Od jaké výše mzdy a příjmů se bude v roce 2025 platit 23% sazba daně z příjmů?

4. 10. 2024
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Vyšší 23% sazba daně se bude i příští rok platit od 36násobku průměrné mzdy. Vzhledem k nárůstu průměrné mzdy se zvýší i hranice, od které se 23% sazba platí.

Vyšší sazba daně se nově bude platit ze mzdy, která měsíčně odpovídá necelým 140 tisícům korun.

Jaké jsou v současnosti sazby daně

Zákon o daních z příjmů v současnosti rozlišuje dvě sazby pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. První sazba daně činí 15 %, druhá pak 23 %. Sazba daně ve výši 15 % se v současnosti týká těch poplatníků, kteří mají roční příjmy do 36násobku průměrné mzdy (pro rok 2024 jde o částku 1 582 812Kč). Pokud poplatníkův základ daně přesahuje 36násobek průměrné mzdy, příjmy nad tento základ se daní sazbou ve výši 23 %. U zaměstnanců se za příjem považuje hrubá mzda, u OSVČ příjmy po odpočtu výdajů.

Výsledná daň se následně vypočte ze základu daně, který je snížen o nezdanitelné částky základu daně a o odčitatelné položky od základu daně. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Daň je následně vypočtena jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Pokud tedy například poplatník dosáhne letos základu daně ve výši 2 500 000 Kč, rozdělí se jeho příjmy následovně. Základ daně do výše 1 582 812Kč bude zdaněn 15% sazbou daně a zbývající rozdíl 917 188 Kč bude zdaněn 23% sazbou daně.

Průměrná mzda bude 46 557 Kč

Příští rok však dojde vzhledem ke zvýšení průměrné mzdy i ke změně hranice, od které se vyšší příjmy budou platit. Vláda již schválila své nařízení o výši všeobecného vyměřovacího základu, ze kterého se určuje průměrná mzda.

  • všeobecný vyměřovací základ má činit 43 682 Kč
  • přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu má činit 1,0658
  • průměrná mzda má činit 46 557 Kč

Průměrná mzda se určuje jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Konkrétně tedy 43 682 × 1,0658 = 46 557 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). 48násobek průměrné mzdy tedy činí 2 234 736 Kč a od této hranice bude platit strop na sociální pojištění. 36násobek průměrné mzdy pak je 1 676 052 Kč. Pro představu to znamená měsíční mzdu ve výši 139 671 Kč.

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Stále bude platit degrese zdanění

Vzhledem k tomu, že i v roce zůstane rozdíl mezi stropem na sociální pojištění a hranicí pro 23% daň z příjmů, bude i nadále platit paradoxní situace, kdy lidé s příjmy mezi 36násobkem a 48násobkem mají vyšší efektivní zdanění než poplatníci s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy.

skoleni_8_1

Pozor ovšem na to, že zastropování maximálního vyměřovacího základu má dopad na výši důchodů. Pokud není z příjmů hrazeno sociální pojištění, nemá tento příjem vliv na výpočet starobního důchodu, případně invalidního důchodu. U zdravotního pojištění pak žádný maximální vyměřovací základ není stanoven. Odvod na zdravotní pojištění tak nemá stanovenou horní hranici a je vypočten vždy z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Jaké všechny příjmy se daní vyšší sazbou daně?

Ani v roce 2025 se nemá měnit rozsah příjmů, které se do stanovené hranice počítají. Kromě tzv. aktivních příjmů, tedy příjmů ze závislé a samostatné činnosti, se budou i nadále brát v potaz příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy.

Pokud jste OSVČ, jakým způsobem daníte?

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).