Neplatíte koncesionářské poplatky za mobil? Pozor na pokutu

19. 6. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Autor: 258398
Podnikatel musí platit koncesionářské poplatky za každý televizní nebo rozhlasový prijímač. Tedy i v případě, že je takovým přijímačem například mobilní telefon.

Podnikatelé (právnické osoby a podnikající fyzické osoby), kteří vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, za něj musí platit veřejnoprávní České televizi a veřejnoprávnímu Českému rozhlasu koncesionářské poplatky. Konkrétně musí podnikatel za každý televizní přijímač platit koncesionářský poplatek 135 korun měsíčně, tedy 1620 korun ročně. Podnikatel musí platit koncesionářský poplatek také za každý rozhlasový přijímač, a to 45 korun měsíčně, tedy 540 korun ročně. Čtěte více: Hoteliéři budou muset sáhnout hlouběji do kapsy

Paragraf 3 Zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů:

Poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.

Poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače.

Co znamená každý? V případě rozhlasu kromě klasického rádia je přijímačem také radiomagnetofon, autorádio, mobilní telefon s rádiem, radiobudík či počítač s příslušným vybavením pro příjem rozhlasového vysílání. Čtěte více: Český rozhlas jde do boje proti firmám, které neplatí koncesionářské poplatky

Paragraf 2 Zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů: 

Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „rozhlasový přijímač”). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

V případě televize pak je kromě konvenčního televizoru přijímačem také počítač s televizní kartou, malý integrovaný televizor v automobilu, vybrané typy mobilních telefonů s integrovaným DVB-T tunerem.

Paragraf 2 Zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů: 

Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „televizní přijímač”). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

V případě porušení zákona čeká poplatníka přirážka, a to 5000 Kč v souvislosti s rozhlasovým poplatkem za každý přijímač, 10 000 Kč v souvislosti s televizním poplatkem za každý přijímač.

Televize ani rozhlas nezahálí

Neplatit koncesionářské poplatky České televizi se podnikatelům nemusí vyplatit. „Česká televize má na vyhledávání neevidovaných poplatníků uzavřenou dlouhodobou smlouvu s vítězem výběrového řízení. Při terénní práci se v některých případech skutečně z různých objektivních důvodů nedá 100% zjistit skutečný počet tv přijímačů. Z procesu vyhledávání přecházejí do procesu vymáhání ty případy, u nichž je nashromážděn dostatek důkazů pro eventuální soudní řízení,“ popisuje tiskový mluvčí České televize Ladislav Šticha. Česká televize získává seznamy odběratelů elektrické energie, které oslovuje s dotazem na televizní přijímače. Tento postup však podle Štichy platí pouze pro domácnosti, u podnikatelů Česká televize volí jiné, Štichou nespecifikované, postupy. I v případě, že podnikatel čestně prohlásil, že televizní přijímač nevlastní, má podle Štichy Česká televize určité možnosti, jak pravdivost čestného prohlášení ověřit.

Česká televize se navíc nevzdala ani nápadu zavést povinnost platby koncesionářského poplatku za každý počítač připojený k internetu. Návrh je aktuálně ve fázi legislativních příprav, které zahrnují nejen PC, ale i mobilní zařízení resp. další nově se objevující technologie – není proto vhodné tyto věci předem komentovat (nehledě na to, že z věcného hlediska ani není komentovat co), podotýká Šticha.

Také Český rozhlas podniká různé kroky, kterými vyhledává neplatiče nebo plátce, kteří neplatí poplatky za všechny vlastněné přijímače. Konkrétní postupy nelze s ohledem na jejich efektivnost zveřejňovat, nicméně takových postupů je více, říká Ondřej Beran, vedoucí Útvaru rozhlasových poplatků Českého rozhlasu.

Ani v případě, že podnikatel pro Českou televizi a Český rozhlas čestně prohlásí, že nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, budou ho obě firmy velmi pravděpodobně v různých časových odstupech kontrolovat, zda se skutečnost nezměnila.

Vědí podnikatelé, za co mají platit?

Naše Asociace je všeobecně proti jakémukoliv principu „kolektivní viny”, které návrh plošného vybírání jakýchkoliv poplatků připomíná. Není akceptovatelné, aby kdokoliv platil za něco, co třeba vůbec nevyužívá. Stejně tak není akceptovatelné to, aby si provozovatel takových služeb usnadňoval práci tím, že  zpoplatní jednoduše všechny. Platit by měl pouze ten, kdo danou službu využívá. Jak toto technicky zjistit není ale naše starost, to je starost provozovatelů těchto služeb, říká Tomio Okamura, viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Proti poplatkům však Asociace žádné kroky nepodniká, soustředí se především na lobbing za legislativu v oboru. Protože Asociace nedisponuje žádným průzkumem zaměřeným na koncesionářské poplatky, nemůže Okamura odpovědět na otázku, jestli podnikatelé v dané podnikatelské oblasti skutečně koncesionářské poplatky za každý přijímač platí.

Platíte koncesionářské poplatky?

Podle Heleny Cetlové, prezidentky Středočeské asociace manažerek a podnikatelek, si podnikatelé netroufnou za rádia nebo televizní přijímače, které mají v majetku firmy, neplatit koncesionářské poplatky. K podnikatelům chodí kontroly a například finanční úřad si placení koncesionářských poplatků jistě ověřuje, domnívá se Cetlová a dodává, že podle jejiho názoru se podnikatelé opravdu snaží držet zákona. Na druhou stranu si ale myslí, že například o faktu, že by měli platit také třeba za mobilní telefon s rádiem, ani nevědí, natož aby poplatky skutečně hradili. Měla by to být také věc prodejců, aby zákazníka na povinnost platit poplatek s nákupem takového přístroje upozornili, myslí si a pochybuje, že je vůbec možné neplacení koncesionářských poplatků v takovém případě vystopovat. U počítačů pak považuje placení koncesionářských poplatků za zvlášť sporné.

Na Sdružení obrany spotřebitelů podle Evy Strnadové, právničky Sdružení, se příliš mnoho spotřebitelů ani živnostníků s problematikou koncesionářských poplatků neobrací. „Nejvíce stížností jsme zaznamenali v období loňských prázdnin, kdy došlo k hromadnému rozesílání upomínek za neplacení koncesionářských poplatků a hrozbou několika tisícových pokut,“ upřesňuje Strnadová. A dodává, že Sdružení nepovažuje za vhodné získávání informací o spotřebitelích pomocí seznamů odběratelů elektrické energie. Ne každý odběratel musí mít televizní přijímač, tvrdí Strnadová.

Zruší poplatky zákon?

Zatímco Česká televize se snaží placení koncesionářských poplatků ještě rozšířit, existuje také opačná iniciativa zasazující se o celkové zrušení koncesionářských poplatků. V současnosti se Senát ve svých výborech zabývá návrhem zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků, který jsem předložil společně se senátorem Richardem Svobodou, zároveň jsme na serveru kopoplatkum.cz spustili petici na podporu zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a dále pak chystáme na půdě Senátu zvláštní seminář na téma zrušení rozhlasových a televizních poplatků, popisuje Edvard Kožušník, nově zvolený do Evropského parlamentu. Koncesionářské poplatky by měl podle něj nahradit výnos z DPH. Obecně považuji vybírání koncesionářských poplatků za přežitek, který je poplatný době vzniku rozhlasového vysílání na počátku dvacátého století, tvrdí Kožušník. Lobby České televize a Českého rozhlasu je podle něj natolik silná, že se snaží reagovat na konvergenci telekomunikačních služeb tak, že dnes je občan povinen platit za každé zařízení schopné přijímat rozhlasové a televizní vysílání. Nikoliv tedy jen pouze samotný terestriální signál, ale i obsah vysílání, přijímaný přes internet.

Způsob který zvolila Česká televize pro vymáhání poplatků, kdy jsou občané a podnikatelé špiclováni zvláštními týmy zaměřenými na vyhledávání domnělých neplatičů s cílem zastrašovat občany a podnikatele, mi přijde při nejmenším za hranicí slušnosti. Navíc jsou známy i příklady, kdy byly vyžadovány poplatky a přirážky k poplatkům zcela neoprávněně. Z chování ČT tak na mnohé může dýchat duch totalitních praktik, reaguje Kožušník na fakt, že Česká televize využívá k vystopování neplatičů informace o odběratelích elektrické energie. Návrh zpoplatnit také počítače připojené k internetu považuje ze strany České televize za nemravný.

Možná by veřejnost měla vědět, že pana Edvarda Kožušníka jsem pozval na Kavčí hory k diskusi na téma jeho návrhu a k mému překvapení sám připustil, že hlavním motivem otevření tématu placení televizních poplatků byla snaha se zviditelnit, a že jeho návrh je v praxi těžko představitelný. Přes tento upřímný postoj, který jsem velmi ocenil, pokračuje pan Kožušník v nesmyslné kampani, která poškozuje média veřejné služby a odvádí pozornost od významnějších problémů této země, komentoval Kožušníkův postoj v anketě serveru DigiZone.cz zaměřené na zrušení koncesionářských poplatků ředitel České televize Jiří Janeček. Čtěte více na serveru DigiZone.cz: Anketa: Měly by se zrušit koncesionářské poplatky?

skoleni_8_1

Se zrušením koncesionářských poplatků však v téže anketě souhlasil například Jaromír Glisník, výkonný ředitel TradeTec, provozovatele satelitní platformy Skylink, nebo Petr Bratský, poslanec za ODS, člen stálé sněmovní komise pro sdělovací prostředky.

Stanovisko ČSSD se do uzávěrky článku nepodařilo získat.

Článek vznikl ve spolupráci se serverem o digitálním vysíláni DigiZone.cz, jehož je Jan Potůček šéfredaktorem.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).