězte nad stresem (Grada 2006), v první řadě dvě věci:
- Pozorovat sama sebe a dokázat rozpoznat, co právě mě stresuje, jaké vnější stresové faktory (jako je například časový tlak, nepříznivá finanční situace apod.) a vnitřní stresové faktory (jako je například obava ze selhání či konkurence nebo přehnaný pocit odpovědnosti) ve mně vyvolávají stres.
- Na základě předchozího pozorování si vytvořit osobní protistresovou strategii, která spočívá jednak právě v dobré identifikaci stresorů a poté v potlačení jejich negativních dopadů zlepšením (sebe)organizace a efektivní pravidelnou relaxací.
K zlepšení situace může pomoci už to, že si podnikatel najde i v extrémně hektickém dni deset minut jen pro sebe – pro odpočinek, soustředění myšlenek, poslech hudby, procházku… Zkrátka pro činnost, která jemu osobně přináší potěšení a oddech. Taková desetiminutovka klidu může pomoci také ve chvíli největšího stresu jako záchranný kruh. A je lepší relaxovat deset minut denně, než hodinu týdně.
Stresuje vás vaše práce?
Součástí osobního antistresového programu pak je nejen rozeznání příčin stresu, ale také jejich cílené odstraňování. Vyplatí se zapracovat na osobních cílech a prioritách, související eliminaci nepodstatných úkolů, lepším časovém rozvržení činností, ke kterému poslouží plán dne i delegování pracovních úkolů a povinností. Platí, že práce, kterou člověk dělá s radostí a která ho naplňuje, je méně stresující než ta, kterou vykonává s nechutí. Je také dobré zachovávat rovnováhu mezi povoláním a soukromým životem, napětím a uvolněním, akcí a klidem atd.
Boj se stresem znamená nutnost změnit přemýšlení o věcech, změnit chování a životní styl. Proti stresu lze v neposlední řadě bojovat fyzickou aktivitou nebo různými relaxačními metodami, jejichž výběr a fungování je opět individuální. Někdo medituje, jiný se věnuje autogennímu tréninku nebo józe. Někteří manažeři objevili antistresové kouzlo žonglování, které navíc zlepšuje paměť, koncentraci a kreativitu.Čtěte více: Jak také manažerky přebíjejí stres
První pomoc? Nepropadejte panice
Podle Jana Roubala, projektového manažera vzdělávací společnosti Tutor (která klienty školí také v oblasti stress managementu a poskytuje antistresový trénink), má na vznik stresu nejčastěji vliv špatný time management. Manažeři, musí přesně definovat svoje priority, dlouhodobé a krátkodobé cíle, dělat strategická rozhodnutí. Pokud uvedené faktory nepodléhají nějakému časovému harmonogramu, výrazně klesá jejich efektivita. Dříve nebo později se tak manažeři dostávají pod tlak působení stresových faktorů, které mají vliv na jejich pracovní či osobní život,
tvrdí Roubal pro business server Podnikatel.cz. Za nejdůležitější pak považuje prevenci stresu: dobré plánování, psychickou odolnost v náročných situacích, individuální odhalení stresových faktorů a jejich včasnou eliminaci, kvalitní time management. Čtěte více: Buďte pány svého času! Poradíme vám, kde získat cenné minuty
Existuje nějaká první pomoc pro případ, že se podnikatel dostane do stresové situace? Podle Roubala je nejdůležitější nepropadnout panice a neudělat ukvapené rozhodnutí. Pokud podnikatel nebo manažer psychicky zvládne první nápor stresu, vyvaruje se unáhlené reakce a dále racionálně vyhodnotí všechny faktory, může poté úspěšně a adekvátně pracovat se zdrojem stresu nebo s řešením konkrétní stresové situace,
uzavírá.
Takže v konečném důsledku platí ono známé české přísloví, které říká: Dvakrát měř, jednou řež.
ČLÁNKY DO MAILU