Zanedlouho, přesněji v neděli 26. října 2008 ve 3 hodiny ráno, si posuneme hodinky o jednu hodinu zpět. Většinou si tento den dopřejeme hodinu spánku navíc, ovšem zaměstnanci, kterým na toto datum připadla noční směna, budou o jednu hodinu déle pracovat. Někteří za tuto hodinu práce obdrží mzdu, jiným se hodnota na výplatní pásce příliš nezmění.
Ačkoli se obvykle hovoří o přechodu na tzv. zimní čas, jeho zavedení je vlastně návratem k času středoevropskému, který je pro nás časem standardním. Letní čas je časem východního pásma, který se každoročně používá od posledního březnového do posledního říjnového týdne.
Zavedení letního času a délka pracovní směny
Pracovní kalendář a fond pracovní doby počítá s čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobou. Se změnou času a s tím souvisejícím prodloužením nebo naopak zkrácením pracovní doby, si neumí dost dobře poradit. Důsledky zavedení letního času a problematiku délky pracovní směny, řeší nařízení vlády č.420/2006 Sb., o zavedení letního času v letech 2007 až 2011.
Začátek a konec letního času v letech 2007 až 2011
| Letní čas se zavádí: | Letní čas končí: |
| dnem 25. března 2007 | dnem 28. října 2007 |
| dnem 30. března 2008 | dnem 26. října 2008 |
| dnem 29. března 2009 | dnem 25. října 2009 |
| dnem 28. března 2010 | dnem 31. října 2010 |
| dnem 27. března 2011 | dnem 30. října 2011 |
Logicky tedy zaměstnanci pracující v nočních směnách se stanovenou týdenní pracovní dobou na 40 hodin týdně, při změně času odpracují 39, nebo naopak 41 hodin. Kratší pracovní směnu nemusí tito zaměstnanci napracovat, při delší pracovní době naopak nejde o práci přesčas.
Ke změně času dochází vždy ze soboty na neděli posunem vpřed ze druhé hodiny na třetí nebo naopak posunem vzad ze třetí hodiny na druhou. Zaměstnanec nastoupí pracovní směnu například ve 22 hodin a odchází následující den v 6 hodin ráno při zavedení letního času a stejně tak i při jeho skončení.
Mzdové důsledky změny času se samozřejmě týkají jen zaměstnanců pracujících v nočních směnách a projeví se odlišně podle toho, zda jsou odměňováni měsíční nebo hodinovou mzdou.
Zaměstnanci odměňovaní sjednanou, stanovenou nebo určenou sazbou za každou hodinu práce, tj. hodinovou mzdou
Mzda zaměstnanců, kteří v týdnu zavedení nebo naopak skončení letního času odpracují směnu, bude vyšší nebo nižší než v obvyklých týdnech. Například zaměstnanci pracující v nepřetržitém pracovním režimu si poslední říjnovém týdnu o jednu hodinovou sazbu přilepší.
Zaměstnanci odměňovaní pevnou částkou za určité období, zpravidla měsíční mzdou
U zaměstnanců odměňovaných pevnou měsíční mzdou, jejichž mzda není závislá na počtu odpracovaných dnů ani hodin v kalendářním měsíci, se odlišný počet odpracovaných hodin v okamžiku změny času na výplatní pásce neprojeví. Jejich měsíční mzda zůstane stejná.
Zavedení letního času podle vás
Příplatek za noční práci a příplatek za práci v sobotu a v neděli
Bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci odměňováni hodinovou mzdou či pevnou měsíční mzdou, mají právo na příplatky stanovené hodinovou sazbou. Převážně se bude jednat o příplatky za noční práci a za práci o víkendech. Oba tyto příplatky se zaměstnancům vyplatí, a to při zavedení letního času o jednu hodinu méně a při jeho ukončení, tj. při návratu k středoevropskému času, o jednu hodinu více.
Za dobu práce v sobotu a v neděli je zaměstnavatel povinen dle § 118 zákoníku práce zaměstnancům vyplatit dosaženou mzdu a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Čtěte více: Platíte zaměstnance správně za práci o víkendu?
Příplatek ve stejné výši se zaměstnancům odměňovaným mzdou poskytuje i za práci v noci. V souladu s kolektivní smlouvou lze sjednat i nižší (procentní) či pevnou sazbu příplatku. Čtěte více: Pracovat v noci mohou podle zákoníku práce i těhotné ženy Pokud by chtěl být zaměstnavatel ke všem svým zaměstnancům spravedlivý, lze doporučit určení pracovních směn, které připadnou na datum zavedení nebo skončení letního času, vždy stejným zaměstnancům.
ČLÁNKY DO MAILU