Pro vaši snazší orientaci uvádíme některé typy nárokového pracovního volna, které přichází v úvahu, pokud níže uvedené životní situace zasahují do pracovní doby zaměstnance.
Co se dozvíte v článku
Neplacené volno
Může se stát, že zaměstnanec potřebuje volno, ne však na odpočinek, ale například na vyřizování osobních záležitostí nebo v souvislosti s péčí o člena rodiny. Dovolenou už má vyčerpanou, nebo ji naopak za tímto účelem čerpat nechce. Rád by si ji však tzv. „ušetřil“ na prázdniny dětí nebo ji má už naplánovanou na jinou dobu, například na období celozávodní dovolené, na Vánoce apod. Potom není neobvyklé, že svého zaměstnavatele žádá o neplacené volno.
V tomto případě zcela záleží na možnostech a vůli zaměstnavatele, zda zaměstnanci vyjde v tomto ohledu vstříc. Jedná se o naprosto nenárokový druh volna. Když však uvážíme, že dovolená jako taková mívá přízvisko na zotavenou, nemůžeme se divit zaměstnancům, že ji chtějí využít až na tu zotavenou a pro jiné účely hledají jiné formy omluvy v práci. Za dny neplaceného volna sice zaměstnanec nepobírá žádnou mzdu/plat, ale nevykoná také žádnou práci. A když jeho úkoly nepočkají, musí ji někdo vykonat za něj.
Umožňuje vám zaměstnavatel neplacené volno?
Náhradní volno
Specifickým druhem volna je tzv. náhradní volno, které je spojováno s prací nad rámec stanovené týdenní pracovní doby vyplývající z předem určeného rozvržení pracovní doby a je konané mimo rozvrh pracovních směn daného zaměstnance. Pracuje-li zaměstnanec přesčas, má dle zákoníku práce nárok na mzdu odpovídající době trvání přesčasu plus příplatek minimálně ve výši 25 % průměrného výdělku. Nabízí se ale i možnost, že se zaměstnanec vzdá příplatku a dohodne se se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Nesmíme ale zapomenout, že práci přesčas lze konat jen výjimečně a pouze na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem.
Volno k vyšetření u lékaře
Ze zákona zaměstnanci vzniká nárok na pracovní volno s náhradou mzdy/platu na nezbytně nutnou dobu k vyšetření/ošetření u lékaře, nelze-li jej provést mimo pracovní dobu zaměstnance. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. však délku takovéhoto volna omezuje následovně. Vychází z toho, že by zaměstnanec měl navštěvovat lékaře, který se nachází nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti. Vzhledem k tomu, že platí pro občany právo svobodné volby lékaře či zdravotnického zařízení, ne vždy zaměstnanec využívá právě tu místně nejbližší lékařskou péči. Nařízení vlády tedy dále upřesňuje, že pokud bylo vyšetření/ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, ale proplaceno nemusí být celé.
Náhrada mzdy/platu totiž přísluší nejvýše za dobu, kterou by zaměstnanec strávil právě návštěvou místně nejbližšího zařízení (vzhledem k jeho bydlišti nebo pracovišti). Velmi vhodným se jeví, upraví-li zaměstnavatel tuto problematiku ve svém interním předpisu. V souladu se zákony v něm zohlední svoje konkrétní provozní podmínky a možnosti a v neposlední řadě i reálnou dostupnost lékařské péče v regionu. Předejde tím neshodám na pracovišti. Zaměstnancům bude jasné, jak se mají zachovat a na co mají nárok.
Volno na nezbytně nutnou dobu (maximálně 1 den) má také zaměstnanec, který do zdravotnického zařízení k vyšetření/ošetření doprovází svého rodinného příslušníka. Jedná se ale pouze o případy, pokud je doprovod nezbytný a k vyšetření/ošetření nebylo možné jít mimo pracovní dobu. Zda bude volno s náhradou nebo bez náhrady mzdy/platu, závisí na tom, koho zaměstnanec k lékaři doprovází. Placené volno přichází v úvahu v případě doprovodu manžela/druha, dítěte, rodiče, prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. U doprovodu ostatních rodinných příslušníků nevzniká nárok na náhradu mzdy/platu.
Nárokové volno
Zvláštním typem volna je nárokové volno v souvislosti s rodinnými událostmi, jako jsou svatba, narození dítěte nebo pohřeb. Na vlastní svatbu může zaměstnanec využít dva dny volna, přičemž jeden z nich je určen na obřad. Náhrada mzdy/platu však náleží pouze za jeden z nich, druhý den je neplacený. Rodiči ženicha či nevěsty přísluší jeden den volna s náhradou mzdy/platu. Pokud byste naopak šli na svatební obřad svému rodiči, máte nárok také na den volna, ale neplaceného.
Na nezbytně nutnou dobu náleží v souvislosti s narozením dítěte volno s náhradou mzdy/platu k převozu manželky či družky do zdravotnického zařízení a zpět. K samotné účasti při porodu manželky nebo družky lze také využít nárokové volno, ale bez náhrady mzdy/platu.
V případě úmrtí manžela/druha nebo dítěte má k dispozici zaměstnanec dvoudenní pracovní volno s náhradou mzdy/platu, plus jeden den k účasti na pohřbu. Pokud zaměstnanci zemře rodič, sourozenec nebo dojde k úmrtí rodiče či sourozence manžela zaměstnance nebo manžela dítěte zaměstnance či manžela sourozence zaměstnance, pak mu vzniká nárok na volno s náhradou mzdy/platu v rozsahu jednoho dne k účasti na pohřbu. Pokud obstarává pohřeb, může čerpat ještě jeden placený den za tímto účelem.
Co se týče účasti na pohřbu vzdálenějších příbuzných, jako jsou prarodiče, vnuci, prarodiče manžela zaměstnance nebo nepříbuzných či jinak příbuzných osob, které ovšem se zaměstnancem žily v době úmrtí v jeho domácnosti, může zaměstnanec využít volno s náhradou mzdy/platu na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však jeden den.
Další jeden den placeného volna náleží, pouze pokud zaměstnanec zařizuje pohřeb. Volno s náhradou mzdy/platu na nezbytně nutnou dobu náleží i v případě účasti na pohřbu spoluzaměstnance. Pozor však, zaměstnavatel je ten, kdo určí, koho ze svých zaměstnanců uvolní na pohřeb.
Volno v souvislosti s péčí o dítě
V souvislosti s péčí o dítě se můžeme setkat se situací, kdy zaměstnanec potřebuje své dítě doprovodit do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Zde má nárok na neplacené volno na nezbytně nutnou dobu.
Pokud zaměstnanec doprovází zdravotně postižené dítě do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem, pak mu vznikne nárok na volno s náhradou mzdy/platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však v rozsahu 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
Jiné omluvené volno v práci čerpá zaměstnanec v případě ošetřování člena rodiny, kdy je z tohoto titulu současně příjemcem dávky „ošetřovné“ nebo „dlouhodobé ošetřovné“, které čerpá v rámci svého nemocenského pojištění. Omluven v zaměstnání bude také v době své dočasné pracovní neschopnosti, kterou stanoví jeho ošetřující lékař.
Volno při stěhování
Méně obvyklým druhem volna, které vyplývá z nařízení vlády č. 590/2006 Sb., je pracovní volno bez náhrady mzdy/platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny, při přestěhování zaměstnance. Pozor, stěhuje-li se zaměstnanec v zájmu zaměstnavatele, pak se poskytne volno s náhradou mzdy/platu.
Pracovní volno před skončením pracovního poměru
V neposlední řadě nesmíme opomenout ještě pracovní volno, které se poskytuje před skončením pracovního poměru za účelem vyhledání nového zaměstnání. Jedná se o volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 půlden v týdnu, a to v období, které odpovídá výpovědní době v délce dvou měsíců. Tento typ pracovního volna je možné se souhlasem zaměstnavatele i slučovat.
Co se týče proplácení volna, rozlišujeme zde dvě situace. Pokud pracovní poměr končí v důsledku výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, pak náleží volno s náhradou mzdy/platu. V ostatních případech náleží volno bez náhrady mzdy/platu.
