Když se řekne výslech, jaká myšlenka vás napadne jako první?
Budete se mě ptát na něco, na co vám nebudu chtít odpovědět, budete mi svítit do očí, budete na mě křičet, trápit mě hladem a žízní, nebo ne?
Určitě slibuji, že na vás nebudu tolik přísná. Ale nejdříve mi na oplátku více přibližte, co to vlastně obnáší stavět a provozovat počítačové sítě? Počítač znám jako uživatelka, z té druhé strany je to pro mě španělská vesnice.
To máte jako s autem. Vy si auto vybíráte, předpokládám, především podle barvy, ale jsou i další atributy, které pro vás mohou být důležité. Tak například cena, spotřeba, počet sedadel nebo velikost zavazadlového prostoru. Co ale vůbec neřešíte, je, jaký zdvih mají ventily u válců, jaké napětí má mít klínový řemen nebo jak často vozí do té které benzínové pumpy nové zásoby paliva. To vše za vás nastaví v továrně, servis ty věci pravidelně kontroluje, a o dodávkách paliva víte jen to, že sem tam na benzínce potkáte velkou cisternu.
Se sítěmi počítačů a informačními systémy je to podobné. Stejně, jako umíte řídit auto, zvládnete ovládat i svůj počítač. Avšak k tomu, aby bylo možné například zadat platební příkaz přes systém elektronického bankovnictví ve vaší bance, vám samotný počítač nestačí. My pomáháme nastavovat a řídit to, co se děje mezi vaším počítačem a počítačem banky, na kterém banka spravuje váš účet. Zajišťujeme, aby vše fungovalo spolehlivě, bezpečně a aby to fungovalo vždy, když potřebujete.
Vaše společnost vznikla v roce 1993 pod názvem BGS partners CS, kde jste figuroval jako jeden za zakládajících společníků. Po transformaci na akciovou společnost jste i změnili název firmy. Proč?
Společnost jsme zakládali s 51% vkladem slovenské firmy stejného jména. Po třech letech jsme se rozhodli naše cesty rozdělit. Chtěli jsme jít dál vlastní cestou. Staré jméno pro nás bylo přítěží a tak jsme vymysleli nové, jednodušší a hezčí.
Založit společnost tohoto zaměření určitě chtělo značné vstupní investice. Kolik jich bylo zapotřebí, pokud to není zrovna tajná informace.
Ne, tajné to není. Vlastní jmění firmy bylo 1 mil. Kč. Trvalo nám cca 3 roky, než jsme se postavili na vlastní nohy. Po tuto dobu financovala brněnskou BGS slovenská společnost provozním úvěrem v průměrné výši 2 mil. Kč.
Kolik to stálo vás osobně?
Myslíte finančně? Stálo mě to 50 % mého tehdejšího vkladu, tedy cca 80 tis. Kč. Zbytek jsem doplatil již z vydělaných peněz. Kromě toho mě to ale stálo spoustu úsilí. Několik let života jsem odevzdal firmě a pracoval na samé hranici svých možností.
Už se vám peníze zhodnotily?
Vidíte, nad tím jsem ještě nepřemýšlel.
Co všechno se u vás změnilo ve společnosti od roku 1993? Čím si prošla?
Je toho strašně moc a není možné asi všechno vyjmenovávat. Začínali jsme s 15 – 20 zaměstnanci. Dnes v ANECTu pracuje 231 lidí. Museli jsme zákazníky přesvědčovat, že ač malí a neznámí, umíme dělat velké věci. Dnes o zakázky běžně soupeříme s velkými nadnárodními korporacemi. Se stejnými obry často i spolupracujeme. Tehdy jsme se věnovali úzkému oboru začínajícího internetu, dnes zajišťujeme komplexní služby a poradenství v oblasti komunikačních infrastruktur. Jednodušší by asi bylo odpovědět na otázku, co se za tu dobu nezměnilo. Duch firmy. Dělat velké věci a dělat je pořádně a vždy hledat prospěch zákazníka.
Kdykoli se potkám s některým manažerem ze společnosti, která se zabývá informačními technologiemi, stěžuje si na nedostatek kvalitních IT pracovníků. Co vy?
Na vojně se říkalo voják se stará, voják má
. V každém oboru najdete lidi kvalitní a schopné, ale také ty, co se nějak vezou. Je pouze na vás, jak si umíte ty správné lidi vybrat. Myslím, že podstatně větším problémem v našem oboru je, že je v něm celkově málo lidí. ICT je relativně velmi mladý obor. Navíc jde o obor, který se bouřlivě rozvíjí, a tak nedostatek pracovníků v něm není nic překvapujícího, je to věc přirozená a normální. Nezbývá než s lidmi pracovat, umět je pro svůj podnik vychovat.
Máte tip na Výslech?
Koho byste nejraději viděli v našich jemných poutech pod palbou otázek? Máte tip na osobnost či podnikatelský obor, o němž byste se chtěli dozvědět více? Pište na adresu: redakce@podnikatel.cz
Souhlasíte se mnou, že je nutná transformace školství v tomto ohledu? Kolik je vlastně v Česku univerzit či jiných vysokých škol (včetně privátních), které každý rok vysílají do světa absolventy, kteří by se u vás mohli potenciálně uplatnit?
Já nejsem ani odborník na školství, ani nejsem chodící encyklopedie, takže přesná čísla po mě raději nechtějte. Transformace školství potřebná je. Nejsem si však jistý, že je to na vysokých školách. Problém vidím spíš v základním a středním školství, které zatím moc neučí děti myslet. Spíš do nich tlačíme znalosti toho či onoho předmětu, méně už však zkušenost, jak s těmito znalostmi nakládat.
Náš obor by samozřejmě uvítal, kdyby z vysokých škol vypadlo každý rok několik stovek a možná tisíců absolventů znalých a bravurně ovládajících nějaký konkrétní produkt, konkrétní technologii. Takoví lidé by mohli naskočit rovnou do zakázek a po krátkém zaškolení by mohli podávat skvělé výkony. Jenže ono to u oboru, který se tak bouřlivě rozvíjí, nejde. Školní osnovy taky nemůžete měnit každého půl roku. Důležitější je, aby ze škol vycházeli lidé, kteří umí myslet, tvořit a podnikat.
Jakou máte personální politiku? Vyplatí se vám některé zaměstnance i přetahovat?
Konkurence to dělá, ale my zaměstnance přetahujeme jen zřídka. A to zejména tehdy, když potkáme někoho, kdo projeví zájem u nás pracovat. Spíše se snažíme si lidi vychovat a udržet. V poslední době jsme čelili intenzívním útokům některých konkurenčních firem a někteří schopní lidé od nás bohužel odešli. Avšak většinou se nám je podařilo udržet.
Zpátky k vašemu oboru. ANECT je mj. dodavatelem řešení pro veřejnou správu. Je v tomto oboru vysoká konkurence?
V našem oboru je jen několik významných hráčů, konkurentů, co se ucházejí o zakázky ve veřejné správě. Konkurenční boj je však i tak veliký. Jde totiž často o větší projekty. Když ve výběrovém řízení uspějete, máte hodně práce, když ne, nemáte nic.
To si musíte ale přijít na docela pěkné peníze, nebo je státní správa skrblíkem?
Dnes už je konkurenční boj tak silný, že marže na zboží jsou stlačeny na minimální úroveň. Na druhou stranu ICT dává velkou příležitost, jak dělat věci jinak a přitom efektivněji. Pokud dodáváte chytrá a kvalitní řešení, je prostor, jak peníze vydělat, poměrně slušný.
A co byrokracie nebo korupce? To jsou u státní správy poměrně často skloňovaná slova. Nebojíte se těchto dvou pojmů?
Byrokracie státní správy se spíše dotýká nás všech jako občanů. V businessu jde spíš o to, pochopit, že na rozdíl od podnikatele, který chce vydělat peníze a podřizuje tomu veškeré svoje aktivity, jde úředníkovi „jen” o naplnění litery zákona. A když zákon není dobrý, vládnou byrokratická pravidla.
Korupce je problém v celé společnosti. V médiích se píše o korupci ve veřejné správě proto, že je to ve veřejném zájmu. V komerčním světě se to hodnotí jako „blbost” podnikatele, že si neumí věci ohlídat.
My tyto metody nepoužíváme, takže dodáváme jen tam, kde mají zájem o kvalitu a spolehlivost. Naučili jsme se s tím žít! Osobně jsem ale optimistou a myslím, že se situace postupně zlepšuje. To víte, když v této zemi 40 let platilo „kdo nekrade, okrádá rodinu“, není možné čekat, že se s příchodem demokracie lidi mávnutím proutku změní. Naopak začínající demokracie, bez zaběhnutých zádržných mechanismů, byla pro korupci živnou půdou.
A ještě k vaší konkurenci. Prozraďte nám, jaké firmě se musíte postavit čelem nejtvrději? Čím jste lepší? Proč právě vy?
Čelem se stavíme k problémům, které potřebují naši zákazníci vyřešit. Vždy se snažíme porozumět prostředí zákazníka a porozumět jeho potřebám a hledáme nejlepší cesty, jak věci dělat efektivně. Není to vždy jen o nejnovějších technologiích, ale spíš o tom dělat věci chytře a s rozmyslem. Je to o zkušenostech. My v oboru působíme již 15 let. V našem oboru není moc takových firem. Důvěru zákazníků budujeme na základě vysoké kvality naší práce.
Váš osobní život, pokud mi dovolíte do něj zabrousit, je velmi akční. Jste velký sportovec, máte rád zimní sporty, účastníte se extrémních sportů, nebojíte se ale ani také potápět. Kde na to berete čas? Manažeři jsou v Česku časově velmi zaneprázdněni. Vždyť i naše domluva byla poměrně dost komplikovaná…
Nemyslím, že mám více času než ostatní manažeři. Snažím se však svůj volný čas využívat efektivně. Preferuji aktivní odpočinek. Také úroveň dnešních technologií mi umožňuje pracovat v podstatě kdekoliv a kdykoliv, stačí se jen připojit. Jde jen o to si čas správně zorganizovat.
Byla jsem i poměrně překvapená, když jsem se dozvěděla, že jste de facto i takový multi-instrumentalista. Dokážete zahrát prakticky na všechno, jako například Lenny Kravitz, který tu zrovna nedávno byl. Byl jste na jeho koncertě?
Nebyl. Vidíte, přesto, že jsem si koupil lístky, nakonec jsem si svůj čas nedokázal dobře zorganizovat a na koncert jsem nemohl jít. Ani si nedovedete představit, jak mi to je líto. Kravitze jsem viděl na živo jednou v Americe a to byl velký zážitek. Syn říkal, že zážitek to byl i tady.
U Výslechu
Jméno a příjmení: Miroslav Řihák
Rok narození: 1963
Vzdělání:vysokoškolské (VUT Brno, elektrotechnická fakulta)
Kariéra: po absolvování vysoké školy 2 roky programátor analytik, poté ředitel (později dokonce generální)
Koníčky: lyžování, cyklistika, potápění, jachtaření, hudba, …víno, ženy, zpěv
ČLÁNKY DO MAILU