Odložená daň nemá vliv na placení daně z příjmů

Účetní jednotky jsou povinny podle Zákona o účetnictví zohlednit v účetní závěrce veškerá rizika a budoucí ztráty. Jedním z nástrojů, který pomáhá plnit tuto povinnost, je i metoda odložené daně. Odložená daň se týká daně z příjmů. Konkrétně je metoda odložené daně upravena v Prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví pro podnikatele § 59.

Metoda odložené daně napomáhá k dodržení účetní zásady věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví, ale i zásady časové a věcné souvislosti. Opomenutím zúčtování odložené daně může narušit i tzv. princip opatrnosti v účetnictví. Odložená daň nemá vliv na placení samotné daňové povinnosti. Čtěte více: Časové rozlišení i při měsíční účetní uzávěrce

Odložená daň se týkala dříve pouze účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek. V roce 2002 byla rozšířena povinnost účtovat odloženou daň na všechny účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, ostatní účetní jednotky mohou, ale nemusí o odložené dani účtovat. Jednoznačně lze doporučit, pokud nemusíte, odložené daně neúčtujte. Nekomplikujte si své účetnictví víc, než je nutné.

Princip odložené daně

Na některé účetní položky nahlíží rozdílně účetní a daňové předpisy. To se mimo jiné promítá už v rozdílu ve výši účetního hospodářského výsledku a základu daně z příjmů.

Pojem odložené daně je pro mnohé spojen s účetními a daňovými odpisy. Odložená daň se zjišťovala od roku 1993 právě z rozdílu uvedených odpisů. Podle právní úpravy, která je platná od roku 2001, se vztahuje odložená daň nejen na rozdíl v odpisech, ale na všechny přechodné rozdíly. Od 1. ledna 2002 byla zavedena také nová metoda výpočtu odložené daně. V současné době se tedy používá pro výpočet odložené daně rozvahový přístup, který vychází ze všech přechodných rozdílů u aktiv případně pasiv a závazková metoda, která určuje postup, jak bude odložená daň stanovena.

Přechodné rozdíly v účetnictví, které mají vliv na odloženou daň

Rozdíly, které vznikají z odlišného účetního a daňového pohledu lze rozdělit na:

• zdanitelné, které vedou k odloženému daňovému závazku,
• odčitatelné, které se projeví jako odložená daňová pohledávka.

Mezi přechodné rozdíly v účetnictví řadíme především:

• rozdílné zůstatkové ceny dlouhodobého majetku, které vyplývají z různých odpisových metod a přecenění,
• opravné položky k zásobám a pohledávkám,
• tvorbu účetních rezerv,
• nerealizovaná daňová ztráta z minulých let.

Odložený daňový závazek nebo pohledávka?

Z uvedených rozdílů může vznikat tzv. aktivní základ odložené daně a odložená daňová pohledávka nebo pasivní základ odložené daně a odložený daňový závazek. Odložený daňový závazek je částka daňové povinnosti, která vznikne v budoucnu. Odložená daňová pohledávka je částka daně z příjmů, která bude v budoucnu ušetřena.

Vznik odloženého daňové povinnosti

Případů, kdy může dojít k odloženému daňovému závazku či pohledávce, je několik. Uvádíme konkrétní příklady, které jsou pro odloženou daň typické.

Vznik odloženého daňového závazku

To je situace, se kterou se setkají účetní jednotky, které mají rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Pokud jsou účetní odpisy nižší než daňové, dochází k přechodnému rozdílu, který je pasivním základem odložené daně. Čtěte více: Odpisy dlouhodobého majetku v účetnictví a daňové evidenci

Podle Obchodního zákoníku lze vyměřit úroky z prodlení, případně stanovit výši smluvní pokuty. Pokud účetní jednotka požaduje výměrem tyto smluvní sankce, účtuje ony položky do výnosů. Neuhrazené výnosy ze smluvních sankcí jsou opět pasivním základem pro odložený daňový závazek.

Vznik odložené daňové pohledávky

Opět můžeme použít model účetních a daňových odpisů. Pokud by účetní jednota stanovila vyšší účetní odpisy než daňové, dochází k přechodnému rozdílu, který je základem pro tvorbu odložené daňové pohledávky.

Klasickým příkladem je tvorba rezerv na záruční opravy nebo například na náhradu škody ze soudního sporu. Účetní jednotka si podle uvážení může začít tvořit rezervu. Tato rezerva není podle Zákona o rezervách, tudíž samotná tvorba nemůže být účtována do nákladů, které ovlivňují základ daně. V budoucnu však vznikne situace, že bude rezerva rozpuštěna ve prospěch nákladů, které základ daně ovlivní. Čtěte více: Tvorbu rezerv na nákup majetku zákon zakazuje

Výpočet a účtování odložené daně

Samotný výpočet odložené daně není náročný. Odložená daň je součinem přechodného rozdílu a sazby daně, která bude platná v období, kdy se odložený daňový závazek nebo pohledávka uplatní.

Ani účetně není odložená daň nikterak náročná. Odložená daň se dělí obdobně jako splatná daň, která zahrnuje běžnou a mimořádnou činnost.

Pro zúčtování odložené daně se používá účtu z účtové třídy 4, konkrétně účet 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka. Souvztažným účtem je účet z účtové třídy 5, skupiny 59. Konkrétně se používají účty 592 – Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená a účet 594 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená.