Na trhu je volný kapitál, ale téměř žádné smysluplné podnikatelské projekty

Najít investora by v současné době nemělo představovat problém. Podle agentury CzechInvest se kupříkladu oproti loňsku jejich zájem investovat právě v Česku zvýšil o polovinu. Také ostatní odborníci se shodují na tom, že o investory nouze není. Momentálně je obrovský objem volného kapitálu a bohužel minimum nebo skoro žádné smysluplné projekty, komentuje jedna z čtenářek situaci v diskuzi na business serveru Podnikatel.cz. Vyhlašuje se také řada soutěží a finanční investice lze získat i z EU, takže šance projekt prosadit je větší. Obecně platí, že peněz je vždy více než dobrých projektů a schopných podnikatelů, doplňuje Jarmila Ptáčníková, koordinátorka soutěže podnikatelských nápadů Startup roku.

Samotní podnikatelé však zastávají stanoviska zcela opačná. Investora v Česku hledá marně mnoho projektů. Projevují totiž zájem pouze o projekty tendrové se státní nebo evropskou garancí. Problémem je zřejmě i nestabilní politické prostředí, říká pro business server Podnikatel.cz Jana Barochová, která se nyní pokouší najít strategického investora, aby svůj projekt, jež má za cíl snížit provozní náklady, mohla uvést do plného provozu. Jde hlavně o neochotu nejen soukromých či velkých podniků, ale i vládních institucí, uvádí podnikatel, který si nepřál být jmenován. Čtěte více: Bez úplatku se veřejná zakázka získat nedá, tvrdí většina firem

Přitom investic do Česka neproudí zrovna málo. Dovolím si odhadovat, že letošní rok bude ve znamení krátkého návratu k rozsáhlejším investicím, které využijí aktuálně vyšší nezaměstnanosti a ostré konkurence v nabídce průmyslových parků a podnikatelských nemovitostí, předpovídá Alexandra Rudyšarová, generální ředitelka agentury CzechInvest, vývoj v roce 2010. V minulém roce jak čeští, tak i zahraniční podnikatelé do tuzemské ekonomiky investovali 17 miliard korun. Nejvíc peněz proudilo na vývoj software, dále do strojírenství, elektroniky a elektrotechniky. Ve velkém množství případů se však jednalo o projekty, které rozšířily stávající činnosti či kapacity již zavedených podniků. Investorů do cizích podnikatelských projektů je tak podstatně méně. Čtěte více: V Česku nejvíc investují samotní Češi

Kvalitní podnikatelský plán je základ

Podnikatel, který hledá možnosti, jak financovat svůj projekt, by měl mít vypracovaný kvalitní podnikatelský plán. Přitom existují různé příručky a publikace, které se sestavováním podnikatelských záměrů zabývají. Důvodem však nemusí být jen lenost a neochota podnikatelů záměr sepsat, ale také kupříkladu vysoké ceny, které si specializované firmy za zpracování projektů účtují. Čtěte více: Podnikatelský plán – jeden z pilířů úspěšného podniku

Mezi další nedostatky podnikatelských projektů patří podle Ptáčníkové dále nedostatečná znalost konkurenčního prostředí, právní problematiky dané oblasti a špatně spočítaná finanční analýza a zejména návratnost investice. Ta prý ve většině případů chybí úplně.

Projekt jsem vypracovávala sama s odbornou pomocí, popisuje Jana Barochová, jak se vyvíjel její vlastní podnikatelský záměr, a dodává, že se snaží o podobnou strukturovanost, jakou doporučují metodické pokyny a osobní konzultace pro sestavování projektů pro získávání grantů EU, které má k dispozici. U bank, kde se nejprve snažila získat finanční podporu, se svým plánem však neuspěla. Pro většinu z nich představovala zásadní problém právě návratnost investice. Čtěte také: Michael Rostock – Poplar: zbožňuji recese a krize.

Investora zajímá hlavně rentabilita

Aby se totiž investorovi vyplatilo do nějakého projektu vložit peníze, je třeba rentabilitu zajistit. Dobrý projekt by měl mít návratnost okolo sedmi let. Rentabilita nad 10 let je absolutně nezajímavá. Naopak návratnost menší než 5 let bývá velmi ojedinělá, vysvětluje pro business server Podnikatel.cz Jan Traxler, hlavní finanční manažer FINEZ Investment Management. Rozhodování investora ale ovlivňují i možná rizika. Podnikatel musí investora přesvědčit, že pravděpodobnost dosažení sedmileté návratnosti je alespoň 80 procent. Na vyšší riziko je investor ochotný přistoupit pouze tehdy, pokud jsou ve hře výrazně vyšší výnosy, doplňuje Traxler.

Mezi faktory, které mohou realizaci projektu ohrozit, pak patří například mikro- a makroekonomická rizika (špatný management, nízká kvalita produktu, nepříznivý vývoj ekonomiky, pokles poptávky), politicko-právní rizika (korupce, obtížná vymahatelnost práva), popřípadě i kreditní (obava věřitele z nesplnění závazků dlužníka)a měnová rizika. Čtěte více: Rizika a příležitosti v podnikání pomůže odhalit SWOT analýza

Současný trend ale nahrává spíše projektům, zvláště pak internetovým, s výhledem rychlého zhodnocení do dvou let. Ty jsou podle Ptáčníkové pro investory momentálně nejzajímavější. Čtěte více: Podnikání na internetu není vždy o velké investici, jde hlavně o nápad

Kde najít investora?

Nejběžnější způsob shánění peněz na financování vlastního podnikání představuje klasický bankovní úvěr. Podnikatel se může také inzertní formou pokusit najít investora na tematicky zaměřeném diskusním fóru. Zkusit lze i podnikatelský inkubátor. Pak se nabízí možnost zapojení soukromého investora. Forem existuje v současnosti mnoho – tichý společník, private equity či business angels.

Private equity se v Česku zabývá kupříkladu Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA). Business angels se zase sdružují v několika sítích (Angel Investor Association, Central Europe Angel Club, Business Angels Czech a Business Angels Network).

Na co si dát pozor

Při hledání vhodného investora CVCA na svých webových stránkách doporučuje, aby si podnikatel vytipoval a oslovil takové soukromé investory, kteří dávají přednost podnikům s podobnými záměry a vlastnostmi. Podnikatel by si měl tedy o potenciálním investorovi zjistit co nejvíc informací, kupříkladu i to, jakým způsobem investor finančních prostředků nabyl nebo jak je vnímán v okruhu lidí ze své branže. Čtěte více: Najít správného obchodníka není snadné. V sázce je i dobré jméno firmy

Mnoho podnikatelů se také obává toho, že přílišným sdílením informací s cizími osobami o svůj nápad přijdou. Člověk se přes ten schizofrenní pocit, že mi ten nápad někdo ukradne, pokud o něm budu mluvit, musí přenést, doporučuje Lukáš Žďárský, vítěz soutěže Startup roku 2009 s projektem Mujinstruktor.cz. Zmírnit strach lze například tím, že osloveným investorům podnikatel nepošle svůj podrobně zpracovaný podnikatelský záměr celý, ale pouze jen vybranou část či stručnou sumarizaci. Sepsáním dohody o mlčenlivosti se pak může podnikatel veškerým obavám vyhnout.

Jednoduché není ani vyjednávání s investorem. Dejte si pozor na smlouvu a obchodní podíl. Investor většinou nese veškeré finanční riziko své investice, ale chce za to záruky a vysoký podíl na budoucím zisku, podotýká Ptáčníková.