Pracovní neschopnost je problémem nejen zdravotním, ale i finančním. A to zvláště při nemoci osob samostatně výdělečně činných. Těm totiž náhlé onemocnění může způsobit nemalé potíže při zajištění provozu firmy a plnění zakázek, včetně potíží spojených se splácením běžných závazků. Alespoň, že nemusí v době nemoci platit zálohy na pojistné. Ovšem i osvobození od této povinnosti má svá ale.
Kdy tedy podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné?
Zálohy na důchodové pojistné se neplatí za ty kalendářní měsíce, kdy měla OSVČ po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Čtěte více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku
Obdobná situace je i s placením záloh na zdravotní pojistné. Skutečnost, že je podnikatel po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti však musí zdravotní pojišťovně doložit. Plátcem nemocenských dávek je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdravotní pojišťovna tedy o jeho případné nemoci nemůže vědět. Obecně se doporučuje předložení kopie počátku a ukončení „neschopenky“ nebo potvrzení o výplatě dávek od ČSSZ. V případě, že OSVČ tuto povinnost nesplní, zdravotní pojišťovna se bude domnívat, že záloha na pojistné zaplacena nebyla. Pracovní neschopnost lze samozřejmě doložit i zpětně, a to při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích, ovšem včasným doložení lze předejít problémům se stanovením předpisu záloh a následného dopočtu odvodu z minimálního vyměřovacího základu. Čtěte více: Nemocenské pojištění nově. OSVČ zůstává 14 dní bez peněz
Jak upozorňuje HANA RICHTEROVÁ, vedoucí oddělení výběru pojistného a kontroly Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, jestliže OSVČ v době pracovní neschopnosti neměla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění ani nepobírala takové nemocenské, nemá období pracovní neschopnosti vliv na stanovení minimálního vyměřovacího základu za kalendářní rok.
Snížit minimální vyměřovací základ v Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla OSVČ uznána práce neschopnou, může pouze v případě, kdy měla po dobu pracovní neschopnosti nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě pobírala nemocenské. Vzhledem k tomu, že účast na nemocenském pojištění je i nadále dobrovolná, využívají OSVČ zejména možnost přerušení placení záloh po dobu pracovní neschopnosti. Minimální vyměřovací základ a případný doplatek pojistného vypořádají až v rámci Přehledu po skončení roku,
sděluje Richerová. Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009
Má opakovaná nebo dlouhodobá nemoc vliv na výši záloh?
Pokud se podnikatel dostane v průběhu roku do nepříznivé finanční situace, a to nejen z důvodu opakované pracovní neschopnosti, může požádat svou zdravotní pojišťovnu o snížení záloh na pojistné. Aby zdravotní pojišťovna této žádosti vyhověla, musí být splněny zákonem předepsané podmínky. Příjem po odpočtu výdajů připadající na 1 měsíc v období od 1.1. do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně 3 měsíců po sobě jdoucích alespoň o třetinu nižší, než obdobný průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v přecházejícím roce. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou
Využili jste již možnosti snížení záloh?
Žádost o snížení zálohy je tedy možné podat příslušné zdravotní pojišťovně až po uplynutí 3 měsíců v roce, tj. vždy nejdříve k 1.4. Pojišťovna zálohu přiměřeně sníží, ovšem nejdéle na 3 měsíce. Poté je nutné podat žádost novou. V opačném případě budou uplynutím lhůty pro snížení, zálohy zvýšeny opět na původní hodnotu. Zálohy ale nelze nikdy snížit pod úroveň minimální zálohy na pojistné.
Příklad: Průměrný příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2008 činil 90 000 Kč. Podnikatel si podal v měsíci listopadu 2009 žádost o snížení záloh, protože jeho průměrný příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden až říjen 2009 je jen 60 000 Kč, tedy o jednu třetinu nižší oproti předcházejícímu období. Svou žádost doložil kopií deníku o příjmech a výdajích.
Obdobně postupuje s účinností od 1.1.2009 i ČSSZ. Na základě žádosti OSVČ může poměrně snížit měsíční vyměřovací základ pro placení záloh, rovněž maximálně na 3 kalendářní měsíce.
Jak řekl pro business server Podnikatel.cz mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny JIŘÍ ROD, část OSVČ tento způsob řešení zvolila. Je jich ale relativně málo. Důvodů je hned několik:
- Snížení zálohy u OSVČ s nižšími příjmy oproti předchozímu období se hodí jen na ty osoby, které dosáhly vyššího než minimálního vyměřovacího základu nebo na ty, které nemají minimální vyměřovací základ stanoven. Tyto skupiny jsou v menšině.
- Dlouhodobá nemoc OSVČ sama má dvojí řešení – nemocensky pojištěná osoba dostává jednak dávky, nemusí platit zálohy na pojistné a nemusí ani doplácet po skončení roku do minima. Osoba, která není nemocensky pojištěna, nemusí alespoň platit zálohy na pojistné. Ostatní dvě výhody pro ni neplatí. Každopádně se na dlouhodobě nemocné nehodí možnost snížení zálohy na pojistné.
- Faktické řešení krize se projevuje dvojím způsobem: na jedné straně se jako OSVČ přihlašují dosavadní zaměstnanci, což je řešení přijatelné především pro zaměstnavatele. Ovšem i pro některé zaměstnance jde o akceptovatelnou změnu.
Na druhé straně pozorujeme i ukončování podnikání. Je výhodnější platit si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů za 1080 Kč než jako OSVČ s minimální zálohou 1590 Kč měsíčně,
dodává Rod. Čtěte více: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné
ČLÁNKY DO MAILU